Česká beseda a okolí

Ulice U Besedy (30.létá 20.století)

Ulice U Besedy, původně zvaná Školní, vznikla až po vybudování školy v Orlí ulici (1873). Vlevo vidíme spadat do Nisy zadní trakty nárožního domu čp. 147 - III, využívané firmou Gustav Pfohl, prodej barev, laků a štětců (založena 1927). Na pravé straně stojí před budovou školy novorenesanční vila stavitele Ferdinanda Scholze z roku 1885 (čp. 414 - III, dnes SIAL).

(zdroj Kniha o Liberci)

Významná spolková činnost v Liberci na konci 19.století

Od počátku osmdesátých let 19 století hrála významnou roli názorová a politická diferenciace uvnitř městské společnosti, z níž se vyčlenili němečtí nacionálové, kteří se v roce 1886 ujali vedení města. Zesiloval se česko - německý zápas na území Čech o v rámci monarchie. Do Liberce přicházeli za prací Češi z oblastí nejen za Ještědem, ale i z vnitrozemí. Důležitou skupinou mezi nimi tvořili zaměstnanci dráhy, kteří stáli v roce 1863 u zrodu prvního českého spolku v Liberci, České besedy. Od roku 1884 měla sídlo v čp. 143, jež bylo představěno v roce 1904 na secesní Národní dům. Stala se hlavním střediskem libereckých Čechů a vyvolala velkou nevoli německých obyvatel. Se stoupajícím počtem Čechů pozvolně přibývaly i další spolky (ze 14 v roce 1895 na 23 v roce 1904 a 36 v roce 1914 ). Česká beseda napomáhala prosazovat i sokolskou myšlenku, s níž jsou spojeny i počátky tělovýchovy v Liberci. V roce 1886 byla založena sokolská jednota, pro niž byl roku 1911 pro účely zřízení sokolovny zakoupem na rohu dnešní Matouškovy ulice a Na Rybníčku dům čp. 334, jehož realizaci překazilo vypuknutí války v roce 1914.

(zdroj: J.Bock - Liberec - III Jeřáb, 2016)

Původní a secesně přestavěný národní dům

(26.3 1904 a 1915, 1912 a 10.1.1943)

Roku 1887 koupila Česká beseda od paní Kateřiny Jakobové dům čp.143-III, obrácený průčelím do ulice Na Rybníčku. Postavil ho v roce 1810 soukeník Filip Jakob. Kromě České besedy zde našly útočiště další spolky, jejichž vývěsní tabule jsou upevněny na průčelí. Na snímku se vlevo rýsuje vysoký boční štít sousedního nárožního domu čp.141-III, vpravo část přístavby se sálem z roku 1888. Uprostřed v dlouhém kabátě a s holí V. Šamánek. Na druhém obrázku je průčelí Národního domu České besedy obrácené na opačnou stranu do ulice U Besedy v původní secesní podobě z roku 1904. V nižší levé části je sál, v pravé, ukončené štítem, hotel.
Třeti obrázek znázorňuje původní secesní vzhled ve své době nejhezčího sálu v Liberci, dějiště většiny kulturních a společenských událostí českých obyvatel Liberce od roku 1905, kdy byl zahájen provoz hotelu.
Za druhé světové války byl sál značně necitlivě upraven pro potřeby SA. Čtvrtý snímek zachycuje jedno z mnoha shromáždění. Po osvobození přinesla Stráž severu zprávu, že rošt topení České besedy byl plný granátů, hlavic pancéřových pěstí a talířových min dobře zakrytých uhlím. V květnu 1945 prosloužily tyto prostory kanceláři Národní pomoci pro lidi postižené válkou.

(zdroj Kniha o Liberci)

Roh ulic Oldřichovy a Na Rybníčku v 30.letech 20.století.

Domy v místech někdejšího autobusového nádraží, v současné době Billa.

Dnes stojí už jen citlivě zrenovovaný nejvzdálenější dům čp. 387-III. (zdroj Kniha o Liberci)

Ulice Na Skoku a Chrudimská

(srpen 1909, 22.6.1911)

Obě uličky probíhaly paralelně mezi nynějšími ulicemi Františkovskou a Oldřichovou.
V šedesátých letech zmizely při výstavbě sídliště.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)