Restaurace Nový domov aneb "U Vopic" v Liberci

Tato romantická hospůdka se proslavila mnoha nepublikovatelnými příběhy, ,které dosud žijí v paměti lidí ještě poměrně mladých. Těžko říct, zda její lidový název pochází od toho, že stála hned vedle areálu zoologické zahrady, nebo od toho, kolik "vopic" odsud zvláště mládež odtahala na svých zádech. Její původní název však byl Heimatsthal, po druhé světové válce Nový domov, a jak je vidět na dobových pohlednicích, její majitel Heinrich König se opravdu snažil, aby se tu jeho hosté cítili jako doma. V inzerci lákal na "ranní kávu v prosluněném tichu", kterou doplňoval zákusky z vlastní cukrárny.

Okolí restaurace Náš domov

.... proměna v první polovině minulého století

Cestička kolem dnešní ZOO vedla kolem Městského lesíka k odpočinkovému areálu.
Z něho vidíme mezi stromy vystupovat restauraci zbudovanou ve švýcarském stylu. Do dnešních dnů se z ní zachovala jen podezdívka, na níž stojí účelové zařízení mladých turistů

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Městský lesík

v roce 1908 a 1906

Na horní pohlednici je zachycena část údolí Jizerského potoka za zoologickou zahradou proťatá dnešní Sovovou ulicí, tvořící hranici mezi libereckým a ruprechtickým katastrem. Po její levé straně dominuje dům čp.256-XIV, mimořádně zdařilá ukázka secesní architektury. Vpravo je restaurace Heimatstahl (později Nás domov, dnes objekt ZOO). Brána do Městského lesíka stála v místech přemostění Jizerského potoka. Dnešní Tichou cestou se přicházelo k hlavnímu objektu, zbudovanému ve švýcarském stylu. V přízemí měl restauraci s verandou, v patře pokoje pro hosty. Na rozlehlé zahradě mohlo najít místo více než 3000 návštěvníků. Pamatováno bylo na plochu pro výuku jízdy na kole, nechyběl ani tehdy oblíbený kulečník. Nacházela se zde i letní scéna. Pojala 900 diváků a zahájila hrou ze života Děvče bez peněz od D.F.Berge (18.5.1873). Letní divadlo však nebylo příliš úspěšné, a tak hostinský scénu po několika týdnech přebudoval na taneční parket (zbořen 1910). Poněkud stranou byly lázně a za nimi několik tenisových kurtů. Za zábavou a osvěžením sem v neděli a o svátcích směřovaly stovky návštěvníků.
Roku 1890 se tu konala první dělnická slavnost na počest Svátku práce za účasti asi šestnácti tisíc osob. Během druhé světové války objekty restaurace zpustly natolik, že je bylo nutno zbourat (1947). Dnes se v těchto místech nachází střelnice lukostřeleckého oddílu TJ Dynamo Liberec a kousek dál moderní sportovní zařízení agilní TJ Kardio s tenisovýmu kurty, vybudovaná v roce 1986.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Restaurace Městský lesík

 Promenádní cesta (na další pohlednici) vyústila u restaurace Heimatsthal, později Nový domov, kterou vidíme vlevo. Byla i po válce velice oblíbená, spíš známá pod jménem U vopic přes silnici byla klec s paviány plášríkovými; budova nyní již řadu let slouží potřebám sousední zoologické zahrady.

Dům nad ní ze začátku minulého století ve Stroupežnického ulici XIV/235 dosud stojí. Členitý soubor staveb v pravé části pohlednice zcela zmizel. Byly to restaurace a lesní divadlo Městský lesík, vybudované na ruprechtickém karastru roka 1873 Josefem Plischkem. O dvacet let později podnik, u kterého byla i kuželna, dva tenisové kurty a lázně, vykoupilo město Liberec.

Dnes je na místě oblíbeného výletního místa pozemek libereckých lukostřelců a na bývalém tanečním parketu si postavil v roce 1973 klubovnu LOM, Turistický oddíl mládeže ta dnes patří jednomu libereckému skautskému středisku.