Bedřichov

23.08.2022
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
archiv Emila Karkoše
archiv Emila Karkoše
Bedřichov v Jizerských horách. Pohlednice z 50.let 20.století. (archiv Danča Zerzánová)
Bedřichov v Jizerských horách. Pohlednice z 50.let 20.století. (archiv Danča Zerzánová)
Bedřichov - chata Zátiší
Bedřichov - chata Zátiší

Lesní chata v Bedřichově

Když v roce 1598 požádal Peter Wander Melchiora z Redernu, aby mohl na jeho pozemcích založit sklářskou huť, netušil chudák, že i když v jeho stopách půjdou mnozí zdatní sklářští podnikatelé jako Kittelové, Vaterové a Riedelové, zbude po slávě českého skla v obci pojmenované po Bedřichu z Redernu jen málo památek. Vždyť i bývalá rychta byla přestavěna na rekreační chalupu a na stadionu pod ní dnes startuje legendární Jizerská padesátka. Ale turistický ruch je živobytí zrovna tak vrtkavé jako sklářství. [ tady funguje nabídka a poptávka a ještě ke všemu se vám do toho míchá nebeská vrchnost s počasím.
zdroj: kalendář V neděli do Jizerek s Klárou Hoffmannovou a dobovými pohlednicemi, 2012

Lesní chata Bedřichov (archiv J.Peterka)
Lesní chata Bedřichov (archiv J.Peterka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Miroslav Janík
archiv Miroslav Janík

Bedřichov v roce 1957 a 12.5.2016

Malá přehrada v současném středu Bedřichova byla na toku Bílé Nisy postavena vodním družstvem v letech 1908 - 1909. Ve stejnou dobu zřídilo družstvo ještě nádržku pod školou. Účel obou menších vodních děl nebyl předně protipovodňový, jako tomu bylo u velkých jizerskohorských přehrad, měly řídit přítok k jednotlivým provozům využívajícím sílu vody k pohonu nejrůznějších zařízení, Vždyť v Bedřichově bylo v té době 12 brusíren, v nichž se zhotovovaly skleněné kroužky, knoflíky a další drobné zboží. Dnes je kdysi osamělá nádržka ze všech stran obklopena ruchem turistické civilizace. (Jan a Šimon Pikousové. Otokar Simm. Petr Kurtin)

Bedřichov v roce 1939 a 12.5.2016
Bedřichov v roce 1939 a 12.5.2016

Bedřichov v roce 1939 a 12.5.2016

Chalupy při cestě z Maliníku do středu Bedřichova patřívaly ponejvíce horským zemědělcům a sklářům. U městského domu napravo je velmi dobře patrná mačkárna, takzvaná driketa, v níž se z polotovarů vyrábělo skleněné zboží; stojí tu dodnes, přestavěná na rekreační objekt. V 60. letech začaly výše pod lesy vznikat chatové osady a na přelomu 20. a 21. století se zdejší zástavba zcela rozutekla do Juk. Chalupa na staré pohlednici vlevo je bývalou hospodou Trompeter čih U Trubače. Pojmenována byla podle hostinského, který své pozdní hosty vyprovázel hrou na trubku, dnes má dům název U Trompetra.

zdroj: Jan a Šimon Pikousové - Marek Řeháček - Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes, 2016

z knihy Z mého života, autobiografie Karla Štědrého.
z knihy Z mého života, autobiografie Karla Štědrého.
U Trompetra v Bedřichově (1941)
U Trompetra v Bedřichově (1941)

U Trompetra v Bedřichově (1941)

V domě u autobusové zastávky pod Weberovou chatou bývala hospoda. Hospodský měl třináct dětí, tak si musel patřičně hledět hostů, aby to všechno uživíl. Každý večer vyprovázel štamgasty hodný kus cesty a vyhrával jim na trubku. Snad tím chtěl zahnat zlé duchy, kteří v okolí provozovali své nekalé rejdy. Například polesného Lichteneckera si při odchodu z hospody vzaly do parády víly a strašidla, omámily ho a vydaly napospas světýlkům, která ho chtěla svést z cesty. Probudil se nad ránem u kamene vedle cesty na Novou louku. Aby vyhnal zlé síly, nechal polesný postavit na onom kameni dřevěný kříž. Kříž uhnil, kámen kdosi vyvrátil, a tak nám zbyl jen název bývalé hospody U Trompetra.
zdroj: kalendář Jizerské hospody na dobových pohlednicích s texty Kláry Hoffmannové, 2014

