Ještěd a lanovka

10.09.2022
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla

Starý Ještěd ještě s veřejnosti přístupnou terasou

nad horní stanicí lanovky a stará, ještě původní, kabinová lanovka z filmu Ošklivá slečna z roku 1959 s koncertem hereckých es Dany Medřické a Karla Högera.(archiv Luboš Janků )

kolorováno Fotočas Mirek
kolorováno Fotočas Mirek
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov
březen 1938 😉 z alba pana Adolfa Odrážky (dědeček Kateřiny Odrážkové)
březen 1938 😉 z alba pana Adolfa Odrážky (dědeček Kateřiny Odrážkové)
zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/
abebooks.com
abebooks.com
Starý hotel na Ještědu. Z archivu Otakara Binara
Starý hotel na Ještědu. Z archivu Otakara Binara
v roce 1933 finišovaly práce na lanovce (archv Ještědská lanovka)
v roce 1933 finišovaly práce na lanovce (archv Ještědská lanovka)

Zahájení provozu lanové dráhy na Ještěd v roce 1933

 Ještěd bez lanovky — to by nebylo ono. Za zrod vděčné turistické atrakce, ale zejména výkonného dopravního prostředku mohou Liberečané vděčit Československým státním drahám a Německému horskému spolku pro Ještědské a Jizerské hory — majiteli hotelu na vrcholu Ještědu. První vážné úvahy o stavbě lanovky se objevují v roce 1924, ale trvalo ještě dlouho, než došlo k prvnímu výkopu = stalo se tak 15. června 1932. Generálním dodavatelem stavby se stala firma František Wiesner z Chrudimě, pozdější Transporta. Lana se k budoucí dolní stanici dokutálela z kladenského Kabla (z nádraží v Horním Růžodolu doslova), kabiny vyrobila Vagónka Bohemia z České Lípy, jejich závěsy firma Wiesner. Elektrická výzbroj pocházela ze Škody Plzeň. Výstavba lanovky trvala s dvanácti dny jeden rok, a právě den slavnostního zahájení provozu 27. června 1933 je zachycen na pohlednici. (zdroj: Libereckým krajem s dobovými pohlednicemi - po zemi, na vodě i vzduchem, 2013)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka

JEŠTĚD A LANOVKA

Česko má hned několik lanovek, které jsou v některém ohledu nejstarší. Lanovka, která jezdí na Ještěd, k nim patří - je nejstarší dosud jezdící kabinovou lanovkou. Vznikla na počátku 30. let minulého století a v provozu je od 27. června 1933. V té době však první svého druhu nebyla. Již o pět let dříve vznikla lanovka na krkonošskou Černou horu, která však dnes již jezdí jako kabinková v jiné trase.

Záměr vybudovat zde lanovku předložil už roku 1924 Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, který byl majitelem hotelu na Ještědu. Návrh vypracoval ing. Roman Wienberger, zástupce firmy Adolf Bleichert a spol. z Lipska.

Později však byl projekt i samotná realizace na náklady ČSD zadána známé chrudimské strojírně František Wiesner. Byla to druhá lanová dráha v tehdejším Československu. Měla šikmou délku tratě 1183 m s převýšením 400 m a na trase dvě podpěry s výškou 20 a 26 m.

Kabinová lanovka s kyvadlovým provozem dosahovala maximální rychlosti 5 m/s, hodinová kapacita činila 330 osob. Její provoz běžel bez závad i během temné nacistické okupace. Až koncem roku 1971 musela být lanovka odstavena pro krajní opotřebení. Byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce

Po zásadní rekonstrukci, zahájené v prvních měsících roku 1972 a ukončené r. 1975, zbyla z původního zařízení jen nepatrná část konstrukce v dolní a horní stanici. Liberecká dráha je však dnes označována za nejstarší provozní kabinovou lanovku v Česku. Starší lanovka v krkonošských Janských Lázních byla totiž zrušena a nahrazena na jiném místě odlišnou konstrukcí.
Trať byla rekonstruována jako dvoulanová. Původní podpěry byly nahrazeny jedinou o výšce 30 m. Nové kabiny mají nosnost 35 osob. Šikmá délka tratě je nyní 1188 m, převýšení 401,7 m, přepravní rychlost 10 m/s. Lanovka přepraví až 525 osob za hodinu.

