Hornorůžodolské hospůdky

17.01.2020

No jo..... "herna" Starý horizont nejlepší!!!!! Zlatá 90tá....... Tahle doba je šílená....Myslím si,že kdyby nebyly facebooky atd. tak by to mohlo být lepší. Lidé by se více scházeli. (komentář David Drapák)

2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)

Restaurace Horizont, 1994.

Z venku i zevnitř. (archiv Petr Kolín)

2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)

Od roku 1965 bylo slíbeno vybudování "obchodního domu v malém" na rohu Kubelíkovy ulice (potraviny, maso, zelenina, mlékárna, galanterie, obuv). Středisko obchodu a služeb Horizont (n. p. Pozemní stavby Liberec) bylo ovšem otevřeno až v květnu 1985 (drogerie, prádelna, kadeřnictví, ovoce a zelenina, provozovna Textilkombinátu a Obnovy). Restaurace (s bufetem a cukrárnou) a potraviny (taktéž prodejna masa a rybárna) byly v provozu 3. června 1985. Pamatujete mlýnek na kávu v prodejně potravin? Od září 1985 měl v Horizontu prostory Klub Parku kultury a oddechu (kapacita 100 osob, kurzy jazyků, šití, besedy, promítání filmů), a přibyla pedikúra a kosmetika.

V únoru 1986 se zde v krytu otevřela i pobočka Vědecké knihovny Václava Kopeckého. (autor komentáře Petr Ruprecht)

dům mé babičky, dnes v Ještědské ulici. Hostinec v něm už dávno není. Dům vyhořel a je přestavěn. Na fotografii poznávám prababičku Františku Bulířovou v první řadě asi v červeném kabátku, vedle ní pradědeček Karel Bulíř - společně hostinec vedli. Vedle nich stojí sestry mé babičky, která se v tomto domě narodila v roce 1912 a žila zde až do své smrti v r. 2014. (kometář Ema Susová - archiv M.Gergelčík)
dům mé babičky, dnes v Ještědské ulici. Hostinec v něm už dávno není. Dům vyhořel a je přestavěn. Na fotografii poznávám prababičku Františku Bulířovou v první řadě asi v červeném kabátku, vedle ní pradědeček Karel Bulíř - společně hostinec vedli. Vedle nich stojí sestry mé babičky, která se v tomto domě narodila v roce 1912 a žila zde až do své smrti v r. 2014. (kometář Ema Susová - archiv M.Gergelčík)
Zima 1997  Foto: Petr Holub
Zima 1997 Foto: Petr Holub

dům mé babičky, dnes v Ještědské ulici. Hostinec v něm už dávno není. 

Dům vyhořel a je přestavěn. Na fotografii poznávám prababičku Františku Bulířovou v první řadě asi v červeném kabátku, vedle ní pradědeček Karel Bulíř - společně hostinec vedli. Vedle nich stojí sestry mé babičky, která se v tomto domě narodila v roce 1912 a žila zde až do své smrti v r. 2014. 
(kometář Ema Susová - archiv M.Gergelčík)
Ještědská čp.50/55
Ještědská čp.50/55
KIF - Komorní irská filharmonie... (interní název alba)
KIF - Komorní irská filharmonie... (interní název alba)

Irish Pub Fox's Den

Ještědská 254/24, 460 07 Liberec VII-Horní Růžodol
Dnes večer budeme mít možnost vidět na ČT1 komisaře Maigreta natáčeného v Liberci (Maigret a ministrant). Po dobu natáčení museli štamgasti hospody Na Vápence chodit do "bižutérie" (typický hospodský ventilátor filmaři nechali).
Dnes večer budeme mít možnost vidět na ČT1 komisaře Maigreta natáčeného v Liberci (Maigret a ministrant). Po dobu natáčení museli štamgasti hospody Na Vápence chodit do "bižutérie" (typický hospodský ventilátor filmaři nechali).

Hospůdka Na Vápence

Ještědská 44/20, 460 07 Liberec VII-Horní Růžodol

Nedělní procházka 6.3.1983 v rámci okresu a křižování tramvaje T3 č.44 a soupravy T3SU 53+54 na Vápence. (archiv Boveraclubu)
Nedělní procházka 6.3.1983 v rámci okresu a křižování tramvaje T3 č.44 a soupravy T3SU 53+54 na Vápence. (archiv Boveraclubu)
Ještědská ulice, bílý dům je hostinec Na vápence. (archiv https://spolekzanadrazim.cz/jestedska-ulice-vapenka/)
Ještědská ulice, bílý dům je hostinec Na vápence. (archiv https://spolekzanadrazim.cz/jestedska-ulice-vapenka/)
Hostinec „Vápenka“ v roce 2017. Foto: Zuzana Chudá, 2017
Hostinec „Vápenka“ v roce 2017. Foto: Zuzana Chudá, 2017
Hostinec „Vápenka“ v 80. letech 20. století
Hostinec „Vápenka“ v 80. letech 20. století
Hostinec Vápenka v roce 2017. Zdaleka již ne hostinec, ale bar – nonstop. Foto: Zuzana Chudá, 2017
Hostinec Vápenka v roce 2017. Zdaleka již ne hostinec, ale bar – nonstop. Foto: Zuzana Chudá, 2017
Cechovní ulice - Gasthaus zur Stadt Berlin - naposledy hostinec U Ducháčů (archiv Josef Kutílek)
Cechovní ulice - Gasthaus zur Stadt Berlin - naposledy hostinec U Ducháčů (archiv Josef Kutílek)

U Ducháčů

Cechovní 352/6 460 01 Liberec

Bowling club nabízel svým zákazníkům restaurační služby. Kapacita restaurace byla 100 osob, v létě bylo možné využít posezení na terase. Nabízely se krajové speciality ...

