Akademický sochař Ivan Kolman je žákem prof. Stanislava Libenského. Z tohoto původního prostředí UMPRUM se posléze vydal svou vlastní cestou a svůj hlavní zájem věnuje práci s broušeným a pískovaným sklem.
Toto tradiční řemeslo přetvořil ve zcela unikátní výtvarný styl, který v umělecké i řemeslné rovině nemá ve světě obdoby. Jeho díla byla vystavována na prestižních výstavách a veletrzích po celém světě. Jeho práce jsou v držení soukromých sběratelů zejména na evropském, asijském a americkém kontinentě.
V neposlední řadě vytvořil oficiální dar České republiky papeži Janu Pavlu II. u příležitosti svatořečení Anežky české.

Sklo je jediná umělá hmota, která se člověku povedla

Narozen: 18. 2. 1944 v Praze

1962-68 studia na VŠUP atelier prof. Libenského – sklo, glyptika
1967 studijní pobyt na Royal College of Art v Londýně
1980 studijní pobyt ve Velké Británii
Nyní žije a pracuje v Liberci

Věnuje se hlavně práci s plochým sklem, které brousí klínovým řezem a pískuje. Broušené reliéfy jsou adjustovány na kontrastním tmavém pozadí, na kterém vyniká hedvábný mat klínového řezu. Touto technikou vzniklo i několik rozměrných panelů pro architekturu. Mnohá díla vznikla na témata zadaná zákazníky.

Životopis výtvarného umělce

Sklářský výtvarník a sochař Ivan Kolman se do dějin výtvarného umění zapsal především jako tvůrce ojedinělých broušených a pískovaných skleněných obrazů, které ve světě nemají obdoby jak po stránce umělecké, tak i řemeslné.

Jakožto velký obdivovatel tvorby Jiřího Trnky zvažoval Kolman po maturitě studium loutkového filmu. Nakonec se rozhodl pro obor skla, který absolvoval v letech 1962–1968 na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru renomovaného sklářského umělce a sochaře Stanislava Libenského. Před koncem studií, v roce 1967, krátce pobýval na Royal College of Art v Londýně (do Velké Británie se pak studijně vrátil v roce 1980). Téhož roku se zúčastnil světové výstavy Expo 1967 v Montrealu. Díky Skloexportu, společnosti založené v roce 1948 a sídlící v Liberci, která vyvážela a dovážela sklářské výrobky, vystavoval Kolman v zahraničí takřka nepřerušeně i v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století (a to i na tehdy nepřátelském Západě). Bezmála patnáct let učil na Střední uměleckoprůmyslové škole a Vyšší odborné škole v Jablonci nad Nisou.

Kolmanova unikátní metoda spočívá v práci s plochými skleněnými deskami, které se brousí klínovým řezem a pískují. Vzniklé reliéfy, jimž předchází pečlivé kresebné studie, Kolman adjustuje na kontrastní tmavé pozadí, které dá vyniknout hedvábnému matu klínového řezu. Svou techniku uplatňuje nejen u obrazů "tradičních formátů"; použil ji i u několika rozměrných panelů vytvořených pro architekturu (např. výkladce obchodů nebo čtyřmetrová kompozice Praha z roku 1986 pro pražský telekomunikační úřad složená z několika jednotlivých tabulí).

Pro náměty obrazů, které se formálně drží na pomezí abstrakce a skutečnosti, hledá inspiraci v hudbě, v počátcích jej ovlivňovala také ptačí říše. Leitmotivem jeho současné tvorby je lidská hlava ztělesňující nejrůznější emoce (např. obrazy Vezír, Lazar, Duch, Smutek či Prorok). Patrně nejprestižnější zakázkou se mu stala tvorba "oficiálního daru" ČSSR papeži Janu Pavlu II. u příležitosti svatořečení Anežky České v roce 1989.

Ivan Kolman v současnosti žije a tvoří v Liberci, kde je členem liberecké Unie výtvarných umělců. Svoji metodu nadále rozvíjí a experimentuje se zapojením technologie vakuového pokovení. Mimo jiné se věnuje zdravotně postiženému malíři Petru Šrámkovi z ústavu v Hodkovicích, který své obrazy maluje nohama.

zdroj:https://lam.litomysl.cz/umelec/304-ivan-kolman