Ještěd a jeho historie
JEŠTĚD
Mohutný křemencový suk byl až do čtyřicátých let
19.století lidmi téměř nedotčený. Odedávna byly na vrcholu vztyčovány
jen kříže. Zpočátku zde stávaly kříže dřevěné, v letech 1737 až 1812
dva kříže kamenné a potom opět jen kříže ze dřeva. Poslední, šest metrů
vysoký byl slavnostně vztyčen nad Libercem 1.června 1990.
V roce
1844 začali manželé Florián a Barbara Haslerovi z Hanychova vynášet na
ještědský vrchol jídlo a pití, protože Ještěd tehdy navštěvovali vojáci,
kteří byli do Liberce dočasně
převeleni, aby dbali o bezpečnost v době nepokojů zdejších textilních
dělníků. O tři roky později postavil lesník Hebelt na Ještědu dřevěný
srub, který si Haslerovi pronajali. Chata brzy vyhořela, ale vytrvalá
paní Haslerová vybudovala v roce 1850 u skalního výklenku pro
návštěvníky nový přístřešek, většinou sestavený jen z okolních balvanů.
Návštěv začalo viditelně přibývat až když v letech 1863 - 1867 byla
dokončena silnice z Liberce do Podještědí. Tehdy se Haslerovi rozhodni
postavit na vrcholu Ještědu bytelnější chatu i s možností ubytování
turistů.
Dokončili ji v roce 1868, ale podzimní vítr rozmetal
nedbale sroubený krov, a tak chata své první návštěvníky až o rok
později. Chatu koupil roku 1909 Horský spolek pro Ještědské a Jizerské
hory, ale již roku 1885 k ní na svoje náklady nechal přistavět verandu
pro 200 osob. Rohanova chata sloužila (po četných úpravách) až do požáru v roce 1964.
Návštěvnost Ještědu stoupala natolik, že Horský spolek se
rozhodl vybudovat na vrcholu hory mohutnou chatu, spíš horský hotel.
Roku 1906 stavitel Schäfer předložil vlastní plán a v červnu toho roku
začal se stavbou.
Dokončil ji za pouhých šest měsíců a nová chata
byla otevřena 13.ledna 1907. Byly v ní, kromě velké noclehárny i 23
hostinské pokoje. Společenský sál pojmul 200 osob, veranda pak dalších
padesát. Chata měla i vysokou věž. Touto nezaměnitelnou dominantou se
Ještěd chlubil na tisících pohlednic a snímku až do 31.ledna 1963. Té
noci ještědský hotel vyhořel. Stalo se tak při neopatrném rozmrazování
vodního potrubí. Jen i rok později podlehla stejnému živlu i stará
chata. Ta tehdy sloužila již jako nouzové ubytování pro dělníky, kteří
likvidovali následky požáru hotelu. Během pouhého roku tak oheň zničil
staré dějiny Ještědu. Po několika letech rozvažování byl na vrcholu
Ještědu položen základní kámen dalšího hotelu, který krášlí horu nad
Libercem dodnes. Jeho stavba trvala ale o něco déle než stavba hotelu
stavitele Schäfera. Teprve v roce 1973 byl dokončen pozoruhodný, do té
doby v Čechách nevídaný stříbrný kužel.
K historii Ještědu patří i
jeho dvě dřevěné rozhledny. Ta starší stála na vrcholu v letech 1876 -
1889. Byla jen 7,6 m vysoká, ale protože horu pokrýval jen nizoučký
porost, postačovala. Druhá ještědská rozhledna zdobila vrchol hory v
letech 1889 - 1903. O čtyři roky později se již mohli návštěvníci
Ještědu rozhlížet dodaleka z mohutné věže ještědského hotelu.
