Boveraclub

21.09.2022
Liberecká "Bovera" ještě ve svém původním působišti 26.6.1962, zde na snímku na konečné v Chabařovicích.
Liberecká "Bovera" ještě ve svém původním působišti 26.6.1962, zde na snímku na konečné v Chabařovicích.
Pracovní vůz č. 107 v liberecké vozovně dne 27.9.1982 zachycený objektivem Jirky Holečka ještě netuší, že se z něj jednou stane historický vůz.
Pracovní vůz č. 107 v liberecké vozovně dne 27.9.1982 zachycený objektivem Jirky Holečka ještě netuší, že se z něj jednou stane historický vůz.
Rok 1961 a Ústí nad Labem, motorový vůz č. 88 (1929-1954 č. 78) ještě netuší, že se za pár let dostane do Liberce, kde z něj nakonec bude provozní historický exponát a jako jediný tak přežije zlikvidovaný ústecký tramvajový provoz. Foto M. Knížek
Rok 1961 a Ústí nad Labem, motorový vůz č. 88 (1929-1954 č. 78) ještě netuší, že se za pár let dostane do Liberce, kde z něj nakonec bude provozní historický exponát a jako jediný tak přežije zlikvidovaný ústecký tramvajový provoz. Foto M. Knížek

Dne 19.9.2000 získala naše "Bovera" opět po letech průkaz způsobilosti drážního vozidla.

Tramvaje v Liberci

První tramvaj v Liberci vyjela na metrovém rozchodu kolejí mezi železničním nádražím a Lidovými Sady dne 25. srpna 1897. V roce 1899 byla postavena trať do Rochlice na Poštovní náměstí a o pět let později byla prodloužena do Růžodolu I. k Letce. V roce 1906 byla v provozu zvláštní trať ze Šaldova náměstí k výstavišti na Husově třídě. Na podzim roku 1912 dorazily tramvaje na úpatí Ještědu do Horního Hanychova. V roce 1955 byla zahájena doprava na dokončené trati mezi Libercem a Jabloncem a došlo tak k propojení obou provozů. V roce 1960 byla zrušena tramvajová trať mezi Rochlicí a Růžodolem, plánovanou likvidaci celého provozu v Liberci se však nepodařilo uskutečnit. V letech 1973 - 1976 byla rekonstrována meziměstská tramvajová trať. V období mezi lety 1990 a 2005 byla postupně po úsecích rekonstruována městské trať z Lidový sadů do Horního Hanychova. První úseky po Viadukt jsou ještě řešeny fotmou splítky obou rozchodů, další úseky do Hanychova jsou pouze na standartním rozchodu kolejí 1435.

Meziměstská trať

Spojení Liberce s Jabloncem tramvajovou tratí bylo sice dlouho plánováno, stavební práce byly zahájeny až v roce 1948. Provoz tramvají byl zahajován postupně z jablonecké strany, nejdříve v roce 1953 do Proseče a o rok později do Vratislavic. Na celý úsek vyjely tramvaje do pravidelného provozu dne 1. 1. 1955. I po rekonstrukci, provedené v první polovině sedmdesátých let, se trať do dnešních dnů dochovala jako jednokolejná s výhybnami o rozchodu kolejí jeden metr. Změna nastala až po rekonstrukcích v novém tisíciletí, kdy je úsek z terminálu ve Fugnerově ulici do Vratislavic nad Nisou k Lékárně dvoukolejný.

Tramvaje v Jablonci n. N.

V roce 1900 byla zahájena tramvajová doprava na tratích mezi Rychnovem a Janovem, a mezi Pasekami a Brandlem. Do provozu byla uvedena i trať sloužící rozsáhlé dopravy zboží, a to mezi Brandlem a Rýnovicemi. Kromě motorových a vlečných vozů pro osobní dopravu byly k dispozici i nákladní vlečné vozy, dvě elektrické lokomotivy a speciální poštovní tramvaje. Zboží bylo překládáno na železnici zejména na stanovištích v Rychnově, v Brandlu a na jabloneckém hlavním nádraží. Na začátku padesátých let minulého století byla však nákladní doprava zrušena. V roce 1959 přestaly jezdit tramvaje mezi Pasekami a nádražím a v roce 1965 byla zrušena trať do Janova. Z Jablonecké vozovny byly sice vypravovány vozy na meziměstskou trať až do roku 1969, byla to však jejich labutí píseň. Od roku 1970 zajišťuje tramvajovou dopravu meziměstské trati v plném rozsahu jen liberecký dopravní podnik.




Základy zájmového občanského sdružení Boveraclub sahají až do r. 1987, kdy vznikl při pobočce ČSVTS v libereckém dopravním podniku Kroužek přátel MHD. V roce 2005 došlo k transformaci na občanské sdružení a podle tramvaje, na které se zpočátku soustředily hlavní aktivity - původně ústeckého vozu č. 78 zvaného Bovera (dle dodavatele elektrické výzbroje), byl zvolen nový název Boveraclub. Náročná renovace této tramvaje z roku 1929 se protáhla na většinu 90. let, jedním z motivů pro dokončení byly i oslavy 100. výročí MHD v Ústí n.L. (1999), v rámci kterých Bovera krátce zavítala do svého původního působiště. Od roku 2000 je vůz plně provozní a do dnešních dnů absolvoval přes 10.000 kilometrů při zvláštních a historických jízdách.

Tomáš Krebs s Jindřichem Berounským v srpnu 1987.

Tak jsme se shodou okolností potkali s Jindřich Berounský zase u jedné a té samé výhybky. Místo stejné, ale okolí doznalo změn stejně jako my. Rok 1988 a 2024.

Před 127 lety vyjela ulicemi Liberce poprvé tramvaj. Jak se řídila a kudy vedla první trať?

25. srpna 1897 se ulicemi Liberce poprvé rozjela tramvaj. Liberec se stal po Praze a Teplicích teprve třetím městem na českém území rakouského mocnářství, které se mohlo pyšnit tramvajovou dopravou.

Liberečtí radní o tom rozhodli v roce 1984, řízení trvalo tři roky a samotná trať byla položena během tří měsíců. Odkud a kam vedla, na to se redaktorka Jana Švecová ptala v libereckém depu. Tam už sice ta původní tramvaj není, hodně ji ale připomíná aktuálně nejstarší vůz z roku 1929, který až do roku 1965 jezdil po Ústí nad Labem. Jak moc se podobal prvním tramvajím?


Řízení prvních tramvají


Konstrukčně to zhruba odpovídalo. Řidič stál na plošině, ovládal kontrolér, pomocí kontroléru zadával jízdní a brzdové stupně, levou rukou a pravou rukou používal ruční brzdu. Ta sloužila k uvedení vozu do klidu, nebo aby v zastávce stál. Přes řetězový převod působí špalky na kole jako u starých vagónů," přiblížil Tomáš Krebs, předseda Boveraclubu, který v Liberci zprovozňuje historické tramvaje.

"Když byla kluzká kolej, tak pravou rukou jste musela zároveň brzdit, zároveň si sypat písek a zároveň stírat déšť z toho okna. A řidič to musel stíhat. Nicméně tady ta tramvaj z roku 1929, tak ta už je zasklená a má dveře otvírací. Kdežto ty první liberecké tramvaje ještě před řidičem ani neměly sklo, ani neměly vstupní dveře, takže řidič byl na dešti, na sněhu. Liberecké tramvaje se začaly zasklívat až kolem roku 1904," upřesnil Tomáš Krebs.