V říjnu 2000 byla při pravidelné kontrole po letní sezoně vyměněna celá jedna kabina, která prošla generální opravou.

Zájem turistů se zvyšoval a v červenci 2001 svezla lanovka za jediný měsíc více než 50 000. To si vyžádalo úpravu jízdního řádu z hodinových intervalů na půlhodinové. V některých dnech začala lanovka jezdit bez přestávek.

V současné době vyveze lanovka v průměru ročně přes 250 tisíc turistů. Když jí bylo v roce 2003 (na snímku) 70 let, svezlo se na ní během celé její historie na 19 milionů lidí.

Lanovka slouží i k zásobování horského hotelu na Ještědu. Za celou dobu provozu lanovky nedošlo k žádné větší závadě ani k ohrožení cestujících.

Horní stanice na Ještědu stojí ve výšce rovných 1000 m. n. m.
Dolní stanice Horní Hanychov je ve výšce 600 m n. m. (zdroj ČT24)

Od tragické nehody 31.10.2021 je provoz lanové dráhy na neurčitou dobu zastaven, pravděpodobně bude nahrazena zcela novou lanovkou.

archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Na JEŠTĚDU Čekání na lanovku, jestli někdy nějaká ještě přijede... 🙁  (color Fotočas)
Na JEŠTĚDU Čekání na lanovku, jestli někdy nějaká ještě přijede... 🙁 (color Fotočas)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
1985 (https://www.ebay.com)
1985 (https://www.ebay.com)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Ta pěkně houpala přes stožáry (archiv Jarda Veselský)
Ta pěkně houpala přes stožáry (archiv Jarda Veselský)
60.léta
60.léta
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
archiv Věra Nová
archiv Věra Nová
1951 (archiv Zuzana Kudrnová)
1951 (archiv Zuzana Kudrnová)
archiv Aleš Melichar
archiv Aleš Melichar
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
1982 (archiv Marcela Holubářová)
1982 (archiv Marcela Holubářová)
archiv L.Mencl
archiv L.Mencl
O přestavbě lanovky na Ještěd v Rudém právu 17.7.1972 (archiv ing. Rudolf Kittler)
O přestavbě lanovky na Ještěd v Rudém právu 17.7.1972 (archiv ing. Rudolf Kittler)
archiv Jiří Cvrček
archiv Jiří Cvrček
archiv Zdeňka Posledníková
archiv Zdeňka Posledníková
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov
archiv Zlomax Maxík Zlomaxov
1961 (archiv T.Majer)
1961 (archiv T.Majer)
archiv Jana Šimona
archiv Jana Šimona
1945 (archiv Evžen Šimek)
1945 (archiv Evžen Šimek)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
60.léta
60.léta
duben 1968. (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
duben 1968. (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
Zlomax Maxík Zlomaxov
Zlomax Maxík Zlomaxov
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci
archiv Honza Pulpán
archiv Honza Pulpán
Zdroj : Liberecko - obrazový soubor barevných listů v obálce Foto B. Jakoubě (archiv Jitky Horušické)
Zdroj : Liberecko - obrazový soubor barevných listů v obálce Foto B. Jakoubě (archiv Jitky Horušické)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Vzpomínka na lanovku. 80 léta 20 století (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
Vzpomínka na lanovku. 80 léta 20 století (archiv Jaroslav Reichenberg Karel)
zdroj: https://jestedskalanovka4.webnode.cz/
zdroj: https://jestedskalanovka4.webnode.cz/
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
J E Š T Ě D 1961- zima  ((color Fotočas)
J E Š T Ě D 1961- zima ((color Fotočas)
Liberec - lanovka na Ještěd (razítko 1951) (archiv Eva Blum)
Liberec - lanovka na Ještěd (razítko 1951) (archiv Eva Blum)
archiv L. Mencl
archiv L. Mencl
archiv Laurel Isabel
archiv Laurel Isabel
1941 autor: Paul Schulz (archiv J.Peterka)
1941 autor: Paul Schulz (archiv J.Peterka)
Poštou prošlo 13. IV. 1937 (archiv T.Stracke)
Poštou prošlo 13. IV. 1937 (archiv T.Stracke)
1941 (archiv J.Peterka)
1941 (archiv J.Peterka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1.6.2018 foto Michael Postma
1.6.2018 foto Michael Postma
1.6.2018 foto Michael Postma
1.6.2018 foto Michael Postma
1.6.2018 foto Michael Postma
1.6.2018 foto Michael Postma
Ještěd kolem roku 1935 a 25.8.2021
Ještěd kolem roku 1935 a 25.8.2021
Ještěd v roce 1950 a 25.8.2021
Ještěd v roce 1950 a 25.8.2021

