Hostinec U Řetezu a hotel Praha

09.02.2020
archiv O.Musil
archiv O.Musil

Hostinec U Řetězu

v roce 1900

Na nároží Železné ulice stávala odedávna zajezdní hospoda. Její provoz utěšeně vzkvétal také díky pravidelným trhům, při nichž se scházelo tolik lidí, že bylo nutné uzavírat řetězy všech pěti ulic vedoucí na náměstí. Jeden z nich, jímž se přehrazovaly současně Železná i Frýdlantská ulice, byl upevněn na tomto domě, a proto dostala hospoda pojmenování Zur Kette (U řetězu).
Roku 1834 bylo dřevěné stavení (čp.1-II) spolu s vedlejším (čp. 2-II) přestavěno na zděné a architektonicky sjednocené v jakýsi dvojdům. Kromě zmíněné hospody a výčepu vina zde bylo v době pořízení snímku několik krámků, výroba čokolády a kandovaného ovoce, prodejna pánských a chlapeckých oděvů a sklad kravat. Na místě obou domů pak vznikl dnešní hotel Praha.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

archiv Jiřího Jana Kolnera
archiv Jiřího Jana Kolnera
před r. 1905 , Hotel Schienhof zatím na papíře (archiv M.Gergelčík)
před r. 1905 , Hotel Schienhof zatím na papíře (archiv M.Gergelčík)
archiv Jiřího J. Hůlka
archiv Jiřího J. Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1938 (archiv T.Majer)
1938 (archiv T.Majer)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv Václav Honzejk
archiv Václav Honzejk
archiv L.Mencla
archiv L.Mencla
pohled do roku 1973 objektivem Erwina Cettinea. Tehdejší náměstí Bojovníků za mír a modrá propagační tramvaj 6MT č. 100.
pohled do roku 1973 objektivem Erwina Cettinea. Tehdejší náměstí Bojovníků za mír a modrá propagační tramvaj 6MT č. 100.
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka

Hotel Praha

Parcely na nároží Železné ulice koupil bohatý majitel mlýna a pekáren Ignaz Schien z Růžodolu I., aby zde vybudoval moderní hotel. Přes velké potíže se schvalovacími orgány, které mu vytýkaly především neproporčnost navrhované stavby vůči sousedním domům, se mu nakonec přece jen podařilo postavit v roce 1906 výstavný secesní hotel, pojmenovaný Schienhof (Schienův dvůr). Projekt vypracoval jablonecký architekt Robert Hemmerich . Po roce 1945 dostal hotel jméno Praha, ale od roku 1951 v něm byly po velké adaptaci umístěny kanceláře Stavoprojektu (do roku 1982). Po generální rekonstrukci, dokončené v roce 1991, poskytuje hotel Praha komplexní ubytovací služby ve 33 pokojích vybavených sprchovým koutem, WC, satelitní televizí a telefonem....pozn. psáno v roce 1996. Návštěvníkům slouží kavárna v přízemí, restaurace v patře, bar, casino a kadeřnický salon. K dispozici je směnárna, parkoviště, taxislužba a informační turistické centrum severočeského regionu. V budoucnu se počítá s přístavbou v Kostelní ulici.
(zdroj. Kniha o Liberci)

Informace roku 2020
Zrekonstruovaný tříhvězdičkový secesní Hotel Praha se nachází v samém historickém centru Liberce. Pohodlné ubytování je připraveno v jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích typu standard. Vybrat si můžete i luxusní třílůžkové apartmány Junior Suite, které jsou vybaveny originálním secesním nábytkem.
V přízemí hotelu můžete posedět v útulné kavárně s nabídkou různých druhů kávy a zákusků. Recepce je se svými službami v provozu non stop.
Parkování vozů je řidičům umožněno za poplatek na parkovišti střeženém kamerovým systémem.
• Internet
• Možnosti stravování
• Parkování
• Domácí mazlíčci

Hotel Praha (M.Gergelčík)
Hotel Praha (M.Gergelčík)
archiv Václav Honzejk
archiv Václav Honzejk

Schienhof, kanceláře a pak Praha. Hotel v centru Liberce slaví 110 let

21. dubna 2016 17:40 Bydleli tu Václav Havel i Václav Klaus, ačkoliv před desítkami roků to už už vypadalo, že s libereckým hotelem Praha je konec. Stavba, která dlouhý čas sloužila za socialismu jen jako kanceláře architektů, vznikla přesně před 110 lety.