Chtěla bych něco doplnit ohledně hajného Lichteneckera. Jeho kříž u cesty od hospody U Trompetra na Novou Louku stále existuje, starý kovový byl v srpnu 2016 ukraden, nový umístil Spolek Patron, který se stará o pomníčky a památky Jizerských hor. Na tabulce je ale uvedeno jméno hajného Lichteneckner. Tak jsem Spolku Patron napsala: Mám dotaz ohledně Lichteneckerova kříže. Kříž je lesníka Lichteneckera, proč je tedy na tabulce uvedeno jméno Lichteneckner? Všimla jsem si po prohlédnutí fotek starého křížku, které jsem fotila v r.2015, že na tabulce bylo uvedeno také jméno Lichteneckner, ale tato tabulka mi připadala o dost novější než původní kříž. V Knize o Jizerských horách a staré literatuře je všude uváděno jméno Lichtenecker, tak prosím o vysvětlení jak je to správně. Odpověď: Pátráním v matrikách bylo prokázáno, že správné jméno hajného bylo Lichteneckner. Proto je na současné tabulce uvedeno v této podobě. (autor dovětku Věra Donátová)

Starý Lichtenecknerův kříž, ten ukradený
Starý Lichtenecknerův kříž, ten ukradený

Na lyžích (archiv Michal Bárta)

archiv Jaroslava Hůlky
archiv Jaroslava Hůlky
Bedřichov na přelomu 70. a 80. let (Edice Má vlast - Jizerské hory, vydáno r.1981) (archiv Všichni Čermáci)
Bedřichov na přelomu 70. a 80. let (Edice Má vlast - Jizerské hory, vydáno r.1981) (archiv Všichni Čermáci)
Pozdrav z Jizerských hor na pohlednici odeslané roku 1964. archiv Jany Zahurancové (komentář Boris Weinfurter: někde od Královky, ten hřeben před Ještědem blíže k nám jsou na 90% dnešní Bedřichovské sjezdovky.)
Pozdrav z Jizerských hor na pohlednici odeslané roku 1964. archiv Jany Zahurancové (komentář Boris Weinfurter: někde od Královky, ten hřeben před Ještědem blíže k nám jsou na 90% dnešní Bedřichovské sjezdovky.)
Bedřichov (archiv O.Musil)
Bedřichov (archiv O.Musil)

Bedřichov v roce 1939

(archiv Tomáš Stracke)

Fotím, s velkou radostí, pro obec Bedřichov...

(foto Matyáš Gál 3.5.2022)

Pro Bedřichovský občasník....

(foto Matyáš Gál)

Foto Matyáš Gál

výstavba kostela (zdroj:https://deutschboehmen.de)
výstavba kostela (zdroj:https://deutschboehmen.de)
Kostel sv. Antonína Paduánského v Bedřichově. (foto Matyáš Gál)
Kostel sv. Antonína Paduánského v Bedřichově. (foto Matyáš Gál)

Kostel svatého Antonína Paduánského (Bedřichov)

Římskokatolický filiální kostel svatého Antonína Paduánského v Bedřichově je sakrální stavba stojící na stráni na hřbitově.Kostel je betonová a cihlová parafráze gotiky postavená v letech 1930-1932. Kolem přelomu druhého tisíciletí byl kostel opraven a v roce 2005 získal nové zvony.

Zařízení

Zařízení pochází ze zrušené kaple z nedaleké sklářské usedlosti Kristiánova. Hlavní oltář je barokní z 1. poloviny 18. století. Je trojkřídlý s umělecky méně hodnotným obrazem Čtrnácti svatých pomocníků, sv. Václava a sv. Prokopa. Na zdi za hlavním oltářem je obraz sv. Antonína z počátku 19. století. Na nové kazatelně je barokní soška sv. Michaela z 18. století. Ostatní zařízení pochází z období výstavby kostela.

(zdroj: Wikipedia)

Kostel sv. Antonína Paduánského v Bedřichově
Kostel sv. Antonína Paduánského v Bedřichově
Pohled na průčelí a bok kostela v Bedřichově
Pohled na průčelí a bok kostela v Bedřichově
Bedřichov v roce 1932 a 31.5.2004
Bedřichov v roce 1932 a 31.5.2004

Bedřichov v roce 1932 a 31.5.2004


Kostelík svatého Antonína v Bedřichově nevznikal za příliš příznivých okolností, O jeho postavení se zasloužil zejména místní mlynář Anton Pilz, který stál v čele skupiny obyvatel usilujících o vlastní svatostánek. V roce 1930 byl ke stavbě položen základní kámen, jenže pro nedostatek peněz se práce protáhly až do roku 1932. O rok později byly do věže zavěšeny tři zvony. Biskup Anton Weber kostel vysvětil 26. srpna 1934. Na samém koncí války byla při leteckém útoku poškozená střecha objektu. před několika lety byl kostel opraven a dnes jeho bílá fasáda svítí daleko do kraje.

(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, Petr Kurtin, 2004)