(zdroj Jiří Jiroutek - Fenomén Ještěd)
V 19. století propukaly v libereckých textilkách dělnické nepokoje. Vzpouru dělníků rozbíjejících textilní stroje potlačil roku 1844 oddíl vojáků, kteří pak v Liberci zůstali, aby dohlíželi na pořádek. Ve volných chvílích chodili vojáci na výlety i na vrchol hory Ještěd.Roku 1844 vojáky následovali manželé Barbara a Florián Haslerovi z Horního Hanychova, kteří nahoru nosili zásoby pití a uzenek, které ve stánku vojákům prodávali. Zásoby do stánku donášeli denně na zádech. Nápad manželů Haslerových ocenil místní lesník Hebelt a roku 1847 nechal na vrcholu postavit dřevěnou chatu (srub), kterou manželům Haslerovým pronajal. Domek sice po několika letech provozu shořel, ale Haslerovi si na jeho místě roku 1850 vybudovali přístřešek vlastní, tentokrát kamenný, opřený o skalní výklenek a se střechou z chvojí. Dalo se v něm i přespat. Mezi roky 1863 a 1867 se budovala silnice z Horního Hanychova přes Tetřeví sedlo (zvané též Výpřež) do Křižan. V té době si manželé Haslerovi zbudovali objekt, který nabízel možnost kvalitnějšího ubytování. Vedle něho byla roku 1876 zbudována i pětimetrová vyhlídková věž. Tu však roku 1889 z bezpečnostních důvodů strhli a nahradili novou o výšce 8 metrů. Ovšem ani ta zdejším povětrnostním podmínkám dlouho neodolala a roku 1903 ji poryv větru strhl. K chatě, které se již říkalo Rohanova, dostavěl roku 1885 Německý horský spolek pro Ještědské pohoří a Jizerské hory (Der Deutsche Gebirgsverein für das Jeschken- und Isegebirge, zkráceně DGV) verandu s kapacitou 200 lidí a v roce 1909 se stal dokonce majitelem celého objektu.
Zájem návštěvníků o Ještěd na přelomu 19. a 20. století vysoce převyšoval možnosti Rohanovy chaty (ročně jich na vrchol vystupovalo až 40 tisíc), a proto v letech 1905 a 1906 začal majetný Německý horský spolek budovat novou pojmenovanou "Nový ještědský dům", podle návrhu Ernsta Schäfera, která nabízela 23 pokojů, noclehárnu, velký sál a verandu. Architektovi budovy spolek svěřil i její výstavbu, a kvůli obtížnému transportu těžkého stavebního materiálu byla většina objektu postavena ze dřeva. Po druhé světové válce se v roce 1945 stal majitelem této chaty Klub českých turistů a od roku 1959 sloužil objekt i k televiznímu vysílání. Nejprve od 24. ledna toho roku ke zkušebnímu, ale od 1. května 1959 již pravidelnému vysílání. V provozu byla chata až do 31. ledna 1963, kdy ji při neopatrném rozmrazování vodovodního potrubí zachvátil požár. Nezachránila ji ani rychlá pomoc ve formě hasicích přístrojů, dopravovaných sem lanovkou. Již ale po čtyřech dnech se podařilo obnovit televizní vysílání z provizorně vybudovaného telekomunikačního vysílače. O rok později z neopatrnosti shořela i původní Rohanova chata, jež ale tou dobou již sloužila pouze jako nouzové ubytování pro dělníky, kteří likvidovali následky požáru vedlejší chaty.
(zdroj: Wikipedia)
Proč chtěl Hitler stavět pod Ještědem tunel?
Od chvíle, kdy pro něj Karel Hubáček navrhl elegantní hotel s vysílačem, poutá Ještěd pozornost především svým vrcholem. Stavba, která přirozeně dotvořila siluetu hory a pro své unikátní prostorové i technologické řešení získala pevné místo v učebnicích architektury, si obdiv a pozornost určitě zaslouží – a ve spojení s nádherným výhledem jde o výletní cíl, který není radno minout. Stavební plány spojené s Ještědem se ale ne vždy týkaly jen toho, co bude na něm.
Stačilo málo a horu by dnes protínal dálniční tunel na důležité spojnici z Chebu do Zhořelce a polské Vratislavi. Aspoň takové byly plány říšských inženýrů, kteří po zabrání Sudet v roce 1938 začali plnit vizi Adolfa Hitlera na propojení třetí říše hustou sítí kvalitních rychlostních komunikací. Strategicky významný Liberec měl mít spojení na nově budované bavorské dálnice co nejdříve – horská příhraniční krajina ale úkol trochu komplikovala.