Jedním z důvodů vzniku hotelu byl fakt, že roku 1906 hostil Liberec monumentální Výstavu německých Čechů a očekávalo se, že do města zavítá řada návštěvníků, kteří budou shánět ubytování.
Parcely na nároží Železné ulice v Liberci proto koupil bohatý majitel mlýna a pekáren Ignaz Schien z Růžodolu I, aby zde vybudoval moderní hotel. Pojmenoval ho po sobě: Schienhof neboli Schienův dvůr.
"Stojí na místě prastarého zájezdního hostince U Řetězu a je první libereckou stavbou vyjadřující se v tvarosloví geometrické secese," uvedl památkář Petr Freiwillig.
Jeho autorem je jablonecký architekt Robert Hemmrich, který se podepsal mimo jiné pod rozhledny na Černé Studnici, Bramberku, Tanvaldském Špičáku a Prosečském hřebenu, stejně jako pod budovy lázní v Jablonci nad Nisou či Novém Městě pod Smrkem. "Hotel nepochybně náleží k nejexkluzivnějším Hemmrichovým realizacím," upozornil Freiwillig.
Už při zrodu hotelu se objevil problém, který provází budování některých výrazných nových staveb v Liberci prakticky dodnes: nastaly potíže se schvalovacími orgány, které vytýkaly především to, že vůči sousedním domům je hotel příliš velký.
Stavba je přímo ukázkovým vzorem zdobné módy počátku minulého století. "Hlavní vchod je umístěný v hluboké nice zdobené dekorativní mozaikou, v navazujícím vestibulu se nachází secesní kašna s figurální mozaikou," vypočítává Freiwillig.

Hotelové hosty nahradili architekti Stavoprojektu

"Hotel Schienhof nabízí kavárnu, hernu a bar a také pohodlné a moderní ubytování v samém srdci města. K návštěvě vás srdečně zve Josef Mauder, nájemce. Prvotřídní podnik s tou nejlepší pověstí. Denně koncert. Vídeňský šraml. Sacherovy dorty. Ve vlahých nocích posezení venku na balkoně," hlásal inzerát hotelu z konce dvacátých let minulého století.

Ještě po druhé světové válce hotel, už pod novým názvem Praha, pár let fungoval. Svému účelu však sloužil jen do roku 1951, kdy v něm byly po velké adaptaci umístěny kanceláře Stavoprojektu, který zde sídlil do roku 1982.
Při stavebních úpravách vzaly za své původní secesní interiéry, zejména kavárna.
V roce 1991 pak byla dokončena generální rekonstrukce a hotel začal opět sloužit ubytování návštěvníků Liberce.
"V roce 2003 proběhla další rekonstrukce, která podtrhla secesní prvky, změnila interiér Restaurace Secession v 1. patře a recepci hotelu v původním duchu secese," uvádějí webové stránky hotelu.
Autor: Jan Mikulička

Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/hotel-praha-schienhof-vystava-sudety-nemec-architekt-prezident-secese.A160419_140043_liberec-zpravy_ddt

Náměstím Bojovníků za mír 18.10.1969 projíždí směrem do Pražské ulice zánovní T3 z roku 1965. Přímo na náměstí jsou i zastávky autobusových linek MHD. (archiv Boveraclubu)
Náměstím Bojovníků za mír 18.10.1969 projíždí směrem do Pražské ulice zánovní T3 z roku 1965. Přímo na náměstí jsou i zastávky autobusových linek MHD. (archiv Boveraclubu)
1972 (archiv Boveraclubu)
1972 (archiv Boveraclubu)
Část hotelu "Schienhof" (čp. 2-II) v dnešní Železné ulici, kde se vpravo nacházela samoobslužná restaurace ("Zentral-Automat"). / před rokem 1918, SOkA zdroj: Jiří Bock  - Liberecké hospody do konce c.k. monarchie,  2022
Část hotelu "Schienhof" (čp. 2-II) v dnešní Železné ulici, kde se vpravo nacházela samoobslužná restaurace ("Zentral-Automat"). / před rokem 1918, SOkA zdroj: Jiří Bock - Liberecké hospody do konce c.k. monarchie, 2022
1912  (zdroj Beta.lot-tissimo.com-/de)
1912 (zdroj Beta.lot-tissimo.com-/de)
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
archiv Calvin West
archiv Calvin West
Hotel “Schienhof” - 1932 (archiv O.Musil)
Hotel “Schienhof” - 1932 (archiv O.Musil)
archiv M.Ban
archiv M.Ban
archiv L.Mencla
archiv L.Mencla
80.léta (Leoš Kobr)
80.léta (Leoš Kobr)
archiv K.Vlach
archiv K.Vlach
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Reichenberg - Altstadterplatz. (dnes náměstí Dr.E.Beneše) (archiv J.Peterka)
Reichenberg - Altstadterplatz. (dnes náměstí Dr.E.Beneše) (archiv J.Peterka)
Hotel Praha na bývalém náměstí Bojovníků za mír. Nyní náměstí Dr. Edvarda Beneše. (archiv J.Peterka)
Hotel Praha na bývalém náměstí Bojovníků za mír. Nyní náměstí Dr. Edvarda Beneše. (archiv J.Peterka)
https://www.sberatelstvi.cz
https://www.sberatelstvi.cz
Reichenberg - Schienhof. Pohlednice prošlá poštou v roce 1920. ( archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Schienhof. Pohlednice prošlá poštou v roce 1920. ( archiv Kamil Syrovátka)
1940 (archiv O.Musil)
1940 (archiv O.Musil)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv O.Musil
Hotel Praha začátkem minulého století
Hotel Praha začátkem minulého století
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
1946 –sjezd sociální demokracie (archiv Thomas Majer)
1946 –sjezd sociální demokracie (archiv Thomas Majer)

