Chov lachtanů
Historie chovu lachtanů
započala výstavbou bazénu už v r. 1927, kdy mohli návštěvníci ZOO pozorovat skupinu lachtanů kalifornských. Tuto expozici navrhl známý zoolog Hamburské ZOO - Karl Hagenbeck. Mezi roky 1937 - 39 byli chov zrušen. Po r.1945 byl bazén zasypán, neboť se v nejbližší době nepředpokládalo s chovem lachtanů začít.
Koncem r. 1967 se započalo s výstavbou bazénu, který navrhl p. Švancar . Bazén byl dokončen z jara r 1970 a 12.4. byli dovezeny dvě samice lachtana kalifornského. Do r.1978 zde byli chováni 4 lachtani kalifornští.. Poslední samice tohoto druhu uhynula 11.4.1978 ale už 22.12.1975 se započala psát historie druhu nového, a to lachtana hřivnatého. V roce 2004 došlo k přestavbě stávajícího bazénu, ta byla ukončena v roce 2005. V roce 2015 došlo k rekonstrukci podlah u venkovního bazénu a přemodelování skal, což zakončilo několik let trvající "zkrášlování" bazénu samotného i jeho okolí.
(autor příspěvku Kateřina Lochovská, 2015)
ZOO Liberec, krmení lachtanů v roce 1980.
(archiv Kamil Syrovátka)
1995
Fotil 11.9.2008 Jiří Vík
29. 7. 2015
"Narození mláděte proběhlo nad ránem v prostoru venkovní expozice, odkud bylo mládě ihned poté přesunuto do vnitřní ubikace. Od této chvíle byl od matky s mládětem oddělen jediný spolubydlící - samec Hugo. Ten je i otcem narozeného lachtana. Matkou se stala, poprvé v životě, sedmiletá samice Mano, která se narodila v Liberci v červenci 2008," popsal mluvčí zahrady Jan Kubánek.
Mládě pije mléko
Mládě lachtana už druhý den začalo sát mléko. "První kritický okamžik života mláděte máme zdárně za sebou. Další přijde zhruba na roce věku, kdy musíme zvíře odnaučit sát mléko a uvyknout ho na stravu složenou výhradně z ryb," vysvětlil vedoucí zoolog liberecké ZOO Luboš Melichar.
Důležitým milníkem bude i první plavba malého lachtana v bazénu. K té dojde přibližně v polovině září, kdy ho budou moci vidět poprvé i návštěvníci. "Mládě se nerodí se schopností plavat ve vodě, při učení je závislé na matce," doplnil Kubánek.
Dvoutýdenní mládě měří 80 centimetrů a váží necelých 12 kilogramů. Zatím posledním lachtanem, který se v Liberci narodil, byla v roce 2010 samice Nubia, ta však po dvou letech uhynula.
Lachtany chovají 40 let
Lachtany hřivnaté chová ZOO Liberec od roku 1975 a zdejší expozicí už prošlo více jak 20 jedinců. Jedná se o velmi populární zvířata mezi návštěvníky zoo a jejich komentovaná krmení a cvičení jsou vyhledávanou atrakcí. Díky potravě složené výhradně z mořských ryb je chov lachtanů v zoo finančně velmi nákladný.
"Narození mláděte proběhlo nad ránem v prostoru venkovní expozice, odkud bylo mládě ihned poté přesunuto do vnitřní ubikace. Od této chvíle byl od matky s mládětem oddělen jediný spolubydlící - samec Hugo. Ten je i otcem narozeného lachtana. Matkou se stala, poprvé v životě, sedmiletá samice Mano, která se narodila v Liberci v červenci 2008," popsal mluvčí zahrady Jan Kubánek.
Mládě pije mléko
Mládě lachtana už druhý den začalo sát mléko. "První kritický okamžik života mláděte máme zdárně za sebou. Další přijde zhruba na roce věku, kdy musíme zvíře odnaučit sát mléko a uvyknout ho na stravu složenou výhradně z ryb," vysvětlil vedoucí zoolog liberecké ZOO Luboš Melichar.
Důležitým milníkem bude i první plavba malého lachtana v bazénu. K té dojde přibližně v polovině září, kdy ho budou moci vidět poprvé i návštěvníci. "Mládě se nerodí se schopností plavat ve vodě, při učení je závislé na matce," doplnil Kubánek.
Dvoutýdenní mládě měří 80 centimetrů a váží necelých 12 kilogramů. Zatím posledním lachtanem, který se v Liberci narodil, byla v roce 2010 samice Nubia, ta však po dvou letech uhynula.
