Evangelický kostel a náměstí Českých bratří  

25.02.2021
 foto je z knihy LIBEREC 1977 (archiv Jiří Jan Kolner)
foto je z knihy LIBEREC 1977 (archiv Jiří Jan Kolner)
Evangelický kostel Po pravé straně dnes již neexistující kostel. Evangelický kostel v Liberci (něm. Evangelische Kirche in Reichenberg) byl luterským kostelem, postaveným v historizujícím stylu. Nacházel se v Liberci-Kristiánově na náměstí Českých bratří. (archiv J.Peterka)
Evangelický kostel Po pravé straně dnes již neexistující kostel. Evangelický kostel v Liberci (něm. Evangelische Kirche in Reichenberg) byl luterským kostelem, postaveným v historizujícím stylu. Nacházel se v Liberci-Kristiánově na náměstí Českých bratří. (archiv J.Peterka)

Pohled z centra Liberce k Jizerským horám.

Foto z cca. r. 1975 zachycuje již neexistující kostel na náměstí Českých bratří. Evangelický kostel byl luterským kostelem, postaveným v historizujícím stylu; nacházel se v Liberci-Kristiánově na náměstí Českých bratří. Základní kámen ke kostelu byl položen 19. října 1864. Dokončený kostel byl posvěcen dne 21. října 1868. Vyhořelý a zanedbaný kostel byl roku 1976 odstřelen. Autorem architektonického plánu byl Gustav Sachers. Novorománská trojlodní hala s polygonálním závěrem měla štíhlou osmibokou věž na západním průčelí. Uvnitř kostela se nad hlavním vstupem nacházela polygonální varhanní empora a po stranách bočních lodí byly umístěny galerie. Na svou dobu poměrně progresivní bylo konstrukční řešení, kdy se namísto klenby uplatnil plochý strop, nesený litinovými sloupy, a dvoupatrové uspořádání, ovlivněné svažitým terénem náměstí. Do spodního podlaží vedl vstup v ose presbytáře. (zdroj wikipedie)
r. 1915 (archiv M.Gergelčík)
r. 1915 (archiv M.Gergelčík)

Druhou církevní památkou , která tentokrát doplatila na lidskou lhostejnost byl Evangelický kostel

, který stával na dnešním náměstí Českých bratři od toku 1868 a byl dominantou Kristiánova. Je vyobrazen Na přiložených pohlednicích z roku 1899 a 1927. Protestantů přibývalo a ti tenkrát neměli neměli svúj kostel a tak dojízděli do Jablonce nebo Žitavy , proto byl kostel postaven . Kostel byl trojlodní . Věž měla 57 metrů . Po válce převzala kostel Českobratrská církev evangelická . Kostel však chátral a tak se uvažovalo o jeho přestavbě k necírkevním účelům. 12.3. 1973 ho církev zdarma předala městu , protože neměla na údržbu . Město penize také nemělo a tak byl kostel 29.5.1976 demolován odstřelem . Liknavost , nezájem a lhostejnost tak zničily zajímavou dominantu města (autor příspěvku Karel Krenk)