22.10.2007 Zkracování nosného lana.

(foto Petr Šimr)

3.11.2008 Pravidelná odstávka lanovky před zimní sezonou.

(foto Petr Šimr)

Zaměstnanci lanovky provádějí pravidelnou údržbu a roční kontrolu celého zařízení. Každé dva roky zároveň mění uchycení tažného lana vždy jedné lanovky. Technici odstraní asi třicet centimetrů z konce lana a nový konec upraví pro další dvouleté tahání kabiny lanovky. Celá tato oprava podléhá přísné kontrole, včetně rentgenování navazujících součástí. Listopad 2011. (foto Petr Šimr)
Zaměstnanci lanovky provádějí pravidelnou údržbu a roční kontrolu celého zařízení. Každé dva roky zároveň mění uchycení tažného lana vždy jedné lanovky. Technici odstraní asi třicet centimetrů z konce lana a nový konec upraví pro další dvouleté tahání kabiny lanovky. Celá tato oprava podléhá přísné kontrole, včetně rentgenování navazujících součástí. Listopad 2011. (foto Petr Šimr)
Zaměstnanci lanovky provádějí pravidelnou údržbu a roční kontrolu celého zařízení. Každé dva roky zároveň mění uchycení tažného lana vždy jedné lanovky. Technici odstraní asi třicet centimetrů z konce lana a nový konec upraví pro další dvouleté tahání kabiny lanovky. Celá tato oprava podléhá přísné kontrole, včetně rentgenování navazujících součástí. Listopad 2011. (foto Petr Šimr)

31. 10. 2021

Na Ještědu spadla jedna kabina lanovky. Na místě neštěstí je jeden mrtvý, lidé z druhé kabiny jsou bez zranění.

Článek K pádu jedné z kabin došlo v neděli kolem půl druhé odpoledne. Kabina spadla u prvního pilíře lanovky a je zcela zdemolovaná. Uvnitř byl v tu chvíli pouze průvodčí, který při pádu přišel o život. "Průvodčí lanovku neřídí, ta se řídí mimo prostor kabin ze spodní stanice. Průvodčí může se stanicí jen komunikovat vysílačkou," vysvětluje Lukáš Kubát, mluvčí Českých drah, které lanovku na Ještěd provozují.

"V souvislosti s událostí na lanové dráze jsme už zahájili úkony trestního řízení pro přečin obecného ohrožení z nedbalosti. Zároveň žádáme dosud nevyslechnuté svědky pádu kabiny, aby se nám ozvali na linku 158," uvedla na Twitteru policie. Vyšetřování příčin nehody může trvat několik měsíců. "Příčina neštěstí bude předmětem vyšetřování Drážní inspekce.

