Česká beseda a okolí

06.10.2021
Na Rybníčku v únoru 1982 (archiv K.Odrážkové)
Na Rybníčku v únoru 1982 (archiv K.Odrážkové)
Samohybné dělo stojí před tehdejším hotelem National, za ním ulice Na Rybníčku pokračuje k České Besedě. Vlevo je patrné nároží pozdější Mototechny a za ním pokračuje Matoušova ulice. Mimochodem přesně na den 2.9.1951 vyfotil štít hotelu National z třídy 1. máje Erwin Cettineo.
Samohybné dělo stojí před tehdejším hotelem National, za ním ulice Na Rybníčku pokračuje k České Besedě. Vlevo je patrné nároží pozdější Mototechny a za ním pokračuje Matoušova ulice. Mimochodem přesně na den 2.9.1951 vyfotil štít hotelu National z třídy 1. máje Erwin Cettineo.
Na Rybníčku v únoru 1982 (archiv K.Odrážkové) a 6.7.2021
Na Rybníčku v únoru 1982 (archiv K.Odrážkové) a 6.7.2021

Toto ikonické foto z května 1945

zachycující opuštěné německé samohybné dělo StuG III a bílé prapory vyvěšené v domě v pozadí je jistě mnohým z vás známé, vyšlo ve více publikacích o Liberci. Lokalita bývá uváděna jako "někde v okolí Rybníčku"(Hans Oldskull)

Takže dům s bílými prapory už neexistuje stejně jako hotel National, místo něhož na proluce stojí fastfoodová bouda. A dům uprostřed je stejný na obou srovnávacích fotografiích: (Hans Oldskull)
Takže dům s bílými prapory už neexistuje stejně jako hotel National, místo něhož na proluce stojí fastfoodová bouda. A dům uprostřed je stejný na obou srovnávacích fotografiích: (Hans Oldskull)
Nutná úprava kolektoru s parovodem pro provizorní autobusové nádraží Rybníček. (archiv L.Janků)
Nutná úprava kolektoru s parovodem pro provizorní autobusové nádraží Rybníček. (archiv L.Janků)

Sokolovna Na Rybníčku

Projekt přestavby sokolovny z roku 1936
Projekt přestavby sokolovny z roku 1936
mapa z roku 1934 se zakreslením Sokolovny
mapa z roku 1934 se zakreslením Sokolovny
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Sokolovna Na Rybníčku a Uniqa (cca 30.léta a 22.11.2020)
Sokolovna Na Rybníčku a Uniqa (cca 30.léta a 22.11.2020)
( M.Gergelčík)
( M.Gergelčík)

Ulice U Besedy (30.létá 20.století)

Ulice U Besedy, původně zvaná Školní, vznikla až po vybudování školy v Orlí ulici (1873). Vlevo vidíme spadat do Nisy zadní trakty nárožního domu čp. 147 - III, využívané firmou Gustav Pfohl, prodej barev, laků a štětců (založena 1927). Na pravé straně stojí před budovou školy novorenesanční vila stavitele Ferdinanda Scholze z roku 1885 (čp. 414 - III, dnes SIAL).

(zdroj Kniha o Liberci)

archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
archiv Jiří Bláha
archiv Jiří Bláha
(archiv J.Hůlka)
(archiv J.Hůlka)
(archiv J.Hůlka)
(archiv J.Hůlka)
archiv J. Hůlka
archiv J. Hůlka
archiv Jiří Bláha
archiv Jiří Bláha
archiv O.Musil
archiv O.Musil
1916 (archiv M.Gergelčík)
1916 (archiv M.Gergelčík)
2017 (archiv Čech Lands)
2017 (archiv Čech Lands)
26.3 1904
26.3 1904
zdroj: https://sarepta.cz
zdroj: https://sarepta.cz
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Pohled na dům České besedy z opačné strany z ulice Na Zápraží (kolem 1901)
Pohled na dům České besedy z opačné strany z ulice Na Zápraží (kolem 1901)
1905 (archiv M.Gergelčík)
1905 (archiv M.Gergelčík)
1912
1912

