Žitavská ulice a okolí
Budova státních úřadů....později Skloexport v roce 1930
Rozložitá budova na třídě 1.máje přímo na proti nádraží, upoutá každého, kdo přijede do Liberce.
V zámku vytvořil jednu z největších vzorkoven skla na světě.
Dnes je již bohužel vše jinak 😢
(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
Budova státních úřadů v Liberci
Někdejší sídlo okresního úřadu čp. 750-III (bývalá budova Skloexportu) představovalo největší státní zakázku v meziválečném Liberci. Poněvadž se po roce 1918 v Liberci nenašla vhodná budova, československé úřady hledaly pozemek pro novostavbu. Zakoupit se ho podařilo pro obstrukce ze strany místních nacionalistů až v roce 1925 od firmy Liebieg. Zpracováním projektu na rohové parcele v místech styku Žitavské ulice a třídy 1. máje byl v roce 1928 pověřen František Vahala. Výslednou stavbu provedlo konsorcium, složené ze dvou německých (Josef Bayer & Co., Karl Hocke) a dvou českých (Otakar Pavlů, František Zejdl) stavebních firem, zvolených tak, aby se zamezilo případným výtkám, že stát podporuje pouze české stavitele a naopak. Pětipodlažní puristický objekt s nepřehlédnutelnými klasicizujícími reminiscencemi má hlavní vchod z třídy 1. máje. Vahala ho umístil do nápaditě koncipovaného uskakujícího nároží s předsazeným schodištěm a výrazným arkýřem. V celkové koncepci budovy byl kladen důraz na monumentalitu a reprezentativní účin, neboť měla deklarovat silné postavení centrální vlády mladé republiky v "německém" městě. Význam objektu potrhuje i jeho umístění na lukrativní parcele naproti nádraží, při ústí hlavní urbanistické osy města. Nápadným prvkem prosté fasády je parter, zdůrazněný pilastry s překladem a upravený coby podnož (čímž bylo docíleno vyrovnání svažujícího se pozemku s novostavbou), sloužící k obchodním účelům. V suterénu se nacházelo vedle provozních prostorů (kotelna, uhelné sklepy) rozsáhlé skladiště celní správy, obchody, v přízemí byl situován poštovní a celní úřad a skladiště firmy Liebieg. První patro pak bylo vyhrazeno finančnímu ředitelství, druhé úřadovně okresní správy politické, třetí berní správě, čtvrté živnostenskému inspektorátu a v podkroví prádelna, žehlírna, půdy k bytům a archívy úřadů, sídlících v budově. Zadní trakt obrácený k dnešní pobočce magistrátu a autobusovému náměstí obsahovalo byty určené pro zaměstnance jednotlivých úřadů. Centrální prostor budovy tvoří prosklená dvorana. Technickým unikátem je dochovaný (a stále funkční) prvorepublikový výtah typu páternoster.
Stále čeká na nového majitele. Nahlédněte s námi do útrob Skloexportu
3.4.2023
Mohutná budova s dvěma podzemními a pěti nadzemními podlažími vyplňující
nároží ulice Žitavské a 1. máje přivítá návštěvníky, kteří přijedou do
města pod Ještědem vlakem. To většina Liberečanů ji má spojenou se
sklářským gigantem Skloexport, který zde sídlil.
Budova původně sloužila jako sídlo státních úřadů, její podobu navrhl pražský architekt František Vahala a její výstavba probíhala v letech 1927 až 1930. Během tří let vyrostla kancelářská budova, jejíž hlavní průčelí se obrací do ulice Žitavská a 1. máje, další dvě křídla uzavírají čtvercové nádvoří zakryté skleněnou střechou.
V přízemí sídlil poštovní a celní úřad, dále se tu nacházely sklady a obchody jako například knihkupectví Josef Masopust či Čejetické mlékárenské družstvo. V patrech byly úřady, třetí patro bylo vyhrazeno okresnímu hejtmanství. Jednotlivá patra spojují kromě hlavního schodiště i výtahy umístěné ve vstupní hale, jedním z nich je ikonický páternoster. Architektura odpovídá vžitým představám z meziválečného období. Zadní trakt obrácený k dnešní pobočce magistrátu a autobusovému náměstí obsahovalo byty určené pro zaměstnance jednotlivých úřadů.
Za dveřmi Skloexportu
Za války zde sídlily německé finanční úřady, od roku 1949 zde úřadoval Krajský národní výbor Libereckého kraje. Po jeho zrušení roku 1960 budovu převzal Skloexport, který provedl její rekonstrukci, zejména přestavbu vstupu, vrátnice, přístavbu výtahu a kuchyně a zkvalitnění všech interiérů. Ve druhé polovině 90. let společnost zkrachovala a majitelem budovy se v roce 2001 stal stát. Poslední nájemci, kteří sídlili v přízemí, budovu opustili v roce 2009.
