Krajský úřad a okolí

06.10.2021
(archiv Jaroslav Vondra)
(archiv Jaroslav Vondra)

Fotografie ze stavby budovy jsou z archivu Jaroslava Řezáčová Lánská

Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
U jezu a mrakodrap v roce 1972 a 2020
U jezu a mrakodrap v roce 1972 a 2020
(zdroj: Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)
(zdroj: Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
Ulice U Jezu (M.Gergelčík)
Ulice U Jezu (M.Gergelčík)
Pohled z míst dnešního Krajského úřadu na starou hasičskou věž a prostor mezi ulicemi Kladenskou a U Nisy před rokem 1897.  (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Pohled z míst dnešního Krajského úřadu na starou hasičskou věž a prostor mezi ulicemi Kladenskou a U Nisy před rokem 1897. (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
Pohled na staveniště budovy výzkumného ústavu v roce 1967. Obytný dům v pozadí byl v průběhu stavby demolován. (Foto a popisek z knihy Liberecký mrakodrap) (Všichni Čermáci)
Pohled na staveniště budovy výzkumného ústavu v roce 1967. Obytný dům v pozadí byl v průběhu stavby demolován. (Foto a popisek z knihy Liberecký mrakodrap) (Všichni Čermáci)

Státní výzkumný ústav textilní (SVÚT) byl založen roku 1962

v Liberci, později měl pobočná pracoviště v Praze, Bratislavě a Veverské Bitýšce. Roku 1974 pro něj byla dokončena nová přes 80 metrů vysoká devatenáctipodlažní budova v ulici U Jezu, postavená unikátní technologií zvedaných stropů, při níž se na nosné železobetonové jádro postupně upevňovaly jednotlivé podlažní desky betonované v přízemí. Návrh zpracoval architekt Jiří Plesník ze zlínského Centroprojektu, stavbu provedla Konstruktiva Pardubice. Budova se přimyká k bývalým garážím City z roku 1935 (na snímku vlevo), v nichž sídlil od roku 1951 Výzkumný ústav textilních strojů. SVÚT se zaměřoval na základní a aplikovaný výzkum včetně vývoje a realizace technologických zařízení, dále na zkušebnictví, kooperaci a prognostiku v textilním a oděvním průmyslu. Byla při něm zřízena státní zkušebna a později také odvětvová střediska pro standardizaci, vědeckoekonomické informace, patenty a vynálezy. Na libereckém pracovišti se řešil výzkum makro- a mikrostruktur textilního a oděvního průmyslu a také měřících a zkušebních metod včetně vývoje příslušných přístrojů. Realizováním výsledků výzkumu bylo dosaženo pozoruhodných finančních a energetických úspor. Z technologických zařízení byly řešeny různé pletací a proplétací jehly a pletotkací technologie Metap s třikrát vyšší produkcí oproti tryskovému stavu, jejichž vyšší průmyslová výroba se však neprosadila. Úspěšné byla zvládnuta technologie výroby obvazovin. SVÚT byl zrušen na podzim 1996.  (zdroj Kniha o Liberci)


dodatek Pavla Šípka:

Původní SVÚT v Liberci sídlilo v Náchodské ulici, textilní provoz byl U Nisy 17(nynější Babylon), později na Zdeňka Nedlého 80(Horáková - Dnes Urban sport) teprve po kolaudaci výškové budovy v roce 1975 se výzkumák přestěhoval, mimo mokrého provozu na Horákové a textilních provozů U Nisy, do nové budovy. SVÚT patřilo pod MP ČR, v roce 1990 vznikl státní podniku. V roce 1992 vzniklo SVUTs.r.o. za účelem privatizace s.p. V roce 1998 bylo SVÚT rozděleno rozhodnutím vlády ČR na část pro KÚ Libereckého kraje a část pro privatizaci, čtyřpodlažní budova navazující na výşkovou budovu a budova U Nisy 17 byla námi zprivatizována v roce 1998.

