Chov slonů
Začátky chovu slonů v naší zoo
Chov slonů v Zoo Liberec započal v roce 1958, kdy do zahrady přijela asi dvouletá samice slona indického Kity. Její ubikace a výběh se nacházel v prostorách úseku dnešních stájí. Slonice bohužel o 7 let později uhynula následkem nevhodného krmení ze strany návštěvníků. Chov slonů indických se obnovil o dva roky později v roce 1967, kdy do Zoo přiletěla z indické Kalkaty čtyřletá Rání. Ve stejném roce jí začala dělat společnost podobně stará slonice Gaurí, původem z indické Zoo Mysore. Obě slonice byly v roce 1972 přesunuty do nového pavilonu, který je k chovu slonů využíván dodnes. V roce 1974 se chov rozrost o dalšího člena, tentokrát o samici slona afrického jménem Tana, která pocházela z volné přírody. Rání přežila obě své soukmenovkyně. Zoo Liberec v současné době chová slonici Rání (*1963) a slonici Balu (*1984 z přírody), která příjela v roce 2013 z německého Münstru. Ta
už za sebou měla smutný příběh "odstrkovaného" člena stáda, Rání ji však
naštěstí bez problémů přijala.
Rání a Balu jsou možná poslední
slonice, které liberecká zoo chová. Ve vzdálenější budoucnosti by se zde
totiž rádi zaměřili na chov mladých sloních samců, čímž by mohli ulevit
evropským zoologickým zahradám. "Jednalo by se o slony, kteří jsou
ještě příliš mladí na to, aby se rozmnožovali, a příliš staří, aby
zůstali u matky. Počítáme s tím, že bychom je zde trochu vychovali a pak
zase poslali dál," vysvětlila Tesařová s tím, že se samozřejmě jedná o
vizi v delším časovém horizontu.
V mnohem bližší budoucnosti čeká
zdejší slony jedna příjemná změna - dlouho diskutovaná rekonstrukce
slonince. Jak potvrdil vedoucí technického oddělení Radim Špringl,
momentálně se chystá průzkum, v jakém stavu se stavba nachází a jaké
opravy budou nezbytné. "Budova je 45 let stará a tomu také odpovídá její
stav. Nedávno jsme nechali změřit její energetickou náročnost a
zjistili jsme, že je na úplně nejhorší hranici. Lidově řečeno, topíme
pánu bohu do oken," vysvětlil Špringl, podle kterého se počítá i se
zvětšením výběhu. "Nechali bychom zasypat část příkopu, což by umožniloi
napojení výběhu na komunikaci, abychom nemuseli slony do výběhu
transportovat jeřábem," poznamenal.
VĚTŠÍ BEZPEČÍ SLONŮ
Rekonstrukce by však měla přinést i větší bezpečí pro chovatele slonů, kteří jsou s nimi momentálně v bezprostředním kontaktu. Ze tří možných variant by v liberecké zoo chtěli zavést polokontaktní chov, kdy má ošetřovatel možnost skrýt se před zvířetem například za mříž. Jak bude rekonstrukce nákladná, ještě není jisté. Podle Špringla se může pohybovat kolem 17 milionů. Po průzkumu by se měla začít připravovat projektová dokumentace.
Sloni v Liberci (druh, narození - úhyn ) v Liberci od - do
1. ♀ Kitty (slon indický 1956 - 1965) 9.10.1958 - 5.8.1965
2. ♀ Raní (slon indický 1963 - 2021) 25.5.1967 - 26.4.2021
3. ♀ Gaurí (slon indický 1964 - 2011) 9.6.1967 - 28.6.2011
4. ♀ Tana (slon africký 1972 - 2001) 1974 - 20.12.2001
5. ♀ Bala (slon indický 1984 - žije) 2.10.2013 - dosud
(zdroj archiv Liberec, autor: Gabriela Volná Garbová)
Liberec ZOO 1980. (archiv Kamil Syrovátka)
Přinášíme smutnou zprávu. V pondělí 26. 4. 2021
museli zoologové, chovatelé a
veterináři liberecké zoologické zahrady přistoupit k eutanazii slonice
Rání (*1963), která v důsledku potíží způsobených vysokým věkem již
několik dní nepřijímala potravu. Většinou se bráníme personifikaci
zvířat, ale Rání byla opravdu osobnost. Bude nám všem velmi chybět. (zoo Liberec)
Liberecká zoo končí po 70 letech s chovem slonů, přišla už i o bílého tygra
27. listopadu 2024 13:41 Po téměř sedmdesáti letech ukončí
liberecká zoologická zahrada chov slonů. Pro indickou slonici Balu hledá
nový domov. Současný sloninec přestává vyhovovat evropským standardům,
na nový není v zahradě dostatek místa.