Stát objekt v minulosti nabídl Libereckému kraji. O možném převodu kraj uvažoval loni na jaře, v době největší uprchlické krize. Vše ale ztroskotalo na podmínkách státu, který vyžadoval, aby se po dobu dvaceti let nemohlo v objektu provádět cokoli komerčního, tedy ani například vybírat nájemné za pronájem prostor. O budovu mělo zájem i město Liberec, které ji chtělo rovněž získat bezúplatným převodem a vytvořit zde zařízení sociálně zdravotnického charakteru.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) převzal dlouhodobě nevyužívanou budovu od Generálního finančního ředitelství v květnu roku 2020 a pokoušel se bývalé sídlo Skloexportu prodat prostřednictvím tří elektronických aukcí. První kolo se uskutečnilo v listopadu loňského roku, kdy byla vyvolávací cena stanovena na více než 79 milionů korun. Neúspěšně dopadlo i druhá aukce o měsíc později a navzdory zlevnění neprojevil nikdo zájem ani během třetího kola. Budova není několik let provozována a vyžaduje kompletní rekonstrukci a modernizaci. Úřad aktuálně projednává, jaké učiní další kroky.
Skloexport v Liberci
Společnými prostory jsou: vstupní prostor, schodiště, chodby, nákladní a osobní výtah (páternoster).
Ve 2. PP se nachází chodby, kotelna, sklepy, sklady, archiv, schodiště, výtah nákladní, výtah osobní. UP= 868 m2.
V 1.PP se nachází nádvoří, chodby, sklady, kotelna, schodiště, výtah nákladní, výtah osobní, prodejny, kanceláře. UP = 1.320 m2.
V 1.
NP se nachází vstupní hala, recepce, chodby, sociální zařízení,
kanceláře, jídelna a kuchyně se zázemím, sklady, schodiště, výtah
nákladní, výtah osobní. UP = 1.482 m2.
Ve 2. NP se nachází chodby,
schodiště, balkon, kanceláře, sociální zařízení, kuchyňka, původní byt
sloužící jako kanceláře, výtah nákladní, výtah osobní. UP = 1.317 m2.
Ve
3. NP se nachází chodby, schodiště, kanceláře, sociální zařízení,
kuchyňka, původní byt sloužící jako kanceláře, sklad, výtah nákladní,
výtah osobní. UP = 1.317 m2.
Ve 4. NP se nachází chodby, schodiště,
kanceláře, sociální zařízení, kuchyňka, původní byt sloužící jako
kanceláře, sklad, výtah nákladní, výtah osobní. UP = 1.317 m2.
V 5.
NP se nachází chodby, schodiště, 2 balkony, kanceláře, sociální
zařízení, kuchyňka, původní byt sloužící jako kanceláře, sklad,
strojovna výtahu, výtah nákladní, výtah osobní. UP = 1.286 m2.
V podkroví
se nachází chodby, schodiště, závodní klub se zázemím, kanceláře,
sklady půdy, severní část budovy s pochůznou plochou střechou bez
zastřešení. UP = 450 m2.
Zdroj: ÚZSVM
zdroj:https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/liberec-skloexport-foto-video.html
Mlékárnu v Žitavské ulici
čp. 392 vlastnil od roku 1924 do konce války Anton Bittner. (Pro účely mlékárny sloužila do roku 1964.) (Zdroj: Jiří Bock - Liberec III - Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby, 2016)
Město nechalo opravit dům u autobusáku. Vznikly tu sociální byty
V zrekonstruovaném domě vzniklo jedenáct bytů. "Projekt je jedním ze
souboru dílčích projektů, jejichž společným výstupem je zvýšení počtu
bytů sociálního určení, jimiž statutární město Liberec v současné době
disponuje," uvedl Jan Král z tiskové kanceláře radnice.
Byty jsou různých velikostí od 1+kk až po 4+kk a budou využívány pro zajištění dostupného bydlení pro osoby v aktuální bytové nouzi v ekonomicky aktivním věku, které buď nemají žádné, nebo mají pouze nevyhovující bydlení. "Jedná se o rozmanitou cílovou skupinu, která může zahrnovat absolventy, matky samoživitelky, rodiny i jednotlivce," dodal Král.
Aby
zájemci na pronájem sociálního bytu dosáhli, nesmí jejich příjem po
dobu dvanácti měsíců přesáhnout 0,6násobek průměrné mzdy. (zdroj Liberecká drbna)
autobusové nádraží a okolí - Vaňurova ulice a třída 1.máje v roce 1988 a 2020.
(archiv Milda Domino)
V sedmdesátých letech měla Preciosa reklamu v podobě KOČKY na domě ve Františkovské ulici .
(zdroj: Liberec - Jan Kabíček - Ladislav Ovsík - Jan Pikous, 1977)
Autobusové nádraží ČSAD ve Vaňurově ulici v roce 1970.
Tehdy denně vyjíždělo přes 200 spojů na 28 linkách, z toho 7 dálkových.
(zdroj Liberec slovem a obrazem 1945 - 1970)
Matoušova ulice
tam stal dům, ve kterém bydleli mi prarodiče... kvůli tunelu byl zbourán, stejně, jako spousty dalších....(archiv Peťula Matějková)
Bourání v Žitavské ulici
(archiv Boveraclubu)