Lachtany chovají 40 let
Lachtany hřivnaté chová ZOO Liberec od roku 1975 a zdejší expozicí už prošlo více jak 20 jedinců. Jedná se o velmi populární zvířata mezi návštěvníky zoo a jejich komentovaná krmení a cvičení jsou vyhledávanou atrakcí. Díky potravě složené výhradně z mořských ryb je chov lachtanů v zoo finančně velmi nákladný.
Zoo Liberec představila veřejnosti své mládě lachtana hřivnatého (Otaria byronia), které se narodilo letos 24. června 2010. Malá samička byla až dosud se svou 18letou matkou Lízou uzavřena ve vnitřní ubikaci, kde sílila a učila se plavat v provizorním bazénku.
Od nynějška se budou návštěvníci s malou lachtankou setkávat již pravidelně ve vnější expozici, kde bude součástí čtyřčlenné skupiny samic (Líza, Týna, Mano a mládě).
Zoo Liberec získá ještě před koncem roku 2010 do svého chovu nového samce lachtana hřivnatého (Otaria byronia). Půldruhaletý samec Hugo se narodil 4. června 2009.
Lachtan denně sežere krmení za 300 korun
Podle
ní konference nebude jen o tom, čím zvířata ideálně krmit, ale také o
ekonomice. Krmení zvířat je totiž pro zoo finančně velmi náročné.
"Nejdražší
je zřejmě krmení lachtanů, jelikož vysoká je cena mořských ryb. Záleží
na sezoně, ale potrava pro jednoho lachtana vyjde denně na 200 až 300
korun," uvedla Bolechová.
Zajímá vás dění v krajích?
Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.
Poměrně drahá je potrava také pro některé druhy
ptáků. "Hlavně zoborožci mají velkou spotřebu hmyzu. Denně spolykají až
200 sarančat. Krmení jednoho páru denně vyjde v sezoně i na více než 300
korun," dodala zooložka.
Trendy ve výživě zvířat se za poslední léta velmi proměnily. Vidět je to například u šimpanzů.
"Za
nějakých deset let se přístup k jejich výživě hodně změnil. Pryč je
období pečených jablek, štrúdlů, jogurtů, kaší, víceméně lidské stravy. V
posledních letech se přechází spíše na stravu, která je jim
přirozenější. Jde o větve na okus, ne moc cukernatou zeleninu, ale
naopak s větším obsahem vlákniny a podobně," vysvětlil ředitel liberecké
zoo David Nejedlo.
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/nejvice-penez-proji-lachtani-a-zoborozci.A170124_085306_liberec-zpravy_jape
Změny u lachtanů!
Rádi bychom upozornili návštěvníky, že vzhledem k věku našich lachtanů museli zoologové a chovatelé upravit režim jejich krmení. Nový režim by měl lépe odpovídat potřebám zvířat ve vyšším věku. Této změně se musí přizpůsobit i režim tréninku. Pokud se budou zvířata cítit dobře, bude je i nadále možné vidět ve 13 h ve venkovním bazénu při krmení a práci s chovatelem (každý den kromě čtvrtka, kdy dochází k čištění bazénu), v případě jakékoliv nepohody nebo zdravotních obtíží budou ale chovatelé s lachtany pracovat v zázemí expozice.
Zoo Liberec aktuálně chová pár lachtanů hřivnatých (Otaria byronia). Samec i samice letos překonali čtrnáctý rok. Lachtaní rekordmani mohou žít až 20 let, průměrně se ale tento druh dožívá 14–16 let.
Chov
lachtanů je velmi problematický. Mláďata lachtanů se v zoologických
zahradách rodí velmi zřídka. Bohužel není tedy jednoduché získat mladší
jedince do chovu. Dále se očekává legislativní zpřísnění podmínek pro
chov těchto ploutvonožců a vyhovět těmto podmínkám bude pro řadu zoologických zahrad velmi obtížné.
Budoucnost
chovu se stále řeší a naši zoologové jsou ve stálém kontaktu se svými
zahraničními kolegy a mezinárodním koordinátorem chovu lachtanů. (zdroJ: Zoo Liberec)
Uhynul z lidské blbosti, smutní po ztrátě lachtana v Liberci. Nejde o první případ
Jan Pešek
23. srpna 2026
Podezřelý klid
panuje v neděli u venkovního bazénu lachtanů v liberecké zoo. Kde jindy
výskají děti a šplouchá voda, je ticho, které ruší jen občasné
zapraskání z reproduktorů. Návštěvníci nahlížejí do vody a hledají
lachtana Huga. Marně. V noci na sobotu uhynul poté, co rozkousal dětskou
panenku a pozřel její hlavičku. Chovatelé mu už nemohli pomoci. Není to
přitom poprvé, kdy lachtan v Liberci uhynul kvůli nezodpovědným
návštěvníkům.