Významná spolková činnost v Liberci na konci 19.století

Od počátku osmdesátých let 19 století hrála významnou roli názorová a politická diferenciace uvnitř městské společnosti, z níž se vyčlenili němečtí nacionálové, kteří se v roce 1886 ujali vedení města. Zesiloval se česko - německý zápas na území Čech o v rámci monarchie. Do Liberce přicházeli za prací Češi z oblastí nejen za Ještědem, ale i z vnitrozemí. Důležitou skupinou mezi nimi tvořili zaměstnanci dráhy, kteří stáli v roce 1863 u zrodu prvního českého spolku v Liberci, České besedy. Od roku 1884 měla sídlo v čp. 143, jež bylo představěno v roce 1904 na secesní Národní dům. Stala se hlavním střediskem libereckých Čechů a vyvolala velkou nevoli německých obyvatel. Se stoupajícím počtem Čechů pozvolně přibývaly i další spolky (ze 14 v roce 1895 na 23 v roce 1904 a 36 v roce 1914 ). Česká beseda napomáhala prosazovat i sokolskou myšlenku, s níž jsou spojeny i počátky tělovýchovy v Liberci. V roce 1886 byla založena sokolská jednota, pro niž byl roku 1911 pro účely zřízení sokolovny zakoupem na rohu dnešní Matouškovy ulice a Na Rybníčku dům čp. 334, jehož realizaci překazilo vypuknutí války v roce 1914.

(zdroj: J.Bock - Liberec - III Jeřáb, 2016)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Původní a secesně přestavěný národní dům

(26.3 1904 a 1915, 1912 a 10.1.1943)

Roku 1887 koupila Česká beseda od paní Kateřiny Jakobové dům čp.143-III, obrácený průčelím do ulice Na Rybníčku. Postavil ho v roce 1810 soukeník Filip Jakob. Kromě České besedy zde našly útočiště další spolky, jejichž vývěsní tabule jsou upevněny na průčelí. Na snímku se vlevo rýsuje vysoký boční štít sousedního nárožního domu čp.141-III, vpravo část přístavby se sálem z roku 1888. Uprostřed v dlouhém kabátě a s holí V. Šamánek. Na druhém obrázku je průčelí Národního domu České besedy obrácené na opačnou stranu do ulice U Besedy v původní secesní podobě z roku 1904. V nižší levé části je sál, v pravé, ukončené štítem, hotel.
Třeti obrázek znázorňuje původní secesní vzhled ve své době nejhezčího sálu v Liberci, dějiště většiny kulturních a společenských událostí českých obyvatel Liberce od roku 1905, kdy byl zahájen provoz hotelu.
Za druhé světové války byl sál značně necitlivě upraven pro potřeby SA. Čtvrtý snímek zachycuje jedno z mnoha shromáždění. Po osvobození přinesla Stráž severu zprávu, že rošt topení České besedy byl plný granátů, hlavic pancéřových pěstí a talířových min dobře zakrytých uhlím. V květnu 1945 prosloužily tyto prostory kanceláři Národní pomoci pro lidi postižené válkou.

(zdroj Kniha o Liberci)

Pětadvacátý březen 1905

byl velkým dnem pro českou menšinu v německém Liberci. Příslušníci v pohraničí utlačovaného národa v ten den konečně získali důstojné místo k setkávání a k pořádání nejrůznějších akcí: s velkou slávou otevřeli hotel Česká beseda