Za nejvhodnější variantu trasy dálnice kolem Liberce byla nakonec zvolena ta, která počítala s tunelem pod Ještědským hřebenem. Její autor, inženýr U. Huber, ji prosazoval už v roce 1939, definitivně pak její výhodnost stvrdila výprava projektantů z berlínské společnosti dr. Todta v březnu 1940. V té době se zdálo, že projektu nic nestojí v cestě, dokonce se objevují spekulace, že stavebníci někdy roku 1941 začali razit patní štolu. Vývoj na bojištích druhé světové války ovšem zakrátko odvedl pozornost Němců docela jiným směrem a smělé plány nakonec zůstaly jen na papíře.
(zdroj - Česko - země příběhů)
Historie
Ještěd byl odedávna považován za jednu z hlavních dominant severních Čech a za symbol města Liberce, rozprostírajícího se pod ním, i celého Libereckého kraje.
Podle kronikáře Johanna Cazla Rohna byl prý v roce 1737 poprvé na vrcholovém skalisku vztyčen kříž, první z řady křížů na Ještědu. Byl kamenný a odolával větrům i bouřím až do roku 1812. Po jeho vzoru byly na vrcholu Ještědu stavěny další kříže, které však již byly dřevěné.
Nepominutelnou památkou na vrcholu je Rohanský pamětní kámen obeliskového tvaru, který byl vztyčen na počest návštěvy knížete Rohana v roce 1828. Na konci 19. století začal na Ještědu poskytovat služby občanům hanychovský občan Florian Hasler s manželkou Barbarou, kterým se v roce 1868 podařilo postavit první částečně kamennou chatu pojmenovanou právě po knížeti Rohanovi. Pro velký zájem návštěvníků o horu Ještěd přistavěl Horský spolek k chatě manželů Haslerových prostornou verandu pro takřka 200 osob. To povzbudilo návštěvnost a v roce 1876 se na vrcholu Ještědu objevila první rozhledna. Roku 1889 musela být stržena a na jejím místě byla postavena rozhledna nová.
Na přelomu století zařízení na vrcholu již nevyhovovala a sílily hlasy, podporující stavbu nového hotelu s vyšší kapacitou i úrovní služeb. Po několika pokusech zadal Horský spolek projekt i realizaci libereckému staviteli Schäferovi, který stavbu provedl za pouhých 6 měsíců od položení základního kamene. Slavnostní otevření nové dominanty Ještědu se konalo 13. ledna 1907. Mohutná kamenná budova s 23 metry vysokou věží, uzpůsobenou jako rozhledna, měla 23 hostinských pokojů, noclehárnu, společenskou místnost i rozsáhlou verandu. Tato jedinečná stavba s bohatou historií ukončila svůj provoz tragicky, požárem 31. 1. 1963. Stavba nového objektu, který by se stal dominantou Ještědu, byla zahájena v roce 1965, po demolici vyhořelého objektu. Do užívání byla předána 9. 7. 1973. Projekt věže, který navrhli architekt Karel Hubáček a statik Zdeněk Patrman, pochází z let 1963-1966. Stavba proběhla v letech 1966-1973.
Odvahou své konstrukce i architektonického výrazu získala věž brzy pozornost nejen domácího, ale i zahraničního publika. V roce 1969 za ni architekt Hubáček získal mimořádně prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Její tvar i kultivovaný technicismus detailů navozují poetické asociace se světem sci-fi, zároveň však věž jedinečně reaguje na krajinný kontext, na kuželovitý vrchol hory Ještěd, jemuž dodává elegantní aerodynamickou špičku. V tomto spojení technicismu se smyslem pro přírodní prostředí zaujímá věž jedinečné místo v celé české i středoevropské architektuře své doby. Stavba byla ukončena 21. 9. 1973 a tím byl započat i provoz restaurace a hotelu.
