Chov lachtanů
Otto Bulirsch, lachtaní grotta a nová éra liberecké zoo
V roce 1927 stanul v čele ornitologického spolku velkoobchodník s uhlím Otto Bulirsch, který zoologickou zahradu podporoval již dříve. Podle pozdějšího ředitele zoo Sluwy šlo o jedno z nejšťastnějších rozhodnutí pro budoucí směřování zahrady. Bulirsch vedl úspěšnou firmu sídlící v Nákladní ulici č. p. 18 s pobočkami v Americké ulici a ulici 5. května a od roku 1911 byl také aktivním členem Spolku přátel přírody.
Tři zásadní požadavky nového starosty
Hned 9. augusta 1927 adresoval nový šéf spolku radnici tři klíčové požadavky:
Bezplatná hostinská licence po vypršení nájemní smlouvy mezi městem a nájemcem Městského lesíka (Stadtwáldchen).
Regulace Bayerova potoka, který protékal přímo areálem zoo. Hrozící riziko záplav tehdy potvrdila i inspekce městské rady.
Okamžitý souhlas s bezplatným využitím nových pozemků pro plánované rozšíření zoo, což bylo zásadní pro získání velkorysných státních dotací na veřejné zakázky. Bulirsch radním neopomněl připomenout, že Liberec je stále jediným městem v celé republice, které se může pyšnit vlastní zoologickou zahradou.
Grotta, tuleni a slavný příchod lachtanů
Klíčovou stavební novinkou roku 1927 se stala takzvaná grotta – umělá skalní jeskyně s bazénem o rozměrech 8 × 10 metrů určená pro ploutvonožce. Původní dobové prameny z února 1927 sice hovoří o "Seehund-Grotte" (tulení grottě) a tisk avizoval slavnostní otevření na neděli 3. července 1927 s prvními tuleni kroužkovými (Pusa hispida), osud tuleňů však v historii zanikl.
Zato 13. srpna 1927, tedy necelý měsíc po otevření, dorazila do expozice dvojice lachtanů kalifornských (Zalophus californianus) jménem Norge a Neptun.
Inspirace Hagenbeckem a moderní trend
Lachtaní jeskyně (později nazývaná také lachtaní zátoka) se stala na dlouhá léta chloubou liberecké zoo a odstartovala chov lachtanů, který – s přestávkou po druhé světové válce – trvá v Liberci dodnes.
V době, kdy standard tvořily jen prosté klece a jednoduché přístřešky, byla tato stavba naprosto netradiční. Svým důrazem na přírodní scenérie a skaliska se zjevně inspirovala u světoznámého německého obchodníka se zvěří a průkopníka moderních zoologických expozic Carla Hagenbecka. Liberecká zoo tak díky ní vykročila vstříc modernímu evropskému trendu.
zdroj: Zoo Liberec – příběh nejstarší zoo v Česku
Autoři: RODOKMEN.BIZ (Martin Šulc, Josef Soukup, Julius Jankovič), Lukáš Nekolný
Editor: Lukáš Nekolný
Badatelská činnost a výběr obrazových příloh: RODOKMEN.BIZ (Josef Soukup, Martin Šulc, Julius Jankovič),
Lukáš Nekolný, Klára Baláková
Historie chovu lachtanů
započala výstavbou bazénu už v r. 1927, kdy mohli návštěvníci ZOO pozorovat skupinu lachtanů kalifornských. Tuto expozici navrhl známý zoolog Hamburské ZOO - Karl Hagenbeck. Mezi roky 1937 - 39 byli chov zrušen. Po r.1945 byl bazén zasypán, neboť se v nejbližší době nepředpokládalo s chovem lachtanů začít.
Koncem r. 1967 se započalo s výstavbou bazénu, který navrhl p. Švancar . Bazén byl dokončen z jara r 1970 a 12.4. byli dovezeny dvě samice lachtana kalifornského. Do r.1978 zde byli chováni 4 lachtani kalifornští.. Poslední samice tohoto druhu uhynula 11.4.1978 ale už 22.12.1975 se započala psát historie druhu nového, a to lachtana hřivnatého. V roce 2004 došlo k přestavbě stávajícího bazénu, ta byla ukončena v roce 2005. V roce 2015 došlo k rekonstrukci podlah u venkovního bazénu a přemodelování skal, což zakončilo několik let trvající "zkrášlování" bazénu samotného i jeho okolí.
(autor příspěvku Kateřina Lochovská, 2015)
původní bazén z roku 1927 se nacházel asi 15 metrů od toho současného a po druhé světové válce byl zasypán.