V letech 2000-04 proběhla konverze budovy pro potřeby Krajského úřadu. K ní byla přizvána architektonická kancelář SIAL pod vedením Karla Novotného. Ačkoliv budova SVÚT není památkově chráněna, jedná se o citlivou rekonstrukci zachovávající mašinistický zjev budovy (vyjádřený mostním pouzdrem pro vzduchotechniku nad střešní terasou) a dělení pater kordonovou římsou. Skleněná okna mezi římsami byla kvůli energetickým úsporám nahrazena kvalitnějšími, změnil se také vstup do budovy. Největší zásah se projevil v dispozicích a interiéru budovy.
V roce 2009 prošel generální opravou také páternoster z roku 1971, který je se svou výškou 56,8m a 16 stanicemi nejvyšším výtahem s nepřetržitým pohybem v ČR. Výtah tvoří systém 35 dřevěných kabin v ocelovém rámu zavěšený na dvou masivních řetězových smyčkách. Poháněný je přes převodovky elektromotorem. Kabiny jsou určeny maximálně pro dvě osoby a pohybují se stálou rychlostí 0,3 metru za sekundu. Nosnost plně zatíženého výtahu je 5600 kilogramů. Za hodinu může liberecký páternoster přepravit z jednoho nástupního místa až 480 lidí. (zdroj archiweb, foto z knihy Jiří Křížek - Liberecký mrakodrap)

archiv L.Mencl)
archiv L.Mencl)
Věžová budova Severočeského výzkumného ústavu textilního v Liberci. ((zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975))
Věžová budova Severočeského výzkumného ústavu textilního v Liberci. ((zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975))
14.5.2023 (foto Matyáš Gál)
14.5.2023 (foto Matyáš Gál)

Palac City v ulici U Jezu

archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl

Palác City v ulici U Jezu navrhl pro židovského obchodníka Otto Strasse místní architekt Oskar Baudisch a postavil stavitel Karl Hocke. Polyfunkční budova se železobetonovou skeletovou konstrukcí byla zprvu zamýšlena jako solitér, který teprve dodatečně doplnily přízemní velkogaráže v zadním traktu. Poměrně rozsáhlý objekt se skládal z vyšší administrativní a nižší provozní a obchodní části. Ačkoliv je na budově již částečně patrný vliv funkcionalismu v konkávním provozním oddílu, nezbavila se dosud latentního dekorativismu, který se projevuje v administrativní partii budovy, ovlivněné art décem a částečně i expresionismem. Přístup ke garážím umožňoval průjezd nárožní administrativní partií objektu, kde se nacházel i byt a recepce portýra Garáže měly celkovou kapacitu 100 automobilů a obsahovaly jak 60 individuálních boxů, tak i centrálně vytápěné skupinové boxy v suterénu paláce. Nedílnou součástí garáží byly rovněž i doplňkové služby pro motoristy, k nimž patřilo 14 mycích míst, servis včetně nabídky náhradních dílů a příslušenství (Varta, Bosch) či opravna poškozených pneumatik. Nechyběl ani vlastní čerpací stojan Sphinx od společnosti Vacuum Oil Company a široké spektrum služeb doplňovala kantýna, ubytování pro hostující řidiče a lázně s tekoucí horkou i studenou vodou. Jednotlivé boxy byly situovány po obvodu a uprostřed dvora a pro doplňkové služby bylo využito nároží (opravna pneumatik, myčka, dílna, sklad). Ačkoliv byly liberecké velkogaráže označovány za nejmodernější v severních Čechách, ve srovnání s obdobným objekty v Praze, Ostravě či Hradci Králové působí přinejmenším velmi skromně. Od roku 1951 byl objekt využíván pro potřeby Výzkumného ústavu textilních strojů (VÚTT), pozdějšího Výzkumného ústavu textilních strojů (VÚTS). V roce 1974 pak byly někdejší garáže stavebně připojeny k novostavbě Státního výzkumného ústavu textilního (SVÚT), dnešnímu sídlu Krajského úřadu Libereckého kraje od architekta Plesníka.

archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
Rybníček 1956 a 2022. (archiv Boveraclubu)
Rybníček 1956 a 2022. (archiv Boveraclubu)
Pohled na ulici U Nisy a Nitranskou s továrnami objekty a plynárnou. V dolní části ještě neregulovaná Nisa a odtok z bývalého náhonu staré valchy u Košické ulice (před rokem 1934) (zdroj: J.Bock -  Liberec III - Jeřáb)
Pohled na ulici U Nisy a Nitranskou s továrnami objekty a plynárnou. V dolní části ještě neregulovaná Nisa a odtok z bývalého náhonu staré valchy u Košické ulice (před rokem 1934) (zdroj: J.Bock - Liberec III - Jeřáb)
ulici U Nisy. Pohled ze dvora. (archiv V.Hájek)
ulici U Nisy. Pohled ze dvora. (archiv V.Hájek)
ulice U Jezu v roce 1978 (archiv Boveraclubu)
ulice U Jezu v roce 1978 (archiv Boveraclubu)
auto v Nise, 1974, foto Petr Šimr
auto v Nise, 1974, foto Petr Šimr
...vedřiny, červen 2022... (foto Petr Šimr)
...vedřiny, červen 2022... (foto Petr Šimr)
ulice U Jezu v roce 1978 a 18.10.2020
ulice U Jezu v roce 1978 a 18.10.2020
3D pohled z map zachycující objekty na snímku. Vlevo nárožní budova v areálu bývalé Hedvy. Uprostřed trojúhleníkové průčelý staré uhelny. Za ní plynojemy a v pravo stará administrativní budova s věží. Dnes prestavěná budova v areálu tram. depa. V pozadí se tyčí zástavba kolem Nákladní ulice, která byla zdemolována při výstavbě dálnice. (Jan Trpkoš)
3D pohled z map zachycující objekty na snímku. Vlevo nárožní budova v areálu bývalé Hedvy. Uprostřed trojúhleníkové průčelý staré uhelny. Za ní plynojemy a v pravo stará administrativní budova s věží. Dnes prestavěná budova v areálu tram. depa. V pozadí se tyčí zástavba kolem Nákladní ulice, která byla zdemolována při výstavbě dálnice. (Jan Trpkoš)
Zde jsem vytvořil mapičku s místem domnělého výhledu, označeného vidlicí růžové barvy, a původními objekty značené přerušovanou žlutou čarou. Plnou čarou jsou značena průčelí domů zachycených na snímku. (Jan Trpkoš)
Zde jsem vytvořil mapičku s místem domnělého výhledu, označeného vidlicí růžové barvy, a původními objekty značené přerušovanou žlutou čarou. Plnou čarou jsou značena průčelí domů zachycených na snímku. (Jan Trpkoš)
Pohled od rohu ČSOB (tehdy OV KSČ) na místo, kde stál původní Ještěd.
Pohled od rohu ČSOB (tehdy OV KSČ) na místo, kde stál původní Ještěd.
U Nisy v roce 1983 (foto Petr Šimr)
U Nisy v roce 1983 (foto Petr Šimr)
Pohled přes Nisu na ulici U Nisy a U Jezu s okolím v roce 1902 (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb) - komentář Pavel Šípek: V té větší dvou patrové budově bylo ředitelství Montážních závodu, pod ní byly obrovské sklepy, prý se tam vařilo mýdlo. V roce 1967 jsme tam opravovali osvětlení. A v té bílé v pravo jsme měli kancelář, když jsme stavěli SVÚT - KÚ.
Pohled přes Nisu na ulici U Nisy a U Jezu s okolím v roce 1902 (zdroj J.Bock - Liberec III - Jeřáb) - komentář Pavel Šípek: V té větší dvou patrové budově bylo ředitelství Montážních závodu, pod ní byly obrovské sklepy, prý se tam vařilo mýdlo. V roce 1967 jsme tam opravovali osvětlení. A v té bílé v pravo jsme měli kancelář, když jsme stavěli SVÚT - KÚ.
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík

Státní výzkumný ústav textilní z Liberce má ve Veverské Bítýšce

experimentální pracoviště, které se zabývá výzkumem a využitím ionizujícího záření, problematikou zdravotních textilií a radiační sterilizací zdravotnického materiálu 1975 (archiv T.Majer)

Liberec sítotiskem (archiv Luboše  Janků)
Liberec sítotiskem (archiv Luboše Janků)