Historické milníky v časové ose:
- 1737 - na vrcholovém skalisku vztyčen první kamenný kříž
- 1844 - manželé Haslerovi z Hanychova zřídili na vrcholu občerstvovací stanici
- 1847 - na vrcholu postaven dřevěný domek, který byl pronajat Haslerovým
- 1868 - postavena kamenná Rohanova chata na Ještědu, která sloužila jako hostinec
- 1876 - první rozhledna, 5 m vysoká
- 13. ledna 1907 - slavnostní otevření nové mohutné kamenné budovy s 23 metry vysokou věží, uzpůsobenou jako rozhledna, hotel
- červen 1933 - na Ještěd začala jezdit lanovka (vyrobila ji firma František Wiesner z Chrudimi, její stavbu financovaly a lanovku provozovaly Československé státní dráhy, dnes České dráhy)
- 1. července 1958 - začátek televizního vysílání (Radioklub Svazarmu Liberec)
- 31. ledna 1963 - požár budovy s rozhlednou
- 30. července 1966 - položen základní kámen pro současnou stavbu
- 25. - 27. srpna 1968 - rozhlasová stanice Svobodné studio Sever (provizorní vysílací stanice vedle lanovky)
- 1969 -
projekt architekta Karla Hubáčka získal prestižní Perretovu cenu,
nejvyšší ocenění Mezinárodní unie architektů (jako čtvrtý architekt na
světě)
- 1971 - 1975 - celková přestavba lanovky (provoz byl znovu zahájen na Silvestra roku 1975)
- 21. září 1973 slavnostně otevřen nový hotel a vysílač
- 1990 - vztyčen současný kříž na vrcholu
2013 - 40 let hotelu a vysílače Ještěd
(zdroj: https://www.jestedliberec.cz )
Historie Ještědu
Na vrcholu Ještědu vznikla nová horská chata
13.ledna 1907 byla slavnostně otevřena nová horská chata na Ještědu, o
kterou se léta snažil Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské
hory. Stavba trvala pouhých šest měsíců. Kamenná budova s dvaceti osmi
metry vysokou vyhlídkovou věží zahrnovala hostinské pokoje, noclehárnu,
společenskou místnost a šenkovnu. Záhy se stala novou siluetou hory
Ještěd a oblíbeným místem nespočetných návštěvníků vrcholu nad Libercem.
Tragický požár
Ve čtvrtek 31.ledna 1963 horská chata při neopatrném rozmrazování
zamrzlého potrubí vyhořela. Mnoho lidí z okolí mohlo jen smutně
sledovat, jak se na nočním nebi odráží požár budovy, viditelný ze
širokého okolí.
Liberečtí projektanti okamžitě začali s plány
Hned druhý den po požáru se na vrchol Ještědu vydali liberečtí
projektanti, aby zhodnotili, zda je možné vyhořelou chatu opravit. Na
první pohled bylo jasné, že požár chatu zničil úplně. Byla proto
vyhlášena architektonická soutěž na novou podobu vysílače a hotelu s
restaurací. Jen pár měsíců po požáru vybrala komise vítězný návrh
architekta Karla Hubáčka, který jako jediný umístil vysílač i hotel s
restaurací do jedné stavby. (únor 1963 )
Započala stavba unikátní budovy
Základní kámen nového hotelu a vysílače na Ještědu byl položen
30.července 1966. Samotná stavba však nakonec trvala 10 let. K velkému
zpomalení došlo zejména po roce 1968, kdy byla téměř zastavena. Na
stavbě je použito několik - v té době - zcela nových technologií i
materiálů. Mnoho ze zvolených technických řešení bylo v budoucnu použito
na dalších stavbách u nás i ve světě. (červenec 1966)
Ještěd získal prestižní ocenění
Za projekt Ještědu byl architekt Karel Hubáček oceněn Mezinárodní unií
architektů a získal prestižní Cenu Augusta Perreta. Ještěd je jediná
stavba v zemi s tímto nejvyšším odborným oceněním. K předání mělo dojít
v Buenos Aires v Argentině a kolegové Karla Hubáčka vzpomínají na to,
jak se na cestu chystal. Měl připravený předepsaný frak i krátkou řeč.
