Humboldtova výšina

Humboldtova výšina 

První skutečnou rozhlednou financovanou z prostředků DGJI se stala dřevěná vyhlídková věž postavená na tzv. Humboldtově výšině nad Ruprechticemi. Spolek nechal v této oblasti zbudovat několik turistických cest, a protože jedno z míst, kterému se tehdy říkalo Humboldtshohe, poskytovalo krásný výhled na celou libereckou kotlinu s panoramatem ještědského hřebenu, byla zde zároveň vztyčena i pětimetrová rozhledna. Mistr Wagler (který později stavěl i 2. věž na Ještědu) ji dokončil dne 18. 7. 1887. Lidé sem rádi a často chodívali na procházky, neboť místo nebylo příliš vzdáleno od středu města. Rozhledna zde stála až do léta 1902, kdy musela být snesena. 

Horský spolek byl v tu dobu zaneprázdněn svým velkým ještědským projektem, a proto uvítal nabídku kateřinského továrníka Josefa Salomona, že novou rozhlednu na Humboldtově výšině zbuduje na své náklady. Skutečně se tak stalo a v létě 1905 již na stejném místě stála nová, opět dřevěná věž. Aby ji okolní stromy brzy nepřerostly, byla postavena na 2,5 m vysoké kamenné podezdívce s celkovou výškou 14 m. Továrník se zároveň zavázal, že rozhlednu bude na své náklady udržovat, což po řadu let svědomitě plnil, čímž si ve výročních zprávách spolku pravidelně vysloužil obligátní děkovný odstavec. 

Bohužel koncem 20. let se stav věže začal rychle zhoršovat a věž musela být několikrát pro nebezpečí úrazu zavřena. V roce 1932 dolehla krize i na Salomonův podnik, a tak poslední výdaje zapsané v kolonce "Humboldtova výšina" v deníku podnikového účetního byly výdaje za zbourání a odklizení zbytků věže.

zdroj: Jan Nouza - O historii a osudech rozhleden v Jizerských horách a okolí, 1993

Humboldtova výšina v tisku 

Dovoluji si čtenáři předložit dobovou zprávu z libereckého kalendáře vydaného v roce 1922. Jde o unikátní vlastivědnou výpověď o dnes již zarostlém hřbetu s nedostupnými výhledy. 