Výhled z Krajského úřadu na město v roce 1974 a v roce 2018


v 70. letech
v 70. letech
1974
1974
Pohled z libereckého mrakodrapu (dnes Krajský úřad) v 70.letech 20.století (zdroj Jiří Křížek a kolektiv: Liberecký mrakodrap) (archiv Všichni Čermáci)
Pohled z libereckého mrakodrapu (dnes Krajský úřad) v 70.letech 20.století (zdroj Jiří Křížek a kolektiv: Liberecký mrakodrap) (archiv Všichni Čermáci)
archiv Zdena Ina Bergger
archiv Zdena Ina Bergger
staví se mrakodrap (dnešní Krajský úřad) a z něj je krásný výhled na stavbu OD Ještěd (rok 1972)Zdroj: Kniha Liberecký mrakodrap (archiv Všichni Čermáci)
staví se mrakodrap (dnešní Krajský úřad) a z něj je krásný výhled na stavbu OD Ještěd (rok 1972)Zdroj: Kniha Liberecký mrakodrap (archiv Všichni Čermáci)
Pohled z libereckého mrakodrapu (dnes Krajský úřad) v 70.letech 20.století (zdroj Jiří Křížek a kolektiv: Liberecký mrakodrap)
Pohled z libereckého mrakodrapu (dnes Krajský úřad) v 70.letech 20.století (zdroj Jiří Křížek a kolektiv: Liberecký mrakodrap)
1974
1974
Z domácího alba pana Standy Hlásného (archiv Jarda Veselský)
Z domácího alba pana Standy Hlásného (archiv Jarda Veselský)
květen 1989 pohled z budovy SVÚT (dnes Krajský úřad) - archiv K. Odrážkové)
květen 1989 pohled z budovy SVÚT (dnes Krajský úřad) - archiv K. Odrážkové)
Opět jeden "zmizelý Liberec" z května 1989 na snímku pana Odrážky. Myslím, že každý poznává. (archiv Kateřiny Odrážkové)
Opět jeden "zmizelý Liberec" z května 1989 na snímku pana Odrážky. Myslím, že každý poznává. (archiv Kateřiny Odrážkové)
pohoed z krematoria (archiv Milan Šír st.)
pohoed z krematoria (archiv Milan Šír st.)
březen 1989 (archiv Kateřiny Odrážkové - foto jejího tatínka)
březen 1989 (archiv Kateřiny Odrážkové - foto jejího tatínka)
Nedělní chvilka (foto)poezie - foto z května 1989 (archiv Kateřiny Odrážkové)
Nedělní chvilka (foto)poezie - foto z května 1989 (archiv Kateřiny Odrážkové)
kolem roku 2000 (archiv p.Šípek)
kolem roku 2000 (archiv p.Šípek)
Pohled směrem k radnici do okolí Soukenného náměstí s ještě stojícím OD Ještěd (rok 2006) (zdroj: Jiří Bock : Liberec III - Jeřáb - Městská čtvrť v proměnách doby)
Pohled směrem k radnici do okolí Soukenného náměstí s ještě stojícím OD Ještěd (rok 2006) (zdroj: Jiří Bock : Liberec III - Jeřáb - Městská čtvrť v proměnách doby)
archiv Jaroslav Svoboda
archiv Jaroslav Svoboda
Tak takhle bude vypadat nové dolní centrum Liberce, jehož srdcem se stane Liberecká náplavka Na revitalizaci spolupracuje město Liberec s Libereckým krajem. Radní už schválili memorandum o vzájemné spolupráci a dalším postupu. Nejprve vyroste v prostoru stávajícího parkoviště mezi sídlem Libereckého kraje a Domem kultury parkovací dům v režimu P+R. Vzniknou zpevněné plochy a dojde k revitalizaci části navazujícího parku a vybudování schodiště propojujícího spodní piazzettu u parkovacího domu s Náchodskou ulicí u sídla Krajského úřadu Libereckého kraje. Ve druhé etapě postavíme lávku přes řeku Nisu v místě vstupu do budovy Krajského úřadu, vytvoříme náplavku na pravém břehu řeky Nisy a zkultivujeme okolí a přilehlý park. Současně plánujeme revitalizaci parku na Rybníčku a zeleně za Domem kultury a kolem Šolcova domu. V architektonické soutěži na budoucí podobu celé lokality zvítězilo re:architekti studio s.r.o. (zdroj Liberec.cz , 9.9/2020)

17. 01. 2023

Jak bude vypadat okolí sídla krajského úřadu, náplavka u řeky Nisy a prostranství s parčíkem u parkovacího domu? To vše se dozví zájemci na veřejném setkání v Libereckém podnikatelském inkubátoru v úterý 24. ledna od 16 do 18 hodin. Přítomní budou zástupci Libereckého kraje, statutárního města Liberec a architektů.

