v dnešní Felberově ul., založená v 19.12.1853, činnost zahájila v 24.4. 1854 v tomto domě postaveném r.1807 panským justiciárem Antonem Ludwigem. Ten ho v roce 1816 prodal továrníkovi Josefu Müllerovi a jeho potomci jej pak přenechali v roce 1871 Spořitelně. Kvůli rozšiřujícímu se provozu (16.11.1868 zřízena mj. zastavárna) bylo nejprve zadaptováno...
Liberecký zámek vznikl jako městské sídlo renesanční šlechty v 70.letech 16.století a ve své podstatě se uchoval v následně rozvinutých původních hmotách, doplňovaných v dalších stoletích.
Přestavěná nejstarší část, obrácená k městu, navázala na renesanční budovu, ale změnila vstupy, takže starý portál po odstranění staré přístupové cesty se...
Když v roce 1792 přišel z Prahy do Liberce průkopník textilní průmyslové výroby Johann Georg Berger, přivedl s sebou zdatného společníka Ferdinanda Römhelda. Römheld se těšil zvláštní přízni majitele panství hraběte Clam-Gallase, který mu jako doklad "ocenění a blahovůle" daroval v roce 1813 stavební pozemek přímo v sousedství zámku. Na něm si...
Dnešní ulice 8.března, zvaná postupně Nová, Zámecká, Kristiánova a od roku 1796 Panská, vznikla roku 1787 jako součást klasicistního sídliště Kristiánov. Jednalo se vlastně o široké ulicové náměstí s jednotně řešeným oboustranným zsstavěním, orientovaným z větší části panským stavitelem Johannem Josefem Kunzem. Pohled směrem k vjezdu do zámku, z...
Svépomocí občanů v akci Z bylo vybudováno v zámecké zahradě velké letní kino s 2300 moderními laminátovými sedadly. Je dějištěm každoročních filmových festivalů pracujících, kdy jednotlivá představení bývají vyprodána. V poslední době bylo přestavěno na 70 mm promítání.
Ne každý případ vloupání maskovaný žhářstvím se podařilo příslušníkům VB vyřešit. Tenhle z Jablonecké ulice z roku 19 84 už zůstane jako kriminalistický pomníček. (autor píspěvku Petr Kolín)
Vlevo v pozadí jsou dvě původní budovy bývalé Clam - Gallasovy manufakrury (čp. 47 - V), které koupili 28.3.1828 bratří Liebiegové za 18500 zlatých, z nichž zaplatili hotově jen 8000 a zbytek museli splácet. Vpravo od nich je téměř zakryt stromy další dům včleněný do Liebiegova podniku (čp.46) a kousek blíž vystupuje ze zeleně střecha hraběcího...
Historie lomu začíná v roce 1910. Za ta léta prošel například rukama kamenického mistra Josefa Langeho nebo rodiny Liebiegů. Ocitl se ve vlastnictví města i státních podniků, až se roku 1992 vedení ujal LIGRANIT.
Ve dnech 30.-31. 7. 1897 došlo na Liberecku ke katastrofální povodni, která překonala veškerá ochranná opatření. Nisa se svými přítoky způsobila škody za 3,5 milionu rakouských korun na straně české a dalších 10 milionů marek na straně slezské (Harcovským potokem se tehdy valilo 20 metrů krychlových vody za sekundu), zničila Liebiegovu továrnu...
Někdejší samostatné vrchnostenské město Kristiánov, vybudované na principu zahradního města více než sto let před tím, nežli byla poprvé vydána klíčová kniha Ebenezera Howarda Zítřek. Pokojná cesta ke skutečné reformě (1898), představuje jedno z nejpozoruhodnějších klasicistních založení na našem území. Jednalo se o regulovanou plánovanou výstavbu pod dohledem vrchnosti a za duchovního otce podniku je považován hrabě Kristián Kryštof Clam-Gallas. Kristiánov plnil funkci architektonického předpolí zámeckého areálu a vytvářel reprezentativní pohledovou kulisu hlavní příjezdové komunikace k zámku od Prahy.