Jediné, co je teď zřejmé, je, že došlo k destrukci tažného lana," řekl ředitel Odboru provozu osobní dopravy Českých drah Tomáš Mohr. Upozornil také, že lanovka procházela pravidelnými testy, které neodhalily žádný hrozící defekt. "I proto teď nelze určit, co a proč se přesně stalo," dodal Mohr.

Druhá kabina, ve které se v době neštěstí nacházelo 14 lidí, zůstala viset na laně. Hasiči všechny cestující i druhého průvodčího evakuovali pomocí záchranné techniky z výšky zhruba 15 metrů.

foto Jan Ptáček
foto Jan Ptáček
foto Jan Ptáček
foto Jan Ptáček
foto Jan Ptáček
foto Jan Ptáček
foto Jan Ptáček
foto Jan Ptáček
foto Michael Myers
foto Michael Myers

Tažné lano lanovky na Ještěd se přetrhlo už v roce 1944, zjistil badatel

Přetržení tažného lana s následným pádem kabiny lanovky na Ještěd v Liberci před dvěma lety nebylo první takovou nehodou v její historii, jak se dosud uvádělo. Badatel ze Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous zjistil, že tažné lano lanovky prasklo už v roce 1944. Tehdy ale měla lanovka dvě tažná lana a nehoda neměla tragické následky jako ta na konci října 2021, kdy zemřel průvodčí v jedné z kabin.

"V roce 1944 to bylo spojeno s nějakým úrazem, ale ten úraz nastal až při evakuaci z lanovky. To znamená, nesouvisel s tím systémem lanovky," řekl ČTK Rous. Drobná nehoda se podle něj na lanovce zřejmě stala i v 50. letech minulého století, kdy se následně musely vyměnit kabiny lanovky. Strojník tehdy možná lanovku nedobrzdil a kabina ve stanici nabourala.

Lanovka se starým systém jezdila na Ještěd do rekonstrukce, která se dělala mezi lety 1971 a 1974. A přestože původní i nová lanovka fungovaly na podobném principu, systém jištění byl rozdílný. Původní lanovka z roku 1933 měla dvě tažná a dvě přítažná lana, ale žádnou nouzovou brzdu. "Ten systém byl udělán tak, že kdyby náhodou prasklo jedno z těch tažných lan, tak napínací kotouče se vychýlí, vypnou koncový spínač a lanovka se zastaví," vysvětlil fungování původní lanovky Rous. To se také stalo při nehodě v roce 1944.

Po rekonstrukci v 70. letech "zůstalo" lanovce po jednom tažném a přítažném laně. "Protože lanovka byla jenom na jednom tažném laně, tak žádný projektant by ji neprojektoval bez nějakých dalších bezpečnostních prvků," řekl Rous. Nová lanovka tak dostala čelisťovou brzdu se třemi různými prvky aktivace, z toho dva byly automatické. "To znamená, když to řeknu zjednodušeně, tak běhoun této nové generace byl vybaven brzdou a ta brzda měla tři nezávislé ovládací prvky. V tom byl asi ten největší rozdíl," dodal Rous.

Odpověď na otázku, proč nový systém jištění v roce 2021 při tragické nehodě selhal, může podle Rouse dát jen šetření odborníků. Z dokumentů, které měl ale možnost prostudovat, se domnívá, že oba automatické prvky jištění byly z neznámých důvodů v minulosti z lanovky odstraněny. Jeden z nich pravděpodobně už mezi lety 1975 a 1984.

Tragická nehoda se na lanovce stala 31. října 2021. Po přetržení tažného lana jedna z kabin spadla na zem zhruba z třicetimetrové výšky. Při nehodě zemřel průvodčí, v kabině pro 35 lidí byl sám. Třinácti cestujícím ve druhé kabině se nic nestalo, neboť zůstala viset na nosném laně 15 metrů nad zemí. Průvodčímu se podařilo ručně aktivovat záchrannou brzdu a kabinu, která prudce sjížděla zpátky k dolní stanici, zastavit.