Zbořený kostel na náměstí Českých bratří

První jednání libereckých evangelíků o stavbě vlastního kostela proběhla v roce 1858. Snahy o jeho vybudování posílilo v následujících letech dokončení saské železnice z Žitavy do Liberce a s ním i příliv dalších protestantů, zákon o zrovnoprávnění církve katolické a ostatních /Protestantský patent/ z r. 1861 a ustavení samostatné evangelické obce v Liberci ve stejném roce.V roce 1862, kdy měla evangelická obec v Liberci už 700 členů, požádala o pomoc a podporu při stavbě kostela německý spolek Gustav-Adolf-Verein; finančně přispěl rovněž liberecký magistrát i katolíci Johann Liebieg a hrabě Eduard Clam-Gallas s chotí Clotilde. Ten také v následujícím roce prodal evangelické obci svůj pozemek pro stavbu kostela. 19. října 1864 byl položen základní kámen a do roka byla hotova hrubá stavba. 20. října 1868 byl kostel, vystavěný nákladem 90.000 zlatých, slavnostně otevřen. Šlo o výraznou novorománskou stavbu s vysokou, zdaleka viditelnou věží.V dalším období si mohli liberečtí evangelíci v kostele připomenout 100. výročí vydání Tolerančního patentu Josefa II. /1881/ i oslavit 400. výročí narození významného protestantského teologa Martina Luthera /1883/.Větší oprava kostela proběhla po třicetiletém provozu v r. 1899. K liberecké evangelické obci patřily tehdy sbory ve Frýdlantu, Jablonném v Podještědí, Cvikově, Novém Boru, Chrastavě, Rochlici a Hrádku nad Nisou.Po 2. světové válce, kdy bylo německé obyvatelstvo odsunuto a politické i společenské poměry se zcela změnily, nebyl kostel řádně udržován a chátral. Byl postupně využíván jen v letním období, v zimě sloužil jako sklad papíru nedaleké tiskárny Severografia.Ve výpisu z pozemkové knihy, číslo knihovní vložky 2036, katastrální území Liberec jsou pod nadpisem Evangelický kostel a pod údajem o parcelním čísle pouze dva záznamy: "Na základě šetření stran založení nových pozemkových knih pro katastrální obec Liberec ve smyslu zemského zákona ze dne 5. 12. 1874 č. 92 a protokolu ze dne 12. 3. 1883 str. 92, svazek V. odst. 60, vloženo právo vlastnické pro: E v a n g e l i s c h e K i r c h e." Další zápis v pozemkové knize následuje až dne 4. 11. 1958: "Podle rozhodnutí ministerstva školství a kultury ze dne 16. 4. č. 62825/57/IX a podle potvrzení synodní rady Českobratrské církve evangelické ze dne 17. 9. 1958 č. 1744/58, vloženo právo vlastnické pro: Farní sbor českobratrské církve evangelické v Liberci."Z prostředků tohoto sboru nebylo možné budovu udržovat. Nepomohl ani stát, přestože možnost takové pomoci byla upravena vládním nařízením č. 221/1949 o hospodářském zabezpečení evangelických církví státem. Sbor se tak ocitl ve vyslovené tísni a důsledkem bylo bezplatné odevzdání nemovitostí do vlastnictví státu v březnu 1973. Představitelé evangelického sboru byli tehdy ujištěni, že kostel bude po přechodu na stát adaptován na koncertní síň. K tomu však nikdy nedošlo a kostel byl zničen - odstřelen 29. května 1976.

II.Varhany do kostela - rozsáhlý, třímanuálový, téměř osmdesátirejstříkový nástroj - vyrobila firma Schuster + Sohn z Žitavy. Podle vzpomínek pamětníků byly některé píšťaly bezmála šestimetrové. Z dnešního varhanářského pohledu by tyto varhany byly unikátem. Ve věži kostela zůstaly tři zvony, váha největšího je odhadována na 6 tun. Vzpomíná se také na krásné věžní hodiny, kazetový strop a křtitelnici. Pravděpodobně z 20. let 20.století pocházel oltářní obraz znázorňující postavu Ježíše Krista /žehnajícího?/. V libereckém evangelickém sboru dosud žije řada těch, kteří byli v 50.a 60. letech 20. století v kostele konfirmováni; na své konfirmační slavnosti vzpomínají stále živě a s dojetím. Kostelní budova s dobrou akustikou sloužila též, dokud to bylo technicky možné, k pořádání koncertů.III.Počátkem roku 2010 se shodou okolností dostalo do rukou členky libereckého evangelického sboru zcela zničené torzo oltářního obrazu Ježíše Krista. Akademický malíř Jaroslav Švihla z Liberce se ochotně ujal jeho obnovy. Provedl tzv. rentoaláž, tedy nalepení starého fragmentu na nové plátno a obraz z větší části znovu namaloval. Poté bylo plátno zarámováno v libereckém podniku pana Karla Pellone a takto vytvořené dílo bylo slavnostně umístěno v modlitebně Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Liberci na Masarykově tř.Použité materiály: přednáška PhDr. Milana Svobody při Noci kostelů dne 23. 5. 2014, "Vzpomínky na liberecký sbor 1957 - 1962" sepsané Janem Bartuškem při příležitosti oslav 70. výročí FS ČCE v Liberci, archiv autorky /výpis z pozemkové knihy, nabídka bezplatného odevzdání nemovitostí do vlastnictví čsl.státu/, Wikipedia

