Když mé děti chodily do školky Bertík v Údolní ulici, byl jsem požádán o úpravu trošku zdevastované zahrady.

Hned několik je v Liberci míst, která jsou (nebo alespoň někdy v minulosti bývala) místními obyvateli vnímána jako pověstný "zlatý kříž" — exkluzivní místo, křížení honosných ulic a skvělá adresa s vysokými nájmy; pro mnohé nedostižná a proto tolik obdivovaná, Za "zlatý kříž" bývalo považováno nejen dnešní Benešovo náměstí s Frýdlantskou ulicí a...

V roce 1906, kdy vznikla tato pohlednice, byl liberecký "Štěpánův špitál" již téměř šedesát let starý. V první polovině 19. století bylo stále naléhavější, aby tak rychle rostoucí průmyslové město, jakým byl tehdy Liberec, mělo řádnou nemocnicí. Městská rada o tom jednala již od roku 1804, ale teprve až za čtyři desetiletí se sešlo dost finančních...

(rok 1865 - fotografická reprodukce kresby)

Obchodní a živnostenská komora

Lidové sady na mapě na konci 19. století. Zajímavé je, že na Jizerském potoce ještě není zakresleno současné Jezírko, ale na místě starého Belvedêre je již naznačena budova s nápisem Volksgarten (Lidové sady). Dobře patrné je i červenou linkou vymezené rozdělení území mezi Liberec, Ruprechtice a Harcov (jakýsi "jazyk" území Sedmidomků —...

Vojenská střelnice v Starém Harcově poč.20.století

Také rádi chodíte na liberecký "Dubák"? A věděli jste, jak místo i okolní čtvrť vznikly a pro koho?

Zmínka o prvních očistných lázních v podobě lazebny v Liberci je z roku 1500. Nalézala se přímo ve středu města v uličce, která dodnes nese název Lazebnický vrch. Teprve v roce 1897 byly otevřeny veřejné sprchové lázně v Pastýřské ulici. Velký pokrok, pokud se týče hygieny, znamenalo teprve zřízení městských lázní.

(část pohlednice před rokem 1918)

Vilová čtvrť pod Husovou ulicí v roce 1906 a 2001......Vrbova ulice

Proměny třídy císaře Josefa (Masarykova třída) mezi roky 1895 a 1905

Oldřich Doležal - Tak pro doplnění , v r. cca 1957 tam byla otevřena první samoobsluha v Liberci a my jsme šli z Čížkovy u. koupit za 1,5 Kč mražený jablečný protlak.

V bývalé Henleinově vile na Husově třídě

Vila vyprojektovaná renomovanou drážďanskou architektonickou kanceláří Lossow & Kühne v letech 1924 - 1925 pro Luize Holdinghausenovou vychází ze zdomácnělé barokizující moderny a soudobého neoklasicismu, navazujícího na silné místní stavební tradice. V jejich řešení je patrný vliv anglického halového domu, zprostředkovaný střední Evropě mimořádně...

Tuto honosnou vilu si nechal postavit obchodník s textilem Franz Stross. Dům patří k nejvýraznějším privátním architekturám, jaké kdy byly realizovány v převážně historizující zástavbě Liberce. Projekt je v českém prostředí natolik výjimečný, že se může směle měřit i s ikonickými vilami moderní architektury, jako je Müllerova vila v Praze nebo vila...

(Husova ulice, konec 19.století, 1933)