"V té době to byla určitě jistota pro ty zaměstnance, nicméně pracovní podmínky nebyly úplně ideální. Dneska si nedokážu představit, že by to někdo chtěl dělat. Šichty nebyly jako dneska, jenom ranní, odpolední, ale jezdilo se třeba úplně celý den. Ale ti lidi byli rádi za práci," doplnil znalec historických tramvají k profesi prvních řidičů.

Kudy vedly první tratě

První tramvaj vyjela 25. srpna 1897 z tramvajového depa, které je nedaleko libereckého nádraží. Kam jezdila? "V tom roce 1897 se vyjelo na trať mezi nádražím a dnešní zastávkou Botanická zahrada, o pár měsíců později to bylo prodloužené až do Lidových sadů. Následovala tramvajová trať do Rochlice, v roce 1904 byl tady ten úsek prodloužen na druhou stranu, od radnice do Růžodolu. V roce 1912 začala jezdit tramvaj do Horního Hanychova a jednokolejná tramvajová trať vedla ulicemi Barvířská, Orlí a Františkovská k viaduktu, a pak už v té trase, jak jí známe," doplnil předseda Boveraclubu Tomáš Krebs.


autoři: Jana Švecová , reČRoL

Tomáš Krebs, znalec tramvajové historie a předseda libereckého Bovera klubu | foto: Jana Švecová, Český rozhlas
Tomáš Krebs, znalec tramvajové historie a předseda libereckého Bovera klubu | foto: Jana Švecová, Český rozhlas
Konvoj historických tramvají v čele s motorovým vozem č. 78 „Bovera“ projíždí 23.7.2014 po Masarykově třídě. Vypraven byl u příležitosti návštěvy účastníků soutěže Miss and Mister Deaf World and Europe 2014.
Konvoj historických tramvají v čele s motorovým vozem č. 78 „Bovera“ projíždí 23.7.2014 po Masarykově třídě. Vypraven byl u příležitosti návštěvy účastníků soutěže Miss and Mister Deaf World and Europe 2014.

Dokončením renovace a zprovozněním Bovery se však aktivity nezastavily, naopak byla přijata nová výzva - zápůjčka a postupné zprovoznění původně jablonecké tramvaje typu 6MT č. 117, coby typické představitelky severočeských tramvajových provozů 50. a 60. let. Práce na voze 6MT byly náročné a znamenaly řadu let brigádnického úsilí členů klubu, byly však nakonec také korunovány úspěchem, završeným získáním "průkazu způsobilosti" v říjnu roku 2011. Motorový vůz 6MT z roku 1953 je nasazován na historické linky a rovněž slouží při zvláštních jízdách na objednávku.

Motorový vůz 6MT č. 117 vypravený na linku č. 5 u příležitosti posledního dne provozu před rekonstrukcí dvou úseků meziměsté trati (14.3.2014)
Motorový vůz 6MT č. 117 vypravený na linku č. 5 u příležitosti posledního dne provozu před rekonstrukcí dvou úseků meziměsté trati (14.3.2014)

Dokončením 6MT se nezastavily ani renovační aktivity, po dvou motorových vozech již došlo i na vlečný tramvajový vůz, zvaný "plecháč". Pochází z roku 1932 a vytvoří spolu s 6MT typickou jabloneckou soupravu 50. let 20. století. Plecháč byl stejně jako vůz 6MT dlouhodobě zapůjčen z depozitáře Technického muzea v Brně.

Vlečný vůz č. 44 „plecháč“ ve Fugnerově ulici, 29.6.2015
Vlečný vůz č. 44 „plecháč“ ve Fugnerově ulici, 29.6.2015

V průběhu roku 2012 se pak záběr činnosti Boveraclubu rozšířil i na autobusy, protože v Liberci dosud scházel historický autobus. Jelikož získat i na pohled veterána připomínající autobus není tak snadné, padla volba a dosluhující Karosy řady 730. Na tomto voze jsme spolopracovali se soukromým sběratelem s řad členů Bovercalubu. Provozním úskalím se nakonec stal technický stav, ekonomika provozu a hlavně chybějící kryté stání. V závěru roku 2013 jsme zařadili další historický autobus resp. minibus Ikarus 553, který byl vyroben v roce 1979. Jeho křest proběhl 17. listopadu 2013, kdy jezdil po stopách jablonecké tramvajové linky č. 2 (Nádraží - Jablonecké Paseky). V létě 2016 jsme získali další z historických autobusů a to Pragu RND vyrobenou v roce 1947. Oba vozy jsou sice provozní, ale pro další provoz vyžadují pečlivou generální opravu.

vystavené autobusy Ikarus 553 a Praga RND v Technickém muzeu Liberec
vystavené autobusy Ikarus 553 a Praga RND v Technickém muzeu Liberec

I v oblasti tramvajových vozidel nelze zapomínat na typy, které brzy doslouží, v mnoha městech ČR již mají historické tramvaje řady T, v Liberci je prvním kandidátem typ T2R, tramvaj která již v podobě typu T2 v Liberci jednou dosloužila (v r. 1988), aby se pak v mírně inovované podobě v polovině 90. let ještě vrátila (převzaté vozy z Ostravy) pro překlenutí dočasného nedostatku vozů novějšího typu T3. V průběhu roku 2012 byl opraven původem pracovní vůz T2R, který nově nese č. 17 - pokřtěn byl 22. září 2012.

Tramvajový vůz T2R ev.č. 17 v Lidových sadech, 19.9.2015
Tramvajový vůz T2R ev.č. 17 v Lidových sadech, 19.9.2015

Současné liberecké tramvaje sice ještě do muzea nepatří, ale prototyp první "Té-trojky" byl vyroben v roce 1961 a v Liberci jezdí již od roku 1965. Tyto první liberecké tramvaje již dnes neexistují a ty později dodané byly zásadním způsobem zmodernizovány. Na počátku tohoto rozsáhlého modernizačního programu stál z Prahy zapůjčený vůz T3M č. 8106, díky němuž se podařilo prokázat úspornost novějších elektrických výzbrojí. V Praze jsou vozidla této typové řady postupně vyřazovány a tak byl v říjnu 2012 tento vůz odkoupen a nadále slouží jako historický.

Zájem však míří i naopak mnohem dále do historie - dlouhodobými cíli je renovace nákladního tramvajového vagónku a zejména pak stavba repliky první liberecké tramvaje. Podnikány jsou kroky k postupnému získání nezbytných komponentů. Před třemi lety získalo sdružení vozovou skříň tohoto vozu, podle které je možné v budoucnu postavit repliku. Zcela unikátní díly v podobě celého pojezdu - podvozku i s motory - a elektrické výzbroje včetně kontroléru získalo sdružení od podobného spolku z města Augsburg, které je oficiálním partnerským městem Liberce. Členové místního Freunde der Augsburger Strassenbahn dokonce díly pocházející z roku 1898 do Liberce bezplatně věnovali. Na přelomu srpna a září Boveraclub díly přivezl z Bavorska do Liberce a zároveň obdržel povolení ke konání veřejné sbírky.

