Evangelický kostel a náměstí Českých bratří  

Zbořený kostel na náměstí Českých bratří

První jednání libereckých evangelíků o stavbě vlastního kostela proběhla v roce 1858. Snahy o jeho vybudování posílilo v následujících letech dokončení saské železnice z Žitavy do Liberce a s ním i příliv dalších protestantů, zákon o zrovnoprávnění církve katolické a ostatních /Protestantský patent/ z r. 1861 a ustavení samostatné evangelické obce v Liberci ve stejném roce.V roce 1862, kdy měla evangelická obec v Liberci už 700 členů, požádala o pomoc a podporu při stavbě kostela německý spolek Gustav-Adolf-Verein; finančně přispěl rovněž liberecký magistrát i katolíci Johann Liebieg a hrabě Eduard Clam-Gallas s chotí Clotilde. Ten také v následujícím roce prodal evangelické obci svůj pozemek pro stavbu kostela. 19. října 1864 byl položen základní kámen a do roka byla hotova hrubá stavba. 20. října 1868 byl kostel, vystavěný nákladem 90.000 zlatých, slavnostně otevřen. Šlo o výraznou novorománskou stavbu s vysokou, zdaleka viditelnou věží.V dalším období si mohli liberečtí evangelíci v kostele připomenout 100. výročí vydání Tolerančního patentu Josefa II. /1881/ i oslavit 400. výročí narození významného protestantského teologa Martina Luthera /1883/.Větší oprava kostela proběhla po třicetiletém provozu v r. 1899. K liberecké evangelické obci patřily tehdy sbory ve Frýdlantu, Jablonném v Podještědí, Cvikově, Novém Boru, Chrastavě, Rochlici a Hrádku nad Nisou.Po 2. světové válce, kdy bylo německé obyvatelstvo odsunuto a politické i společenské poměry se zcela změnily, nebyl kostel řádně udržován a chátral. Byl postupně využíván jen v letním období, v zimě sloužil jako sklad papíru nedaleké tiskárny Severografia.Ve výpisu z pozemkové knihy, číslo knihovní vložky 2036, katastrální území Liberec jsou pod nadpisem Evangelický kostel a pod údajem o parcelním čísle pouze dva záznamy: "Na základě šetření stran založení nových pozemkových knih pro katastrální obec Liberec ve smyslu zemského zákona ze dne 5. 12. 1874 č. 92 a protokolu ze dne 12. 3. 1883 str. 92, svazek V. odst. 60, vloženo právo vlastnické pro: E v a n g e l i s c h e K i r c h e." Další zápis v pozemkové knize následuje až dne 4. 11. 1958: "Podle rozhodnutí ministerstva školství a kultury ze dne 16. 4. č. 62825/57/IX a podle potvrzení synodní rady Českobratrské církve evangelické ze dne 17. 9. 1958 č. 1744/58, vloženo právo vlastnické pro: Farní sbor českobratrské církve evangelické v Liberci."Z prostředků tohoto sboru nebylo možné budovu udržovat. Nepomohl ani stát, přestože možnost takové pomoci byla upravena vládním nařízením č. 221/1949 o hospodářském zabezpečení evangelických církví státem. Sbor se tak ocitl ve vyslovené tísni a důsledkem bylo bezplatné odevzdání nemovitostí do vlastnictví státu  12. března 1973. Představitelé evangelického sboru byli tehdy ujištěni, že kostel bude po přechodu na stát adaptován na koncertní síň. K tomu však nikdy nedošlo a kostel byl zničen - odstřelen 29. května 1976.

II.Varhany do kostela - rozsáhlý, třímanuálový, téměř osmdesátirejstříkový nástroj - vyrobila firma Schuster + Sohn z Žitavy. Podle vzpomínek pamětníků byly některé píšťaly bezmála šestimetrové. Z dnešního varhanářského pohledu by tyto varhany byly unikátem. Ve věži kostela zůstaly tři zvony, váha největšího je odhadována na 6 tun. Vzpomíná se také na krásné věžní hodiny, kazetový strop a křtitelnici. Pravděpodobně z 20. let 20.století pocházel oltářní obraz znázorňující postavu Ježíše Krista /žehnajícího?/. V libereckém evangelickém sboru dosud žije řada těch, kteří byli v 50.a 60. letech 20. století v kostele konfirmováni; na své konfirmační slavnosti vzpomínají stále živě a s dojetím. Kostelní budova s dobrou akustikou sloužila též, dokud to bylo technicky možné, k pořádání koncertů.III.Počátkem roku 2010 se shodou okolností dostalo do rukou členky libereckého evangelického sboru zcela zničené torzo oltářního obrazu Ježíše Krista. Akademický malíř Jaroslav Švihla z Liberce se ochotně ujal jeho obnovy. Provedl tzv. rentoaláž, tedy nalepení starého fragmentu na nové plátno a obraz z větší části znovu namaloval. Poté bylo plátno zarámováno v libereckém podniku pana Karla Pellone a takto vytvořené dílo bylo slavnostně umístěno v modlitebně Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Liberci na Masarykově třídě.