Humboldtova výšina 

Úplně blízko Liberce, o dosahu pohodlných cest, zvedá se západní výběžek ruprechtického, popř. rudolfovského hřbetu — Humboldtova výšina, která je veřejností dosud příliš málo ceněna jako přitažlivé vyhlídkové místo. Příjemná, nenáročná procházka podél kasáren nás tam dovede za 40 minut. Zatímco před námi a vpravo od nás k nám zdánlivě stále blíž přistupují tmavě zalesněné svahy Jizerských hor, vlevo se náš pohled upírá volně do dálky, přes početné hezké a čisté domečky Ruprechtic, zastaví se na "Obrázkovém kopci" (Bildberg), dříve Weberově kopci, postavené, zdaleka viditelné, krásné stavbě "kostela U Obrázku" Dál pohled putuje po okolních početných pahorcích a dolinách bližšího a vzdáleného okolí, přes pomenší ruprechtický kostel se svou štíhlou věží až ke Krásnostudánecké výšině a nad ni, kde jej Výhledy (Gickelsberg) a Vysoký (Hohenwala) ohraničují na horizontu. Přejdeme okolo hostince "U Humboldtovy výšiny ; okročíme po několika krocích do lesa a za pět minut jsme u rozhledny. Rozhledna stojí uprostřed lesa a přesahuje navzdory své úctyhodné výšce přes orcholky smrků a jedlí jen svou vyhlídkovou plošinou, takže je zdálky sotva viditelná. Tady byla libereckým horským spolkem o roce 1887 na tenkrát ještě mladým lesem pokryté výšině postavena pět metrů vysoká dřevěná vyhlídková věž, která byla slavnostně otevřena 18. července 1887. Stavba byla provedena stavitelem Pavlem Waglerem z Liberce a vyžádala si náklady o výši 380 zlatých. Patnáct let vzdorovala věž vichřicím, větru a počasí, až v roce 1902 musela být uzavřena pro návštěvníky kvůli zchátralosti a v létě 1903 byla úplně snesena. Snahou libereckého horského spolku se podařilo získat ve velkoprůmyslníkovi panu Josefovi J. Salomonovi z Kateřinek mecenáše, který v roce 1905 na své náklady namísto staré rozhledny dal postavit novou krásnou vyhlídkovou věž. Nová věž je velmi solidně a účelně provedena a ozbuzuje velmi příznivý dojem. Je postavena ze dřeva, spočívá na 2a ½ metrové kamenné základně a spolu s nímá výšku 14 metrů. Plošina měří 2 x 4,20 metrů, takže se na ni vejde pohodlně 40 osob najednou. Z plošiny si užijeme skvělý rozhled přes vrcholky smrků a jedlí do nejbližšího okolí do libereckého údolí, jakož i na horské hřbety kolem dokola. U našich nohou leží na jihu rozprostírající se moře libereckých domů a potěší oko návštěvníka svými krásnými stavbami; krásně vyklenutý obrys Ještědu se svým majestátním vrcholkem vytváří nádherné pozadí. Na západ proniká pohled daleko přes údolí Nisy ke Hvozdu (Hochwald) a dalekým horám Žitavského pohoří, zatímco na severu a na východě omezuje výhled moře stromů a tooří na severu rámec pro hluboko pod námi ležící milostné údolí Kateřinek, se soými mnoha továrnami a početnými čistými domky, které jsou roztroušeny na horských úbočích až k impozantním Dračím kamenům. Čo se týká názvu Humboldtooa výšina, tam se názory rozcházejí, od kterého spolku a od kdy tato výšina obdržela své jméno. Ročenky Spolku přátel přírody o tom nic nevypovídají a na mnohé osobní dotazy o Liberci a Ruprechticích, jakož i u starších členů libereckého horského spolku jsem získal informaci, že výšina obdržela své jméno při otevření proní rozhledny na počest přírodovědce Alexandra oon Humboldta (1769-1859). Naproti tomu mne upozornil pan profesor Franz Hůbler ze Štýrského Hradce (Graz), na kterého jsem se v této věci obrátil, na Zprávy horského spolku (Mitteilungen des Gebirgsvereines) z roku 1887, ve kterých je výslovně uvedeno, že horský spolek se svého času usnesl, že "na tak zoané Humboldtově výšině" zřídí rozhlednu. Z toho důvodu tedy horský spolek není tvůrcem tohoto názou. Také v listinách obecního úřadu Ruprechtice se o tom nic nedá najít. V zájmu regionální vlastivědy by bylo objasnění této otázky určitě přínosné. Možná, že někdo z okruhu čtenářů by mí mohl podat fundovanou informaci.

Všem přátelům krásného okolí Liberce, kteří tento panoramatický rozhled ještě neznají, bych doporučil si udělat procházku na Humboldtovu výšinu; jistě se odtud budou s uspokojením vracet. 

Autor K. B. 

Nemohu si odpustit ještě pár pro nás důležitých vět z Ročenky Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory z roku 1906. 

Na Humboldtově výšině nechal v uplynulém létě pan továrník Jos. J. Salomon znovu postavit vyhlídkovou věž, strženou o roce 1903. Dřevěná stavba spočívá na 2 metry vysokém masivním podstavci. Celková výška věže obnáší 14 metrů. Je postavena velice solidním způsobem a dělá velice líbivý dojem. Na plošině i dole ve věži nechal pan Salomon rozmístit lavičky pro odpočinek. Panu Šalomonovi jsme za tuto milou podporu našich zajmů zavázáni velikým díkem. Pří této příležitosti je na místě vhodná poznámka, že s politováním musím říct, že je stále hodně živlů, které na veřejných zařízeních stále tropi škody. A byla to i věž, kterou během loňského léta nechal pan továrník Salomon vysokomyslnou ostřícností znovu vztyčit a která byla vystavena neustálému poškozování. Doufejme, že se jednou podaří takové výtržníky předat ke spravedlivému potrestání. Kvůli zpřístupnění Humboldtovy výšiny byla také nutná částečná obnova často použivané cesty od hostince až k věži na Humboldtově výšině, To jsme provedli a náklady na tuto 400 m dlouhou stezku obnášely 185 K.

