Dolní část Horního Růžodolu v okolí Teplárny

01.12.2020
Kresba Liberce Josefa Nastoupila z roku 1935
Kresba Liberce Josefa Nastoupila z roku 1935
1929
1929
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
foteno od Krematoria (archiv Tomáš Stracke)
foteno od Krematoria (archiv Tomáš Stracke)
„Jedinečný přírodní rámec lesnatých horských hřebenů a mohutný Ještěd propůjčují obrazu města půvabnou osobitost.“ Foto A. Kříž, z pohlednice nakladatelství Orbis - Praha. #liberec #ještěd
„Jedinečný přírodní rámec lesnatých horských hřebenů a mohutný Ještěd propůjčují obrazu města půvabnou osobitost.“ Foto A. Kříž, z pohlednice nakladatelství Orbis - Praha. #liberec #ještěd
ulice napravo směřující nahoru je Košická, uprostřed drážní skladiště a ta velká budova je ZŠ v ulici U školy. Pohled zřejmě od  krematoria, přímo u nohou bývala stráň ,kde se vyvažely věnce po obřadu a tam se pálily cca roku 1958 , nejlépe hořely voskovky - umělé kytky. Kdesi pod pohlednicí je ulice Dr. Milady Horákové (archiv Tomáš Stracke, komentáře R.Vejražka, M.Vojáček, L.D.Šesták)
ulice napravo směřující nahoru je Košická, uprostřed drážní skladiště a ta velká budova je ZŠ v ulici U školy. Pohled zřejmě od krematoria, přímo u nohou bývala stráň ,kde se vyvažely věnce po obřadu a tam se pálily cca roku 1958 , nejlépe hořely voskovky - umělé kytky. Kdesi pod pohlednicí je ulice Dr. Milady Horákové (archiv Tomáš Stracke, komentáře R.Vejražka, M.Vojáček, L.D.Šesták)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík

Český kopec

(20.léta, poč. 20.století, před rokem 1904)

Na prvním snímku je pohled přes Mosteckou ulici směrem ke hřbitovu. Na druhém okolí Šlikovy ulice spolu se záběrem na české školy. A na třetím snímku nároží ulic Melantrichovy a M.Horákové. V rohovém domě čp. 116 bývala tiskárna Bohumila Kobra, významného českého kulturního pracovníka. Narodil se 26.4.1896 v Cerhenicích u Kolína, odkud se jeho rodiče přestěhovali do Lomnice nad Popelkou. Jeho přání být učitelem nemohlo být pro nedostatek prostředků splněno, a tak se vyučil typografem a nastoupil u lomnické firmy Kosař, kde se vypracoval na vedoucího tiskárny. Na Liberecko ho přivedla snaha pomoci českým hraničářům založením knihtiskárny. Skutečně pak z jeho podniku vycházel široký sortiment nejrůznějších tiskovin od pozvánek až po noviny a knihy pro většinu českých spolků. Tiskly se zde týdeníky Naše hory, Český sever, Severočeský živnostník a obchodník, dále Severočeský deník (28.10.1932 - 2.10.1938) a firma stála u vzniku Severočeského družstva nakladatelského a vydavatelského v Liberci (koncese 1937 ), které vydávalo Deník českého severu. Kobr byl jedním z prvních Čechů, kteří byli po příchodu nacistů žalářováni. Po válce se sem vrátil a působil jako národní správce dvou libereckých tiskáren (Josef Seibt a Johann Jäckel) a po znárodnění jako odborník v Severografii až do tragické smrti 21.8.1968. Od roku 1990 nese jeho jméno jedna z hornorůžodolských ulic.

(zdroj Kniha o Liberci)

1924
1924
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Horní Růžodol v roce 1931  (zdroj: Historické fotografie)
Horní Růžodol v roce 1931 (zdroj: Historické fotografie)
v pravém dolním rohu je křižovatka Melantrichovy ulice a ulice Dr.Milady Horákové
v pravém dolním rohu je křižovatka Melantrichovy ulice a ulice Dr.Milady Horákové
Tato reklamní vyobrazení byla zpravidla idealizovaná a i menší provozy ukazovala jako nekonečné areály. Tento konkrétně se dochoval dodnes v podstatě v původní podobě a z nadhledu (třída Milady Horákové )(Post Rash komentář, archiv L.Mencl  
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