Policisté vyšetřování nehody ani po bezmála dvou letech neuzavřeli, to samé platí i pro Drážní inspekci. Podle jejího generálního inspektora Jana Kučery šetření zřejmě potrvá ještě zhruba čtvrt roku.

ztdroj:https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/lanovka-jested-pretrzene-lano.html?fbclid=IwAR3yl0oZNoZvB7hUzOeN493A5p06IjIrqzItYm7DP9WuqTlrMDpLt68n-3I

Lanovka na Ještěd se dočká obnovy. Bude mít zcela jinou podobu 

Sobota, 25. března 2023, 12:00 Lanovku na Ještěd město Liberec znovu obnoví. České dráhy do obnovy ale již investovat nechtějí. Čeká se jen na znalecké posudky z obou stran. Kyvadlový systém se dvěma kabinami nahradí oběžný systém s menšími kabinkami.

Lanovka na Ještěd se po tragické havárii znovu dočká obnovy. Nebude ji však dále provozovat společnost České dráhy. "České dráhy chtějí mít do konce dubna hotové odhady ceny nemovitostí a pozemků lanovky na Ještěd. Společnost má už vybraného znalce, který dělá posudek na hodnotu majetku. Ten byl v minulých měsících vymezen k převodu. Na straně města výběr znalce pokračuje. Aby byla totiž cena ověřena z obou stran, musí být dva znalecké posudky," sdělil náměstek generálního ředitele Českých drah Jiří Ješeta. Lanovka je mimo provoz po tragické havárii z konce října 2021. České dráhy do její obnovy investovat nechtějí. Náklady se odhadují na 250 až 300 milionů korun. Město Liberec má zájem lanovku převzít. Záměr jednomyslně schválilo zastupitelstvo města loni v listopadu. "Jakmile bude posudek dokončen, my to předpokládáme do konce dubna, tak pak budeme moci v průběhu května, června postoupit dál v projednání samotného prodeje," doplnil Ješeta.
Dvoukabinovou lanovku na Ještěd vybudovala v letech 1932 až 1933 na náklady Československých státních drah chrudimská firma František Wiesner. Ročně přepravila kolem čtvrt milionu cestujících. Předloňská tragédie byla první v její téměř devadesátileté historii. Na konci října 2021 se přetrhlo tažné lano a jedna ze dvou kabin spadla. Při nehodě zemřel průvodčí. V kabině pro pětatřicet lidí byl sám. Druhou kabinu se průvodčímu podařilo zastavit. Vyšetřování nehody zatím policie neuzavřela, čeká na znalecký posudek. Liberec chce lanovku obnovit. Zkusí proto zajistit soukromého investora, který by ji zaplatil a následně provozoval. Jen základní oprava není ale podle výrobců lanovek možná vzhledem k bezpečnostním předpisům. Z možných řešení se zatím jako nejpravděpodobnější jeví následující varianta. Kyvadlový systém se dvěma kabinami pro pětatřicet lidí nahradí oběžný systém s menšími kabinkami pro osm až deset cestujících. V plánu Liberce je také prodloužení lanovky zhruba o 800 metrů ke konečné tramvajové trati v Horním Hanychově. Obnovu by mohlo zkomplikovat případné zapsání lanovky nebo některé její části mezi kulturní památky. Podnět dostalo ministerstvo kultury loni na konci roku. "My jsme se to dozvěděli z médií, ale podle našich právníků to na proces prodeje nemá žádný vliv," dodal Ješeta.
Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/32366-odhady-ceny-lanovky-na-jested-by-chtely-mit-ceske-drahy-do-konce-dubna.html?fbclid=IwAR1yoLFb8I_Haj0idkEK8zOuEoDbRgplkLNPEgDdUKDoNA3EeE5L-tNlrqQ&utm_source=copy


Liberecká policie má posudek důležitý k uzavření šetření pádu ještědské lanovky

Čtvrtek, 13. dubna 2023, 11:11 Policie v Liberci dostala multioborový znalecký posudek, který je důležitý pro uzavření jejího vyšetřování předloňského pádu kabiny visuté lanovky na Ještěd. Vyšetřovatel zřejmě bude potřebovat ještě řádově týdny na vyhodnocení a rozhodnutí o dalším postupu, řekla regionální mluvčí policie Ivana Baláková.