Když přemýšlím o rozhledně v Ruprechticích, jde o mé zbytky vzpomínek z dětství a poté postřehy jako zaměstnance blízkého ruprechtického lomu. Žulový lom se nachází pár set metrů od bývalé rozhledny na Humboldtově výšině a je jejím nejméně o 12 let starším sousedem. Poprvé jsem na zbytky čtvercové stavby se zvláštní mohutnou tyčí s otvory narazil jako mladík, a i když mi představivost běžela naplno, nenapadalo mě nic, co by to mohlo být. Teprve jako pracovník lomu jsem objekt spatřil jinýma očima. Nejdříve jsem v ní viděl možnou vrátnici do lomu, ale to by základy nebyly tak daleko od cesty. Myslel jsem si, že by zde mohla stávat udávaná rozhledna, ale v mapách se mi zdál objekt jaksi jinde a Kniha o Jizerských horách mi v té otázce také jasno neudělala, stejně jako později kniha Jana Nouzy Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Až konečně v roce 2011 se o svém čerstvém objevu Humboldtovy rozhledny zmiňují ve své knize Příběhy jizerskohorských rozhleden Marek Řeháček a Jan Pikous. 

Potvrdili mi mé letité tušení a mohl jsem již klidněji spát. Když se podíváme do historie Jizerských hor, zjistíme, že právě rozhledny v nich mají nezastupitelné místo. Velkou měrou se na tom podílela blízkost velkých měst a následně jejich negativní tlak na duševní pohodu obyvatel. Začali se přirozeně objevovat lidé všech profesí, kteří pocítili nutnost sdružování, a tak zakládali horské a okrašlovací spolky. Tato sdružení začala následně upravovat vytipovaná místa, budovat značené stezky, odpočinková zastavení, útulny, vydávat mapy a zamýšlet se nad tím, kam umísťovat rozhledny. Na ně se často pořádaly sbírky, což byla jistě bohulibá činnost. 

První pětimetrová dřevěná čtyřboká rozhledna nad Libercem byla vystavěna na Ještědu (1012 m n. m.) v roce 1876 a vydržela do roku 1889. První rozhledna na Humboldtově výšině (530 m) v Ruprechticích byla vystavěna jako dřevěná osmiboká věž v roce 1887 a dosloužila roku 1903. Stala se první rozhlednou postavenou Německým horským spolkem (zal. 1884). 

Všiml jsem si, že všichni doboví i současní autoři první rozhlednu popisují jako jen 5 m vysokou stavbu. | já jsem se řídil tímto údajem a bral jsem ho dlouhý čas jako daný fakt. Díky Petru Kurtinovi a pracovníkům libereckého archivu mohu s radostí předložit unikátní dobové fotografie Wilhelma Johanna Perskowitze z roku 1892. Zobrazená rozhledna nápadně připomíná druhou osmibokou rozhlednu na Ještědu a ne náhodou. Stavitelem obou byl Paul Wagler. Ten mimochodem vystavěl přibližně dva roky po ruprechtické rozhledně i druhou školní budovu na našem náměstí. Z archivního snímku Humboldtovy rozhledny lze vyčíst přibližně 40 schodů, a tak nám jejich počet přibližně urči i výšku. Měla by tedy být vysoká se zábradlím asi 8 m, to znamená stejně jako druhá rozhledna na Ještědu. Ta má oproti ruprechtické drobnou tesařskou odlišnost spočívající v opačné točitosti schodiště, ale hlavně ochranném vstupu a zesílení trámoví. Vynutily si to bezesporu drsnější klimatické poměry na Ještědu než na našem ruprechtickém hřbetu. 