...když se stavěla betonová silnice cca v roce 1964

.....  dnešní Milady Horákové (u Stavokombinátu)  (archiv František Zikmund)
ulice Dr. Milady Horákové (Zd.Nejedlého - archiv Fr. Zikmund) v roce 1964 a 19.9.2021
ulice Dr. Milady Horákové (Zd.Nejedlého - archiv Fr. Zikmund) v roce 1964 a 19.9.2021
ulice Dr. Milady Horákové (Zd.Nejedlého - archiv Fr. Zikmund) v roce 1964 a 19.9.2021
ulice Dr. Milady Horákové (Zd.Nejedlého - archiv Fr. Zikmund) v roce 1964 a 19.9.2021
Motorový vůz č. 26 zastavil 5.7.1926 na cestě do Rochlice ve výhybně Čechova a čeká na křižování.  komentář Františka Zikmunda: Výhybnu Čechova pamatuji, ale za mých let byly otevřeny dveře na opačné straně a vystupovalo a nastupovalo se z chodníku, jak při cestě do Rochlic tak i do města. (1956-59).
Motorový vůz č. 26 zastavil 5.7.1926 na cestě do Rochlice ve výhybně Čechova a čeká na křižování. komentář Františka Zikmunda: Výhybnu Čechova pamatuji, ale za mých let byly otevřeny dveře na opačné straně a vystupovalo a nastupovalo se z chodníku, jak při cestě do Rochlic tak i do města. (1956-59).
Nad Teplárnou (M.Gergelčík)
Nad Teplárnou (M.Gergelčík)
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
Sloup stál na louce u krematoria. Před časem jsem narazil na dokument o historii sloupu. V dětství jsme si na této louce často hráli a pouštěli draky. Říkalo se tomu morový sloup, ale z dokumentu jsem se dozvěděl, že to byla monstrance, do které udeřil blesk. Dnes sloup stojí na zahradě u plotu. (autor článku Jan Bartoš)
Sloup stál na louce u krematoria. Před časem jsem narazil na dokument o historii sloupu. V dětství jsme si na této louce často hráli a pouštěli draky. Říkalo se tomu morový sloup, ale z dokumentu jsem se dozvěděl, že to byla monstrance, do které udeřil blesk. Dnes sloup stojí na zahradě u plotu. (autor článku Jan Bartoš)
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
Sirény Babíček Jiří, beton, 1974, Perštýn. Plastika byla zlikvidována někdy v letech 1998/1999. Foto: idnes.cz.
Sirény Babíček Jiří, beton, 1974, Perštýn. Plastika byla zlikvidována někdy v letech 1998/1999. Foto: idnes.cz.
Stavba teplárny – pohled ze střechy domu ve Šlikově ulici
Stavba teplárny – pohled ze střechy domu ve Šlikově ulici

Spalovna Liberec – kdo připravil Liberec o více než miliardu i další zisky?

Podle primátora Jaroslava Zámečníka vládnul v 90. letech Liberci osvícený primátor Drda. A ten prosadil výstavbu spalovny odpadů. Bohužel Děti země a tihle zlí zelení aktivisté (tedy něco jako Felcman) proti spalovně bojovali. Což jí (nějak, kdovíjak) způsobilo finanční ztráty. A tak jí muselo město Liberec prodat. Spalovna je teď ale vysoce výdělečná a mohla městu už hodně roků sypat peníze do rozpočtu. Primátor chce být jak Drda a městu Liberec chce vybudovat takovou další "slepici, co nese zlatá vejce". Tedy lanovku za 600 mega, zaplacenou ovšemže z našich peněz.

Fact check - pane primátore, můžeme v diskuzi o spalovně pokračovat zde. Přeci jen, bavit se o ní při prezentaci lanovky mi přišlo trochu nepatřičné, a tak jsem na vaše nesmysly už nereagoval.

Spalovna byla skutečně první 4 roky provozu ve ztrátě. Děti země proti spalovně protestovali, protože vypouštěla do vzduchu rakovinotvorné dioxiny, a to až 80krát nad povolený limit. Díky za ty protesty, rakovinu asi nechceme dostat... Spalovna tak v roce 2004 konečně spustila dioxinový filtr. To už ale byla v zisku. Příčinná souvislost mezi protesty ekologů a ztrátovostí spalovny mi je nejasná. Mimochodem, osvícený primátor Drda dostal v roce 1999 za falšování údajů o dioxinech (čti systematické trávení 100 000 obyvatel Liberce) titul ropák roku.

Ať tak, nebo tak, v roce 2002, po třech letech provozu, dostalo město Liberec opravdové "zlaté vejce". Přestože ho výstavba spalovny stála 1,9 mld. Kč, město Liberec jí od státu (kvůli krachu úvěrující banky IPB) dostal jen za 715 mil. Kč. Daňoví poplatníci určitě zatleskali. Nicméně Liberec se mohl nadechnout a pracovat na tom, aby se spalovna dostala do zisku.

Jenže to se nestalo. Lehko nabyl, lehko pozbyl, řekli si tehdy asi liberečtí politici z ODS. A spalovnu ještě ten rok prodali za 700 mil. Kč Kellnerovi a jeho PPF. Spalovna se hned poté zázračně dostala do zisku, Kellner jí prodal po 7 letech výdělků v roce 2009 za dvojnásobek.