Původem pražský vůz T3M č. 8106 vede lampionový průvod v Horním Hanychově u příležitosti „pálení čárodejnic“, 30.4.2013
Původem pražský vůz T3M č. 8106 vede lampionový průvod v Horním Hanychově u příležitosti „pálení čárodejnic“, 30.4.2013

Samozřejmostí je pak pořádání zvláštních jízd na objednávku, většinou pro fandy tramvajové dopravy, často spojené s exkurzemi do zázemí dopravního podniku, případně se zprostředkováním návštěvy jiných dopravních zajímavostí. Zcela běžné jsou návštěvy tuzemských skupin či ze sousedního Německa, připravovali jsme program pro turisty z USA, Ruska, Itálie, Švýcarska či Portugalska. Snažíme se vyjít vstříc nejen skupinám, ale i jednotlivcům. I několikrát do roka připravuje Boveraclub různé tematické výstavy, další akce na podporu veřejné dopravy nebo i vlastní zájezdy za poznáním jiných provozů.

Společná fotografie účastníků zájezdu do německého Woltersdorfu, 26.11.2011
Společná fotografie účastníků zájezdu do německého Woltersdorfu, 26.11.2011
Den otevřených dveří v liberecké tramvajové vozovně, 17.9.2016
Den otevřených dveří v liberecké tramvajové vozovně, 17.9.2016

Společně s dopravním podnikem Boveraclub tradičně zajišťuje především "Dny otevřených dveří" v liberecké vozovně a také připomínky významných výročí (naposledy 100 let TT do Horního Hanychova). Bohatá je rovněž publikační činnost nebo účast na různých společenských akcích. Stranou nezústává ani péče o množství artefaktů, archiválií a hlavně fotografií.

6. září 2014 bylo slavnostně otevřeno Technické muzeum Liberec v jednom pavilonu libereckého výstavistě. Součástí je i expozice Boveraclubu, která návštěvníkům přibližuje vývoj tramvajové dopravy na liberecku a jablonecku. Vystaveny jsou zde především menší exponáty - modely tramvají, kontrolér, trolejové růžice, jablonecká kolejnice, různé směrové cedule a panely, traťový telefon, řídící pult z vozu T2 a další. Větší exponáty zastupuje Multikar M21, vozová skříň původního jabloneckého nákladního vagónku z roku 1899 a maketa čela první liberecké tramvaje.


Tak trochu neobvyklý pohled z liberecké radniční věže. Kdy myslíte, že bylo možné na náměstí Dr.E.Beneše naposledy shlédnout tento typ tramvaje? Přeci v září roku 2007.
Tak trochu neobvyklý pohled z liberecké radniční věže. Kdy myslíte, že bylo možné na náměstí Dr.E.Beneše naposledy shlédnout tento typ tramvaje? Přeci v září roku 2007.
Rozšířená expozice Boveraclubu v Technickém muzeu Liberec
Rozšířená expozice Boveraclubu v Technickém muzeu Liberec
Třetím východoněmeckým vozem ve sbírkách Boveraclubu se stal motorový vůz T2-62 – tedy „Gotha“. Vyroben byl v roce 1964 ve vagónce VEB Gotha přímo pro Jenu. Nejprve mu bylo přiděleno ev.č. 131, v letech 1981 až 1993 nesl ev.č. 026 a od roku 1993 nesl ev.č. 145. Od tohoto roku současně sloužil jako cvičný vůz. Do Liberce dorazil 1. prosince 2016. Přivezen byl do tramvajové vozovny v Mrštíkově ulici, kde probíhají jeho úpravy do stavu, kdy vozil cestující.
Třetím východoněmeckým vozem ve sbírkách Boveraclubu se stal motorový vůz T2-62 – tedy „Gotha“. Vyroben byl v roce 1964 ve vagónce VEB Gotha přímo pro Jenu. Nejprve mu bylo přiděleno ev.č. 131, v letech 1981 až 1993 nesl ev.č. 026 a od roku 1993 nesl ev.č. 145. Od tohoto roku současně sloužil jako cvičný vůz. Do Liberce dorazil 1. prosince 2016. Přivezen byl do tramvajové vozovny v Mrštíkově ulici, kde probíhají jeho úpravy do stavu, kdy vozil cestující.
již téměř hotový vůz dne 27.6.2020
již téměř hotový vůz dne 27.6.2020

Po čtyřech letech byla 28. října 2018 expozice Boveraclubu v rámci Technického muzea Liberec přesunuta do samostatného pavilonu a současně byla výrazně rozšířena. Nově zde bylo umístěno několik tarmvajových vozů - liberecký motorový vůz T3 ev.č. 44, dále dvojice východoněmeckýc vozů RAW TZ70 ev.č. 134 a vlečný B2D ev.č. 197, dále původem švýcarský čtyřnápravový vůz Ce 2/4 ev.č. 13 a také torza libereckých motorových vozů ev.č. 3 a 36. Autobusy zastupuje hned trojice vozů - Praga RND z roku 1947, Ikarus 543 z roku 1979 a Robur LO3000 (zapůjčen soukromým sběratelem).

Naši předchůdci

Nadšenci na celý život

V pondělí 16.9.1918 se patnáctiletí kluci Erwin Cettineo a Anton Schlupek podívali do liberecké vozovny. Tramvaje se jim staly celoživotním koníčkem a díky jejich zájmu máme dnes k dispozici spoustu dobových fotografií a dokumentů. Zatímco Erwin zůstal v Liberci až do své smrti v roce 1985, Anton odešel v roce 1946 do Ulmu, kde se postupně vypracoval až do funkce ředitele místního dopravního podniku. Z jejich práce pak čerpá expozice veřejné dopravy v Technické muzeum Liberec a Boveraclub stále zpracovává jejich bohatou pozůstalost.
V pondělí 16.9.1918 se patnáctiletí kluci Erwin Cettineo a Anton Schlupek podívali do liberecké vozovny. Tramvaje se jim staly celoživotním koníčkem a díky jejich zájmu máme dnes k dispozici spoustu dobových fotografií a dokumentů. Zatímco Erwin zůstal v Liberci až do své smrti v roce 1985, Anton odešel v roce 1946 do Ulmu, kde se postupně vypracoval až do funkce ředitele místního dopravního podniku. Z jejich práce pak čerpá expozice veřejné dopravy v Technické muzeum Liberec a Boveraclub stále zpracovává jejich bohatou pozůstalost.

ména čtyř lidí, kterým učarovaly tramvaje, většině libereckých občanů nic neřeknou. A navíc většinou neznějí česky - Erwin Cettineo s italskými předky a italskou příslušností, Anton Schlupek s německou, stejně jako o generaci mladší Gisbert Jäkl a Vladimír Paleček, původem z Jablonce nad Nisou. Ti dva první se narodili v Liberci a oba si zamilovali červenobílé vozy na kolejích

Erwin Cettineo
Erwin Cettineo
Gisbert Jäkl a Erwin Cettineo
Gisbert Jäkl a Erwin Cettineo

Prvním z nich je pan Erwin Cettineo (*15.11.1903) už jako kluk, protože na Masarykově třídě projížděly pod okny jejich bytu. A nebyl by to ani kluk, kdyby ho nezajímalo, proč a jak ta mašinka jezdí. Brzy začal tramvaje fotografovat a také stavět jejich modely. Mladý Cettineo sice vystudoval libereckou obchodní akademii a po většinu života se živil jako účetní v libereckých firmách, ale jeho velkým koníčkem byla stavba modelů tramvají, jichž se až doposud zachovalo 30. Stavební materiál získával zdarma - z krabic od doutníků. Jsou to opravdu úžasné miniatury vozů, v nichž cestovaly dámy ještě v dlouhých sukních a pánové v žaketech. Pan Cettineo jezdil za svými kolejovými miláčky i do Ústí nad Labem, Teplic, Mostu, Olomouce, Ostravy a Brna. Shromáždil obrovský archiv fotografií, které zpracovával v družstvu Fotografia, kde pracoval jako laborant. Tento nadšenec s italskou krví zemřel v Liberci 17.11.1985.