Použité materiály: přednáška PhDr. Milana Svobody při Noci kostelů dne 23. 5. 2014, "Vzpomínky na liberecký sbor 1957 - 1962" sepsané Janem Bartuškem při příležitosti oslav 70. výročí FS ČCE v Liberci, archiv autorky /výpis z pozemkové knihy, nabídka bezplatného odevzdání nemovitostí do vlastnictví čsl.státu/, Wikipedia

(zdroj: https://liberec.evangnet.cz/ )

Rozpadal se kvůli letitému zatékání poškozenou střechou, protože českobratrská církev se svými pár desítkami členů neměla peníze na opravu a v roce 1973 ho zdarma převedla na MNV Liberec, který z něj chtěl udělat koncertní síň - byl to ještě poslední záchvěv zdravého rozumu v lidech, co pamatovali předsedu Jiřího Moulise. Projektoval ji architekt Svatopluk Technik. Jenže přišly nové prověrky v KSČ, přišli noví sekerníci na MNV a přišlo rozhodnutí o demolici.

Evangelický kostel

Evangelický kostel

v Liberci (něm. Evangelische Kirche in Reichenberg) byl luterským kostelem, postaveným v historizujícím stylu; nacházel se v Liberci-Kristiánově na náměstí Českých bratří.Základní kámen ke kostelu byl položen 19. října 1864. Dokončený kostel byl posvěcen dne 21. října 1868. Vyhořelý a zanedbaný kostel byl roku 1976 odstřelen. Autorem architektonického plánu byl Gustav Sachers. Novorománská trojlodní hala s polygonálním závěrem měla štíhlou osmibokou věž na západním průčelí. Uvnitř kostela se nad hlavním vstupem nacházela polygonální varhanní empora a po stranách bočních lodí byly umístěny galerie. Na svou dobu poměrně progresivní bylo konstrukční řešení, kdy se namísto klenby uplatnil plochý strop, nesený litinovými sloupy, a dvoupatrové uspořádání, ovlivněné svažitým terénem náměstí. Do spodního podlaží vedl vstup v ose presbytáře. (zdroj: Wikipedie)

 Proč došlo k demolici?

Opravy kostela se konaly, ale bohužel vyhořel od zapnutého topení a došlo k jeho statickému poškození.

Ono ani tehdá nebylo snadné něco bourat. Stálo to peníze a to se muselo dlouze zdůvodňovat . Takže ano jedno bourání probíhalo v 60. letech, kdy armáda likvidovala všechny polozbořené trosky a budovy a později se muselo vše zdůvodňovat. A tím, že na jeho místě nic nevyrostlo, tak by to neprošlo.

Evangelický kostel na náměstí Českých bratří připomíná pamětní deska od 21.10.2018

tato sakrální stavba se začala stavět 19. října 1864 podle projektu Gustava Sacherse a Ferdinanda Miksche. Slavnostní vysvěcení trojlodního kostela s 57 metrů vysokou věží, hodinami a třemi zvony se uskutečnilo 21. října 1868. Kostel začal chátrat po II. světové válce. Církev ho v roce 1973 převedla na město, které ho mělo na základě usnesení tehdejšího Okresního národního výboru přestavět na koncertní síň. Projekt ale město nerealizovalo a na konci května roku 1976 byl kostel odstřelen, trosky byly odstraněné během dvou dnů. (zdroj archiv Genus.cz)

Příběh libereckého evangelického kostela: Od slavnostního vysvěcení k smutnému konci

Liberec, město plné historie a architektonických skvostů, se v polovině 19. století stal svědkem velkého snu místních evangelíků – postavit vlastní kostel, který by se stal duchovním střediskem jejich komunity. Tento sen se začal naplňovat v roce 1858, kdy proběhla první jednání o stavbě kostela. Jak se ale tento příběh vyvíjel a proč dnes na jeho místě nenajdeme ani památku? Pojďme se společně ponořit do historie této významné sakrální stavby.

První kroky k vlastnímu svatostánku

Rostoucí počet evangelíků v Liberci, který byl podpořen přílivem nových obyvatel díky dokončení saské železnice z Žitavy do Liberce, dal impulz k založení samostatné evangelické obce v roce 1861. Tento krok byl umožněn díky Protestantskému patentu z téhož roku, který zrovnoprávnil katolickou církev s ostatními vyznáními. V roce 1862 měla obec již 700 členů a začala hledat možnosti financování stavby kostela.
Pomoc přišla z různých stran – německý spolek Gustav-Adolf-Verein poskytl finanční podporu, stejně jako liberecký magistrát. Významní katolíci Johann Liebieg a hrabě Eduard Clam-Gallas s chotí Clotilde rovněž přispěli. Právě hrabě Clam-Gallas prodal obci pozemek na náměstí Českých bratří, kde měl nový kostel vyrůst.