Schienhof Liberecký luxus a secesní klenot

Přelom století byl i v Liberci zlatou epochou. Právě z této doby pocházejí stavby, které dělají z Liberce Liberec . Jednou z těch staveb byl v roce 1906 hotel s kavárnou a hernou Schienův dvůr - jméno majitele - podnikatele z Růžodolu Ignáce Schiena. Vznikl na místě původní hospody U řetězu . ( Staroměstské náměstí se uzavíralo řetězy a jeden byl upevněn na této hospodě ) . Hotel tvoří od té doby důstojnou protistranu radnici . Hotel projektoval znàmý jablonecký stavitel Robert Hemmrich. Víte , že je od něj i Vesecká sokolovna ? Na pohledech hotelu jsou jména různých nájemců a majitelů - tím prvním byl Josef Krall, pak Josef Mauder . Po válce národní správce Vítek a přejmenování na hotel Praha . Pak kanceláře a po roce 1991 opět hotel . Jsem rád, že je tam hotel zpátky . Rád sedím na zahrádce nebo v kavárně tohoto hotelu - tedy pokud se to smí .

(autor příspěvku Karel Krenk)

Staroměstské náměstí (dnes náměstí Dr .Edvarda Beneše) na dobové pohlednici z roku 1917.


Liberecká elektrická dráha vznikla po Praze a Teplicích třetí v Čechách. Psal se rok 1897. V minulosti byla největším přepravcem cestujících v Liberci. Například roku 1929 přepravila kolem osmi miliónů osob. Před radnicí se tramvaje projely naposledy v roce 1984. V tom roce byla trať odkloněna mimo střed města.
- z knihy Liberec/město/the city of/stadt (archiv Jitka Horušická)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
1939 (archiv J.Hůlka)
1939 (archiv J.Hůlka)

AUTOBUSOVÁ DOPRAVA

První autobusová linka Liberecké pouliční dráhy zahájila provoz 1. října 1927 na trati Benešovo náměstí - Ruprechtice. Nastala tak nová etapa rozvoje městské hromadné dopravy, která však v následujících desetiletích musela překonat ještě mnoho těžkostí. Pro první linku byly objednány tři autobusy u firmy Fross-Bussig v Praze, později byl dodán další vůz s karoserií z lehkých kovů.

Na přelomu dvacátých a třicátých let začalo také několik soukromých dopravců provozovat autobusové spojení do blízkého 1 vzdálenějšího okolí: do Chrastavy, Hrádku nad Nisou, Stráže nad Nisou, Pavlovic, Kateřinek (přes Ruprechtice), Rudolfova, Bedřichova, Janova nad Nisou, Doubí, Vesce, Dlouhého Mostu, Františkova a Karlinek.