Druhý milovník vozů na kolejích, Anton Schlupek(*8.2.1903), se přátelil s Erwinem až do svého odchodu do Německa po válce. Svou vášeň proměnil v zaměstnání. Vystudoval pražskou techniku a jako strojní inženýr pracoval až do roku 1945 u libereckých tramvají. Spolupracoval na konstrukci proslulého a unikátního libereckého sněhového pluhu "Krasin", na přestavbě vlečných vozů a přípravě konstrukčního řešení nových tramvají. Bohužel se několik z navrhovaných projektů neuskutečnilo. Patří mezi ně i jeden z prvních nízkopodlažních vlečných vozů se středním vstupem a s výškou podlahy pouhých 30 cm nad kolejnicí. Záměrem však byla spíše rychlá výměna cestujících než zpřístupnění dopravy postiženým občanům. Kromě návrhů konstrukcí nových vozů nebo jejich zlepšení se věnoval, stejně jako jeho přítel Cettino, stavbě modelů. Před odchodem do Německa (5.9.1946) mu jich věnoval celkem 12. Oba přátelé pokračovali až do konce života v bohaté korespondenci. Zůstaly po nich fotografie, negativy a písemnosti o městské kolejové dopravě, mnohdy opravdové unikáty.

Gisbert Jäkl
Gisbert Jäkl

Třetí z nadšenců, Gisbert Jäkl (*10.7.1943) od mládí fandil spíš železnici, později ale přešel na tramvaje. Nejprve pracoval jako průvodčí, později tramvaje řídil. Železnice jej však lákala víc a tak se k ní vrátil. Jako mladík se seznámil s panem Cettineem, už starým pánem, a společně, ještě ve spolupráci s Lubomírem Kyselou, vydali v roce 1976 velice zdařilou publikaci o libereckých tramvajích. I on začal stavět modely, některé i s vlastním pohonem. Je také zakládajícím členem Kroužku přátel městské dopravy, pozdějšího Boveraclubu, sdruženého kolem libereckých historických tramvají. Pan Jäkl společně s členy Boveraclubu věnoval mnoho hodin práce nejen na "Boveře", ale i na voze 6MT a dalších inikátech Boveraclubu. Bohužel nás 14.6.2009 nadobro po krátké, a o to zákeřnější nemoci, opustil.

.

Čtvrtým v pořadí je Ing. Vladimír Paleček (6. 7. 1941 - 22. 8. 2017), který je absolventem Vysoké školy dopravní, fakulty strojní a elektrotechnické, katedry elektrické trakce a energetiky (1963), vedené legendárním profesorem Ing. Dr. Františkem Jansou, DrSc., s nímž pana Palečka následně pojilo dlouholeté přátelství. Od srpna 1963 byl zaměstnán v Dopravním podniku města Liberce jako vedoucí projekce a investic. V DPML následně působil v různých pozicích až do března 1975. V průběhu této doby dostal na starost tramvajový provoz v Liberci a zásadním způsobem se zasloužil o záchranu a modernizaci zdejší tramvajové dopravy, která byla v důsledku přijaté ministerské strategie odsouzena k zániku, stejně jako řada dalších městských provozů s elektrickou trakcí. Úspěšné aktivity k záchraně libereckých tramvají vyvrcholily velkou rekonstrukcí meziměstské tratě Liberec - Jablonec n.N. (1972 až 1976), na svoji dobu s mnoha pokrokovými prvky. Tyto aktivity byly ve své době a v podmínkách malého dopravního podniku každodenním bojem s tehdejším systémem, který zejména po roce 1968 nepřál vzdělaným osobnostem bez politické angažovanosti. Navzdory tomu se liberecký boj o záchranu tramvajové dopravy podařilo úspěšně dobojovat, na rozdíl od podstatně většího úzkorozchodného provozu v Ústí nad Labem, které tehdy svého odborně zdatného a vytrvalého bojovníka za elektrickou trakci nemělo, a navíc jako krajské město muselo jít příkladem v plnění ministerské koncepce. Od roku 1975 působil Ing. Paleček v projektovém ústavu Pragoprojekt jako projektant a později vedoucí projektant. Jeho specializací byla pevná trakční zařízení a energetika tramvajových a trolejbusových drah. Podílel se zde na obnově stávajících i projektování nových trolejbusových a tramvajových systémů v Československu i v zahraničí. Mimo tuto hlavní činnost se Ing. Paleček věnoval širokému spektru odborné činnosti v oboru elektrické trakce v MHD (analýzy, posudky a oponentury nových projektů, publikační a přednášková činnost, aplikace počítačové techniky, prohlubování mezioborových návazností) s cílem pomáhat rozvoji oboru, kterému od mladých let s nadšením a zápalem sloužil. Jeho specialitou byly mj. také rozsáhlé znalosti v oblastech systémové analýzy, teorie pravděpodobnosti, matematických a statistických metod, což se ve spojení se znalostí historických událostí a procesů v oboru promítalo do precizního analytického myšlení i určitého vizionářství, které mnohdy předbíhalo svoji dobu. Ing. Paleček byl také nadšeným příznivcem studia historie městské a železniční dopravy, kde díky bohatým osobním zkušenostem z profesního života pomohl rozkrýt a objasnit řadu zajímavých témat.

Kromě toho, že se členové Boveraclubu chystají na záchranu dalších unikátů, mají v péči právě rozsáhlou sbírku z pozůstalosti všech těchto pánů. A není to sbírka zrovna malá.

14.6.2021

Tak nějak se dnes patří vzpomenout na Gisberta, který to veškerý pinožení kolem starých tramvají začal a v jehož odkazu tak nějak pokračujeme. Gisbert nás v tom nechal 14.6.2009. A tak mu snad ostudu neděláme.

