Rašovka
Rašovka (německy Raschen) je osada, místní část Šimonovic v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji. Nachází se v oblasti Ještědského hřbetu ve vzdálenosti 5,5 kilometru jihovýchodním směrem od Ještědu.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1537. V objektu číslo popisné 20 pocházejícím z roku 1845 bývala v 19. století rychta, škola a hospoda. V domě se z této doby zachovala podkrovní místnost a hospodářská část spolu se sochou svatého Floriána z pískovce. Před domem číslo popisné 13 se nachází kaple ze zvonicí vybudovaná během první poloviny 19. století. Roku 1932 byl na hřbitově vybudován kostel svatého Antonína Paduánského.
V roce 1894 byla v Rašovce postavena jednotřídní škola. Stavba se nachází v nadmořské výšce 645 metrů a je tak nejvýše položenou na Českodubsku. Na vzniku školy má zásluhu spisovatelka Karolina Světlá. Mezi roky 1909 a 1924 ve škole učil Josef Technik, strýc rozhlasového reportéra a spisovatele (Mlýn na ponorné řece) Alfreda Technika. Josefovým synem, který se v Rašovce roku 1913 narodil, byl český architekt, pedagog a autor knih pojednávajících o Liberci a Českému Dubu Svatopluk Technik.
Od roku 1961 se do té doby samostatná osada Rašovka stala součástí Šimonovic a v polovině roku 1980 spolu se Šimonovicemi přešla pod Dlouhý Most. Od 1. ledna 1986 již ovšem opět patřila pod Šimonovice, tvořila však spolu s nimi součást města Liberec a přestala se jako část obce uvádět.[4] Tento stav se změnil na počátku roku 2010, kdy znovu začala tvořit zvláštní část Šimonovic. V roce 2011 měla 35 obyvatel a nacházelo se v ní 20 domů.
Rozhledna Rašovka
(zdroj: Wikipedia)
Rašovka
' Starý pohled (odeslaný ale až roku 1941) na známý hostinec V Trnčí. Starý dřevěný dům stál v Rašovském sedle, kde silnice z Podještědí do Šimonovic překračuje hlavní ještědský hřeben, již roku 1850. Majitel Kotek jej prodal roku 1871 Antonínu Čihákovi. Ten jej roku 1879 přebudoval na hostinec s největším sálem "na horách". Než byla v Rašovce, staré české obci, poprvé uváděné v Zemských deskách roku 1537, postavena roku 1894 škola, vyučovalo se několik let i v této hospodě. Roku 1898 koupila hospodu rodina Lankova. Oblíbený hostinec - již provozovaný Jednotou - vyhořel do základů 5. 7. 1962.
V letech 2005-06 zde postavil Josef Lank zcela novou Restauraci V Trnčí i s 19,5 metru vysokou rozhlednou.
Rozhledna Rašovka
stojící ve stejnojmenné obci nedaleko Liberce nabízí výhledy na Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj či Máchův kraj od roku 2006. Vyhlídková věž vysoká 22,5 metrů je součástí výletní restaurace "V Trnčí".
V místě dnešní restaurace "V Trnčí" stával od roku 1850 dřevěný dům, který sloužil k přepřahávání koní a přespávání handlířů a formanů z Podještědí, ale i širokého okolí. V roce 1871 zakoupil dům pan Antonín Čihák, který přestavěl dům na hospodářské stavení, školu a malý výčep. V roce 1898 zakoupili hospodářství Hynek a Františka Lankovi - místní rodáci. Téhož roku zde otevřeli výletní hostinec. Ten si rychle získal oblibu nejenom díky vyhlášeným zabijačkovým specialitám.Oblíbený hostinec "V Trnčí" svou kapacitou brzy nedostačoval k pořádání společenských akcí. Majitelé Josef a Anna Lankovi se proto před druhou světovou válkou rozhodli pro stavbu sálu, který se stal místem pro vesnické tancovačky, besedy, přednášky a ochotnické i loutkové divadlo. V roce 1950 byla přistavěna porážka na prasata a stáj pro tažné koně. Pro hospodářství i rodinu začalo černé období zakončené požárem restaurace dne 5. července 1962. Celý objekt do základů vyhořel.
Po více než čtyřiceti letech přišel majitel spáleniště s myšlenkou rehabilitace původní restaurace. Na původních základech vybudoval novou stejnojmennou bezbariérovou restauraci s 19,5 metrů vysokou zděnou rozhlednou. Provoz stávající rozhledny a restaurace byl zahájen v sobotu 10. června 2006 u příležitosti Svatoantonínské pouti.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/rozhledna-rasovka-u-liberce
Dnešní, mrazivé, svítání na Rašovce 1.12.2024 ( Ještědsko-kozákovský hřbet ). foto Matyáš Gál
Rogallo na Rašovce v roce 1976
Na Ještědském hřbetu se první závod konal 6. 9. 1980. Vybudovaná startoviště na Rašovce a přímo na vrcholu Ještědu přitahovala další zájemce o nový atraktivní sport. Dobré termické podmínky umožňovaly i několikahodinové lety. Vznikla Letecká amatérská asociace ČR, existující vedle oficiálního Svazarmu. M. Bábovka v ní zastával funkci prezidenta, do roku 1985 byl členem československé reprezentace a stal se inspektorem létání. V současnosti je rašovské startoviště využíváno sporadicky, neboť přístupová cesta vybudovaná Deltaklubem vede po soukromém pozemku. Někteří členové klubu se přeorientovali na pilotování ultralehkých letadel, pro něž bylo zřízeno soukromé letiště poblíž Českého Dubu.
Zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Stalo se na severu Čech 1900/2000, 2001