Zahrada chová slony od roku 1958. V současné
době mohou návštěvníci obdivovat slonici Balu. Tu ale brzy čeká
stěhování a kapitola slonů v Liberci se nadobro uzavře.
"Zůstala
tu jedna slonice, která je ve starém pavilonu. Ten je udělaný tak, že
se ke slonům musí chodit, jde o takzvaný kontaktní chov. O celkovém
chovu slonů v Evropě dává doporučení koordinátor. A padlo rozhodnutí, že
by měla odejít," vysvětluje ředitel zahrady David Nejedlo a přibližuje,
kdo je koordinátor.
"Většinu zvířat chováme v evropských záchranných programech. V rámci těch si zvířata předáváme, získáváme, posíláme. A nad každým programem je vždycky pracovní skupina, kterou vede koordinátor chovu. I naši zoologové jsou koordinátoři různých chovů. A i záchranný program na asijské slony má svého koordinátora, se kterým jsme v dlouhodobém kontaktu."
Podle Nejedla není reálné, že by Bala, která se narodila v
roce 1984, v Liberci dožila. Sloni v zahradě mohou dovršit věku až 60
let, ale už v roce 2030 nebude povoleno chovat slony v kontaktních
slonincích.
"Bylo by složité řešit tuto situaci v roce 2030 –
museli bychom žádat o výjimku, přestavovat sloninec nebo ji stejně
nakonec odstěhovat," pokračuje Nejedlo, podle kterého v současné chvíli
není oprava slonince reálná.
"Rekonstrukce by nepomohla, protože
nemáme místo. Za posledních 15 let se pravidla chovu slonů v Evropě
dramaticky změnila. Ještě v době, kdy jsme stavěli nový vchod do zahrady
a říkali jsme, že pro slony použijeme louku, která za ním vznikla, by
to šlo. Ale dneska jsme v situaci, že bychom museli obětovat skoro celou
horní část zahrady."
Sloni se můžou jednou vrátit
Nejedlo
nevylučuje, že by se časem zahrada k chovu slonů vrátila. "Výhledově to
nevylučujeme. Existují zahrady, kde mají třeba jenom samce, kde je
potřeba místa trochu míň, ale stejně hodně."
Jako vhodná
plocha by se na první pohled mohlo jevit Údolí ohrožené divočiny, které
vznikne v lesích za současným areálem zahrady. I k tomu se ale Nejedlo
staví skepticky.
"Nové
území, kam se bude zoo rozrůstat, je sice velké 12 hektarů, ale má
velmi členitý areál, a tam nejsou příhodné podmínky pro takový projekt.
Sloni potřebují rovinu, navíc nechceme stavět žádné nákladné věci. Radši
pomůžeme dvaceti menším ohroženým druhům, než se snažit za každou cenu
udržet slony."
Vedení zahrady v současné chvíli řeší, kdy a kam se Bala přestěhuje. "V tuto chvíli není definitivní místo ani termín, kdy by měla odejít. Pravděpodobně by to mělo být v druhé polovině příštího roku," naznačuje ředitel a ubezpečuje, že v žádném případě nepůjde o soukromý chov. "Bude to zoologická zahrada nebo jiné zařízení, které pečuje o starší slony."
Už před časem zahrada uvedla, že nebude pokračovat v chovu bílých tygrů.
V současné době tu návštěvníci najdou poslední bílou tygřici Suryu
Báru. "Přístup k chovu volně žijících zvířat se dramaticky mění. Mění se
nejen přístup, ale i legislativa. A my na to musíme zareagovat. Pár
druhů bude muset na čas nebo nastálo odejít, ale místo nich přijdou
jiné," dodává ředitel.
Autor: Jan Pešek
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/zoologicka-zahrada-konec-chov-sloni-slonice-stehovani.A241127_120652_liberec-zpravy_jape?
Ve stádě se jí žije těžko. Ale nemůže zůstat sama, říká zoolog k přesunu slonice
29. listopadu 2024 13:49
Slon s komplikovanou minulostí,
submisivní povahou a chronickými problémy s páteří. Tak popisuje zoolog
Luboš Melichar slonici Balu, která se během příštího roku přestěhuje z
liberecké zoo do nového zařízení. S jejím odchodem tak skončí téměř
sedmdesátiletá tradice chovu slonů v Liberci. Přesto je přesun
nevyhnutelný.
Poslední libereckou slonici čeká stěhování | (0:47) | video: iDNES.tv
Čtyřicetiletá Bala se narodila v tehdejší
Barmě, prošla si cirkusem a dvěma německými zoo. Liberec byl jejím
domovem od roku 2013. Teď ji čeká další, nejspíš už poslední stěhování.
"Není to rozhodnutí lehké, ale ani unáhlené. Na tomto scénáři pracují naši chovatelé spolu s odborníky z EAZA Elephant TAGu (mezinárodní pracovní skupina odborníků pro chov slonů, pozn. red.) již několik let," říká zoolog liberecké zahrady Luboš Melichar.