Historie chovu lachtanů v liberecké zoo: Od Hagenbeckovy grotty po současnost
Chov lachtanů v liberecké zoologické zahradě má hluboké kořeny sahající do roku 1927, kdy byl vybudován první bazén s umělou skalní "grottou". Tuto průkopnickou expozici, která se vymykala tehdejším standardům prostých klecí, navrhl slavný německý obchodník se zvěří a zoolog hamburské zoo Karl Hagenbeck. První lachtani kalifornští se v zahradě objevili v srpnu téhož roku, avšak celá tato éra skončila přerušením chovu v letech 1937–1939. Po skončení druhé světové války, přesněji po roce 1945, byl bazén dokonce zasypán, protože se s obnovením chovu lachtanů v nejbližší době nepočítalo.
Velký návrat a éra pana Švancara
Dlouhá léta prázdnoty ukončil až konec roku 1967, kdy se začalo s výstavbou zcela nového bazénu podle návrhu p. Švancara. Modernizovaná expozice byla dokončena na jaře roku 1970 a již 12. dubna toho roku do ní dorazily dvě samice lachtana kalifornského. Během sedmdesátých let zde našlo domov až 4 lachtani kalifornští. Poslední samice tohoto druhu sice uhynula 11. dubna 1978, ale mezitím se začala psát nová kapitola.
Příchod lachtanů hřivnatých a modernizace
Ještě za přítomnosti předchozích zvířat, konkrétně 22. prosince 1975, se začala psát historie chovu nového druhu – lachtana hřivnatého.
Expozice postupně prošla výraznými proměnami, aby odpovídala moderním nárokům zvířat i návštěvníků. V letech 2004–2005 proběhla zásadní přestavba stávajícího bazénu a v roce 2015 se dokončilo několik let trvající zkrášlování celého areálu, které zahrnovalo rekonstrukci podlah u venkovního bazénu a přemodelování umělých skal.
Smutný konec jedné éry a tragická ztráta lachtana Huga
Dlouhá a pestrá historie lachtanů v Liberci však v srpnu 2026 dospěla k bolestivému milníku. V noci na sobotu 22. srpna 2026 uhynul poslední lachtan hřivnatý v Liberci, samec Hugo. Důvodem byla nepochopitelná lidská nezodpovědnost – Hugo po zanedbaném incidentu rozkousal dětskou gumovou antistresovou panenku, kterou někdo upustil do bazénu, a pozřel její hlavičku, což se mu stalo osudným.
Pro libereckou zoo jde o obrovskou ránu. Hugo byl v expozici sám od roku 2024 po úhynu samice Mano. Přestože byl starší, představoval geneticky mimořádně cenného jedince, s nímž se dokonce v posledních měsících vyjednávalo o přesunu do jiné evropské zoo pro zapojení do chovu. Podobná tragédie přitom v Liberci není nová – v roce 2009 uhynul samec Nico poté, co pozřel velký kámen vhozený návštěvníkem.
Budoucnost: Mládenecká skupina a milionové investice
S Hugovým úhynem chov lachtanů hřivnatých v Liberci s největší pravděpodobností definitivně končí, protože evropský program (EAZA) zpřísňuje pravidla a požaduje chov ve velkých skupinách či bazény se slanou vodou, čímž liberecká historická expozice nedisponuje.
Vedení zoo chce nicméně tradici ploutvonožců udržet. Jako ideální řešení se rýsuje příchod mladých samců příbuzného lachtana kalifornského, kterých je v evropských chovech nadbytek. Liberecký bazén by mohl sloužit jako dynamický "genetický depozitář" pro tříčlennou skupinu mladých samců, odkud by byli v případě potřeby stěhováni do jiných chovů jako náhrada za uhynulé chovné samce. Pokud tato varianta nevyjde, zvažuje zoo v budoucnu přebudování bazénu například pro tučňáky.
Do poloviny listopadu 2026 plánuje zoo dokončit zevrubnou rekonstrukci pavilonu za několik milionů korun (včetně opravy střechy, obkladů, sanity a výměny prasklého skla u podvodní vyhlídky) spolu s doplněním kamerového systému. Vedení zoo proto důrazně apeluje na veřejnost: nekrmte zvířata a niť jim nevhazujte do výběhů, protože včasné upozornění může zvířeti zachránit život.
ZOO Liberec, krmení lachtanů v roce 1980.
(archiv Kamil Syrovátka)
1995
Fotil 11.9.2008 Jiří Vík
29. 7. 2015
"Narození mláděte proběhlo nad ránem v prostoru venkovní expozice, odkud bylo mládě ihned poté přesunuto do vnitřní ubikace. Od této chvíle byl od matky s mládětem oddělen jediný spolubydlící - samec Hugo. Ten je i otcem narozeného lachtana. Matkou se stala, poprvé v životě, sedmiletá samice Mano, která se narodila v Liberci v červenci 2008," popsal mluvčí zahrady Jan Kubánek.
