Kostel sv.Máří Magdaleny
KEILŮV VRCH
....1913
Pohled na novotou zářící kostel postavený v letech 1908 - 1911 dnes
vyvolává vzhledem k dlouhodobé zanedbamosti budovy i okolí spíše pocit
smutku . Jednolodní chrám v historizujících formách barokizujícího
klasicismu umístili autoři projektu Heinrich Fanta a Max Kühn do svahu
Keilova vrchu s velkou citlivostí a znalostí prostředí . Stavba celého
areálu kláštera kapucínů prováděla místní firma Alberta Hübnera v
obtížném terénu , který byl třeba vyrovnat navezením terasy a jejím
zpevněním dlažbou od firmy Wander , jejíž majitel bydlel neďaleko v
ulici Na Ladech . (Zdroj. Kouzlo starých pohlednic Liberecka / Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997
)
KLÁŠTERNÍ KOSTEL sv. MAŘÍ MAGDALENY 'KAPUCÍNSKÝ
Na cestě z Františkova do Liberce pod Keilovým vrchem stávala kaplička Zvěstování P. Marie, kterou dal r. 1735 postavit GerhardRieger. Na jejím místě a na přilehlém pozemku stojí dnes klášterní kostel řádu kapucínů zasvěcený sv. Marii Magdalské (Maří Magdaleně).
S rychlou výstavbou a zástavbou města Liberce vyvstala i zvýšená potřeba nových kostelů. Roku 1908 bylo mezi církevními úřady a městskou radou v Liberci rozhodnuto o stavbě nového kostela v nově vzniklé čtvrti, jehož správu by převzal kapucínský řád 2 tyrolské provincie.
Protože rok 1908 byl v Rakousku-Uhersku jubilejním rokem šedesátileté vlády císaře Františka Josefa I. (1848-1908), dostal kostel jako mnohé jiné novostavby té doby název: Kaiser-Franz-josef-jubiláumskirche in Reichenberg. Poloha pozemků pro kostel nebyla nijak příznivá. Dalším problémem bylo, že kostel musel zapadnout do celkového rámce zástavby Keilova vrchu. Projektanti stavby, architekti Max Kůhn a Heinrich Fanta však všechny těžkosti terénu i stavby zvládli vynikajícím způsobem a nově zbudovaný kostel harmonicky zapadl do celé čtvrti.
Stavební práce byly zadány Alfredu Hůbnerovi. Hloubení základů bylo velmi náročné, ale pak šly práce rychle kupředu, takže v r. 1910 byla hrubá stavba dokončena. Následující rok byly prováděny vnitřní omítky,budovány terasy, pořízeno vnitřní vybavení. Dne 11. června 1911 byl kostel vysvěcen novým litoměřickým biskupem dr. Josefem Grossem. V témže roce byl postaven i klášter pro kapucíny. Kostel je ve stylu pozdního baroka (proto má jen malou věž), sálový, klenutý, s třemi páry postranních kaplí, členěných toskánskými sloupy a s půlkruhovým zakončeným presbytářem. Vnitřek dává vyniknout hlavnímu oltáři zhotovenému v Mnichově. Kostel je 44 m dlouhý (hala 5 m, loď 28 m, presbytář 11 m). Hlavní loď je sloupy rozdělena na osm kaplí. V suterénu je umístěn sklep na palivo k ústřednímu topení. Exteriér je bohatě členěn terasou s velkými schody a balustrádou. I když kostel působí dojmem bohatosti, přece z něho dýše duch kapucínského řádu. Kostel toho času neslouží bohoslužebným účelům a je pronajat k. p. Kniha.
(zdroj: JOSEF DOBIÁŠ - LIBERECKÉ CHRÁMY LIBEREC , 1983 )
pozn. bohužel v roce 2021 je stav tohoto kostela více než žalostný
Chrám byl za socialismu využíván jako sklad národního podniku Kniha, pak jako depozitář, později jako obytná vila a následně byl na několik desítek let ponechán svému osudu. V roce 2006 poničený kostel od církve koupila společnost Iberus. O pět let později obecně prospěšná společnost GEPO (Geotermální energie pro občany) zahájila jeho rekonstrukci - náklady byly odhadovány na 64 milionů korun, z nichž 56 milionů měla zaplatit dotace Evropská unie. Později však vyšlo najevo, že společnost nevyvíjela žádnou činnost a že cena rekonstrukce byla uměle navýšena. Skutečná potřebná částka se měla pohybovat kolem 39 milionů korun. V případu je obviněno 18 lidí, mj. liberecký hejtman Martin Půta nebo podnikatel a iniciátor projektu Jiří Zeronik. Ten je také zakladatelem společnosti GEPO, která firmě Metrostav, jež kostel opravovala, dluží přes 43 milionů korun. Rekonstrukce tak zůstala nedokončena, stavba je zakonzervována
Historie a současná podoba kapucínského hospice v Liberci
Nedávno jsem zde psal o historii kostela sv. Máří Magdaleny, teď ještě doplním pár fotek ze studie z článku z roku 2009 od Aleny Říčánkové a Jaroslava Zemana a pár fotografií z roku 2021 na závěr.
(zdroj: Památky libereckého kraje 2009 - Národní památkový ústav Liberec)
2021