Slavnostní otevření a významné události

Základní kámen byl položen 19. října 1864 a již o rok později byla dokončena hrubá stavba. Slavnostní vysvěcení novorománského trojlodního kostela s vysokou 57metrovou věží, krásnými věžními hodinami a třemi mohutnými zvony proběhlo 21. října 1868. Kostel se stal dominantou této části města a jeho architektura, inspirovaná mnichovským kostelem sv. Ludvíka od Friedricha von Gärtnera, byla obdivována širokou veřejností.
Během následujících let se v kostele konaly významné oslavy, například 100. výročí vydání Tolerančního patentu Josefa II. v roce 1881 či 400. výročí narození Martina Luthera v roce 1883. V roce 1899 prošla budova větší opravou po třiceti letech provozu.

Postupný úpadek

Po druhé světové válce se situace radikálně změnila. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto, politické poměry se změnily a péče o kostel byla zanedbána. Budova postupně chátrala a byla využívána pouze v letním období. V zimě sloužila jako sklad papíru nedaleké tiskárny Severografia.
V roce 1973 byl kostel bezplatně převeden do vlastnictví státu, protože Farní sbor Českobratrské církve evangelické neměl prostředky na jeho údržbu. Představitelé sboru byli ujištěni, že kostel bude adaptován na koncertní síň, což však nikdy nebylo realizováno.

Smutný konec jedné památky

Na začátku 70. let se uvažovalo o přeměně kostela na koncertní síň pod vedením architekta Svatopluka Technika, který vypracoval příslušnou studii. Nicméně stavba byla natolik zanedbaná, že došlo k jejímu statickému poškození, údajně kvůli požáru způsobenému zapnutým topením. V roce 1976 byl kostel odstřelen a trosky byly odstraněny během dvou dnů. Na jeho místě dodnes nic nevyrostlo.

Památka na ztracený klenot

Ačkoliv budova již neexistuje, vzpomínky na ni žijí dál. Počátkem roku 2010 se náhodou objevilo zničené torzo oltářního obrazu Ježíše Krista, které bylo zachráněno díky práci akademického malíře Jaroslava Švihly. Obraz byl obnoven a dnes zdobí modlitebnu Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Liberci na Masarykově třídě.

Kostel v Liberci znovu ožívá – díky 3D technologii!

O tento unikátní projekt se zasloužil liberecký architekt Jiří Suchomel, který působí na Technické univerzitě v Liberci. Původně plánoval vytvořit repliku celého kostela, ale nakonec se rozhodl pro menší, avšak neméně významný krok – vytvoření části zdi. "Českobratrská církev evangelická, s níž jsem projekt připravoval, nyní nemá dostatečné kapacity pro jeho spolurealizaci," vysvětlil Suchomel. Přesto je tento počin důležitým krokem k připomínce historie místa.

Fragment kostelní zdi byl vytištěn na 3D tiskárně právě na liberecké univerzitě. "Po technické stránce je vytištění celého kostela reálné, ale projekt zatím není organizačně ani investičně dohotoven," dodal architekt.

Revitalizace parku pokračuje

Místo, kde kdysi stál kostel, prochází v současné době druhou etapou revitalizace. Práce zahrnují úpravy směrem k sídlištní zástavbě, kde se nacházel původní kostel. "Z centrální části parku i z cest jsme odstranili starý asfalt, který bránil zasakování dešťové vody. Nyní budujeme čtyři vsakovací zařízení, opravujeme schody, obnovujeme travnaté plochy a instalujeme nový mobiliář," uvedl Jiří Janďourek, náměstek primátora Liberce pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby.
Ústředním motivem nového parku bude labyrint, který má symbolizovat cestu hledání a poznání. Revitalizace by měla být dokončena na přelomu května a června letošního roku. Celkové náklady na projekt činí tři miliony korun, přičemž částku podpořil také Liberecký kraj.

Park jako místo setkávání

Nový park na náměstí Českých bratří slibuje být nejen místem odpočinku, ale také připomínkou historie. Lavičky, travnaté plochy a další prvky městského mobiliáře mají vytvořit příjemné prostředí pro všechny generace. A přítomnost fragmentu kostelní zdi bude zároveň vyprávět příběh o tom, jak důležité je nezapomínat na minulost.

Revitalizace parku je skvělým příkladem toho, jak lze moderní technologie využít k uchování historického odkazu a zároveň vytvořit prostor pro současný život. Pokud vše půjde podle plánu, už brzy se Liberečané budou moci těšit z nového místa k relaxaci i zamyšlení nad historií svého města.
Těšíme se na dokončení projektu a věříme, že nový park na náměstí Českých bratří se stane oblíbeným místem nejen pro místní obyvatele, ale i pro návštěvníky města.

zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/liberec-revitalizace-namesti-ceskych-bratri-kostel-duben-2026.html