Mládě pije mléko
Mládě lachtana už druhý den začalo sát mléko. "První kritický okamžik života mláděte máme zdárně za sebou. Další přijde zhruba na roce věku, kdy musíme zvíře odnaučit sát mléko a uvyknout ho na stravu složenou výhradně z ryb," vysvětlil vedoucí zoolog liberecké ZOO Luboš Melichar.
Důležitým milníkem bude i první plavba malého lachtana v bazénu. K té dojde přibližně v polovině září, kdy ho budou moci vidět poprvé i návštěvníci. "Mládě se nerodí se schopností plavat ve vodě, při učení je závislé na matce," doplnil Kubánek.
Dvoutýdenní mládě měří 80 centimetrů a váží necelých 12 kilogramů. Zatím posledním lachtanem, který se v Liberci narodil, byla v roce 2010 samice Nubia, ta však po dvou letech uhynula.
Lachtany chovají 40 let
Lachtany hřivnaté chová ZOO Liberec od roku 1975 a zdejší expozicí už prošlo více jak 20 jedinců. Jedná se o velmi populární zvířata mezi návštěvníky zoo a jejich komentovaná krmení a cvičení jsou vyhledávanou atrakcí. Díky potravě složené výhradně z mořských ryb je chov lachtanů v zoo finančně velmi nákladný.
"Narození mláděte proběhlo nad ránem v prostoru venkovní expozice, odkud bylo mládě ihned poté přesunuto do vnitřní ubikace. Od této chvíle byl od matky s mládětem oddělen jediný spolubydlící - samec Hugo. Ten je i otcem narozeného lachtana. Matkou se stala, poprvé v životě, sedmiletá samice Mano, která se narodila v Liberci v červenci 2008," popsal mluvčí zahrady Jan Kubánek.
Mládě pije mléko
Mládě lachtana už druhý den začalo sát mléko. "První kritický okamžik života mláděte máme zdárně za sebou. Další přijde zhruba na roce věku, kdy musíme zvíře odnaučit sát mléko a uvyknout ho na stravu složenou výhradně z ryb," vysvětlil vedoucí zoolog liberecké ZOO Luboš Melichar.
Důležitým milníkem bude i první plavba malého lachtana v bazénu. K té dojde přibližně v polovině září, kdy ho budou moci vidět poprvé i návštěvníci. "Mládě se nerodí se schopností plavat ve vodě, při učení je závislé na matce," doplnil Kubánek.
Dvoutýdenní mládě měří 80 centimetrů a váží necelých 12 kilogramů. Zatím posledním lachtanem, který se v Liberci narodil, byla v roce 2010 samice Nubia, ta však po dvou letech uhynula.
Lachtany chovají 40 let
Lachtany hřivnaté chová ZOO Liberec od roku 1975 a zdejší expozicí už prošlo více jak 20 jedinců. Jedná se o velmi populární zvířata mezi návštěvníky zoo a jejich komentovaná krmení a cvičení jsou vyhledávanou atrakcí. Díky potravě složené výhradně z mořských ryb je chov lachtanů v zoo finančně velmi nákladný.
Zoo Liberec představila veřejnosti své mládě lachtana hřivnatého (Otaria byronia), které se narodilo letos 24. června 2010. Malá samička byla až dosud se svou 18letou matkou Lízou uzavřena ve vnitřní ubikaci, kde sílila a učila se plavat v provizorním bazénku.
Od nynějška se budou návštěvníci s malou lachtankou setkávat již pravidelně ve vnější expozici, kde bude součástí čtyřčlenné skupiny samic (Líza, Týna, Mano a mládě).
Zoo Liberec získá ještě před koncem roku 2010 do svého chovu nového samce lachtana hřivnatého (Otaria byronia). Půldruhaletý samec Hugo se narodil 4. června 2009.
Lachtan denně sežere krmení za 300 korun
Podle
ní konference nebude jen o tom, čím zvířata ideálně krmit, ale také o
ekonomice. Krmení zvířat je totiž pro zoo finančně velmi náročné.
"Nejdražší
je zřejmě krmení lachtanů, jelikož vysoká je cena mořských ryb. Záleží
na sezoně, ale potrava pro jednoho lachtana vyjde denně na 200 až 300
korun," uvedla Bolechová.
Zajímá vás dění v krajích?
Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.