Restaurace V Ráji

28. října 78/32, 46007 Liberec VII-Horní Růžodol

Provozujeme restauraci s kapacitou 50 míst a nabídkou teplé i studené kuchyně či specialit na ohni a alkoholických i nealkoholických nápojů. K dispozici je venkovní terasa. Salónek je prostor vhodný také pro pořádání rodinných oslav a školení.

Restaurace U Votočků

archiv Ladka Puntschuh‎
archiv Ladka Puntschuh‎

Restaurace U Votočků (před 100 lety)

Restaurace U Votočků byla významným střediskem českých obyvatel z celého okolí, jelikož se tam konaly spolkové schůze, cvičili zde sokolové a pořádala se tam ochotnická představení. Dokud nebylo postaveno kino Lípa v Šlikově ulici, promítaly se tam také filmy. V suterénu budovy přístupném z Tylovy ulice provozoval pan Dojč holičství, vedle sídlila redakce národně socialistického týdeníku Naše hory, vedená Antonínem Rejhou a pak Josefem Deylem. V přízemí byl výčep malý sál a v podkroví obytné místnosti. Velký sál, jehož čelo vidíme vystupovat napravo za budovou, byl k budově přistavěn až v roce 1918. Na severní straně přiléhala k domu zahradní restaurace ,do níž byl vstup i z výčepu.
Po Josefově smrti provozovala jeho žena živnost nadále až do roku 1939 ,kdy pro paní Votočkovou přijela policie, která ji bez jakéhokoliv vysvětlení nařídila restauraci opustit. A vyvezla ji bez jediného zavazadla za hranice bývalého protektorátu. Za okupace se restaurace U Votočků změnila na tábor pro ruské, italské a francouzské zajatce. A její stav se zhoršil natolik, že se uvažovalo o jejím zbourání. Místní sokolové v čele s bratrem Vozábem se ale ujali jeho záchrany, a tak byl nakonec stržen jen velký sál a hlavní vchod se přesunul na severní stranu a restaurace se časem změnila na místní osvětovou besedu. Paní Růžena Votočková bydlela až do svého onemocnění v podkrovní světnici, zemřela v roce 1957. Na pohlednici je zachyceba u vchodu v bílé zástěře vedle svého manžela, za ní stojí Anča od výčepu.

pozn.
Josef Votoček se narodil 18. 6. 1875 v Jilemnici jako syn Josefa a Antonie Votočkových. Do Liberce přišel jako účetní v roce 1889 kde se zapojil do menšinové práce, hlavně v dramatickém oboru České besedy. Roku 1900 koupil hostinec Wilhemshöhe na rohu ulic Hradební a Tylovy (č. p. 196), který pojmenoval restaurace U Votočků. Vedl o něj, ale několikaletý spor s německou obecní správou. Po vzniku ČSR se stal Josef Votoček členem správní komise a od prvních voleb náměstkem starosty po jehož rezignaci získal místo prvního českého starosty Horního Růžodolu, kde se zasloužil o výstavu budovy, ve které se nachází nynější Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická v Jeronýmově ulici. Josef Votoček zemřel 1. listopadu roku 1932 a jeho urna byla pochována na hřbitově v Horním Růžodole, který nechal zřídit za svého starostování. Na návrh národních socialistů, jejíchž členem byl, nese od 20.listopadu 1935 jeho jméno jedna z ulic poblíž obou českých škol, o jejichž založení se významnou měrou zasloužil. (zdroj Wikipedie)

Liberecká hospoda U Vávrů

Šlikova 132, 460 07 Liberec

je jednou z mála tradičních, dá se říci až historických putyk, která přežila dodnes. Stojí na rohu Melantrichovy a Šlikovy ulice, v podstatě tedy přímo na hranici Horního Růžodolu a Rochlice. Za socialismu nesla uvědomělé jméno Dělnická restaurace. Název U Vávrů ale není novodobý, pochází už z doby první republiky, majitelem byl totiž Anton Vávra. Šlikova ulice se tehdy jmenovala Husstrasse. Není divu, tato část Horního Růžodolu se lidově nazývala Český kopec, a to proto, že zde žili převážně čeští obyvatelé. Celá řada domů ve Šlikově ulici je v databázi Živá jména označena podle dávno zaniklých provozoven a jejich vedoucích: U Jágrů, U Peřinů, U Doležalů, U Hlaváčků, U Dušků, U Hořčičky. Tato jména se dnes už běžně nepoužívají, jsou ale cenným svědkem zdejší historie. Platí to i pro nedalekou Ficku.

zdroj: https://mapy.fp.tul.cz/zivajmena?view=article&id=7&catid=8

 (archiv Pav Karel)
(archiv Pav Karel)
interier restaurace Zum Schmiede, která byla v Horním Růžodolu (archiv J.Hůlka)
interier restaurace Zum Schmiede, která byla v Horním Růžodolu (archiv J.Hůlka)
Šlikova ulice (archiv Jaroslav Hůlka)
Šlikova ulice (archiv Jaroslav Hůlka)