Liberecké hospody, kavárny a hotely

(zdroj J.Bock - Františkov 1657 - 2007 - Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350.výročí jejího založení)

Stylová restaurace na rohu Pražské ulice a Lazebnického vrchu (čp.16-II) má dlouhou historii. Roku 1627 byl hned za právovarečným domem v Pražské ulici (čp.15-II) postaven dřevěný přízemní domek, představený roku 1830 na zděný. Původně malá hospůdka s výčepem piva, zahradou a s několika hostinskými pokoji byla přestavěna v roce 1897. Po roce...

Podobně jako Havlov, nejstarší liberecká osada vzniklá u přechodu přes Harcovský potok, měla i hoření německá osada, kdysi zvaná Rychemberk, s tržištem v místě dnešního Benešova náměstí, svoje vlastní, tehdy běžné občanské vybavení. Patřily k němu v první řadě kovárny, ale i hostince, především ty, jež se nacházely při staré obchodní cestě...

V Papírové ulici bylo několik hospod. Jednou z ních a ukázkou starého pivního šenku je "Zum Burenschänke" (čp. 109-Il).fotografie před rokem 1918. zdroj: Jiří Bock - Liberecké hospody do konce c.k. monarchie, 2022

Jezírko, jehož německý název Gondelteich vypovídá o původním účelu ve své době největší vodní plochy v Liberci - veslování na lodičkách.
Nádrž vybudoval v letech 1889 - 1891 Spolek přátel přírody naproti dnešnímu hotelu U Jezírka. Pod hrází bylo zřízeno promenádní molo a počátkem století vybudovali město romanticky pojatý hrázděný altán, kde se...

Hoření foto pohled na hlavní vchod , foceno směrem k Ještědu. Spodní foto pořízeno zezadu hospody, včetně dřevěné verandy u hospody, které se VERANDA nikdy neříkalo. VERANDA jako taková hospoda vznikla jako samostatná stavba tanečního sálu zhruba v místech odkud je pořízeno foto. V pozdější době byla na tzv. VERANDĚ zřízena pouze výtočna piva. Dnes...

Ještě v polovině 19. století byly poštovní zásilky dopravovány do Liberce spěšnými poštovními vozy taženými koňmi. Když byl poštovní úřad přeložen blíže k zámku do Zámecké, dnešní Felberovy ulice, příjížděly poštovní vozy na prostranství před zámkem. Na čerstvé zprávy tu netrpělivě čekali hlavně obchodníci, podnikatelé i spekulanti. Aby se jim lépe...

Už v roce 1893, a to ještě před zprovozněním úřednických prostor nově postavené liberecké neorenesanční radnice, byla v jejím suterénu otevřena restaurace Radniční sklípek. Přilehlé prostory byly tehdy využívány jako vinný a pivní sklípek, a částečně i jako sklad uhlí. Po 2. světové válce zde sídlila pivnice Parlament.
Sklípek fungoval bez...

"U Jelena, to chápu, tam je hospoda. Ale proč se ta další zastávka jmenuje U Beránka? Dyť tam žádná hospoda není," mudruje žena v pětadvacítce, která funí od města do Ruprechtic.

Domek našeho dědy asi před 50.lety.(archiv Pavel Táborský)

Toto náměstí, kdysi nazývané Hrnčířské, vzniklo ve druhé polovině 18. století při založení Filipova města a sloužilo dlouho jako tržiště. Jedním z mála domů, který si zachoval původní podobu, byl dům čp. 106-I, na snímku vlevo. Postavil si ho pro sebe roku 1772 významný stavitel Johann Josef Kunze. Ještě roku 1858 byl jediným domem stojícím na této...

Honosná zahradní restaurace byla vybudována z iniciativy města, nicméně nemalou měrou se na ní podepsala rovněž rodina místních textilních magnátů Liebiegů. Pro plánovanou novostavbu byl zvolen pozemek s restaurací Belveder, která již nevyhovovala potřebám dynamicky se rozvíjejícího města a o nahrazení dožívající stavby bylo rozhodnuto na zasedání...

Hostinec Reichenberger Hütte (Liberecká bouda) stojící na dnešní Masarykově třídě koupili roku 1931 manželé Schneiderovi a přestavěli ho hotel se zahradní restaurací, který si udržel dodnes tehdejší podobu. V padesátých letech byl zrušen a v objektu zřídil okresní výbor KSČ poradnu marxismu - leninismu. V následujícím desetiletí ho podnik...

Chodily sem celé generace Liberečáků, ale i lidí z širokého okolí. Pravidelně tu vystupoval třeba Leoš Mareš, slavily se tu fotbalové i hokejové tituly. Jenže diskotéka Ďábelská huť na Masarykově třídě v Liberci musela skončit z důvodu výstavby nedalekých viladomů. A ve čtvrtek začala její demolice.

Na konci 18.století byl klasicistně přestavěn dům čp. 294-II na Sokolovském náměstí. Čepovalo se zde plzeňské pivo a scházíval se spolek německých cyklistů. Na rohu vidíme viset jednu z prvních "dopravních značek", tabuli s textem: Vjezd pod pokutou zakázán, městská rada. Roku 1960 začala přestavba na dům umělců. Vnitřek a zadní části byly...

Severní strana Staroměstského náměstí

(olej na plátně, konec 19.století)

Část malby podle starší grafiky od Adolfa Stolleho. Úplně vlevo je hrázděný Seidlův dům (čp. 244 - I) stojící na rohu Železné a Frýdlantské ulice, vedle něho je vidět část prastaré kovárny s hospodou (čp. 184 - I).
Severní průčelí náměstí tvořilo před výstavbou nové radnice šest domů.
Byly to zleva doprava:
Hospoda U Zlaté koruny (čp. 183 - I), dvojdům čp. 182 - I a 181 - I,
hospoda U Zlatého slunce (čp. 180 - I)
uprostřed s průjezdem na budoucí Divadelní náměstí,
Bývalá hospoda U konvice (čp. 179 - I) a dům U Zlatého lva, přejmenovaný později na Obecní dům (čp. 178 - I).
Za ním vystupuje roh hospody U Města Vídně (čp. 177 - I). Průhled Střeleckou ulicí (5.května) uzavírá Arnoldův dům (čp. 176 - I).
Zcela napravo jsou domy na východní straně náměstí: čp. 1 - IV a roh domu 2 - IV.

(Zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)