"Kde je lachtan?"
ptá se s obavami v očích holčička své maminky. Napřed několikrát oběhla
bazén, ale své oblíbené zvíře nespatřila.
Maminku čeká nelehký
úkol – dceři musí vysvětlit, že patrně jiné dítě tu před několika dny
upustilo do vody hračku, přesněji řečeno gumovou antistresovou panenku,
které lachtan ukousl hlavu a následně uhynul.
Po Hugovi už žádný pohrobek na svět nepřijde. V expozici žil sám od roku roku 2024, kdy uhynula samice Mano.
Lachtani hřivnatí se do Liberce nevrátí. Hugo mohl ještě pomoci v chovu
O Huga byl do poslední chvíle obrovský zájem. Přestože byl starší, byl geneticky mimořádně cenný – neměl po sobě v populaci mnoho potomků. Zoo dokonce v posledních měsících vyjednávala o jeho přesunu do jiné evropské zoo, kde by se ještě zapojil do chovu.
S jeho úhynem však chov lachtanů hřivnatých v Liberci s největší pravděpodobností definitivně končí. Populace těchto lachtanů v evropských zoo (EAZA) za posledních 20 let poklesla o více než 60 %. Evropský program navíc zpřísňuje pravidla – nově požaduje chov pouze ve velkých skupinách a upřednostňuje bazény se slanou mořskou vodou. Těmito dispozicemi Liberec nedisponuje. "Liberecká expozice byla stavěna v minulosti ryze jako expoziční, nikoli chovatelská, a rozmnožování se dařilo jen díky obrovské šikovnosti ošetřovatelů," podotkl Nejedlo.
Nová naděje: Mládenecká skupina lachtanů kalifornských
Zoo Liberec chovala lachtany nepřetržitě od roku 1975 a o tradici nechce přijít. Budoucnost lachtanů v Liberci ostatně řešila už před Hugovým úhynem. Vedení zoo už rozeslalo e-maily koordinátorům chovných programů i pracovní skupině EAZA pro ploutvonožce a nabízí své kapacity i volný prostor.
Protože liberecká expozice neumožňuje chovnou skupinu, nabízí se jako ideální rezervní bazén pro mladé samce. Ve hře je příchod lachtanů kalifornských, kteří se v zoo stále úspěšně množí a mladých samců je nadbytek. Liberec by mohl ubytovat například přibližně tři mladé samce, kteří by sloužili jako "genetická záloha". Pokud by v jiné zoo chovný samec uhynul, jedinec z Liberce by ho nahradil.
Zda k tomu dojde a kdy, je zatím v jednání. Pokud by tato varianta nevyšla, zvažuje zoo v budoucnu přebudování bazénu například pro tučňáky. Stejnou cestou se vydaly například Zoo Zlín nebo Zoo Ústí nad Labem.
Oprava za miliony a posílení kamer
Do poloviny listopadu plánuje zoo dokončit zevrubnou rekonstrukci pavilonu v hodnotě několika milionů korun, kterou začala na jaře. "Opraví se vnitřní prostor, střecha, obklady i sanita, a vymění se prasklé sklo u podvodní vyhlídky. Zoo navíc do prostoru doplní kamerový systém, aby bylo možné návštěvnický prostor i bazén lépe monitorovat," uvádí ředitel.
Apel na návštěvníky: Včasné upozornění zachraňuje život
Hugův úhyn znovu upozorňuje na vážné nebezpečí, které pro zvířata představují cizí předměty v jejich výbězích. Nejde přitom o první podobnou tragickou událost v historii libereckých lachtanů. V roce 2009 uhynul samec Nico poté, co pozřel velký kámen, který do jeho bazénu hodil návštěvník. "Chtěli bychom návštěvníky znovu požádat, aby zvířata nekrmili, do výběhů nic nevhazovali a nebyli k podobným událostem lhostejní. Pokud jsou svědky toho, že se do výběhu dostane cizí předmět, měli by co nejrychleji upozornit zaměstnance zoo. V Hugově případě jsme se o hračce v bazénu dozvěděli až ve chvíli, kdy její část objevila chovatelka. Kdybychom tuto informaci měli včas, mohli jsme okamžitě reagovat. Včasné upozornění může pomoci ochránit zdraví nebo dokonce zachránit život zvířete," apeluje ředitel zoo David Nejedlo.
O zvýšení bezpečnostních prvků u bazénu lachtanů zoo uvažuje a bude možnosti zkoumat. "Nicméně už v minulosti jsme úpravy udělali a dosud se zdály být dostatečné. Další by vždy byly buď na úkor prostoru zvířat, nebo návštěvnického komfortu, protože by návštěvníci byli od těch zvířat ještě dál. Vše si nicméně znovu důkladně projdeme a zanalyzujeme," uzavírá ředitel.