"V roce 2017 jsme vyhlásili architektonickou soutěž. Uvědomujeme si, že jsme odpovědni za to, jak vypadá okolí krajského úřadu a chceme ho ve spolupráci s městem Liberec vrátit obyvatelům a návštěvníkům Liberce jako odpočinkovou zónu s jedinečným přístupem k řece Nise. Součástí projektu bude přemostění řeky Nisy, které umožní důstojný vstup do sídla krajského úřadu bez zbytečného obcházení. Zároveň se tím naplní vize autora projektu krajského mrakodrapu Zdeňka Plesníka, jehož projekt v 60. letech 20. století s vybudováním takového mostu počítal," uvedl hejtman Martin Půta.

"Rekultivace okolí krajského úřadu je jedna z největších investičních akcí Libereckého kraje. Osobně ji stavím hned za vybudování Centra urgentní medicíny v krajské nemocnici. Kultivace dolního centra města je nutná. Jsem rád, že projekt můžeme přiblížit i veřejnosti. V úterý 24. ledna budou mít všichni občané možnost přijít a zeptat se investorů a architektů na to, co je ohledně projektu zajímá," uvedl Zbyněk Miklík, náměstek hejtmana pro resort ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky.

Projekt revitalizace okolí sídla krajského úřadu řeší revitalizaci zelených ploch a okolí řeky Nisy. V souvislosti se záměrem Libereckého kraje, který kultivuje okolí krajského úřadu a související prostory, navazuje na tuto akci statutární město Liberec rekonstrukcí pozemků ve svém majetku.

"Oba projekty tvoří v terénu logický celek. Zahrnuta je celá plocha parku Na Rybníčku, zpevněné plochy navazující na náplavku a vstup do budovy Krajského úřadu Libereckého kraje, zeleň mezi Domem kultury Liberec a sídlem CHKO Jizerské hory. Součástí plánu je odstranění lávky přes řeku Nisu, vybudování nové lávky, doplnění veřejného osvětlení a vhodného mobiliáře," doplnil ke konkrétnímu obsahu projektu Jiří Ulvr, radní Libereckého kraje pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.

Projekt počítá také se zpřístupněním řeky a jejím včleněním do veřejného prostoru. Nově bude součástí revitalizovaného prostranství stánek občerstvení a veřejné WC. Náplavku budou tvořit schodišťové stupně vhodné k sezení. Nový park bude respektovat stávající zeleň tam, kde je to vhodné, doplněny budou další dřeviny a vodní prvek. Zpevněná plocha bude využívána jako náměstí pro konání slavností, trhů a jiných událostí.

zdroj:https://www.kraj-lbc.cz/aktuality/kraj-mesto-a-architekti-predstavi-verejnosti-projekt-naplavky-a-kultivace-okoli-sidla-krajskeho-uradu-n1121300.htm?fbclid=IwAR2mam2JBATHhkgpiLsui12BP7-BH3_SjNbyWj-vM17ZwVmKTfSUgYGqCXQ

