TIPY NA PODZIMNÍ VÝLETY

Dalším místem dalekých rozhledů je Císařský kámen Dřevěná rozhledna, ze které po zdolání 111 schodů uvidíme Ještědský hřbet, Liberec, Jablonec nad Nisou, ale i jižní svahy Jizerských hor nebo západních Krkonoš a při dobré viditelnosti dohlédneme na Český ráj se zříceninou Trosky. A proč vlastně nese takto zajímavý název? Získala ho po návštěvě císaře Josefa II., který se tam zastavil při své inspekční cestě. Místo navštívil dvakrát, aby odtud dohlédl na opevňovací práce během války o dědictví bavorské. Císař v roce 1779 ocenil výhodnou strategickou polohu místa, jehož vrchol je ve výšce 637 m n. m., a navrhoval tam vybudovat pevnost. Zástupci armády ale tehdy návrh zamítli. Událost připomíná pod věží umístěný žulový blok s vyrytým nápisem.

Foto: OBA creators

zdroj: Region Liberec

Císařský kámen

 je se svými 637 metry nejvyšším místem Vratislavic nad Nisou. Při pohledu z údolí Nisy je jen málo tak tvarově dokonalých kopců, jako je on; přírodní síly jej vymodelovaly do širokého kužele, který je — přestože tvořen žulou — lehce podobný vyvřelým vrchům. Až do 18. století byl kopec právě pro svůj tvar nejčastěji nazýván Spitzberg čili Špičák; řídce se v souvislosti s ním objevuje i jméno Uhlířský vrch. Pak se však odehrálo nejskvostnější představení v historii tohoto kopce, které jej nejen proslavilo, ale přineslo mu také nové pojmenování. V 18. století ještě neexistovali turisté, a tak si krásy výhledů odsud užívali jen vojenští pozorovatelé. Za časů pruského ohrožení v roce 1778 obsadila kopec rakouská vojska, která se zde opevnila. Armádu pak po jejím postavení příšla zkontrolovat nejvýznamnější inspekce té doby - sám císař Josef II. 

Podle starých vlastivěd tu měl prověřit připravenost svých vojáků a vymýšlet strategie hned čtyřikrát: 8. května, 26. června, 21. září 1778 a snad i v roce 1779, byť tento údaj bývá považován za ne úplně věrohodný. Některé prameny dokonce uvádějí, že při první návštěvě kopce zde císař vážně uvažoval, že tu nechá vybudovat velkou cihlovou pevnost, ale a těchto plánů nakonec sešlo. Císař Josef II. se v 19. století těšil v severních Čechách velké popularitě a jen málokteré místo s ním bylo spojováno tak často jako Špičák, přejmenovaný na jeho počest na Kaiserstein. Ve starších mapách z poloviny tohoto století se název objevuje jako Kaisersteinberg, tj. Vrch s císařským kamenem, ten ve významu odkazuje na vrcholovou skalku, na níž byla zřízena jakási vyhlídková plošina, na kterou měl podle ústní tradice panovník vystoupit rozhlížet se odsud dalekohledem. Jako připomínka na slavnou císařskou návštěvu byla dne 15. září 1879 — po sto letech od poslední možné návštěvy — na vrcholu Císařského kamene uspořádána ohromná slavnost. 

Byť vrchol leží na katastru Vratislavic, za svůj jej vždy brali také Jablonečtí, protože jejich okres již tehdy zahrnoval vesničku Milíře, s Císařským kamenem neodmyslitelně spojenou. Z liberecké, ale především z jablonecké strany přitáhly tenkrát tisícihlavé davy lidí, při cestě od Milířů stály stánky s občerstvením a boudy prodavačů pouťového zboží. Dívky z Dlouhého Mostu kráčely pomalu a důstojně v bílých šatech a nesly na nosítkách relikvii = ozdobenou židli, na níž prý císař kdysi seděl pod lipami u šenku v jejich obci, obědval a popíjel vodu z blízké studny. Jedna mladá panna přicházela s rudým polštářkem, na němž ležel dukát, který tehdy Josef věnoval místní šenkýřce. Na vrcholové skále pronášeli slavnostní řeči o šlechetnosti a moudrosti císaře obecní představený z Dlouhého Mostu Wilhelm Hůbel a učitel Franz Tópper. Předseda čtenářského spolku pan Franz Reichelt přednesl svoji báseň složenou pro tuto příležitost. Byla to typická vlastenecká slavnost konce 19. století, která nemohla skončit jinak než bujarou veselicí. Vážení Jablonečané — lékárník Adolf Ullrich, okresní hejtman Wražda baron z Kunvaldu, Adolf a Heinrich Pfeifferovi, Anton Seidemann, Franz Stütz a Anton Weiss nechali do žulové skály v nejvyšším místě vrcholu zasadit pamětní tabuli se jménem císaře, letopočtem 1778 a datem slavnosti. Žulová skála i deska z mramoru bez větší újmy přežily dodnes, výhled z Císařského kamene ale po více jak sto letech zakryly stromy. Bylo proto úžasné, že sdružení všech obcí nacházejících se okolo kopce, a nesoucí dokonce i jeho název, přišlo na počátku 21 století s nápadem postavit na Císařském kameni rozhlednu. Její budování skutečně začalo na podzim roku 2008, věž byla dokončena v červnu následujícího roku. Stavbu podle projektu jabloneckého sdružení projektantů TOINSTA prováděla rychnovská společnost TAXUS. Náklady stavby ve výši necelých dvou milionů korun kryly všechny okolní obce a příspěvek Libereckého kraje. Nová věž na Císařském kameni je v Jizerských horách poměrně unikátní použitým materiálem. 