Důvodů
odchodu lze podle něj vyjmenovat více, ten základní je ale jen jeden.
"Panuje obecná shoda, že slon, jakožto zvíře s vysokými sociálním
potřebami, by neměl zůstávat sám. Zmíněná pracovní skupina z tohoto
předpokladu očekávaně vytvořila pravidlo a liberecká zoo zůstává tak
jednou z úplně posledních, kde je možné solitérní slonici zastihnout,"
vysvětluje zoolog, podle kterého měla tato výjimka dlouhou dobu své
opodstatnění.
"Bala
má u nás v Liberci vysoce nadstandardní individuální péči. Jako slon s
komplikovanou minulostí, kterého se opakovaně nedařilo zařadit do
skupiny ani v těch nejrenomovanějších zařízeních, protože pro svou
submisivní povahu končila vždy pod tlakem a na okraji stáda, potřebovala
a stále potřebuje právě tento druh přístupu."
Chronické problémy s páteří
Bala má podle Melichara chronické problémy s páteří, které je nutné kompenzovat pravidelnou rehabilitací, tedy cvičením.
"Její
aktuální kondici a zdravotní stav ocenili experti z celé Evropy, za
poslední měsíce se jich tu vystřídalo několik," upozorňuje zoolog.
I přesto
není možné slonici dál chovat samotnou, a zoo tak hledá alternativu, kde
bude mít Bala dostatek prostoru i individuální péče, přesto se ale
nakonec stane součástí většího celku.
Podle
Melichara nepřipadá v úvahu ani přestavba slonince, a to z technických
důvodů. "A výstavba nového žádá velké množství času a finančních
prostředků, tudíž není v nejbližších letech v kontextu dalšího rozvoje
zoo možná," zmiňuje a dodává, že s Balou i slony obecně se bude celé
zahradě loučit těžce.
"Nejhůře
to budou snášet ti, kteří jim věnovali velkou část svého profesního
života. Získali si tím respekt a uznání v odborné komunitě. Věříme spolu
s nimi, že sloni z Liberce neodchází natrvalo," dodává Melichar.
Odchod Baly
Po
více než jedenácti letech pobytu v Zoo Liberec, která je její 4.
životní zastávkou, odejde slonice Bala v průběhu druhé poloviny příštího
roku do nového zařízení. Není to rozhodnutí lehké, ale ani unáhlené. Na
tomto scénáři pracují naši chovatelé spolu s odborníky z EAZA Elephant
TAGu (mezinárodní pracovní skupina odborníků pro chov slonů) již několik
let. Důvodů lze vyjmenovat více, ten základní je ale jen jeden. Panuje
obecná shoda, že slon, jakožto zvíře s vysokými sociálním potřebami, by
neměl zůstávat sám. Zmíněná pracovní skupina z tohoto předpokladu
očekávaně vytvořila pravidlo a liberecká zoo zůstává tak jednou z úplně
posledních, kde je možné solitérní slonici zastihnout. Tato výjimka měla
dlouhou dobu své opodstatnění. Bala má u nás v Liberci vysoce
nadstandardní individuální péči a jako slon s komplikovanou minulostí,
kterého se opakovaně nedařilo zařadit do skupiny ani v těch
nejrenomovanějších zařízeních, protože pro svou submisivní povahu
končila vždy pod tlakem a na okraji stáda a postupně bylo nutné ji
oddělit, potřebovala a stále potřebuje právě tento druh přístupu. Bala
má chronické problémy s páteří, které je nutné kompenzovat pravidelnou
rehabilitací, což v překladu pro běžného návštěvníka znamená tolik
oblíbené cvičení. Její aktuální kondici a zdravotní stav ocenili experti
z celé Evropy, za poslední měsíce se jich tu vystřídalo několik. S
postupným koncem výše popsaných zařízení je ale fenomén osamělé slonice
nutné vyřešit i v Liberci. Velmi zodpovědně a citlivě hledáme
alternativu, kde bude mít Bala dostatek prostoru i individuální péče,
přesto se ale stane součástí většího celku.
Přestavba
slonince už z technických důvodů nepřipadá v úvahu a výstavba nového
žádá velké množství času a finančních prostředků, tudíž není v
nejbližších letech v kontextu dalšího rozvoje zoo možná. S Balou i slony
obecně se nám bude loučit těžce, nejhůře asi těm, kteří jim věnovali
velkou část svého profesního života. Získali si tím respekt a uznání v
odborné komunitě a Vy z Vás, kteří jste měli možnost se jakkoliv blíže
seznámit s jejich prací a přístupem, jistě potvrdíte, že naprosto
oprávněně. Věříme spolu s nimi, že sloni z Liberce neodchází natrvalo.
zdroj: Zoologická zahrada Liberec