Projekt liberecké náplavky má stavební povolení, stavba přijde na 151 mil. Kč¨

12.06.2023

Liberec - Projekt náplavky a kultivace okolí sídla Libereckého kraje získal stavební povolení, stavba by měla začít letos na podzim. Na projekt, jehož náklady odhadli projektanti na 151 milionů korun včetně DPH, žádá kraj evropskou dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), získat může téměř 44 milionů. Akce navazuje na první etapu úprav okolí krajského sídla, jejíž součástí je parkovací dům pro 244 aut, hotový by měl být v listopadu. ČTK to řekl náměstek hejtmana Zbyněk Miklík (Piráti).
V druhé etapě se revitalizace dočká zanedbaný park, přibude dětské hřiště, vodní prvek v úrovni chodníku, otevřené schodiště k Lužické Nise a nový přístup ke krajskému úřadu. "Jediná stavba, která 'vylézá ze země', je stánek občerstvení, je to dřevostavba s veřejnou toaletou opláštěná vlnitým plechem. To hlavní je sestup k Nise, to bylo v přípravě nejnáročnější, umožní návštěvníkovi sejít k řece, namočit si nohy ve vodě. Bude tam růst strom, aby tam bylo i příjemné klima," řekl k projektu jeho spoluautor David Pavlišta ze studia re: architekti.
Nový přístup dostane budova krajského úřadu, přístupové schodiště bude delší. Vznikne i zpevněná plocha před budovou Evropského domu, kde bude možné umístit pódium a pořádat tam akce, a také nová přístupová lávka přes Nisu k úřadu. "Most před krajským úřadem je vlastně dokončení vize projektu z počátku 70. let architekta Zdeňka Plesníka, počítalo se s tím, že přímo před vchodem vznikne přemostění Nisy, my budeme stavět lávku, která sice bude pojezdová, ale bude hlavně pro pěší," doplnil hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
Na stavbu Libereckého kraje naváže svou částí také město Liberec. "V našem případě nejde o náplavku, my kultivujeme cestu na levé straně z pohledu toku. Zrušíme tam parkoviště, stane se z něj zelená plocha, která bude součástí přilehlého parku, klíčová je pro nás také cyklostezka Odra-Nisa," řekl náměstek primátora Jiří Janďourek (Starostové pro Liberecký kraj). Na levém břehu podle něj vznikne promenáda s posezením a zahrada Správy CHKO Jizerské hory s návazností na dětské hřiště.
Náplavka je zatím posledním projektem rekultivace této části města, se kterou Liberecký kraj začal v roce 2014, kdy od VÚTS (dříve Výzkumný ústav textilních strojů) koupil budovy a pozemky v sousedství svého sídla. Za areál o rozloze více než 11.000 metrů čtverečních zaplatil 125 milionů korun, další půl miliardy už investoval do přestavby bývalé administrativní budovy na Evropský dům, a rekonstrukce někdejších dílen, kde je dnes kromě jiného podnikatelský inkubátor. Parkovací dům a náplavka přijdou krajský rozpočet na dalších více než 380 milionů korun.

zdroj:https://www.archiweb.cz/en/news/projekt-liberecke-naplavky-ma-stavebni-povoleni-stavba-prijde-na-151-mil-kc?fbclid=IwAR12ZtjKDFpJsRO6Uib9L6miw79KoGt2aPbQC1Kuk5VPPLKnXCX9KfYqDAs

Na Rybníčku (křižovatka ulic U Nisy a Tatranská) v roce 1979 a 25.2.2024
Na Rybníčku (křižovatka ulic U Nisy a Tatranská) v roce 1979 a 25.2.2024
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
Na Rybníčku v roce 1979 a 25.2.2024
Na Rybníčku v roce 1979 a 25.2.2024
Rybníček v roce 1988. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
Rybníček v roce 1988. (Zdroj: K-report.net) (archiv Všichni Čermáci)
2001 (archiv Pav Karel)
2001 (archiv Pav Karel)
květen 2019 (archiv Jaroslav Eliasek)
květen 2019 (archiv Jaroslav Eliasek)
duben 2023 (archiv Jaroslav Eliasek
duben 2023 (archiv Jaroslav Eliasek
4.3.2019 (Jaroslava Čiháčková)
4.3.2019 (Jaroslava Čiháčková)
původní návrh
původní návrh

24. 08. 2021

Koncepce bydlení pro seniory, jak ho vidí zakladatelka a jednatelka Rezidence RoSa Anna Ježková, je určená pro samostatné aktivní lidi. Má tři hlavní pilíře. Za prvé nevyděluje seniory ze společnosti umisťováním na okraj měst, naopak rezidence staví v živých centrech. Za druhé podporuje soužití a rozvíjení kontaktů mezi starší a mladou generací a za třetí poskytuje svým klientům komplexní servis nejen zdravotní, ale i kulturní, sportovní a společenský. Druhý a třetí pilíř této filozofie má na starosti právě Centrum RoSa. V Česku je první vlaštovkou této ojedinělé koncepce bydlení RoSa Praha 8, otevřená v roce 2014.