Spalovna se podle tehdejších vůdců Liberce prý musela prodat, protože město bylo až moc zadlužené. Paradoxně ale primátor Kittner pár měsíců po prodeji spalovny vzal utržené peníze, podepsal k tomu ještě další úvěr s PPF (s kým jiným?) a rozhodl o stavbě hokejové haly - stavěl jí Syner (kdo jiný?).

Primátor Zámečník byl v době prodeje spalovny členem ODS. A ne tak ledajakým! Za ODS byl zvolený zastupitelem Libereckého kraje a dokonce jmenovaný do placené funkce radního kraje pro kulturu, památkovou péči, sport a cestovní ruch. Mimochodem, v představenstvu spalovny byl v době jejího prodeje Kellnerovi Michael Canov, senátor, starosta Chrastavy a údajný bojovník za spravedlnost všeho druhu.

ZÁVĚR: Privatizace spalovny byl největší tunel v dějinách Liberce. Předem naplánovaný, připravený Kittnerem, Syrovátkem, Kellnerem. Liberecká ODS celý tunel pokryla a schválila, její významný člen, Jaroslav Zámečník, při tom minimálně poslušně šoupal nohama. Příběh spalovny dnes ale Jaroslav Zámečník prezentuje jako vzor hodný následování. Chce pokračovat ve šlépějích otců zakladatelů, budovatelů z ODS. Byť jsou to oni, kteří dostali Liberec na naprosté dno, co se týče stavu městské pokladny a s tím souvisejícího stavu městského majetku. Měli bychom být na pozoru. Ego a odsácké geny pana primátora by mohli přivodit městu Liberec nemalou bolístku.

Autor příspěvku Jindřich Felcman 4.2.2024

Zdroj info o spalovně: 

https://www.nasliberec.cz/2014/09/30/spalovna-liberec-kdo-pripravil-liberec-o-vice-nez-miliardu-i-dalsi-zisky/?

André P. Schwarzkopf Profoa - Teplárna Liberec z jiného úhlu.
André P. Schwarzkopf Profoa - Teplárna Liberec z jiného úhlu.

Se svolením Teplárna Liberec se mi podařilo podívat se na naše krásné město z výšky 135,5 metru. Neuvěřitelný zážitek. Cesta nahoru s přestávkami přibližně 60 minut. (Marek Charvát)

Rovná dlouhá ulice Milady Horákové. Na křižovatce odbočíme na levou stranu a dojdeme na pivko k Vávrům. Dole na křižovatce je na pravé straně teď spalovna (archiv J.Hůlka)
Rovná dlouhá ulice Milady Horákové. Na křižovatce odbočíme na levou stranu a dojdeme na pivko k Vávrům. Dole na křižovatce je na pravé straně teď spalovna (archiv J.Hůlka)
ulice Milady Horákové (Archiv Michal Bárta)
ulice Milady Horákové (Archiv Michal Bárta)
archiv Michal Bárta
archiv Michal Bárta
interier restaurace Zum Schmiede, která byla v Horním Růžodolu (archiv J.Hůlka)
interier restaurace Zum Schmiede, která byla v Horním Růžodolu (archiv J.Hůlka)

Fotografie z plastimatského klubu

Šlikova čp.23 - tehdy Horní Růžodol (zdroj: deutschboehmen.de)
Šlikova čp.23 - tehdy Horní Růžodol (zdroj: deutschboehmen.de)
u Vávrů
u Vávrů
Šlikova ulice (M.Gergelčík)
Šlikova ulice (M.Gergelčík)
 (archiv Pav Karel)
(archiv Pav Karel)
Šlikova ulice (archiv Jaroslav Hůlka)
Šlikova ulice (archiv Jaroslav Hůlka)
Tylova ulice (M.Gergelčík)
Tylova ulice (M.Gergelčík)

Tylova ulice

Ve městě bývalo více ploch s trávou. Někde byla nejen na těch pro ni určených, ale i na chodníku a třeba i na silnici. (Michal Bárta)

Nahoře v prostředku je kousek domu, čp 217,  ve kterém jsem bydlela, nahoře bydlel pan Kunc- zahradník (Ladka Puntschuh)
Nahoře v prostředku je kousek domu, čp 217, ve kterém jsem bydlela, nahoře bydlel pan Kunc- zahradník (Ladka Puntschuh)
Hradebni x Tylová - Horní Růžodol 🙃 napravo vzadu hřbitov (archiv M.Gergelčík)
Hradebni x Tylová - Horní Růžodol 🙃 napravo vzadu hřbitov (archiv M.Gergelčík)

Proměny domu  čp 217 - VII v Hradební ulici

(archiv Ladka Puntschuh)

Hradební čp. 217 - VII
Hradební čp. 217 - VII