Hornorůžodolské hospůdky
No
jo..... "herna" Starý horizont nejlepší!!!!! Zlatá 90tá....... Tahle
doba je šílená....Myslím si,že kdyby nebyly facebooky atd. tak by to
mohlo být lepší. Lidé by se více scházeli. (komentář David Drapák)
Restaurace Horizont, 1994.
Z venku i zevnitř. (archiv Petr Kolín)
Od roku 1965 bylo slíbeno vybudování "obchodního domu v malém" na rohu Kubelíkovy ulice (potraviny, maso,
zelenina, mlékárna, galanterie, obuv). Středisko obchodu a služeb Horizont (n. p. Pozemní stavby Liberec) bylo ovšem
otevřeno až v květnu 1985 (drogerie, prádelna, kadeřnictví, ovoce a zelenina, provozovna Textilkombinátu a Obnovy).
Restaurace (s bufetem a cukrárnou) a potraviny (taktéž prodejna masa a rybárna) byly v provozu 3. června 1985.
Pamatujete mlýnek na kávu v prodejně potravin? Od září 1985 měl v Horizontu prostory Klub Parku kultury a oddechu
(kapacita 100 osob, kurzy jazyků, šití, besedy, promítání filmů), a přibyla pedikúra a kosmetika.
V únoru 1986 se zde
v krytu otevřela i pobočka Vědecké knihovny Václava Kopeckého.
dům mé babičky, dnes v Ještědské ulici. Hostinec v něm už dávno není.
Hospůdka Na Vápence
Ještědská 44/20, 460 07 Liberec VII-Horní Růžodol
Restaurace V Ráji
28. října 78/32, 46007 Liberec VII-Horní Růžodol
Provozujeme restauraci s kapacitou 50 míst a nabídkou teplé i studené kuchyně či specialit na ohni a alkoholických i nealkoholických nápojů. K dispozici je venkovní terasa. Salónek je prostor vhodný také pro pořádání rodinných oslav a školení.Restaurace U Votočků
Restaurace U Votočků (před 100 lety)
Restaurace U Votočků byla významným střediskem českých obyvatel z
celého okolí, jelikož se tam konaly spolkové schůze, cvičili zde
sokolové a pořádala se tam ochotnická představení. Dokud nebylo
postaveno kino Lípa v Šlikově ulici, promítaly se tam také filmy. V
suterénu budovy přístupném z Tylovy ulice provozoval pan Dojč holičství,
vedle sídlila redakce národně socialistického týdeníku Naše hory,
vedená Antonínem Rejhou a pak Josefem Deylem. V přízemí byl výčep malý
sál a v podkroví obytné místnosti. Velký sál, jehož čelo vidíme
vystupovat napravo za budovou, byl k budově přistavěn až v roce 1918. Na
severní straně přiléhala k domu zahradní restaurace ,do níž byl vstup i
z výčepu.
Po Josefově smrti provozovala jeho žena živnost nadále
až do roku 1939 ,kdy pro paní Votočkovou přijela policie, která ji bez
jakéhokoliv vysvětlení nařídila restauraci opustit. A vyvezla ji bez
jediného zavazadla za hranice bývalého protektorátu. Za okupace se
restaurace U Votočků změnila na tábor pro ruské, italské a francouzské
zajatce. A její stav se zhoršil natolik, že se uvažovalo o jejím
zbourání. Místní sokolové v čele s bratrem Vozábem se ale ujali jeho
záchrany, a tak byl nakonec stržen jen velký sál a hlavní vchod se
přesunul na severní stranu a restaurace se časem změnila na místní
osvětovou besedu. Paní Růžena Votočková bydlela až do svého onemocnění v
podkrovní světnici, zemřela v roce 1957. Na pohlednici je zachyceba u
vchodu v bílé zástěře vedle svého manžela, za ní stojí Anča od výčepu.
pozn.
Josef Votoček se narodil 18. 6. 1875 v Jilemnici jako syn Josefa a
Antonie Votočkových. Do Liberce přišel jako účetní v roce 1889 kde se
zapojil do menšinové práce, hlavně v dramatickém oboru České besedy.
Roku 1900 koupil hostinec Wilhemshöhe na rohu ulic Hradební a Tylovy (č.
p. 196), který pojmenoval restaurace U Votočků. Vedl o něj, ale
několikaletý spor s německou obecní správou. Po vzniku ČSR se stal Josef
Votoček členem správní komise a od prvních voleb náměstkem starosty po
jehož rezignaci získal místo prvního českého starosty Horního Růžodolu,
kde se zasloužil o výstavu budovy, ve které se nachází nynější Gymnázium
a Střední odborná škola pedagogická v Jeronýmově ulici. Josef Votoček
zemřel 1. listopadu roku 1932 a jeho urna byla pochována na hřbitově v
Horním Růžodole, který nechal zřídit za svého starostování. Na návrh
národních socialistů, jejíchž členem byl, nese od 20.listopadu 1935 jeho
jméno jedna z ulic poblíž obou českých škol, o jejichž založení se
významnou měrou zasloužil. (zdroj Wikipedie)
Liberecká hospoda U Vávrů
Šlikova 132, 460 07 Liberec
je jednou z mála tradičních, dá se říci až
historických putyk, která přežila dodnes. Stojí na rohu Melantrichovy a
Šlikovy ulice, v podstatě tedy přímo na hranici Horního Růžodolu a
Rochlice. Za socialismu nesla uvědomělé jméno Dělnická restaurace. Název
U Vávrů ale není novodobý, pochází už z doby první republiky, majitelem
byl totiž Anton Vávra. Šlikova ulice se tehdy jmenovala Husstrasse.
Není divu, tato část Horního Růžodolu se lidově nazývala Český kopec, a
to proto, že zde žili převážně čeští obyvatelé. Celá řada domů ve
Šlikově ulici je v databázi Živá jména
označena podle dávno zaniklých provozoven a jejich vedoucích: U Jágrů, U
Peřinů, U Doležalů, U Hlaváčků, U Dušků, U Hořčičky. Tato jména se dnes
už běžně nepoužívají, jsou ale cenným svědkem zdejší historie. Platí to
i pro nedalekou Ficku.
zdroj: https://mapy.fp.tul.cz/zivajmena?view=article&id=7&catid=8
Plastimatský klub
U Floriána
Superr pivo i tatarák. Nejlépe natočené řezané pivo v Liberci