Březová alej
Březová alej počátkem 20.století
K Březové aleji patřil původně i začátek dnešní Alšovy ulice, kde stojí Adamcova vila (čp.1274-I), jeden z penziónu, s vytříbenou secesní architekturou, charakteristickou i pro okolní stavby. (zdroj Kniha o Liberci)
Legenda jménem Březová alej
Celá rozsáhlá zástavba okolo dnešní ulice Alšovy, kde začínala velmi stará a dodnes dochovaná březová alej, vysázená roku 1878 dala jméno blízkému hostinci Březová alej. Vznikala právě v souvislosti s rozmachem léčebných ústavů v této části dnešního Liberce. Ani baroni Liebigové, kteří byli v Liberci téměř u všeho, zde nemohli zůstat pozadu – k 50. narozeninám Theodora von Liebig zde byla roku 1922 vybudována kolonie 5 lesních vilek ve stylu inspirovaném německými lidovými stavbami nazvaných Liebigsche Kleinkinderland čili Liebigova země pro děťátka. Tu pak Liebigové věnovali Německé zemské komisi pro ochranu dětí a péče o mládež.
Po válce byly všechny objekty využity pro veřejné účely – jako mateřská školka, objekt lesní správy atd. Kolonie na okraji lesa byla v 60. letech poněkud zastíněna novou výstavbou, která patřila k tom nejlepšímu, co v té době v Liberci vzniklo. Při Alšově ulici byl podle projektu slavného tvůrce hotelu Ještěd, architekta Karla Hubáčka, postaven experimentální rodinný domek č.p. 454 pro vlastní bydlení autora. Nad ním ve stejné době vznikla poměrně masivní, přesto však velice citlivě a moderně pojatá, výstavba tvořená sídlištěm terasových domů se zahradami a vedle pak jedna z libereckých dominant – dům s 283 byty, nazývaný podle blízké Wolkerovy ulice "Wolkerák". Postavilo jej bytové družstvo Nisa podle projektu Jaromíra Vacka z libereckého Stavoprojektu v letech 1967-1969.
zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/po-stopach-historie-starych-libereckych-ctvrti.html
Alšova ulice (pohlednice 1904)
Spíše procházkovou lesní cestou byla zpočátku i dnešní Alšova ulice. Ta se původně stáčela do Březové aleje, jejíž jméno dodnes připomíná romantické stromořadí, které vidíme na pohlednici. Vkusně opravená Adamcová vila byla dlouho jediným domem v této ulici.(zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
Dům Karla Hubáčka v Alšově ulici
(vyfoceno 20.8.2021)
Karel Hubáček koncem 50. let začal projektovat montovanou stavbu, jež měla prokázat, že s použitím prefabrikovaných dílů lze postavit individuální obytný dům za stejné prostředky jako byt v paneláku. Objekt byl součástí jedné z expozic Libereckých výstavních trhů, na jejichž architektonické koncepci se Hubáčkův ateliér každoročně podílel (1958-65). Projekčně bylo navrženo několik alternativ, které kombinovaly různé výškové, hmotové i dispoziční řešení. Existují také návrhy dvojdomů. Montovaný dům v Liberci se však nestal prototypem, jak autor zamýšlel, ale později jeho vlastním domovem. Stavba se tak stala jednou z nejzajímavějších realizací v oblasti individuálního bydlení v době, která nekolektivnímu způsobu života příliš nepřála.Přestože subtilní ocelové sloupy vzbuzovaly zpočátku nedůvěru, slouží jen s malými úpravami pláště dodnes. Byly užity v té době moderní technologie, např. fasáda byla vytvořena z omítek Cerami. Částečně je dům obložen dřevem. Z přízemí, ve kterém se nachází garáž, se vystupuje kovovým schodištěm do patra, kde jsou hlavní obytné místnosti. Z obývacího pokoje lze přejít do soukromých místností buď přes chodbu nebo přes kuchyň. Přestože zvenku dům působí jednoduchým až asketickým dojmem, uvnitř je velice útulný. Celkový dojem umocňuje krásná zahrada, v níž dům leží. (Liberec : Reichenberg - architektura na severu Čech)(archiv Všichni Čermáci)