Státní režim mu však na poslední chvíli vycestovat zakázal. Se smutkem i
humorem na to vzpomínají tehdejší kolegové Karla Hubáčka v publikaci
Vzpomínky na Ještěd. (leden 1969)
Nová stavba na Ještědu je konečně hotová
V létě 1973 byla stavba na Ještědu dokončena a v září byla předána
veřejnosti. I když si lidé z počátku těžko zvykali na novou siluetu nad
Libercem, záhy po svém otevření se Ještěd stal novou atrakcí a oblíbeným
místem výletů. (červen 1973)
Začíná výměna soukromých vlastníků
Po Sametové revoluci se Ještěd stal předmětem privatizace a přešel do
soukromých rukou. V té době také došlo k obměně vnitřního vybavení
Ještědu a původní mobiliář, vyrobený v 70. letech na míru pro Ještěd, se
levně rozprodával zájemcům nebo likvidoval. (prosinec 1989)
Ještěd v konkurzu
Firma vlastnící Ještěd se dostala do problémů a byl na ni uvalen
konkurz. Restaurace i hotel byly uzavřeny a lidé mířící na vrchol
Ještědu našly jen zavřené dveře. To chtěl změnit tehdejší správce
konkurzní podstaty, který oslovil nové provozovatele, aby restauraci i
hotel znovu otevřeli. V září 1996 tak na Ještědu začíná působit
společnost Ještěd spol. s r.o., která hotel i restauraci provozuje v
nájmu do dnes. Na vyřešení vlastnických vztahů si však unikátní stavba
musela ještě čtyři roky počkat. (leden 1996)
Ještěd zapsán mezi kulturní památky
Ministerstvo kultury ČR zapsalo Ještěd mezi nemovité kulturní památky 26. března 1998.
Ještěd konečně našel stálého majitele
V roce 2000 objekt kupují České radiokomunikace a.s. a zahajují jeho
nutnou údržbu. Restauraci i hotel pronajímají stejnému nájemci,
společnosti Ještěd spol. s r.o.. (leden 2000)
Ještěd Stavbou století
Ve stejném roce zvolila odborná i laická veřejnost Ještěd Stavbou století v české architektuře. (duben 2000)
Stavba prohlášena národní kulturní památkou
Od 1. ledna 2006 je vládním unesením Ještěd prohlášen za národní kulturní památku České republiky. (leden 2006)
Nová naděje pro Ještěd
V létě 2012 vzniklo občanské sdružení Ještěd 73. Číslovka odkazuje na
rok 1973, kdy byl Ještěd dokončen a otevřen. Cílem sdružení je vrátit
Ještědu jeho dřívější lesk a přitom zachovat jeho původní tvář. Sdružení
také chtělo rozhýbat další instituce a pomoci ke vzniku podkladů pro
potřebnou rekonstrukci Ještědu. (květen 2012)
Salónek má repliky původního nábytku
Sdružení Ještěd 73 představilo v září nově vybavený salónek na Ještědu,
pro který nechalo z peněz veřejnosti a sponzorů vyrobit repliky
původního nábytku dle technických výkresů arch. Otakara Binara. V
dalších letech pokračovalo sdružení, transformovaného mezitím na spolek,
v obnově dalších částí interiérů. Vždy za přispění Hotelu Ještěd,
Libereckého kraje a Českých Radikokomunikací. Na každé akci se významnou
měrou podíleli i lidé, kteří přispívali do veřejné sbírky. (září 2013)
Startují přípravy na rekonstrukci Ještědu
V létě 2015 vstupují do spolku Ještěd 73 jako členové Liberecký kraj,
České Radiokomunikace a Hotel Ještěd. Všichni vkládají díl peněz, ze
kterých se platí studie potřebné pro zpracování projektové dokumentace.