Dvacet metrů vysoká stavba s vyhlídkovou plošinou ve výšce 18,8 metru je postavena ze dřeva spojeného ocelovými prvky a svázaného táhly. Vtipálci stojící na vrcholové plošině ji proto dovedou rozhoupat podobně jako ocelovou věž na Smrku. Kdo by sí něco takového dokázal představit u žulových Hemmrichových krásek? K otevření rozhledny došlo 19. září 2009 a byla to veliká horská veselice, která směle mohla soutěžit s podobnými slavnostmi na přelomu 19. a 20. století; dokonce i pamětní medaile s obrázkem rozhledny a vratislavickým znakem byla pro tento účel jako za starých časů vyražena. Moderní časy ale člověk ani na Císařském kameni nezastaví, a tak stavitel — firma TAXUS - rozdávala na cédéčku pěkný film, natočený přímo při stavění rozhledny. Dostavili se významní hosté — liberecký krajský hejtman, starostové Vratislavic a Rádla a dokonce i samotný císař, představovaný hercem Pavlem Jeništou. Po projevech byla věž předána do užívání všem výletníkům, kteří mají po mnoha desetiletích opět možnost rozhlédnout se po okolní krajině tak, jako to roku 1778 udělal Josef II. 

Zdroj: Příběhy jizerskohorských rozhleden Jan Pikous, Petr Kurtin, Marek Řeháček, 2011

**Rozhledna Císařský kámen: Historie, současnost a nádherné výhledy**

Rozhledna Císařský kámen se nachází na stejnojmenném vrchu ve Vratislavicích nad Nisou, části města Liberec. Tento kopec, který dosahuje nadmořské výšky 637 metrů, je nejvyšším bodem Vratislavic a díky svému tvaru se už od 18. století těší pozornosti nejen místních obyvatel, ale také návštěvníků z širšího okolí.

### Historie vrchu a jeho císařské spojení
Císařský kámen byl dříve znám pod názvy Špičák či Uhlířský vrch, přičemž jeho dnešní pojmenování má kořeny v návštěvě císaře Josefa II. v roce 1778. Tehdy, během pruského ohrožení, kopec obsadila rakouská armáda, která se zde opevnila. Císař Josef II. sem přišel několikrát zkontrolovat připravenost vojáků a podle některých pramenů dokonce zvažoval vybudování pevnosti. Ačkoliv k realizaci těchto plánů nedošlo, jeho návštěva zanechala na vrchu nesmazatelnou stopu.
V roce 1879, sto let po možné poslední návštěvě císaře, se na vrcholu konala velká slavnost. Místní obyvatelé tehdy připomněli císařovu návštěvu pamětní deskou zasazenou do žulové skály. Dodnes je tato deska zachována a připomíná významnou historii tohoto místa.

### První rozhledna: Dřevěná elegance
V roce 2009 byla na Císařském kameni postavena první rozhledna. Šlo o dvacetimetrovou dřevěnou stavbu ze smrkového dřeva, která byla spojena ocelovými prvky. Vyhlídková plošina se nacházela ve výšce 18,8 metru a vedlo na ni 96 schodů. Stavba byla financována obcemi Mikroregionu Císařský kámen, statutárním městem Liberec a Libereckým krajem.
Slavnostní otevření rozhledny proběhlo 9. září 2009, přesně 230 let po návštěvě císaře Josefa II. Bohužel konstrukce z nevhodného smrkového dřeva bez dostatečné impregnace rychle podlehla houbám a hmyzu. V roce 2017 byla z bezpečnostních důvodů uzavřena a o rok později zcela odstraněna.