... a při druhém loučení bylo bohužel možné se vyfotit jen ve dvojici 🙂
... a při druhém loučení bylo bohužel možné se vyfotit jen ve dvojici 🙂
zleva Gisbert, Jirka, Tomáš a Martin
zleva Gisbert, Jirka, Tomáš a Martin
Tihle provoz libereckých tramvají na rozchodu 1000 mm 25. srpna 1897 zahajovali. (archiv Zdeněk Mazánek)
Tihle provoz libereckých tramvají na rozchodu 1000 mm 25. srpna 1897 zahajovali. (archiv Zdeněk Mazánek)
18.7.2021
18.7.2021
Asi nejkrásnější dopravní akce, na které jsem byl.  Tento víkend vyjely úplně naposledy úzkorozchodné tramvaje na lesní trať mezi Jabloncem a Libercem. Ty historické, které zde roky opravovali dobrovolníci z Boveraclub, se sem bohužel už nikdy nedostanou.  S tramvajemi se přišli rozloučit celé generace rodin, které při nich vyrůstali. Bylo to něco neuvěřitelného. Tisíce, možná až desetitisíce lidí doslova "zaplavili" veškeré ulice a cesty kolem trati, mávali jim na pozdrav ze všech paneláků a bytovek v okolí, nebo troubili z auta. Místy to bylo tak dojímavé, že tramvajový personál neudržel slzy.  Dopravní fotografové z celé Evropy byste našli zavěšené na sloupech trakčního vedení, stromech, dokonce i s dronem nebo teleskopickou tyčí, aby tuhle parádu zachytili.  Kdo by nevěděl, že se jedná o rozlučku s tramvajemi, myslel by, že Liberec toho dne navštívil papež nebo královská rodina.  Uprostřed trasy se mi povedlo zorganizovat ještě velkou společnou fotku všech cestujících, kteří se vešli do posledního tramvajového průvodu. Fotil Jiří Trnka. V komentáři pak video z ulice přeplněné mávajícími lidmi (foto Martin Žarnovický - 18.7.2021)
Asi nejkrásnější dopravní akce, na které jsem byl. Tento víkend vyjely úplně naposledy úzkorozchodné tramvaje na lesní trať mezi Jabloncem a Libercem. Ty historické, které zde roky opravovali dobrovolníci z Boveraclub, se sem bohužel už nikdy nedostanou. S tramvajemi se přišli rozloučit celé generace rodin, které při nich vyrůstali. Bylo to něco neuvěřitelného. Tisíce, možná až desetitisíce lidí doslova "zaplavili" veškeré ulice a cesty kolem trati, mávali jim na pozdrav ze všech paneláků a bytovek v okolí, nebo troubili z auta. Místy to bylo tak dojímavé, že tramvajový personál neudržel slzy. Dopravní fotografové z celé Evropy byste našli zavěšené na sloupech trakčního vedení, stromech, dokonce i s dronem nebo teleskopickou tyčí, aby tuhle parádu zachytili. Kdo by nevěděl, že se jedná o rozlučku s tramvajemi, myslel by, že Liberec toho dne navštívil papež nebo královská rodina. Uprostřed trasy se mi povedlo zorganizovat ještě velkou společnou fotku všech cestujících, kteří se vešli do posledního tramvajového průvodu. Fotil Jiří Trnka. V komentáři pak video z ulice přeplněné mávajícími lidmi (foto Martin Žarnovický - 18.7.2021)

6MT č. 117 z roku 1953

Dnes to je 10 let, co se náš historický vůz 6MT č. 117 poprvé pohnul vlastní silou. Stalo se tak v sobotu 4.12.2010 po té, co jsme na něm za 10 let odpracovali 14000 hodin, rozebrali do šroubečku a zase složili. Od zprovoznění ujel 7643 kilometrů a pro závadu jsme se museli nechat odtáhnout z trati jen jednou.
Dnes to je 10 let, co se náš historický vůz 6MT č. 117 poprvé pohnul vlastní silou. Stalo se tak v sobotu 4.12.2010 po té, co jsme na něm za 10 let odpracovali 14000 hodin, rozebrali do šroubečku a zase složili. Od zprovoznění ujel 7643 kilometrů a pro závadu jsme se museli nechat odtáhnout z trati jen jednou.
30.10.1988 jsme se rozloučili s posledním libereckým autobusem ŠM 11 (č. 392).
30.10.1988 jsme se rozloučili s posledním libereckým autobusem ŠM 11 (č. 392).
Pamatujete? LB-JN (archiv Tomáš Gürtler)
Pamatujete? LB-JN (archiv Tomáš Gürtler)
Sobota 25.9.1999 a první metry vlastní silou po rekonstrukci na historický vůz. "Bovera" č. 78 byla v provozu v letech 1929 - 1969 v Ústí nad Labem (40 let, z toho 36 s cestujícími a 4 roky jako pracovní), pak 1969 - 1989 v provozu jako pracovní v Liberci (20 let), 1989 - 1999 rekonstrukce na historický vůz (10 let), rok se připravovala na povolení do provozu a posléze dodnes v provozu jako historický exponát (20 let). Za ta léta byla označena inventárními čísly: 78, 88, 122, 107, 88 a 78.
Sobota 25.9.1999 a první metry vlastní silou po rekonstrukci na historický vůz. "Bovera" č. 78 byla v provozu v letech 1929 - 1969 v Ústí nad Labem (40 let, z toho 36 s cestujícími a 4 roky jako pracovní), pak 1969 - 1989 v provozu jako pracovní v Liberci (20 let), 1989 - 1999 rekonstrukce na historický vůz (10 let), rok se připravovala na povolení do provozu a posléze dodnes v provozu jako historický exponát (20 let). Za ta léta byla označena inventárními čísly: 78, 88, 122, 107, 88 a 78.

Tentokrát náhodou do ruky přišel přes 20 let starý negativ z brigád na voze 6MT č. 117 v libereckých garážích ještě s Gisbertem a Andym.

Není nad to, když zákazník zvolí na objednanou jízdu ten správný dresscode! Děkujeme za návštěvu!

Před léty jsem vzal sken staré černobílé pohlednice a do ní vsadil výřez z fotografie od Miroslav Fogl a pustil jsem to do světa. To jsem ještě netušil, že to pak vyjde i knižně a bude to pokládáno za dobový dokument. (autor příspěvku Tomáš Krebs)
Před léty jsem vzal sken staré černobílé pohlednice a do ní vsadil výřez z fotografie od Miroslav Fogl a pustil jsem to do světa. To jsem ještě netušil, že to pak vyjde i knižně a bude to pokládáno za dobový dokument. (autor příspěvku Tomáš Krebs)
Tak jsem si po létech trochu zamodelařil. Na HáNulku už asi nebudu mít oči, a tak jsem uvítal tvarově velice zdařilý model tramvaje T2 v měřítku 1:43, dodávaný jako stavebnice. Sice mi po objednání dorazil nejdříve nějaký Robur, ale reklamace byla rychle vyřízená. A proč stavebnici? No protože Liberec. Zvolil jsem konkrétní vůz č. 14 ve stavu v první polovině sedmdesátek. Takže hlavně změna rozchodu podvozků a krapet jiný interiér a samozřejmě nátěr. Po půl roce občasné práce na řadu přišly čihalovic obtisky. Měl jsem nejdříve obavu, že jsou moc velké, ale nakonec sedly. Tedy hlavně dobová výzdoba a nápisy. Ještě dolepit zrcátka a stěrače a vymyslet, jak udělat zadní vodorovná sdružená světla. A pak hurá do vitríny v muzeu. Modelářsky by to šlo určitě líp, ale co byste chtěli po bardovi, který si dal minimálně 15 let pauzu. A co dál? Láká mne pořízení odlitků T2 a T3 a pustit se do liberecké specialitky.