Při pádu kabiny ještědské lanovky zemřel na konci října 2021 průvodčí. Policisté neštěstí vyšetřují pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti, nikoho konkrétního dosud neobvinili. Posudek si policejní vyšetřovatel zadal u Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, znalci na jeho vyhotovení pracovali více než rok. "K otázkám, které s případem souvisejí, se vyjadřovalo několik soudních znalců," řekla Baláková. Výsledky jejich zkoumání obdržel vyšetřovatel tento týden v úterý. "Nyní bude odpovědi na zadané otázky zapracovávat a porovnávat v rámci spisového materiálu, který už má vytvořený. A pak rozhodne o dalším postupu. To bude trvat zřejmě týdny," dodala mluvčí policie. Na výsledky posudku čeká i Drážní inspekce. Její mluvčí Martin Drápal už dříve řekl, že bez něj nemohou uzavřít vlastní šetření. Tragická nehoda z 31. října 2021 byla první na této lanovce od jejího vybudování v roce 1933. Po přetržení tažného lana spadla jedna ze dvou kabin visuté lanovky a zemřel průvodčí. V kabině pro 35 lidí byl sám. Třinácti cestujícím ve druhé kabině se nic nestalo, zůstala viset na nosném laně 15 metrů nad zemí. Průvodčímu se podařilo aktivovat záchrannou brzdu a kabinu, která po přetržení tažného lana prudce sjížděla zpátky k dolní stanici, zastavit. Dvoukabinová lanovka na Ještěd je od tragické nehody mimo provoz. Je ve vlastnictví Českých drah, které ale nechtějí do její obnovy investovat. Náklady se odhadují na 250 až 300 milionů korun. Dopravce jedná s městem Liberec, které má zájem lanovku převzít. Záměr jednomyslně schválilo zastupitelstvo města loni v listopadu. Nyní se zpracovávají odhady ceny nemovitostí a pozemků lanovky.

Autoři ČTK | Foto Denisa Albaniová
Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/krimi/32545-liberecka-policie-ma-posudek-dulezity-k-uzavreni-setreni-padu-jestedske-lanovky.html?utm_source=copy

Prezentace Anny Marešové, designérky nové lanovky na Petřín.
Prezentace Anny Marešové, designérky nové lanovky na Petřín.

Liberec bude posuzovat variant obnovy lanové dráhy na Ještěd 

Ta je mimo provoz po tragické nehody z října 2021. Varianty vzešly ze studie proveditelnosti, kterou jsme vám včera představili v zaplněné Varšavě. Studie proveditelnosti od libereckého ateliéru SIAL, k níž se vyjadřujete také VY, občané města, se stane jedním z klíčových dokumentů, na základě kterého se vedení města a zastupitelstvo rozhodne, jak bude vypadat budoucí podoba nové lanové dráhy na Ještěd. Ještě předtím ale musí dojít k prodeji lanovky, kterou dosud vlastní České dráhy. Studii představili zástupci města, primátor Jaroslav Zámečník a náměstek Jiří Janďourek a samozřejmě SIAL architekti a inženýři. 