(zdroj: https://liberec.evangnet.cz/ )

Rozpadal se kvůli letitému zatékání poškozenou střechou, protože českobratrská církev se svými pár desítkami členů neměla peníze na opravu a v roce 1973 ho zdarma převedla na MNV Liberec, který z něj chtěl udělat koncertní síň - byl to ještě poslední záchvěv zdravého rozumu v lidech, co pamatovali předsedu Jiřího Moulise. Projektoval ji architekt Svatopluk Technik. Jenže přišly nové prověrky v KSČ, přišli noví sekerníci na MNV a přišlo rozhodnutí o demolici.

Evangelický kostel v roce 1905 (zdroj Historické fotografie)
Evangelický kostel v roce 1905 (zdroj Historické fotografie)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík

Evangelický kostel

Náměstí Českých bratří

Kostel byl postaven pro liberecké evangelíky, kteří doposud neměli na území města vlastní svatostánek. Stavbě předcházela mnohá jednání, na nichž se zvažovalo umístění novostavby. Nakonec magistrát rozhodl, že kostel bude postaven v prostoru náměstí Českých bratří, navzdory protestům místních obyvatel. Jedná se o první velkou realizaci Gustava Sacherse v Liberci a nezapře architektovo školení v Mnichově. Kostel, tvořící dominantu této části města, byl kvalitním příkladem historizující, mnichovsky orientované architektury, inspirované kostelem sv. Ludvíka v Mnichově (1829-44) od Friedricha von Gärtnera, jenž mu mohl posloužit jako předobraz. Společné rysy lze vysledovat rovněž i u o něco mladšího starokatolického kostela ve Varnsdorfu, postaveného v letech 1875-78. Neorománská trojlodní hala s polygonálním závěrem měla štíhlou oktogonální věž na západním průčelí. Uvnitř kostela se nad hlavním vstupem nacházela polygonální varhanní empora a po stranách bočních lodí byly umístěny galerie. Na svou dobu poměrně progresivní bylo konstrukční řešení, kdy se namísto klenby uplatnil plochý strop, nesený litinovými sloupy, a dvouetážové uspořádání, ovlivněné svažitým terénem náměstí. Do spodního podlaží vedl vstup v ose presbyteria. V letech 1970-71 se uvažovalo o přeměně kostela na koncertní síň, pod vedením architekta Svatopluka Technika vypracovala SPŠ stavební Liberec příslušnou studii. Nakonec byl přes veškeré snahy léta nevyužívaný, vyhořelý a zanedbaný kostel roku 1976 zbořen.

(zdroj Liberec :Reichenberg - architektura na severu Čech, foto archiv Milan Bezucha)

pohled z věže kostela na střed města v roce 1899
pohled z věže kostela na střed města v roce 1899

Evangelický kostel

v Liberci (něm. Evangelische Kirche in Reichenberg) byl luterským kostelem, postaveným v historizujícím stylu; nacházel se v Liberci-Kristiánově na náměstí Českých bratří.Základní kámen ke kostelu byl položen 19. října 1864. Dokončený kostel byl posvěcen dne 21. října 1868. Vyhořelý a zanedbaný kostel byl roku 1976 odstřelen.Autorem architektonického plánu byl Gustav Sachers. Novorománská trojlodní hala s polygonálním závěrem měla štíhlou osmibokou věž na západním průčelí. Uvnitř kostela se nad hlavním vstupem nacházela polygonální varhanní empora a po stranách bočních lodí byly umístěny galerie. Na svou dobu poměrně progresivní bylo konstrukční řešení, kdy se namísto klenby uplatnil plochý strop, nesený litinovými sloupy, a dvoupatrové uspořádání, ovlivněné svažitým terénem náměstí. Do spodního podlaží vedl vstup v ose presbytáře. (zdroj: Wikipedie)

 Proč došlo k demolici?

