Appeltův dům
Přestavba severního koutu náměstí
(1870, kolem roku 1900, 2020, 1992)
Této části náměstí dlouho vévodil Appeltův dům. Napravo od něj stával
dvouštítový dům (čp. 263 - I), později hostinec U Pštrosa. Na zděný
třípatrový objekt ho přestávěl Gustav Miksch (1880). Nástavba podkroví a
úprava průčelí je z roku 1921.
Podobnou historii má i sousední dům
čp. 262 - I, jehož bohatou novorenesanční fasáda přiblizuje poslední
snímek. Prvním obyvatelem byl soukeník Jiří Keil z Frýdlantu a
soukeníci s barvící zde bydleli až do počátku 19.století. Roku 1863 v
něm zřizuje Josef Horn hostinec Zum Jägerhorn (U Loveckého rohu).
Počátkem 19. století byl dům částečně přestavěn na zděný a teprve roku
1895, když se majitelem stal liberecký "komorní fotograf " Ernst Müller,
dostal dnešní podobu. Müllerův fotoateliér byl v přístavbě ve dvoře.
Památkově chráněná stavba vyniká v prostoru náměstí výškou i
architekturou. Za první republiky a krátce po roce 1945 zde sídlila
vzájemná pojišťovací banka Slavia, za války část úřadoven říšského
místodržitelství a organizací Hitlerjugend a Bund Deutscher Mädel. Po
znárodnění vystřídal Slavii Kontrolní úřad vah a měr. Roku 1970 si zde
zřídila firma Sigma Olomouc reprezentační prodejnu čerpadel.
Pestrou historii má dům U Červeného orla, stojící na rohu ulice U
Křížového kostela (čp.278 - I). Původně dřevěný dům (1633) byl přestavěn
na počátku 19.století a roku 1869 si v něm Theodor Cloin otevřel první
ze svých proslulých libereckých kaváren s kulečníkem.
O
velikonocích 1877 byla v patře otevřena nová expozice muzea, které zde
sídlilo čtyři roky. Později byl dům zvýšen nástavbou patra a podkroví
(1904), ale dnešní podobu získal až koncem třicátých let.
Se sousedním domem čp.277 - I, kde sídlila oděvní firma Gärtner, má staletou tradici výroby a prodeje pánských oděvů.
V popředí vidíme kašnu, postavenou kameníkem Johannem Wewerkou roku 1820 na místě staré studny z Valdštejnových dob.
Při úpravě plochy náměstí byla v roce 1931 odstraněna.
(zdroj Kniha o Liberci)
Appeltův dům (čp. 264-I )
Obchodník se suknem Anton Appelt před stavbou honosného paláce koupil dva dřevěné domky, jež nechal strhnout a nechal si postavit nové reprezentující sídlo. Rodina Appeltova nechala vystavět dům v letech 1793-1794, což se dozvídáme ze zápisu, který se nalezl ve váze v štítu domu v roce 1978. Třípodlažní stavba byla dostavěna 3. dubna 1794. Původně byly v přízemí budovy dílny s prodejnou a ve vyšších patrech rodinný byt. S výstavbou tohoto domu, který byl teprve druhou zděnou budovou na náměstí souvisí pozdější změna měřítka zástavby v tomto prostoru na konci 19. století. Dlouhou dobu byl největším domem v celém městě. Na náměstí se třípodlažní dům obrací svou podélnou stranou. Parter člení oblouky původního loubí s kanelovanými pilíři a festonovými hlavicemi, které bylo zazděno v roce 1837. Průčelí je řešeno striktně symetricky. Střední partii domu s hlavním portálem akcentuje balkónový portikus, podepřený dvěma toskánskými sloupy a nad loubím dvěma nízkými pilastry. Střední část objektu nad hlavní římsou završuje balustráda s kamennými vázami a trojúhelný tympanon s akantovými rozvilinami. Nad ním je střešní nástavba s atikou, vrcholící středním, barokně tvarovaným štítem s dekorativními vázami z mědi. Z mansardové střechy vystupují dva masivní, segmentově zaklenuté vikýře. Fasádu, členěnou v patře vysokým řádem, bohatě zdobí štukatura florálního a dekorativního charakteru, zahrnující girlandy, medailony, lambrekýny apod. Rodina Appeltů byla nucena dům v roce 1828 prodat, jelikož na ně dolehly finanční problémy. Honosný palác odkoupilo město, které v něm zřídilo reálnou školu. Z toho důvodu se muselo v letech 1835-1837 ze strany budovy směrem k Heliově ulici přistavět křídlo s učebnami. Vedle třítřídní nižší reálné školy sloužila budova i jako místo scházení Živnostenského spolku, Spolku přátel přírody a proběhla tu také v roce 1852 uměleckoprůmyslová výstava. Po vzniku Československa vystřídala reálnou školu, nově umístěná česká měšťanka a později česká průmyslová škola chemická. Roku 1953 byla budova ve špatném stavu přidělena střední stavební průmyslové škole, která dům postupně opravila.