Zvláštním hostem byla Anna Marešová, designérka lanovky na Petřín. Podněty a připomínky nám můžete zasílat přes formulář na webu města: https://www.liberec.cz/lanovka/

Pro ty, kteří 13.2.2024 nemohli přijít osobně do kina Varšava, máme videozáznam z představení studie proveditelnosti a následné diskuze s veřejností:

Podněty a připomínky nám můžete zasílat přes formulář na webu města: https://www.liberec.cz/lanovka/

26.3.2024 

České dráhy jsou ochotné prodat Liberci lanovku na Ještěd za 35 milionů Kč. Na přípravu výkupu dohlížel také ministr dopravy Martin Kupka. O samotném výkupu a variantě budoucí lanovky by mělo být jasno na konci dubna. Více k tomu v dnešní reportáži řekne náměstek primátora Petr Židek.Připomínáme anketu, kde můžete až do poloviny dubna hlasovat o tom, jaký typ lanovky bude podle vás nejlepší

 https://www.liberec.cz/lanovka/

2035 - dokázali jsme to! 🚠🚠 Nová lanovka v provozu. (vytvořil Radek Drbohlav 20.4.2024)
2035 - dokázali jsme to! 🚠🚠 Nová lanovka v provozu. (vytvořil Radek Drbohlav 20.4.2024)

Takřka ve stejné trase bylo plánováno prodloužení tramvajové tratě při rekonstrukci po roce 2000. Vycházelo z nynější konečné zastávky Horní Hanychov, odbočení doprava a podél Beranovy cesty. Trať měla být jednokolejná s konečnou zastávkou "Horní Hanychov lanovka" postavenou vpravo, vedle budovy dolní stanice lanovky. Zastávka měla být v hale, kde měly být dvě kusé koleje. Stavebně upraveno pro přestup na lanovku "suchou nohou". (autor příspěvku Čech Lands)

Dvě zajímavosti k lanovce na Ještěd

První projekt připravil Roman Weinberger v roce 1926 a ve dnech 15. a 16. listopadu 1926 se uskutečnilo úřední místní šetření v terénu. V této době se ještě uvažovalo o delší trase se čtyřmi podpěrami, která začíná: "...nedaleko konečné stanice pouliční elektrické dráhy v Horním Hanychově a odtud vede přímočaře směrem ku nejvyššímu vrchu Ještědu." Druhou zajímavostí je rozsah pozemků ve vlastnictví ČSD v roce 1931. Ale za povšimnutí stojí trkač na Ještěd i "pokroucená" realita

(autor příspěvku Ivan Rous)

Poznámka č. 2 k lanovce na Ještěd.

Nechci tvrdit, že debata o podobě horní stanice lanové dráhy úplně z mediálního prostoru vypadla, ale faktem je, že horský hotel a vysílač Ještěd je národní kulturní památkou s aspirací do seznamu UNESCO. Tak bych tak nějak čekal, že podstatnou(!) součástí debat od prvopočátku bude důraz na minulou/současnou/budoucí podobu horní stanice.

 Je vzdálena 20 m od vysílače a dost zásadním způsobem utváří celý vrchol. V roce 1926 se krajinným rázem a podobou horní stanice prakticky začínalo, tak snad nebudeme ve 21. století krajinným rázem a architekturou končit.

(autor příspěvku Ivan Rous)

Třetí poznámka k lanovce na Ještěd

Teprve dnes se podařila vyřešit malá záhada ohledně kabin lanovky.
Na ještědské lanovce sloužily tři generace. První v letech 1933-1953, druhá 1953 - 1971 a poslední 1974 - 2021. Na snímku je právě druhá generace s rokem výroby 1952.
Třeba je v nějaké zahradě odložená, třeba je z ní včelín, nebo stánek.

(autor příspěvku Ivan Rous)

archiv Ivana Rouse
archiv Ivana Rouse
archiv Ivana Rouse
archiv Ivana Rouse
 

Horní stanice lanové dráhy hotelu Ještěd

Horní stanice lanové dráhy horského hotelu Ještěd je obložena místním kamenem. Působením povětrnostních vlivů se některé kameny uvolnily. Mezi kameny byly vypadané spáry a do objektu tak zatékalo.V rámci rekonstrukce byly doplněny spáry a uvolněné kameny za použití webermix lícový(https://bit.ly/webermax-lícový). Aby fasáda lépe odolávala drsnému počasí, byly spáry ošetřeny hydroizolační nátěrem Webertec 824 (https://bit.ly/webertec-824). Zároveň byla provedena hydrofobizace kamene nátěrem Webertec SHC (https://bit.ly/webertec-shc).