zdroj:https://genus.cz/vice-temat/styl/libereckou-rezidenci-rosa-zabydli-seniori-za-rok-centrum-rosa-zajistujici-program-a-sluzby-ale-jiz-funguje-ke-startu-mu-zahral-felix-slovacek-a-zazpivala-misa-mervartova-nbsp-n518875.htm

Rezidence RoSa 19. srpna 2021. Jak je vidět, do slavení glajchy zbývá postavit zhruba dvě patra.
Rezidence RoSa 19. srpna 2021. Jak je vidět, do slavení glajchy zbývá postavit zhruba dvě patra.
Byty nejsou prodávány, ale pronajímány. K pohodlí a komfortu obyvatel bude přispívat i centrální recepce. Byty nejsou prodávány, ale pronajímány. K pohodlí a komfortu obyvatel bude přispívat i centrální recepce.
Byty nejsou prodávány, ale pronajímány. K pohodlí a komfortu obyvatel bude přispívat i centrální recepce. Byty nejsou prodávány, ale pronajímány. K pohodlí a komfortu obyvatel bude přispívat i centrální recepce.

V Liberci se Rezidence RoSa stane důležitou součástí nově vytvářené liberecké náplavky. Bude jedním ze tří bytových projektů vyrůstajících na místě bývalých Montážních závodů. Celý komplex navrhl architekt Radim Kousal. Nejvýraznější, a v podstatě již dokončené, jsou výškové budovy Rezidence Nábřeží s byty prodávanými do osobního vlastnictví. Na Rezidenci RoSa přímo navazuje již rovněž rozestavěná družstevní výstavba Oaza, se kterou bude RoSa přímo propojená.

archiv Regina Horáčková
archiv Regina Horáčková
archiv Mike Bike
archiv Mike Bike
archiv Mike Bike
archiv Mike Bike
V centru Liberce vyrostl svým konceptem unikátní komunitní dům pro seniory Rezidence RoSa. Ve spojení s Centrem RoSa nabízí seniorům i místním obyvatelům nejen bezpečné a samostatné bydlení ve vyšším věku, ale také pestré trávení volného času s propojením všech generací.

13. 10. 2022

Nové bydlení pro seniory je v dolním centru Liberce. Blízko je za kulturou i k lékaři. Foto: RoSa
Nové bydlení pro seniory je v dolním centru Liberce. Blízko je za kulturou i k lékaři. Foto: RoSa

Do domu se již stěhují první obyvatelé a Centrum nabízí pestrý program. V RoSe je připraveno celkem 98 bytových jednotek a nový domov tu najde přes sto lidí. V Libereckém kraji žije více než 100 tisíc lidí pobírající starobní důchod, což představuje 23 % všech obyvatel. Kapacity domů pro seniory ale nestačí. RoSa nabízí alternativu pro ty, kteří chtějí zůstat maximálně samostatní do co nejvyššího věku.

"Mám velkou radost, že se nám i přes těžké časy, které nyní všichni prožíváme, podařilo dokončit RoSu v Liberci, přeji všem našim klientům, aby se právě RoSa stala jejich domovem," říká zakladatelka Rezidence a Centra RoSa, Anna Ježková. Stavba RoSy Liberec začala na jaře 2020, kdy zástupci významných osobností města i seniorů uložili do základů domu časovou schránku. Trvala rok a půl. Kromě bytů přizpůsobených na míru seniorům se může chlubit také svým přispěním k lepšímu životnímu prostředí a ekologičtějším provozem. Ohřev topné vody a TUP zajišťuje tepelné čerpadlo země-voda prostřednictvím geotermálních vrtů umístěných na pozemcích Rezidence. Díky němu bude mít objekt také v letních měsících zdroj chladu pro klimatizace společných a komerčních prostor.

Jednou z prvních obyvatelů RoSy je paní Hana Vladyková, která se přistěhovala do Liberce za svojí rodinou. S sebou si vzala svůj oblíbený ušák. "Projekt RoSy mě zaujal už před pěti lety, kdy se mi začal zhoršovat zdravotní stav a potřebovala jsem denně pomoc. Přestěhování do liberecké RoSy byla pro mě jasná volba. Těšila jsem se na procházky do přírody se svými vnuky, kteří žijí s mojí dcerou právě tady. Budu s nimi mít častější kontakt. Na balkoně už začínám pěstovat květiny a příští rok určitě bylinky a rajčata," říká s úsměvem třiasedmdesátiletá obyvatelka.