### Nová rozhledna: Spojení tradice a moderního designu
Po odstranění původní stavby byla na stejném místě postavena nová rozhledna. Architekt Miloš Munzar zachoval původní styl, ale nosné prvky jsou nyní z oceli a dřevo slouží pouze jako dekorativní opláštění. Nová rozhledna je o tři metry vyšší než ta předchozí – její vyhlídková plošina se nachází ve výšce 21 metrů a vede na ni 112 schodů.
Otevření nové rozhledny proběhlo v listopadu 2018 a od té doby je oblíbeným cílem turistů i místních obyvatel.

### Přístup k rozhledně
Na Císařský kámen se můžete dostat několika cestami. Nejčastěji turisté volí zelenou značku z Vesce (část města Liberec) nebo od železniční stanice Jeřmanice (asi 3 km). Další možností je červená značka z Proseče nad Nisou přes osadu Milíře, kde lze zaparkovat auto a pokračovat pěšky po zelené.

### Výhledy, které stojí za to
Ačkoliv některé okolní stromy rozhlednu převyšují, poskytuje nádherný kruhový výhled na Ještědsko-kozákovský hřbet s dominantním Ještědem, Jizerské hory, Krkonoše s nejvyšší horou Sněžkou, Český ráj s hradem Trosky, hrad Bezděz i okolí měst Liberec a Jablonec nad Nisou. Výhledy jsou skutečně dechberoucí a určitě stojí za návštěvu.

### Závěr
Rozhledna Císařský kámen je nejen místem s bohatou historií, ale také nádherným výletním cílem pro všechny milovníky přírody a krásných výhledů. Ať už sem zavítáte pěšky, na kole nebo autem, určitě nebudete litovat. Přijďte se podívat na místo, které spojuje tradici s moderním designem a nabízí jedinečný pohled na krásy severních Čech!

Rozhledna Císařský kámen se nachází ve Vratislavicích nad Nisou v Liberci, na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 637 m. Vrch Císařský kámen je nejzápadnější částí Maršovické vrchoviny, jeho původním názvem byly Špičák nebo též Uhlířský vrch - název Císařský kámen upomíná na návštěvu císaře Josefa II. při jeho inspekční cestě v roce 1779, o čemž svědčí nápis na žulovém bloku pod rozhlednou.

Dřevěná rozhledna (2009)

První rozhledna byla šestipatrová, celodřevěná ze smrkového dřeva, s ocelovými spojovací prvky. Vysoká byla 20 m, vyhlídková plošina byla ve výšce 18,8 m, vedlo na ni 96 schodů. Na financování výstavby ve výši 1,8 mil. Kč se podílely obce Mikroregionu Císařský kámen, statutární město Liberec a Liberecký kraj. Projekt rozhledny pochází od sdružení projektantů TOINSTA z Jablonce nad Nisou. Výstavbu provedla společnost TAXUS s.r.o. od podzimu roku 2008, kolaudace byla 30. června 2009. Slavnostní otevření u příležitosti 230 let návštěvy císaře Josefa II. bylo dne 9. září 2009.

Konstrukce z nevhodného smrkového dřeva bez řádné impregnace rychle zchátrala, byla napadena houbami i hmyzem a tak už v roce 2017 byla z bezpečnostních důvodů nepřístupná. Starosta Vratislavic Lukáš Pohanka tehdy obhajoval nízkou životnost rozhledny tím, že na ni chodilo mnoho lidí a že původní konstrukce byla stejně nízkonákladovou, ekologickou stavbou s kratší životností, které by dodatečná impregnace a nátěry už nijak významně nepomohly. Likvidaci provedla 16. srpna 2018 firma Dřevovýroba Turnov, která potvrdila, že stavba byla velmi shnilá a rozřezání bylo nejlepším řešením.

Kovová rozhledna (2018)

Ihned po odstranění rozřezaných trosek se na stejném místě započalo se stavbou nové rozhledny, jejíž architekt Miloš Munzar do velké míry zachoval původní styl - veškeré nosné prvky však jsou ocelové a dřevo je použito pouze pro dekoraci jako opláštění. Nová rozhledna je o tři metry vyšší než původní, nejvyšší vyhlídkové patro je ve výšce 21 metrů nad terénem a vede na něj 112 schodů. Otevřena pro veřejnost byla v listopadu 2018.

Přístup

Po zelené turistické značce z Vesce (část města Liberec) či od železniční stanice Jeřmanice (asi 3 km), popř. po červené z Proseče nad Nisou (žel. stanice) přes osadu Milíře, kam lze též dojet autem, odtud dále po zelené.

Výhled