Sídliště bylo vybudováno ve dvou fázích. Během první (1788-1796) bylo po obou stranách dnešní ulice 8. Března (zamýšlené a projektované jako podlouhlé náměstí) postaveno celkem 12 volně stojících domů, na každé straně po šesti. Za druhé fáze (1795-1800) bylo v roce 1795 vytyčeno druhé náměstí, které mělo mít půdorys pravidelného čtverce, ovšem kvůli svažitému terénu a z důvodu lepšího obestavění bylo v letech 1795-96 zmenšeno na své západní straně o jeden blok. Uprostřed náměstí byl původně gloriet kryjící studnu, od něhož se paprskovitě rozbíhalo lipové stromořadí (odtud původní název Lipové náměstí - Linden Platz), který později nahradil nerománský kostel od Gustava Sacherse, zbořený v 70. letech 20. století.
(zdroj: https://liberec-reichenberg.net/.../nazev/42-kristianov )
(zdroj Kniha o Liberci)
Celé mělo být jednou promenádou Třikrát se v historických dobách pokoušeli Liberečtí stavět své město Podle předem vypracovaného plánu. Poprvé to bylo za doby Albrechta z Valdštejna, kdy v roce 1631 započala výstavba Novorměstského (Sokolovského) náměstí. Datší pokus provedl Liebiegův dvorní stavitel Schmeissner, který v blízkosti továrny na příkaz Johana Liebiega postavil takzvané "Liebiegovo město". Tento pokus o zástavbu podle předem vypracovaného stavebního plánu byl nejzdařilejší. Ale předtím ještě, ve druhé polovině 18. století, se pokusil Kristián Clam-Gallas postavit městskou čtvrť podle svých plánů a představ.
Vzniklo tak zvané Kristiánovo město (liberecká čtvrť Kristiánov). Kristiánov byl zhruba ohraničen ulicemi Zámeckou (dnešní Felberova), Rumunskou (dříve Pivovarskou, neboť vedla kolem panského pivovaru), Moskevskou, ulicí Na bídě, Jabloneckou a ulicí Gutenbergovou. Technickým zpracováním Clam - Gallasových myšlenek, nápadů a cílů byl pověřen panský inženýr Otto z Frýdlantu. Tak vznikl plán zástavby Kristiánova města, která se rozkládala na pozemcích vrchnosti o výměře 10 ha, sahajících od zámku až po panský dvůr. Vraťme se však na začátek. V roce 1583 dali Melchior a jeho bratr Kryštof z Redernů postavit na místě, kde stával dům pro panské úředníky, na mírném návrší východně od města, zámek. Za čtyři roky byl dostavěn. Jeho původní podoba se nezachovala, ale dá se předpokládat, že to byl spíše velký panský dům, pravděpodobně s prostým opevněním. Vdova po Melchioru Redernoví Kateřina se roku 1604 rozhodla k přístavbě zámecké kaple na severní straně zámku. Za dva roky se v ní konaly bohoslužby. Se stavbou kaple byla zároveň postavena na severním nároží štíhlá věž připojená zdí k dřívějšímu opevnění.
Na kapli navazovalo tak zvané nosticovské křídlo, jež dala postavit roku 1609 sestra Kateřiny Redernové Mikuláška, provdaná Nosticová. Tato poslední stavba z redernovské doby přiléhá na východní stěnu kaple a u avírá od severu zámecký dvůr V květnu 1615 zámek vyhořel, ale velice brzo byla stará renesanční budova obnovena a přestavěna v třípodlažní v přibližné podobě, jak ji známe dnes. Zámek byl obehnán zdí $ nárožními baštami kruhového půdorysu. V té době byl celý zámek obklopen rozsáhlým parkem, který sahal až ke křižovatce dnešní Jablonecké ulice a ulice Na bídě. Po bitvě na Bílé hoře byl Kryštofu z Redernů zkonfiskován celý majetek. Panství získal Albrecht z Valdštejna. Po vévodově zavraždění se jej ujali Gallasové. Valdštejn, ani první Gallasové o liberecký zámek, ale ani o Liberec, nejevili velký zájem. Proto zde panoval poměrně stavební klid. Až v roce 1770, kdy o zámek začal pečovat hrabě Kristián Filip Clam - Gallas, se objekt dočkal stavebního ruchu. Podle plánu libereckého stavitele Jana Josefa Kunze byl postaven ve slohu rokokového klasicismu takzvaný "nový zámek".