(autor příspěvku Tomáš Krebs)

 Ve vozovně si tramvaj prohlédl i tehdejší dopravně technický náměstek Josef Semirád.
Ve vozovně si tramvaj prohlédl i tehdejší dopravně technický náměstek Josef Semirád.
 Po jízdě ve vozovně.
Po jízdě ve vozovně.
V pátek 28.8.1987 byla částečně opravená "Bovera" ve vozovně představena tehdejším médiím (Československá televize a regionální Vpřed) a poprvé vyjela se ukázat do města. Jelo se z vozovny do Fügnerky a zpět, řídil dlouholetý tramvaják Venda Hrubý. V sobotu pak byla zahájena výstava k výročí 90 let libereckých tramvají.

Současně se konala asi vůbec první akce pro dopravní fandy spojená s jízdou "Bovery" tehdy ještě s číslem 88 a tehdy ještě až na Vápenku. "Bovera" tenkrát ještě nemohla svézt cestující, a tak ji následoval vůz T2 č. 31 (ex 20), který to vzal tenkrát přes Horní Hanychov. Kdo z prašotoušů se tenkrát zúčastnil?

a v sobotu 29. srpna 1987 byla k výročí 90 let libereckých tramvají zahájena první naše výstava. Byla tenkrát v tramvaji T2, která se až do září vozila každý den na odstavné koleje ve Fügnerce. Spolu s ní byla vystavena i "Bovera", která se občas jakožto poutač projela po městě (Lidové Sady - Vápenka).
Na snímku vůz ještě před úpravou v lakovně.
Na snímku vůz ještě před úpravou v lakovně.
Montáž trolejového vedení na nově postaveném dvojkolejném úseku Pekárny - Vápenka dne 3.9.1972 pomocí vozů 6MT č. 58 (ex JBC 118) s trolejovou věží č. 105 z roku 1899.
Montáž trolejového vedení na nově postaveném dvojkolejném úseku Pekárny - Vápenka dne 3.9.1972 pomocí vozů 6MT č. 58 (ex JBC 118) s trolejovou věží č. 105 z roku 1899.
Montáž trolejového vedení na nově postaveném dvojkolejném úseku Pekárny - Vápenka dne 3.9.1972 pomocí vozů 6MT č. 58 (ex JBC 118) s trolejovou věží č. 105 z roku 1899. Kdo by to byl řekl, že ještě 11.10.2019 se podobná sestava strojů bude docela hodit.
Oprava trolejového vedení v úseku Kyselka - Za tratí dne 11.10.2019 pomocí vozů 6MT č. 117 z roku 1953 s trolejovou věží č. 105 z roku 1899.
Oprava trolejového vedení v úseku Kyselka - Za tratí dne 11.10.2019 pomocí vozů 6MT č. 117 z roku 1953 s trolejovou věží č. 105 z roku 1899.

Potkal jsem Einsteina

, pánové! A neb filmování na Masaryčce 12.9.2016.

V rámci brigády 28.2.2015 se poprvé podařilo rozsvítit renovovaný vlečný vůz č. 44 z roku 1932.

Tedy zhruba po 40 letech.

Je to vůbec možný, že už je to 20 let, co jsme si 20.3.2001 z depozitáře Technického muzea v Brně zapůjčili původně jabloneckou tramvaj 6MT č. 117, abychom ji dali tak nějak do kupy a mohli ji provětrat po metrových kolejích v jejím původním působišti? Jak to probíhalo se můžete podívat: https://www.youtube.com/watch?v=hsnkQCTQXxc&t=87s
Rekonstrukce, nebo spíš novostavba, historické tramvaje 6MT č. 117 dne 22.6.2002 ještě s Gisbou.
Rekonstrukce, nebo spíš novostavba, historické tramvaje 6MT č. 117 dne 22.6.2002 ještě s Gisbou.

Že by mezi Libercem a Jabloncem přestaly jezdit tramvaje? No tak to musíme vzít vlakem z Prahy, zajet do liberecké vozovny a trať si projet. A že nás nebylo málo.

13.6.2021


foto Petr Cudrák
foto Petr Cudrák

16.6.2013 objektivem Petra Čekala a rok 1969 od Václava Hrubého.

Téměř stejné místo a stejný typ vozu. Ještě měsíc si můžeme užívat metrové jedenáctky.

Motorový vůz 6MT č, 117 byl u toho.

Dne 25.12.1954 jel jako první s cestujícími po slavnostním zahájení provozu na tramvajové trati Liberec - Jablonec nad Nisou. V neděli 18.7.2021 odjížděl z Jablonce nad Nisou do Liberce před rekonstrukcí tratě úplně naposled.

Nákladní vagónek JED z roku 1899 s trolejovou věží v expozici veřejné dopravy v Technické muzeum Liberec .
Nákladní vagónek JED z roku 1899 s trolejovou věží v expozici veřejné dopravy v Technické muzeum Liberec .
Nákladní vogónek č. 4, později označený jako 105, ještě u výrobce v roce 1899, kterým byla Ringhofferova továrna v Praze na Smíchově. Za ním patrně stojí naše č. 105, tehdy ještě č. 5.
Nákladní vogónek č. 4, později označený jako 105, ještě u výrobce v roce 1899, kterým byla Ringhofferova továrna v Praze na Smíchově. Za ním patrně stojí naše č. 105, tehdy ještě č. 5.
Ve dvacátých letech minulého století byla na nákladní vagónek postavena pevná dřevěná konstrukce umožňující opravy trolejového vedení. Snímek pochází z remizy a pořízen byl před vraty truhlárny.
Ve dvacátých letech minulého století byla na nákladní vagónek postavena pevná dřevěná konstrukce umožňující opravy trolejového vedení. Snímek pochází z remizy a pořízen byl před vraty truhlárny.
Celá pracovní souprava na konečné v Janově nad Nisou, na trolejovém vedení se samozřejmě pracuje pod napětím.
Celá pracovní souprava na konečné v Janově nad Nisou, na trolejovém vedení se samozřejmě pracuje pod napětím.
Oprava trolejového vedení prostřednictvím vozu č. 105 ve dvacátých letech, snímek byl pořízen patrně na Podhorské ulici poblíž náměstí Boženy Němcové.
Oprava trolejového vedení prostřednictvím vozu č. 105 ve dvacátých letech, snímek byl pořízen patrně na Podhorské ulici poblíž náměstí Boženy Němcové.
Výstavba nové tramvajové tratě mezi divadlem a hlavním nádražím v roce 1928 a montáž trolejového vedení prostřednictvím trolejové věže, žebříků a na nich umístěných můstků.
Výstavba nové tramvajové tratě mezi divadlem a hlavním nádražím v roce 1928 a montáž trolejového vedení prostřednictvím trolejové věže, žebříků a na nich umístěných můstků.

Do expozice veřejné dopravy v Technické muzeum Liberec byl tento týden přepraven skutečný unikát, vlečná trolejová vež postavená na základě vagónku z roku 1899, která byla před časem renovována členy spolku Boveraclub do podoby odpovídající konci čtyřicátých let minulého století. Připomeňme si jeho působení u Jabloneckých elektrických drah.