V pořadí druhá a poslední rozhledna na Humboldtově výšině byla vystavěna jíž jako 14 m vysoká věž a také důkladnějí než ta první. Dílo si vzal na svá bedra kateřinský továrník a mecenáš místních staveb, vážený pán Ignác Salomon, Technicky to byla neobvyklá, ale působivá kombinace vysoké kamenné podezdívky s čelním vstupem do těla trámové konstrukce. Svému účelu sloužila stavba celých 27 let. 

Ale protože se rozhledně, jako každé dřevěné stavbě, i přes všechnu péči blížil poslední den, bylo třeba ji včas t kvůli zchátralosti nechat roku 1932 zbourat. Ruprechtice tak nadobro přišly o jedinečnou dominantu. U vchodu do rozhledny se zachovaly pouze fragmenty kamenných opor laviček a poslední nezcizený schod. 

Jak se dovíme z citací na další straně, býval z vrcholu velice působivý výhled. Dnešní stav je o poznání jiný. Z ruprechtického hřbetu již do blízkých Kateřinek vidět není, a tak si musíme výhled jen díky sto let staré výpovědi představit. Ještě asi před dvaceti lety byly Kateřinky částečně vidět z cestičky do bývalého skladu trhavin, který byl vybudován pár desítek metrů pod bývalou rozhlednou u starého domku. 

Zajímavý zážitek mi sdělil můj letitý kamarád a kolega z lomu, který zde také prožil kus života, Humboldtovu výšinu navštívil neobvyklý turista. Před lety se vlivem vichřice, která se prohnala Libercem, porušil plot v ZOO. Kolegovi se tak podařilo zahlédnout u pobořených základů rozhledny vlka, který se tam asi vzpamatovával z nabyté svobody. Pár dní se potuloval po okolí a přímo u rozhledny i spal, což bylo ve sněhu dobře patrno. Nějaký čas se prý pohyboval po různých místech, až byl uloven někde u Kryštofova Údolí. 

autor příspěvku Vojtěch Mai

Humboldtova výšina je jizerskohorské návrší nad Libercem u kamenolomu v Ruprechticích, na kterém v letech 1887-1902 a 1905-1932 stála rozhledna.

První rozhledna, s výškou pouhých pět metrů, byla na návrší zkonstruována v roce 1887. Rozebrána byla již v roce 1902.

Druhá rozhledna, kterou nechal zřídit továrník Salomon, byla postavena již tři roky poté, tedy v roce 1905. Měřila 14 metrů, z toho 2,5 metru byla vysoká pouze podezdívka. Zbourána byla v roce 1932.

V roce 2012 zaměstnanci přilehlého lomu místo upravili a postavili pomník

zdroj: Wikipedia)

V roce 2012 jsem se rozhodl se souhlasem Městských lesů města Liberce umístit do prostoru základů bývalé rozhledny pamětní kámen. lext na připevněné tabulce zmiňuje doby trvání obou zaniklých rozhleden. 

Děkuji firmě Ligranit, Že jsem si mohl pro svůj záměr vylomit vhodný obelisk z lomu Wágner l. Místo pro pamětní desku vysekal kameník Miroslav Šulc. Obrovského podílu práce se zhostil lamač Karel Vidlák, kterého jsem pro záměr nadchl a který dodal sil, kolik bylo třeba. Jednoho letního odpoledne se tak po naší lomařské směné výšinou rozléhala motorová pila odstraňující nálety a polomy, cinkaly krumpáče, lopaty, a hlavně tiše předl malý bagr, který bravurně vedl lesem Miroslav Vosáhlo. Uvázaný dvoutunový kámen se ke konci dne podařilo úspěšně postavit do základů a kvůli stabilitě ještě obsypat kameny. Jak se totiž ukázalo, základy rozhledny byly založeny na monolitické žulové plotně. Aby se dalo před novou tváří rozhledny dobře posedět, byl zapuštěn do trhlin ve skále přivezený bezmála tunový hranol, který spojený dalšími dvěma menšími hranoly vytvořil lavici.

autor příspěvku Vojtěch Mai