Aubin, Protzen & Comp
Firma Aubin, Protzen & Co. si krátce po roce 1882 postavila továrnu na koberce v Mrštíkově ulici (čp. 399). V roce 1912 se rozšířila o objekt čp 638 - III a roku 1913 o čp. 579. Výroba koberců zde trvala až do počátku druhé světové války.
![1910 (archiv M.Gergelčík) komentář F.Zikmund: teď bychom na tomto místě viděli průtah městem a vozovnu Dopr. podniku. Některé domy a všechny komíny jsou zbourané, některé domy ještě stojí.](https://32eba348a2.clvaw-cdnwnd.com/b2478adc5e5cc22274c76363082b5ac2/200087421-e7d3ee7d40/3a-3.jpeg?ph=32eba348a2)
![](https://32eba348a2.clvaw-cdnwnd.com/b2478adc5e5cc22274c76363082b5ac2/200087427-729487294a/2-540.jpeg?ph=32eba348a2)
![V levé části továrna firmy Aubin-Protzen (čp. 399) v idealizované úpravě (osmdesátá léta 19.století)](https://32eba348a2.clvaw-cdnwnd.com/b2478adc5e5cc22274c76363082b5ac2/200087425-9b2cd9b2ce/1-75.jpeg?ph=32eba348a2)
V budově č. p. 638 působila za 2. světové války firma Kolben pod názvem Reichenberger Kolbenfabrik Graser & Co. Z října 1942 pochází stavební povolení na čtyři kusy betonových základů pro soustruhy se zajímavou poznámkou: "Důležitý zbrojní podnik - stroje musí být brzy připraveny pro zakázku wehrmachtu."V další korespondenci se píše: "Musíme racionalizovat a ve větším množství produkovat válečně důležité přístroje, než tomu bylo dříve. Proto potřebujeme nutně nová pracoviště a žádáme o dostavbu..." Stavbu měl na starosti stavitel Ing. Karl Hocke z Liberce. Podobné argumenty se používaly i při shánění pracovní síly. Je velmi pravděpodobné, že i u tohoto objektu byl alespoň malý, nejspíše pracovní tábor. V písemnostech se nemusel objevit třeba ztoho důvodu, že firma disponovala staršími ubytovacími prostory. Podnik provázely i další stavební úpravy, jako například stavba protileteckého krytu.
Druhou část bývalé továrny Aubin Protzen & Co. č. p. 399 v Mrštíkově ulicí vlastnila za války společnost Gemeinsame Geschãftsstelle der Landeslieferungsgenossenschaften. V roce 1942 zažádala o zřízení závodní kuchyně a tábora se sociálním zařízením a prádelnou pro ruské dělnice, Tábor byl zřízen v podkroví nejvyšší budovy. Výbava byla navržená jed boduše, Tří přenosné stoly, dvoje zděná kamna na vaření a jedny kamínka ba topení. Rozměry hlavní místnosti byly 11,5 x 12,5 metru, přes centrální příčnou chodbu byla předsíň, čtyři toalety, umývárna, dvě komory 8 pokoj pro Lagerführerin neboli velitelku tábora. Přestavbu vedl stavitel Ing. Bruno Pietsch. Odhadem mohl být tábor určen pro několik desítek dělnic.
zdroj: Ivan Rous - Zbrojní průmysl a tábory I - Nacistická nucená práce na Liberecku a Jablonecku, 2023
Pohled z věže plynárny na křižovatku dnešní Děvínské a Mrštíkovy ulice před sto lety.
Vlevo přízemní objekty tramvajových garáží a za nimi část elektrárny, uprostřed budovy továrny na koberce Aubin Protzen (čp.287, 526-III). V okolních ulicích se nacházelo více než deset dalších továren a řada menších dílen. Největším podnikem byly textilky C.Neumann a Herminghaus a spol (Zdroj Liberec III - Jeřáb)
![1900 - 2022 (M.Gergelčík)](https://32eba348a2.clvaw-cdnwnd.com/b2478adc5e5cc22274c76363082b5ac2/200087429-5332753329/1900%20-%202022%20%28M.Gergel%C4%8D%C3%ADk%29.jpeg?ph=32eba348a2)
![Dobový pohled na továrnu Aubin, Protzen & Comp." kde byl za 2.světové války jeden z táborů vlastněných městem Liberec (archiv Severočeského muzea)](https://32eba348a2.clvaw-cdnwnd.com/b2478adc5e5cc22274c76363082b5ac2/200087423-ac9f1ac9f3/20231103_154722.jpeg?ph=32eba348a2)
![1966 (archiv Boveraclubu)](https://32eba348a2.clvaw-cdnwnd.com/b2478adc5e5cc22274c76363082b5ac2/200087585-585a6585a7/397-8.jpeg?ph=32eba348a2)