Dokončování kolejiště na křižovatce ulic Poštovní a Sadová v roce 1928 a montáž trolejového vedení pomocí věžky č. 105.
Dokončování kolejiště na křižovatce ulic Poštovní a Sadová v roce 1928 a montáž trolejového vedení pomocí věžky č. 105.
Dokončování kolejiště na křižovatce ulic Poštovní a Sadová v roce 1928 a montáž trolejového vedení pomocí věžky č. 105.
Dokončování kolejiště na křižovatce ulic Poštovní a Sadová v roce 1928 a montáž trolejového vedení pomocí věžky č. 105.
Odstraňování následků nehody se druhý den 26.1.1947 zúčastnila i trolejová věž č. 105, která v té době již měla výsuvnou nástavbu.
Odstraňování následků nehody se druhý den 26.1.1947 zúčastnila i trolejová věž č. 105, která v té době již měla výsuvnou nástavbu.
Trolejová věž č. 105 byla v letech 1949 - 1954 používána i pro práce na trolejovém vedení nové tratě z Jablonce nad Nisou do Liberce.
Trolejová věž č. 105 byla v letech 1949 - 1954 používána i pro práce na trolejovém vedení nové tratě z Jablonce nad Nisou do Liberce.
Trolejová věž č. 105 byla v letech 1949 - 1954 používána i pro práce na trolejovém vedení nové tratě z Jablonce nad Nisou do Liberce.
Trolejová věž č. 105 byla v letech 1949 - 1954 používána i pro práce na trolejovém vedení nové tratě z Jablonce nad Nisou do Liberce.
V dubnu 1966 byla trolejová věž č. 105 zachycena v jablonecké vozovně vedle tramvají, které pocházely z Mostu a Liberce.
V dubnu 1966 byla trolejová věž č. 105 zachycena v jablonecké vozovně vedle tramvají, které pocházely z Mostu a Liberce.
V roce 1972 byla jablonecká trolejová věž použita pro dokončení troleje na novém dvoukolném úseku mezi Pekárny a Vápenkou, a to v soupravě s vozem 6MT č. 58, který pocházel rovněž z Jablonce (č. 118).
V roce 1972 byla jablonecká trolejová věž použita pro dokončení troleje na novém dvoukolném úseku mezi Pekárny a Vápenkou, a to v soupravě s vozem 6MT č. 58, který pocházel rovněž z Jablonce (č. 118).
V roce 1975 trolejová věž ve spojení s tramvají T3 byla zachycena při pracech na křižovatce ulic Na Perštýně a Mlýnská.
V roce 1975 trolejová věž ve spojení s tramvají T3 byla zachycena při pracech na křižovatce ulic Na Perštýně a Mlýnská.
Dokončovací práce při rekonstrukci tramvajové tratě Liberec - Jablonec nad Nisou a vlak (doslova, s metrovým prasátkem v čele) sloužící k finální regulaci troleje.
Dokončovací práce při rekonstrukci tramvajové tratě Liberec - Jablonec nad Nisou a vlak (doslova, s metrovým prasátkem v čele) sloužící k finální regulaci troleje.
Rok 1979 a změna vedení kolejí v Tatranské ulici po výstavbě objektu Pozemních staveb.
Rok 1979 a změna vedení kolejí v Tatranské ulici po výstavbě objektu Pozemních staveb.
Náměstí Bojovníků za Mír a výstavba provizorních kolejí se neobešla bez letité, ale spolehlivé techniky.
Náměstí Bojovníků za Mír a výstavba provizorních kolejí se neobešla bez letité, ale spolehlivé techniky.
Rok 1983 a vedle novotou zářící soupravy T3SU č. 53 + 54 stojí dnešní historické skvosty. "Bovera" z roku 1929 a trolejová věž z roku 1899.
Rok 1983 a vedle novotou zářící soupravy T3SU č. 53 + 54 stojí dnešní historické skvosty. "Bovera" z roku 1929 a trolejová věž z roku 1899.
V roce 1992 dostala trolejová věž výstražný oranžový nátěr a byla upravena pro jízdu z vozy řady T (propojovací kabel, vnější osvětlení), přičemž nejvíce jí to slušelo se služebním vozem T2 č. 104 (ex 8, ex Ústí 164).
V roce 1992 dostala trolejová věž výstražný oranžový nátěr a byla upravena pro jízdu z vozy řady T (propojovací kabel, vnější osvětlení), přičemž nejvíce jí to slušelo se služebním vozem T2 č. 104 (ex 8, ex Ústí 164).
Rok 1999, kdy věžce bylo 100 let, se při posunu potkala s "Boverou", na které byla právě zahájena druhá etapa rekonstrukce.
Rok 1999, kdy věžce bylo 100 let, se při posunu potkala s "Boverou", na které byla právě zahájena druhá etapa rekonstrukce.
Proseč výhybna a nasazení trolejové věže při opravách tramvajové tratě v říjnu roku 2001.
Proseč výhybna a nasazení trolejové věže při opravách tramvajové tratě v říjnu roku 2001.
V roce 2013 se nepředpokládalo další nasazení vozu jako trolejové věže, a tak bylo přistoupeno k opravě spojené s návratem do stavu, v jakém byla po druhé světové válce používaná u Jabloneckých elektrických drah.
V roce 2013 se nepředpokládalo další nasazení vozu jako trolejové věže, a tak bylo přistoupeno k opravě spojené s návratem do stavu, v jakém byla po druhé světové válce používaná u Jabloneckých elektrických drah.

Po 70.ti letech služby v Jablonci nad Nisou

 byla trolejová věž předána v roce 1969 do Liberce, kde strávila dalších 53 let, než se zaslouženě dostala do expozice veřejné dopravy v Technické muzeum Liberec.