Byl to dvoupodlažní pavilón s mansardovou střechou. Před tímto novým zámeckým křídlem byl zřízen Čestný dvůr. Park zámku byl honosně upraven, oživen vodními kaskádami, fontánami, novými sochami a dekoračními vázami. V dolejší části zámeckého parku byl vztyčen pomník panovníka Josefa II., který zde byl hostem Clam - Gallasů a 15. září 1779 slavnostně a vlastnoručně vyoral zahradním pluhem první brázdu v nové části okrasné zahrady. Tímto jeho vladařským činem získal zámek na proslulosti. Ve snaze tuto poctu nejen udržet, ale zajistit svému sídlu co největší význam, chtěl Kristián Clam - Gallas vytvořit k zámku důstojný příjezd směrem od Prahy a upravit kolem co nejkrásnější a nejzajímavější okolí. Rozhodl se podle svých představ postavit novou libereckou čtvrť, která byla na jeho počest nazvána Kristiánov.
Roku 1787 vznikla nejprve Panská ulice (dnešní 8. března), která měla být důstojným předzámčím a dokládat stále stoupající význam města, v němž se neobyčejně rychle rozvíjel textilní průmysl. Tak vzniklo dlouhé, obdélníkové náměstí s pravidelným oboustranným zastavěním dvoupodlažními domy, s krásnými empírovými fasádami. Jejich architektonickou úpravu schvalovala zámecká správa. Náměstí, kde po obou stranách byly vysázeny lípy a kde měl být uprostřed zděný kruhový altán kryjící studnu s pitnou vodou, se mělo stát, podle představ zakladatelů, promenádním střediskem celého Liberce. Kolmo na Panskou ulici byla postavena Karlova ulice (dnešní B. Němcové), na kterou navázalo Lipové náměstí (Českých bratří) a která dosáhla až k ulici Na bídě. Uprostřed náměstí si v roce 1864 až 68 postavili evangelíci velký chrám v novogotickém slohu. Prostor Panské ulice spolu s Lipovým náměstím byly jednotně řešené architektonické celky v empírovém slohu, jakých se v prudce rostoucím Liberci vyskytuje velice málo. Jen škoda, že takto čistě řešený prostor byl zcela zohaven výstavbou Stieplovy tiskárny (Severografie), banky a odstraněním evangelického kostela, a také i dalšími asanačními zásahy. Ráz Kristiánova byl pak zcela zlikvidován novou panelákovou výstavbou nad Textilanou. Koncem minulého století doznalo okolí zámku velkých změn. Vznikly" nové ulice jako Klotyldina (Palachova), Pivovarská (Rumunská) a Gutenbergova. Jejich vzájemné propojení si vyžádalo značné snížení terénu před zámkem, což mělo za následek téměř úplné odhalení suterénu starého zámku. A tak se původní vstup ocitl až ve druhém podlaží a stal se nepouživatelným. | Založením a postavením Kristiánova sledovali zakladatelé výsostný cíl: chtěli, aby zámek získal krásné a výstavné okolí a aby vznikla při zámku nová část Liberce, která by se stala chloubou a okrasou města. Dochované zprávy a materiály dokládají, že jej bylo dosaženo.
Zdroj: Ivan Taller - Čtení kratochvílné o starém Liberci, 1997