Poměrně drahá je potrava také pro některé druhy
ptáků. "Hlavně zoborožci mají velkou spotřebu hmyzu. Denně spolykají až
200 sarančat. Krmení jednoho páru denně vyjde v sezoně i na více než 300
korun," dodala zooložka.
Trendy ve výživě zvířat se za poslední léta velmi proměnily. Vidět je to například u šimpanzů.
"Za
nějakých deset let se přístup k jejich výživě hodně změnil. Pryč je
období pečených jablek, štrúdlů, jogurtů, kaší, víceméně lidské stravy. V
posledních letech se přechází spíše na stravu, která je jim
přirozenější. Jde o větve na okus, ne moc cukernatou zeleninu, ale
naopak s větším obsahem vlákniny a podobně," vysvětlil ředitel liberecké
zoo David Nejedlo.
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/nejvice-penez-proji-lachtani-a-zoborozci.A170124_085306_liberec-zpravy_jape
Změny u lachtanů!
Rádi bychom upozornili návštěvníky, že vzhledem k věku našich lachtanů museli zoologové a chovatelé upravit režim jejich krmení. Nový režim by měl lépe odpovídat potřebám zvířat ve vyšším věku. Této změně se musí přizpůsobit i režim tréninku. Pokud se budou zvířata cítit dobře, bude je i nadále možné vidět ve 13 h ve venkovním bazénu při krmení a práci s chovatelem (každý den kromě čtvrtka, kdy dochází k čištění bazénu), v případě jakékoliv nepohody nebo zdravotních obtíží budou ale chovatelé s lachtany pracovat v zázemí expozice.
Zoo Liberec aktuálně chová pár lachtanů hřivnatých (Otaria byronia). Samec i samice letos překonali čtrnáctý rok. Lachtaní rekordmani mohou žít až 20 let, průměrně se ale tento druh dožívá 14–16 let.
Chov
lachtanů je velmi problematický. Mláďata lachtanů se v zoologických
zahradách rodí velmi zřídka. Bohužel není tedy jednoduché získat mladší
jedince do chovu. Dále se očekává legislativní zpřísnění podmínek pro
chov těchto ploutvonožců a vyhovět těmto podmínkám bude pro řadu zoologických zahrad velmi obtížné.
Budoucnost
chovu se stále řeší a naši zoologové jsou ve stálém kontaktu se svými
zahraničními kolegy a mezinárodním koordinátorem chovu lachtanů. (zdroJ: Zoo Liberec)
Uhynul z lidské blbosti, smutní po ztrátě lachtana v Liberci. Nejde o první případ
Jan Pešek
23. srpna 2026
Podezřelý klid
panuje v neděli u venkovního bazénu lachtanů v liberecké zoo. Kde jindy
výskají děti a šplouchá voda, je ticho, které ruší jen občasné
zapraskání z reproduktorů. Návštěvníci nahlížejí do vody a hledají
lachtana Huga. Marně. V noci na sobotu uhynul poté, co rozkousal dětskou
panenku a pozřel její hlavičku. Chovatelé mu už nemohli pomoci. Není to
přitom poprvé, kdy lachtan v Liberci uhynul kvůli nezodpovědným
návštěvníkům.
"Kde je lachtan?"
ptá se s obavami v očích holčička své maminky. Napřed několikrát oběhla
bazén, ale své oblíbené zvíře nespatřila.
Maminku čeká nelehký
úkol – dceři musí vysvětlit, že patrně jiné dítě tu před několika dny
upustilo do vody hračku, přesněji řečeno gumovou antistresovou panenku,
které lachtan ukousl hlavu a následně uhynul.
Po Hugovi už žádný pohrobek na svět nepřijde. V expozici žil sám od roku roku 2024, kdy uhynula samice Mano.
Lachtani hřivnatí se do Liberce nevrátí. Hugo mohl ještě pomoci v chovu
O Huga byl do poslední chvíle obrovský zájem. Přestože byl starší, byl geneticky mimořádně cenný – neměl po sobě v populaci mnoho potomků. Zoo dokonce v posledních měsících vyjednávala o jeho přesunu do jiné evropské zoo, kde by se ještě zapojil do chovu.
S jeho úhynem však chov lachtanů hřivnatých v Liberci s největší pravděpodobností definitivně končí. Populace těchto lachtanů v evropských zoo (EAZA) za posledních 20 let poklesla o více než 60 %. Evropský program navíc zpřísňuje pravidla – nově požaduje chov pouze ve velkých skupinách a upřednostňuje bazény se slanou mořskou vodou. Těmito dispozicemi Liberec nedisponuje. "Liberecká expozice byla stavěna v minulosti ryze jako expoziční, nikoli chovatelská, a rozmnožování se dařilo jen díky obrovské šikovnosti ošetřovatelů," podotkl Nejedlo.
