Hotel Zlatý lev

Gutenbergova ulice a hotel Zlatý Lev

Jedna z mála libereckých ulic, která nikdy nezměnila jméno. Byla projektována v sedmdesátých letech 19. století a protnula severní část původně asi čtyřhektarového zámeckého parku, ze kterého do dnešní doby zůstala právě jen travnatá plocha proti hotelu Zlarý lev. Liberecký zámek vyrostl v sousedství dávného panského dvora (byl mezi dnešní Komenského a Tyršovou ulicí). Nejstarší redernovské křídlo při dnešní ulici 8. března bylo stavěno v letech 1583—87. Kaple s vysokou věží byla dostavěna roku 1606. Pohlednice zobrazuje i zadní část tzv. Nosticovského křídla z roku 1609. Nejvíc vlevo je čtyřboká věž, která byla přistavěna k "Novému" zámku z roku 1776 až v roce 1854. V nejstarším zámku byl od roku 1850 okresní soud, po roce 1945 zde byly kanceláře státních lesů. Mladší zámek získal jako vzorkovnu Skloexport.
V současné době zámek vlastní Holanďané. Ti ho koupili v roce 2006 po zkrachovalém Skloexportu. "Stávající vlastník není z těch, který by investoval do rekonstrukce zámku. Už tehdy ho koupil s tím, že ho chce prodat.
Proti zámku stojí od roku 1906 grandhotel Zlatý lev.

Grandhotel Zlatý Lev projektoval a postavil místní rodák Anton Worf v letech 1904⁠-⁠1905. Při pohledu na hotel si jako první všimnete stylizované lví hlavy a těla, podle které nese hotel i své jméno. Do provozu hotel roku 1906 slavnostně uvedl samotný rakousko-uherský císař František Josef I. Za více než století v hotelu nocovala taková jména, jakými byli skladatel Johann Strauss, polárník Roald Amundsen, olympionik Emil Zátopek, prezident Edvard Beneš, vůdce Adolf Hitler, v hotelu spal ale i nacista Rudolf Hess nebo generální tajemník ÚV KSSS Leonid Brežněv. (autor příspěvku Luboš Mencl)

Grandhotel Zlatý Lev, projektovaný a postavený stavitelem Antonem Worfem z Liberce v letech 1904 - 1905, je znamenitou ukázkou výstavby z počátku 20. století, a to nejen pro svou vytříbenou secesní architekturu, ale i pro zajímavou koncepci a zapojení objektu do prostředí. Na průčelí budovy upoutává dodnes pozornost bohatá štuková výzdoba s motivy stylizovaných lvích těl a hlav, doplněných v secesi oblíbeným rostlinným dekorem. Na původní budovu hotelu navazuje nově rozšířená část hotelu v budově z roku 1896, která velice příjemně doplňuje původní budovu.

Do provozu hotel slavnostně uvedl samotný rakousko-uherský císař František Josef I. k příležitosti česko-německé výstavy v roce 1906.

Od roku 2007 hotel provozuje hotelová skupina CPI Hotels, a.s., která hotel zařadila pod mezinárodní značku Clarion Hotels. Hotel je nyní znám pod názvem Clarion Grandhotel Zlatý Lev.

Nejstarší předchůdce hotelu, hostinec U Zlatého lva, stával v místech dnešní radnice již v 16. století.

Z roku 1682, kdy hostinec po třicetileté válce přešel do majetku obce, máme tento stručný popis. Dům byl stavěný ze dřeva, v přízemí byla hostinská světnice se dvěma stoly a lavicemi, zelenými kachlovými kamny. Hosté byli ubytováni ve dvou místnostech v prvním patře a hostinci patřily i stáje. Koncem 18.stol. byl hostinec přestavěn a postupně rozšiřován. V přistavěném sále účinkoval roku 1799 herec Václav Thám se svou skupinou cestujících herců.

Další pokračování Hotelu Zlatý Lev bylo v domě (čp.19-V) v dnešní ulici 8.března. Ten nechal vystavět panský správce Anton Rücker (1792).Po šesti letech ho koupil průkopník manufakturní textilní výroby na Liberecku Johann Georg Berger a ve dvoře zřídil zimní sušárnu sukna. Roku 1806 objekt získal hostinský Kajetán Špička z Hodkovic, který si tu otevřel restauraci spojenou s ubytovnou a pojmenoval ji Zlatý Lev po zrušené hospodě na Staroměstském náměstí. Po špičkově smrti vedla vdova živnost dál, pak se znovu vdala za Franka. Ten dům roku 1844 úplně přestavěl a rozšířil do dnešní podoby. Nad průjezdem nechal umístit symbol podniku, plastiku lví hlavy. Mezi hosty hotelu byl také Bedřich Smetana (1859). Pravidelně se zde ubytovával doprovod císaře pŕi návštěvách Liberce. V roce 1853 se ve Zlatém lvu ubytoval se svým průvodem i samotný císař Ferdinand I.
Roku 1865 navštívil Liberec známý český novinář a básník Jan Neruda, který se ve svém fejetonu zmiňuje o elegantním prostředí Zlatého lva.

Při příležitosti nadcházející liberecké výstavy v roce 1906, majitel hotelu Raimund Haschke, vědom si že hotel již nestačí držet krok s rozrůstajícím se městem, postavil v krásném prostředí zámeckého parku v Gutenbergově ulici nový hotel, který byl považován v době svého vzniku za jeden z nejlépe zařízených v celém státě. Byla tak vybudována krásná secesní čtyřpatrová budova, ve které bylo 100 pokojů pro hosty, mezi nimi i několik přepychově vybavených apartmá. V přízemí hotelu byly vedle haly písárna i čítárna, jídelna, restaurace, šatny, společenské místnosti a restaurační terasa. Kuchyně byla tehdy vybavena všemi možnými novinkami, např. elektrickou myčkou nádobí nebo lednicí. Hotel měl nejen elektrický výtah, ale i několik koupelen, temnou komoru, holírnu a telefonní hovornu. Společenské místnosti byly vybaveny elektrickými ventilátory a plynovým světlem. Pokoje měly již teplou vodu, elektrické světlo a koberce, které byly čištěny americkým vysavačem prachu. Ve dvoře byly kromě stájí pro koně vybudovány i garáže pro tehdy moderní automobily. V letech 1956-1959 proběhla velká renovace, při které byla přistavěna nová hotelová kavárna, všechny pokoje byly napojeny na teplou i studenou vodu, telefony a rozhlas. V dalších několika desetiletích byl Grandhotel Zlatý Lev považován za jeden z nejlepších podniků svého charakteru u nás a patřil také do sítě tehdejších Interhotelů. V průběhu let se tak potkávala historie a noblesa s moderními prvky a očekáváními hostů 4* hotelu. Výsledek jejich snoubení dnes znamená zachování jednoho z krásných klenotů města Liberce s úrovní 4* standardu značky Clarion.

(zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností, Kniha o Liberci a Clarion Grandhotel Zlatý lev)