Stará budova České besedy v ulici Na Rybníčku v roce 1901. Vlevo hostinec "Zur Weintraube" (čp.141). Vpravo na rohu Oldřichovské ulice dům čp.175, kde býval také hostinec . Zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb
Stará budova České besedy v ulici Na Rybníčku v roce 1901. Vlevo hostinec "Zur Weintraube" (čp.141). Vpravo na rohu Oldřichovské ulice dům čp.175, kde býval také hostinec . Zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb
1915
1915
archiv M.Páč
archiv M.Páč
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
10.1.1943
10.1.1943
Sokolovna Na Rybníčku v 30.letech
Sokolovna Na Rybníčku v 30.letech
Františkovská a Orlí ulice s rohovou částí budovy České besedy (před 1918)
Františkovská a Orlí ulice s rohovou částí budovy České besedy (před 1918)
Františkovská ulice (u České Besedy) v únoru 1982 (archiv Kateřiny Odrážkové)
Františkovská ulice (u České Besedy) v únoru 1982 (archiv Kateřiny Odrážkové)
Petr Šimr 1982
Petr Šimr 1982

Blešárna v Besedě       (archiv Bernard Jankura)

foto Petr Ruprecht 24.2.2021
foto Petr Ruprecht 24.2.2021
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav

Roh ulic Oldřichovy a Na Rybníčku v 30.letech 20.století.

Domy v místech někdejšího autobusového nádraží, v současné době Billa.

Dnes stojí už jen citlivě zrenovovaný nejvzdálenější dům čp. 387-III. (zdroj Kniha o Liberci)

2013 (Jaroslav Reichenberg Karel)
2013 (Jaroslav Reichenberg Karel)
pokus spojit starý s novým. Stará fotografie je použita z Knihy o Liberci a ta "nová" je moje z roku 2013 (Jaroslav Reichenberg Karel)
pokus spojit starý s novým. Stará fotografie je použita z Knihy o Liberci a ta "nová" je moje z roku 2013 (Jaroslav Reichenberg Karel)

Chrudimská ulice

Koňský potah v dnes již neexistující Chrudimské ulici (parkoviště u Billy Na Rybníčku) ve 30.letech

(zdroj kniha o Liberci)

současný stav: archiv Post Rash
současný stav: archiv Post Rash
v pozadí fotografie je tento dům, zbořený kolem roku 2004 (archiv Post Rash)
v pozadí fotografie je tento dům, zbořený kolem roku 2004 (archiv Post Rash)

Ulice Na Skoku a Chrudimská

(srpen 1909, 22.6.1911)

Obě uličky probíhaly paralelně mezi nynějšími ulicemi Františkovskou a Oldřichovou.
V šedesátých letech zmizely při výstavbě sídliště.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Jakobův dům


V dnešní Slavíčkově ulici (Kranichgasse) mezi ulicemi Chrudimskou (Urbangasse) a Oldřichovou (Andreasgasse) postavil roku 1810 Josef Scholze jednoduchou klasicistní budovu pro soukeníka Ferdinanda Ginzela (čp.196-III). Od něj ji roku 1863 koupil Franz Jakob, majitel továrny na jemná vojenská sukna umístěné v bývalém městském mlýně na Soukenném náměstí. Po levé straně přistavěl přízemní barevnu a za ní vyšší budovu, kde byly v poschodí sklady a v přízemí stáje pro dva koně, dvě kozy a jednoho kozla.

Obyvatelé okolních domů podali stížnost na nesnesitelný zápach, šířící se z chléva a hnojiště.
Roku 1906 převzal dům Heinrich Jakob, za něhož provedl v roce 1913 stavitel Robert Peuker úpravu do podoby zachycené na obrázku. Stav Jakobova domu se ale stále zhoršoval a už v roce 1929 ho komise označila za velmi špatný. Snad proto ho Heinrich Jakob odkázal městu pro zřízení vlastivědného muzea. Jeho jménem bylo potom pojmenováno menší prostranství v Chrudimské ulici. Zchátralý Jakobův dům zmizel roku 1966 při výstavbě sídliště pod nádražím, které pohltilo i Chrudimskou ulici. (zdroj Kniha o Liberci)