Nová naděje: Mládenecká skupina lachtanů kalifornských
Zoo Liberec chovala lachtany nepřetržitě od roku 1975 a o tradici nechce přijít. Budoucnost lachtanů v Liberci ostatně řešila už před Hugovým úhynem. Vedení zoo už rozeslalo e-maily koordinátorům chovných programů i pracovní skupině EAZA pro ploutvonožce a nabízí své kapacity i volný prostor.
Protože liberecká expozice neumožňuje chovnou skupinu, nabízí se jako ideální rezervní bazén pro mladé samce. Ve hře je příchod lachtanů kalifornských, kteří se v zoo stále úspěšně množí a mladých samců je nadbytek. Liberec by mohl ubytovat například přibližně tři mladé samce, kteří by sloužili jako "genetická záloha". Pokud by v jiné zoo chovný samec uhynul, jedinec z Liberce by ho nahradil.
"Naše expozice je stavená ryze expozičně. To, že se nám tu lachtany v minulosti dařilo rozmnožit, byla jen šikovnost ošetřovatelů, nikoliv ideální chovatelské zázemí," vysvětluje hlavní zoolog Luboš Melichar.
Řešení se nabízí u příbuzného druhu, a to lachtanů kalifornských. V jejich chovných skupinách po Evropě přirozeně vzniká přebytek mladých samců, pro které chovatelé těžko hledají místo. Plán počítá s tím, že by Liberec vytvořil domov pro tříčlennou samčí skupinu. Nešlo by však o trvalý dožilý starobinec, ale o dynamický depozitář. Mladí dvouletí samci v Liberci dostanou prostor pro růst i výcvik a v momentě, kdy někde v Evropě chovnému samci selže zdraví, koordinátor sáhne do liberecké zásoby a geneticky vhodného jedince převeze do chovného stáda.
"Měl by to být v podstatě takový genetický depozitář. Není to tak, že bychom si sem přivezli tři lachtany a ti tady měli dožít. Pokud někomu samec uhyne a tady v té skupině bude geneticky vhodný jedinec, tak se z té skupiny vytáhne a doplní se," přibližuje princip fungování Luboš Melichar s tím, že zoo již kontaktovala příslušnou pracovní skupinu i konkrétní zahraniční zahrady.
Zda k tomu dojde a kdy, je zatím v jednání. Pokud by tato varianta nevyšla, zvažuje zoo v budoucnu přebudování bazénu například pro tučňáky. Stejnou cestou se vydaly například Zoo Zlín nebo Zoo Ústí nad Labem.
Oprava za miliony a posílení kamer
Do poloviny listopadu plánuje zoo dokončit zevrubnou rekonstrukci pavilonu v hodnotě několika milionů korun, kterou začala na jaře. "Opraví se vnitřní prostor, střecha, obklady i sanita, a vymění se prasklé sklo u podvodní vyhlídky. Zoo navíc do prostoru doplní kamerový systém, aby bylo možné návštěvnický prostor i bazén lépe monitorovat," uvádí ředitel.
Apel na návštěvníky: Včasné upozornění zachraňuje život
Hugův úhyn znovu upozorňuje na vážné nebezpečí, které pro zvířata představují cizí předměty v jejich výbězích. Nejde přitom o první podobnou tragickou událost v historii libereckých lachtanů. V roce 2009 uhynul samec Nico poté, co pozřel velký kámen, který do jeho bazénu hodil návštěvník. "Chtěli bychom návštěvníky znovu požádat, aby zvířata nekrmili, do výběhů nic nevhazovali a nebyli k podobným událostem lhostejní. Pokud jsou svědky toho, že se do výběhu dostane cizí předmět, měli by co nejrychleji upozornit zaměstnance zoo. V Hugově případě jsme se o hračce v bazénu dozvěděli až ve chvíli, kdy její část objevila chovatelka. Kdybychom tuto informaci měli včas, mohli jsme okamžitě reagovat. Včasné upozornění může pomoci ochránit zdraví nebo dokonce zachránit život zvířete," apeluje ředitel zoo David Nejedlo.
O zvýšení bezpečnostních prvků u bazénu lachtanů zoo uvažuje a bude možnosti zkoumat. "Nicméně už v minulosti jsme úpravy udělali a dosud se zdály být dostatečné. Další by vždy byly buď na úkor prostoru zvířat, nebo návštěvnického komfortu, protože by návštěvníci byli od těch zvířat ještě dál. Vše si nicméně znovu důkladně projdeme a zanalyzujeme," uzavírá ředitel.