Opravy kostela se konaly, ale bohužel vyhořel od zapnutého topení a došlo k jeho statickému poškození.

Ono ani tehdá nebylo snadné něco bourat. Stálo to peníze a to se muselo dlouze zdůvodňovat . Takže ano jedno bourání probíhalo v 60. letech, kdy armáda likvidovala všechny polozbořené trosky a budovy a později se muselo vše zdůvodňovat. A tím, že na jeho místě nic nevyrostlo, tak by to neprošlo.

autor komentáře Josef Ježek
1976 foto Erwin Cettineo
1976 foto Erwin Cettineo
1976 foto Erwin Cettineo
1976 foto Erwin Cettineo

Evangelický kostel na náměstí Českých bratří připomíná pamětní deska od 21.10.2018

tato sakrální stavba se začala stavět 19. října 1864 podle projektu Gustava Sacherse a Ferdinanda Miksche. Slavnostní vysvěcení trojlodního kostela s 57 metrů vysokou věží, hodinami a třemi zvony se uskutečnilo 21. října 1868. Kostel začal chátrat po II. světové válce. Církev ho v roce 1973 převedla na město, které ho mělo na základě usnesení tehdejšího Okresního národního výboru přestavět na koncertní síň. Projekt ale město nerealizovalo a na konci května roku 1976 byl kostel odstřelen, trosky byly odstraněné během dvou dnů. (zdroj archiv Genus.cz)
Mám jedinou fotku z mé trampské svatby v tomto kostele r.1968 říjen,oddával nás p.farář Voborník (archiv Eva Váchová)
Mám jedinou fotku z mé trampské svatby v tomto kostele r.1968 říjen,oddával nás p.farář Voborník (archiv Eva Váchová)

Dobrý den, nedokázal byste někdo říct, zda se tenhle kostel nachází v Liberci?Jedná se o rok 1933. Děkuji. Víc fotek nemám. Je to jen pokus, nedokážu dohledat a nemám ani datum babičky svatby. Jana Hájková

Náměstí Českých bratří 1900 a 1906 a 3.5.2020
Náměstí Českých bratří 1900 a 1906 a 3.5.2020
1900 (archiv Tomáš Ducháček)
1900 (archiv Tomáš Ducháček)
z výstavy Socha a město, 1969 - náměstí Českých bratří
z výstavy Socha a město, 1969 - náměstí Českých bratří
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
Měšťanský dům na náměstí Českých bratří čp. 25 v roce 1937 (archiv M.Holubářová)
Měšťanský dům na náměstí Českých bratří čp. 25 v roce 1937 (archiv M.Holubářová)
Náměstí Českých bratří (M.Gergelčík)
Náměstí Českých bratří (M.Gergelčík)
Bohatě zdobený Turnwaldhaus se těší z bývalého evangelického kostela, vlevo vedle budovy Státní banky. (archiv O.Musil)
Bohatě zdobený Turnwaldhaus se těší z bývalého evangelického kostela, vlevo vedle budovy Státní banky. (archiv O.Musil)
ul. Boženy Němcové čp. 16 (archiv V-Hájek)
ul. Boženy Němcové čp. 16 (archiv V-Hájek)

Pár záběrů z onoho osudného dne 29.5.1976, kdy se tenhle krásný kostel poroučel k zemi...

(archiv Radan Jireš).

fotogalerie z archivu Tomáše Malce

2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
 dům čp.36 - I na náměstí Českých bratří, který padl za oběť výstavby secesní budovy banky.
dům čp.36 - I na náměstí Českých bratří, který padl za oběť výstavby secesní budovy banky.
2002 archiv Karel Pav
2002 archiv Karel Pav
ulice B.Němcové (foto M.Gergelčík)
ulice B.Němcové (foto M.Gergelčík)