Město však neprojevilo o tento druh dopravy větší zájem. Teprve začátkem třicátých let zahájila Liberecká pouliční dráha provoz na dalších dvou autobusových linkách: č. 5 do Harcova (15.5. 1932) a č.6 do Janova Dolu ke kostelu (10. 6.1932). Číslem 4 byla označena již zavedená linka do Ruprechtic. Všechny tři tratě začínaly na Benešově náměstí. Další rozvoj nepříznivě ovlivnilo rozhodnutí vlády o odvodu 30 % daně z provozu linek, jež vedly za hranice města. Linka č. 6 byla proto ukončena již Na Jeřábu (6.1.1933) a později spojena v jedinou průběžnou trať s linkou č.5 (1.5.1933). Také provoz do Ruprechtic byl omezen a 11. září 1933 byla tato linka spolu s autobusy předána společnosti K.V.G. (Kraftwagenverkehrsgeselischaft), která o několik dní později převzala i linku č.5 (16.9.). Zároveň byla trať č. 6 zrušena. Po zahájení provozu lanové dráhy na Ještěd byla po dobu tří let udržována kyvadlová doprava jedním autobusem od konečné stanice tramvaje v Horním Hanychově ke stanici lanovky (od 8.5. 1933). Policejní příručka z roku 1936 zaznamenává celkem 15 soukromých autobusových linek a dvě státní dálkové linky ČSD do Frýdlantu a Hamru na Jezeře.

K obnovení autobusového provozu Liberecké pouliční dráhy došlo až koncem třicátých let, kdy byly převzaty soukromé linky do Pavlovic, Stráže nad Nisou, Krásné Studánky, Mníšku. Chrastavy, dále do Starých Pavlovic ke stadionu, Nových Pavlovic (I. 5. 1939) a o něco později i do Františkova a Karlinek s prodloužením do Ostašova - 1. 7. 1939). Tyto tratě dosud provozovali dopravci Heinrich Thomas ze Starých Pavlovic a Richard Müller z Liberce.

Začátkem čtyřicátých let zabezpečovala Liberecká pouliční dráha dopravu na autobusových Iinkách do Stráže nad Nisou a Pavlovic (č. 6), do Mníšku a Chrastavy (č.7) a do Františkova, Karlinek a Ostašova (č.. Později k nim pŕibyla i linka č 5 do Ruprechtic, Kateřinek a Rudolfova, převzatá od společnosti K.V.G. (1.1.1942).

Nejdříve byl provoz udržován starými vozidly, v roce 1939 se však podařilo zakoupit pět nových autobusů značek Škoda, Opel-Blitz a Magirus. Ve válečných letech bylo dodano jestě jedenáct nových autobusů značek Gräf a Stift a znovu Magirus. V této době docházelo často pro nedostatek pohonných hmot k omezování či krátkodobému zastavování provozu. V rámci úspor byl zrušen souběžný provoz autobusů a tramvají. Konečná stanice linky do Ostašova byla přesunuta z Benešova náměstí k nádraží (6.11.1941) a konečná linky do Stráže nad Nisou do Růžodolu I (1.1.1942). Jeden autobus upravený na pohon svítiplynem zcela shořel už při zkušební jízdě. Dva další byly předány jako válečná výpomoc do Saarsbrückenu. V roce 1945 byly všechny autobusy použity pro přepravu uprchlíků před rychle se blížící frontou. Počátkem května byl autobusový provoz úplně zastaven a doprava obnovena až v červenci.

(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996

archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu
1915 (zdroj: https://sarepta.cz)
1915 (zdroj: https://sarepta.cz)
1915 (archiv O.Musil)
1915 (archiv O.Musil)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz/
zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz/
30. léta
30. léta
Reichenberg - Altstädterplatz na pohlednici prošlé poštou v roce 1929. (archiv J.Peterka)
Reichenberg - Altstädterplatz na pohlednici prošlé poštou v roce 1929. (archiv J.Peterka)
30. léta
30. léta
1926 (archiv O.Musil)
1926 (archiv O.Musil)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
30. léta
30. léta
40.léta
40.léta
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv T.Majer
archiv T.Majer
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
70.léta
70.léta

Náměstí Dr.E.Beneše v proudu času

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)

Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
Náměstí Dr. E.Beneše (foto V. Víšek)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
40.léta (L.Mencl)
40.léta (L.Mencl)
40.léta
40.léta
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
70.léta
70.léta
90.léta
90.léta
archiv p.Odrážkové
archiv p.Odrážkové
náměstí Dr.E.Beneše (archiv P.Ruprecht)
náměstí Dr.E.Beneše (archiv P.Ruprecht)

Mc Donaldś

McDonald, nám Dr. E. Beneše, 10. 10. 2012 (archiv Petr Ruprecht) (zdroj: www.imago-images.de)
McDonald, nám Dr. E. Beneše, 10. 10. 2012 (archiv Petr Ruprecht) (zdroj: www.imago-images.de)
rok 2011 (archiv P.Ruprecht)
rok 2011 (archiv P.Ruprecht)