Alois Hokeš

narodil se 10. dubna 1875 v Kokoříně u Mělníka, zemřel 16. 8. 1930

Učitel hudby a první český kapelník v Liberci. Již ve 14 letech odešel k vojenské hudbě do Mladé Boleslavi a po přeložení 36. pluku do Liberce žil už od svých 17ti let pouze v Liberci. V 19 letech ze zdravotních důvodů odchází z vojenského svazku a hledá obživu jako hudebník. Nacionalistická německá městská správa mu ale odmítá jako českému nežádoucímu živlu udělit povolení k provozování hudební činnosti. Dne 4. září 1897 se ožení s libereckou rodačkou Marií Hrdinovou, dcerou tkalce, která mu v jeho 29 letech přesně na jeho narozeniny dne 10.4. 1904 porodí syna, též Aloise. Založil kapelu, která vznikla z původního sexteta. Jeho "muzika" se hrála českým pracujícím, stala se populární nejen na Liberecku, ale i Jablonecku a Frýdlantsku, jednou za rok hrála o "české pouti" v zahradě Kolosea, ale i o pravidelných tanečních zábavách mladým. Hokešova kapela zněla celých dlouhých 36 let. Alois Hokeš zemřel před 2. sv. válkou a jeho urna s popelem byla rozmetána bombou spadlou na Liberec,

Z jeho řad žáků vyšli později i vynikající hudebníci jako např. Jaroslav Řídký, význačný hudební skladatel.

Na jeho čest je pojmenována jedna z libereckých ulic v Růžodole (Liberec XI), kde v jedné z vil se svou manželkou pobýval.

zdroj:https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Hoke%C5%A1

Můj prapraděda byl 1. český kapelník, měl v Barvířské ulici i výrobnu hudebních nástrojů, byl učitelem hudby a je po něm pojmenováná i jedna z ulic v Růžodole. 

 Co vím od babičky, tak i v ulici i v Ruprechtické ulici - hned na začátku ve městě, měl další dům. V té Holešově ulici vlastnil vilu, kde bydlel, ale bohužel už nevím, která to byla.

komentář a fotografie z archivu Petry Pátkové

Narozen 10. dubna 1875 v Kokoříně u Mělníka, jako 8. z 9 dětí.

Zemřel 16. srpna 1930 v Liberci v 55 letech na mrtvici.

Učitel hudby, který kolem sebe soustřeďoval hlavně mládež, jenž zasvěcoval do jejích začátků. Z řad jeho žáků vyšli později i vynikající hudebníci jako například skladatel Jaroslav Řídký, kterého učil na flétnu a housle. Otcové Jaroslava Řídkého i Karla Vacka hrávali v Hokešově kapele, kterou založil v r. 1895 a byla tak nejstarší českou kapelou na Liberecku. Alois Hokeš byl i jedním z řečníků v r. 1924 při odhalování pamětní desky na domě MUDr. Václava Šamánka, který byl tehdy nejznámějším českým aktivistou.

Do Liberce přišel ve svých 17ti letech, když jeho 36. vojenský pluk, kam nastoupil ve 14 letech jako élev do vojenské kapely, přeložili z Mladé Boleslavi. V 19 letech z vojenského svazku ze zdravotních důvodů odchází a hledá si obživu jako hudebník. Nacionalistická německá městská správa mu ale odmítá jako českému nežádoucímu živlu udělit povolení k provozování hudební činnosti. Rok 1895 je pro něj ale úspěšný, dostává vytoužené povolení k provozování hudební činnosti a pouze se 6ti členy zakládá Hokešovu kapelu, která se později rozroste o dalších 26 členů. Dne 4. září 1897 se v kostele sv. Kříže žení s libereckou rodačkou Marií Hrdinovou, dcerou tkalce, která mu přesně v den jeho 29. narozenin porodí syna, též Aloise. O 5 let později má ještě syna Josefa (*17. 8. 1909 - †16. 1. 1964). Ani jeden ale v jeho šlépějích nepokračuje, i když aspoň Alois s ním v kapele občas hrává. V almanachu České Besedy svazku č. 21 vydaného r. 1979 vzpomíná Alois Hokeš ml., jak s malým Jaroslavem Řídkým připravovali Hokešově kapele hudební nástroje. Hokešova kapela hrála skoro při všech významných slavnostech konaných pro českou menšinu např. na Střelnici; u Votočků, plesech v České Besedě; maškarních; Sokolských slavnostech; v hostinci Prátr - dnešní Malé divadlo, kde se od roku 1903 hrálo kromě zábav o nedělích také divadlo a po představení se tančilo právě při Hokešově hudbě. Kapela hraje i v zahradách Kolosea při každoroční České pouti, kde tehdy teprve osmiletý Vlasta Burian kousal v jedné soutěži do koláče (zdroj: www.liberecaokoli.cz). Hokešova kapele se stala nejznámější a nejoblíbenější kapelou na Liberecku a jejich hudba byla tak jedním ze stmelujících prvků tehdejšího českého menšinového života. Kapela pod vedením Aloise Hokeše hrála 36 let. Hrála i chvíli po smrti jeho zakladatele, nejprve pod vedením A. Špičky, později se přejmenovává na OSHČsl. spolková hudba československých vojenských vysloužilců (z novin 1936, 10.4. inzerát v Naše hory), fungovala tak dalších min. 6 let.

Jako projev díků a zásluh byla na jeho počest v Růžodole I (Liberci XI.) od 28. 10. 1945 pojmenována ulice jeho jménem. Asi právě proto, že v č.p. 151 bydlel a asi zde v jedné z vil bydleli i rodiče jeho první manželky. Původně se ulice jmenovala Bürgerstrasse (Bürgergasse), přičemž Adolf Bürger byl nejvýznamnější liberecký stavitel konce 19. století.

Nejen pro absenci hrobového místa, ale i jako památku na jeho záslužnou činnost, na kterou se vlivem času už pozapomnělo, byla na domě č. 21 v Barvířské ulici, Liberec - Jeřáb III, kde žil a měl svůj hudební závod, byla ke 150. letému výročí od jeho narození a 130 let od založení Hokešovy kapely, dne 10. 4. 2025 instalována jeho potomky, žijícími v Liberci dodnes, pamětní deska připomínající jeho bohatý život. Pamětní deska obsahuje QR kód s odkazem na wikipedii a audionahrávku, kterou namluvil Liberecký rodák herec Ladislav Hampl.