Začíná postupná práce, která není na první pohled vidět, ale je po
letech reálnou nadějí pro unikátní stavbu, která nutně potřebuje
celkovou rekonstrukci. (červen 2015)
(zdroj: https://www.jested.cz/cs/historie )
Od 13.1. 1907 stál na vrcholu tzv. Ještědský dům , krerý nechal postavit Německý horský spolek v roce 1906 . Stavba podle projektu Ernsta Schafera trvala jen 6 měsíců - Hubáčkův Ještěd se stavěl cca 7 let ) Byla to relativně jednoduchá , napůl dřevěná stavba. A kamenná věž jako rozhledna měla 28 metrů ( pro srovnání rozhledna Císařský kamen má 21 m, královka 23,5 metru ) . Chata byla otevřená celý rok. Kapacitu měla 400 osob, 23 pokojů, turistickou ubytovnu. Zpočátku měl dům v nájmu Ladislav Grund , bývalý šéf hotelu Zlatý Lev . Návštěvníci byli hlavně čeští Němci ,Češi chodili na Pláně, Proseče a na Rašovku . Dům stál na vrcholu až do 31.1. 1963 kdy vyhořel při rozmarazováni topení .
(autor příspěvku Karel Krenk)
Rodiče byli na dovolené,
navštívili Ještěd a odtud poslali pohledy svým synům sloužící ve
wehrmachtu . Záhadou mi je , jak se oba pohledy opět setkaly. Dlužno
poznamenat, že právě probíhala druhá heydrichiáda a v sousedním
Protektorátu bylo vyhlášeno stanné právo . Lidé se svými osudy jsou jen
hříčkou dějin. (autor příspěvku Karel Krenk)
archiv Karel Vlach
Futuristické montáže ....začátkem minulého století
Vrchol Ještědu v budoucnu
Pohlednice s vyobrazením budoucnosti byly na počátku století velmi oblíbené a rozšířeny.Není divu, že se vyráběly jako na běžícím pásu.Hora, lidé, zvířata a originální dopravní prostředky, jako například tramvaj zavěšená na lanu, zůstávaly stále stejné a podle potřeby se měnila jen charakteristická dominanta na vrcholu a příslušný text.Vyobrazené pohlednice známé i v jiných kombinacích (ledovec s novým ještědským hotelem apod.) a samozřejmě také přizpůsobené jiným lokalitám.V něčem se ale tvůrci těchto futuristických kreací nemýlili:Ačkoliv na prostřední pohlednici ještě neznali podobu nového hotelu na temeni, věděli už, že tam bude jezdit lanovka. Také skládající lyžař na první pohlednici předjíma budoucí slovanský areál, a balony a jiné létající vehikly možno klidně považovat za předchůdce dnešních rogalistů .Kamzíci jsou možná jen otázkou trpělivosti a času. Ještědská továrna naštěstí zatím postavena nebyla.
(zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman
Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997, nakladatelství 555 )
Ještěd v budoucnosti
V době odeslání této pohlednice, tedy v roce 1904, ještě nebylo rozhodnuto o tom, jak bude vypadat "nový hotel". Ten měl již brzy vyrůst na vrcholu hory, která vévodí nejen Ještědskému hřbetu, ale i městu Liberci, které leží pod ním v údolí Nisy. Ještědský hotel začali stavět až v roce 1906, ale zato byl již 13. ledna 1907 slavnostně otevřen. Do výstavby dnešní lanovky zbývaly v roce 1904 ještě téměř tři desetiletí. V silvestrovské fantazii autora pohlednice se proto jeho lanovka podobá spíše tehdejším libereckým tramvajím. Balony ani vzducholodi nad Ještědem nikdy nelétaly a na turisty nečekal ani nebezpečný ledovec, ani se na vrcholu mohutné hory nikdy neprodávalo kamzičí mléko.
Humorná koláž 1905
Ještěd jako sopka
Další z pohlednic, díky nimž se nám podařilo vyvrátit některé zatvrzelé omyly.Navzdory všem báchorkám učených geologů, že Ještěd nikdy nebyl sopkou, máme konečně důkaz opaku.Nezbývá než se ptát, co se za tím vším skrývá, proč se veřejnost nemůže dozvědět pravdu!?Přes intenzivní pátrání se nám zatím ještě nepodařilo nalézt žádného z hasičů,kteří při svém odvážném letu možná nahlédli pod pokličku tajemství. Jakmile se nám to podaří zjistit , přineseme neprodleně zprávu.
(zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997, nakladatelství 555 )