Ve svých 120 letech byla trolejová věž z roku 1899 povolána 11.10.2019 k poslednímu pracovnímu výkonu po té, co došlo k destrukci pantografů jedné soupravy a asi 300m trakčního vedení mezi zastávkami Za tratí a Kyselka a k dispozici nebyla dvoucestná trolejová věž.
Ve svých 120 letech byla trolejová věž z roku 1899 povolána 11.10.2019 k poslednímu pracovnímu výkonu po té, co došlo k destrukci pantografů jedné soupravy a asi 300m trakčního vedení mezi zastávkami Za tratí a Kyselka a k dispozici nebyla dvoucestná trolejová věž.
Ve svých 120 letech byla trolejová věž z roku 1899 povolána 11.10.2019 k poslednímu pracovnímu výkonu po té, co došlo k destrukci pantografů jedné soupravy a asi 300m trakčního vedení mezi zastávkami Za tratí a Kyselka a k dispozici nebyla dvoucestná trolejová věž.
Ve svých 120 letech byla trolejová věž z roku 1899 povolána 11.10.2019 k poslednímu pracovnímu výkonu po té, co došlo k destrukci pantografů jedné soupravy a asi 300m trakčního vedení mezi zastávkami Za tratí a Kyselka a k dispozici nebyla dvoucestná trolejová věž.
V očekávání konce "metrovky" proběhlo 6.7.2021 fotografování trolejové věže č. 105 na jablonecké trati v soupravě s motorovým vozem 6MT č. 117.
V očekávání konce "metrovky" proběhlo 6.7.2021 fotografování trolejové věže č. 105 na jablonecké trati v soupravě s motorovým vozem 6MT č. 117.
Návoz na poslední provozní den metrovky dne 18.7.2021 probíhal komplikovaně přes Lidové Sady, a tak trolejová věž projela kolem svého budoucího působiště.
Návoz na poslední provozní den metrovky dne 18.7.2021 probíhal komplikovaně přes Lidové Sady, a tak trolejová věž projela kolem svého budoucího působiště.
Závěr posledního provozní dne metrovky dne 18.7.2021 v Tatranské ulici.
Závěr posledního provozní dne metrovky dne 18.7.2021 v Tatranské ulici.
Cesta poslední provozní den metrovky dne 18.7.2021 na vystavení do Jablonce nad Nisou v závěsu za motorovým vozem č. 78 "Bovera".
Cesta poslední provozní den metrovky dne 18.7.2021 na vystavení do Jablonce nad Nisou v závěsu za motorovým vozem č. 78 "Bovera".
A již úplně poslední neveřejná jízda v noci z 18. na 19.7.2021 do Jablonce nad Nisou a zpět, kdy trolejová věžka poprvé a naposled využila rekonstruované dobové vnější osvětlení.
A již úplně poslední neveřejná jízda v noci z 18. na 19.7.2021 do Jablonce nad Nisou a zpět, kdy trolejová věžka poprvé a naposled využila rekonstruované dobové vnější osvětlení.
Při jízdě v noci z 18. na 19.7.2021 z Jablonce nad Nisou byla trolejová věž č. 105 z roku 1899 úplně posledním kolejovým vozidlem, který tudy projel po metrovém rozchodu kolejí.
Při jízdě v noci z 18. na 19.7.2021 z Jablonce nad Nisou byla trolejová věž č. 105 z roku 1899 úplně posledním kolejovým vozidlem, který tudy projel po metrovém rozchodu kolejí.
Dne 20.2.2022 se před opravami tratě v okolí Viaduktu věžka č. 105 společně s motorákem 6MT č. 117 a "Boverou" č. 78 úplně naposled podívala tímto směrem.
Dne 20.2.2022 se před opravami tratě v okolí Viaduktu věžka č. 105 společně s motorákem 6MT č. 117 a "Boverou" č. 78 úplně naposled podívala tímto směrem.
A konečně 6.5.2022 a příjezd před expozici veřejné dopravy v Technické muzeum Liberec
A konečně 6.5.2022 a příjezd před expozici veřejné dopravy v Technické muzeum Liberec
Leoš Kobr - Mně nejvíce zajímá železnice a MHD, zvláště tramvaje (přece jen je nemají všude) a když jsem začal na střední chodit do fotokroužku, tak jsem fotil ponejvíce mašinky, tramvaje, autobusy a spolužáky (až jsem jim s tím musel jít na nervy). Škoda, že jsem nefotil více i budovy, řada jich už neexistuje.
Leoš Kobr - Mně nejvíce zajímá železnice a MHD, zvláště tramvaje (přece jen je nemají všude) a když jsem začal na střední chodit do fotokroužku, tak jsem fotil ponejvíce mašinky, tramvaje, autobusy a spolužáky (až jsem jim s tím musel jít na nervy). Škoda, že jsem nefotil více i budovy, řada jich už neexistuje.

Praga RND z roku 1947

Tak Ježíšek nám přijel do Liberce. Nadělil nám renovovaný historický autobus Praga RND z roku 1947. Ale nebyl na to sám, to by nezvládl. Za spolek patří velké poděkování Monča Honza Dutkovi za technické a kateringové věci, David Kolomaznik zejména za pomoc s výběrkem, a zejména pak Jan Bereznaj a celé partě ve firmě Zliner za realizaci díla. A samozřejmě nebýt spolupráce s Straßenbahnmuseum Chemnitz a podpoře Liberec Město a Jaroslav Zámečník , tak by se to nepovedlo.
foto Jindřich Berounský
foto Jindřich Berounský
83 letý tatínek se pozdravil se svojí oblíbenou tramvají, se kterou jezdil a na kterou moc rád vzpomíná. - foto Jindřich Berounský
83 letý tatínek se pozdravil se svojí oblíbenou tramvají, se kterou jezdil a na kterou moc rád vzpomíná. - foto Jindřich Berounský
Na snímku co 42 letý štramák.
Na snímku co 42 letý štramák.

Dopravní podnik města Liberce 1977.

(foto Petr Šimr)

Z Nizozemí až pod Ještěd. Boveraclub dostal unikátní kolejiště, skončí v muzeu

/FOTO, VIDEO/ Putování napříč Evropou má za sebou kolejiště, které si přivezl liberecký spolek Boveraclub z Nizozemska. Vytvořili ho manželé Valerie a Donald Sibleyovi, se kterými se členové spolku seznámili na modelářských výstavách v Německu, které přitahují tramvajové nadšence a modeláře z různých dopravních podniků a zemí. Navázali přátelský vztah a manželé je navštívili i v Liberci u příležitosti dnů otevřených dveří.

Kolejiště se rozhodl spolku darovat syn Jonathan po smrti jeho rodičů. Právě jeho otec si přál, aby jejich dílo skončilo v městě pod Ještědem. Členové spolku si pro něj zajeli, dostali instruktáž, jak o něj pečovat a ovládat ho a převezli model do Liberce. Sestavili ho ve svém zázemí, které se nachází v prostorách Technického muzea Liberec. "Vnímám to jako něco úžasného, že jsme dokázali zaujmout cizince. Technické provedení je velice detailní a je vidět, že si naše vozidla museli důkladně nastudovat i prostřednictvím fotografií, výkresů a dokumentace na našem webu. Modelově jsou věrné své předloze," řekl Deníku předseda Boveraclubu Tomáš Krebs.

Tvůrci modelu se inspirovali kolejišti u nás

Modulové kolejiště je složené ze tří částí a jeho tvůrci se volně inspirovali českým prostředím, tvoří ho město, vozovna a překladiště a vesnice. Pozornému oku tak neunikne například Dům knihy, potraviny, hostinec U Zastávky, pekařství V. Blažek či obchod s oděvy. Z větší části kolejiště reprezentuje úzkorozchodný tramvajový provoz metrového rozchodu. Liberecké tramvaje zastupují motorový vůz "Bovera" č. 78 z roku 1929 a 6MT č. 117 z roku 1953. Po kolejišti se prohání i pražské tramvaje a jedna brněnská.

Samotné skládání proběhlo jednoduše, během hodiny bylo hotovo. "Rádi bychom kolejiště dlouhodobě zapůjčili Severočeskému muzeu v Liberci. Nemáme tady temperované prostředí a v zimě jsou tu teploty i pod nulou. Vlhkost kolísá, takže máme strach, že by to kolejišti neprospělo. Pokusíme se k tomu vymyslet jednoduché ovládání, aby si to návštěvníci mohli pouštět," nastínil plány Krebs.

Letos v březnu navíc získal Dopravní podnik měst Liberec a Jablonec nad Nisou na rok historickou soupravu z Prahy. Tvoří ji motorový vůz z roku 1915 vyrobený firmou Ringhoffer a vlečný vůz od stejné firmy z roku 1930. Tramvaj si užili místní i turisté, protože během letních prázdnin se zájemci mohli svézt každou prázdninovou sobotu. Jízdy organizoval Boveraclub za podpory Libereckého kraje.

zdroj:https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/muzeum-kolejiste-modelarstvi-tramvaj-vystava-unikat-liberec.html
V polovině září 2024 nás navštívila skupina fandů ze Spojeného království, kterou vedl fotograf Michael J. Russel. Ten přiznal, že poprvé fotografoval liberecké tramvaje 8.5.1985, tedy před 39 lety. Úžasné záběry, děkujeme za návštěvu.