Nelehký příběh nakonec se šťastným koncem prožila také paní Vendula, která jako Liberečanka plánovala žít v RoSe se svým manželem. "Osud tomu však chtěl, že jsem se letos musela stěhovat sama. Z počátku to pro mě tedy nebylo vůbec snadné. Zdálo se mi, že to nebylo dobré rozhodnutí, avšak po několika týdnech plných změn, se začíná ukazovat, že se vše v dobré obrací. Cítím v RoSe zájem a vidím, že se opravdu všichni snaží, aby nám tu bylo dobře a já už vím, že tu bude o mě dobře postaráno. Nejvíce se těším na besedy a přednášky a také na cvičení, protože když se člověk přestane hýbat v našem věku, tak už se nerozhýbe," prozradila s úsměvem jednaosmdesátiletá obyvatelka RoSy.

Centrum RoSa nabízí vyžití volného času - program je zdarma či za drobný poplatek

V Rezidenci RoSa již mohou zájemci navštívit knihovnu, kadeřnictví a začali zde ordinovat i někteří lékaři. Postupně otevře během podzimu také restaurace s pekárnou a návštěvníci mohou využít mimo jiné fyzioterapii a masáže. Na obyvatele RoSy i další zájemce o aktivní trávení volného času čekají kurzy trénování paměti, zdravotní cvičení, možnost hrát divadlo, či účastnit se koncertů, přednášek, výstav a jiných společenských akcí.

Jednou měsíčně bude v Centru RoSa hostovat významná osobnost Liberecka a všichni zájemci tak mohou navštěvovat sérii pořadů Host v RoSe. Úterky již dnes patří neformálním setkáním v rámci pořadu Kavárnička a otevřená arteterapie v místní knihovně. Nechybí ani pravidelné aktivní trávení volného času, například cvičení na židlích nebo nordic walkingové procházky s instruktorkou, které již fungují od loňského roku každou druhou středu v měsíci. Vstupné je vždy symbolické, nebo je akce zdarma jak pro místní obyvatele, tak zájemce, kteří přijdou z venku.

RoSa má byty pro seniory na míru

Svůj byt si může v Rezidenci RoSa zařídit každý senior podle svého svým vlastním nábytkem a osobními věcmi. Tak, aby byl prostor bytu vhodný pro seniory, musí splňovat hned několik podmínek. "Bezbariérovost bytu, dostatečně široké dveře i pro vozíčky, prostorná koupelna s neklouzavou dlažbou či kliky u oken v přiměřené výšce, jsou samozřejmostí. Snažíme se myslet ale i dál, například nikde nenajdete vany, ze kterých se seniorům hůř vstává, naopak je v koupelně potřebné sedátko a všudypřítomná madla pro jistější pohyb, WC mísy jsou výš než obvykle, pro lepší vstávání a nechybí bidetové spršky. Prostor bytu je navržený tak, aby se tam i člověk na vozíku nebo o berlích zvládl pohodlně pohybovat. Součástí je také vývod na pračku v kuchyni i koupelně, pro většinu seniorů je totiž důležité, že si mohou sami vyprat," upřesňuje Anna Ježková.

Rezidence RoSa je již druhým komunitním domem tohoto typu pro seniory v České republice, první stojí v pražských Kobylisích.

Více informací najdete: www.rezidencerosa.cz; www.centrumrosa.cz

TZ/Hana Tietze

zdroj:https://genus.cz/Liberec/jedna-z-prvnich-obyvatelek-noveho-komunitniho-domu-pro-seniory-se-prestehovala-i-s-oblibenym-usakem-n553556.htm?fbclid=IwAR3WPHOI_ije6aRO2E6_cIUedHdFbwRHpj9OM3wyxDUHmDeAWvARk8j8RvQ

fotil André P. Schwarzkopf Profoa - 10.10.2023 - Nová zástavba na Rybníčku
fotil André P. Schwarzkopf Profoa - 10.10.2023 - Nová zástavba na Rybníčku
foto André P. Schwarzkopf Profoa
foto André P. Schwarzkopf Profoa