(zdroj: https://www.profiklub.cz/

horní stanice - velín
horní stanice - velín
horní stanice - pohon tažného lana
horní stanice - pohon tažného lana
dolní stanice - napínání nosného a přítažného lana
dolní stanice - napínání nosného a přítažného lana
dolní stanice - záloha nosných lan pro popouštění
dolní stanice - záloha nosných lan pro popouštění
horní stanice - nástupiště
horní stanice - nástupiště
dolní stanice - závaží nosného a přítažného lana
dolní stanice - závaží nosného a přítažného lana
Výstava Lanovka na Ještěd v Technické muzeum Liberec, 30. dubna 2024, Liberec. Hlavní exponáty - dvě původní lanovkové kabiny - zapůjčilo Severočeské muzeum, které se podílelo na přípravě scénáře expozice. (Autor: Petrášek Radek | Zdroj: CTK)
Výstava Lanovka na Ještěd v Technické muzeum Liberec, 30. dubna 2024, Liberec. Hlavní exponáty - dvě původní lanovkové kabiny - zapůjčilo Severočeské muzeum, které se podílelo na přípravě scénáře expozice. (Autor: Petrášek Radek | Zdroj: CTK)
Výstava Lanovka na Ještěd v Technické muzeum Liberec, 30. dubna 2024, Liberec. Hlavní exponáty - dvě původní lanovkové kabiny - zapůjčilo Severočeské muzeum, které se podílelo na přípravě scénáře expozice. Na snímku ukázka nosného a tažného lana. (Autor: Petrášek Radek | Zdroj: CTK)
Výstava Lanovka na Ještěd v Technické muzeum Liberec, 30. dubna 2024, Liberec. Hlavní exponáty - dvě původní lanovkové kabiny - zapůjčilo Severočeské muzeum, které se podílelo na přípravě scénáře expozice. Na snímku ukázka nosného a tažného lana. (Autor: Petrášek Radek | Zdroj: CTK)

Historie první kabiny sahá do roku 1933, po vyřazení z provozu soužila jako bufet, kůlna či včelín. Doplňuje ji lanovková kabina z roku 1975, která až do roku 2021 sloužila jako náhradní.

Právě převoz kabiny číslo 1 se stal jedním z kroků, který předcházel vytvoření stálé expozice. Neobešel se bez náročné logistiky. Pracovníci Technického muzea museli rozebrat celou jednu stěnu pavilonu B, aby sem jeřábové rameno mohlo kabinu lanovky umístit. "Dva pracovníci museli přes noc vzniklý otvor hlídat, aby tudy nikdo nevlezl a nedělal v muzeu neplechu. Spíše než váha kabiny je problém její neforemnost, která ztěžuje manipulaci," přiblížil stěhování ředitel Technického muzea, Jiří Němeček. Dlouhodobá výstava zapadla do muzejní koncepce, která se zaměřuje na další dopravní prostředky. V plánu je i přednáška o samotné lanové dráze na Ještěd. Nová expozice je zároveň větší akcí před vypuknutím zářijových oslav u příležitosti 10. výročí libereckého muzea.

ZDROJ:https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/kabina-lanovky-na-jested-slouzila-jako-vcelin-nyni-laka-na-muzejni-vystavu-20240.html?utm_medium=referral&utm_campaign=social_redirection&utm_source=facebook

V Technickém muzeu v Liberci je první i poslední kabina lanovky na Ještěd

Aktualizace: 30.04.2024

Liberec - Dvě lanovkové kabiny jsou hlavními exponáty výstavy v Technickém muzeu v Liberci zaměřené na lanovou dráhu na Ještědu. Jedna je z roku 1933, kdy lanovka zahájila provoz. Druhá z roku 1975 byla náhradní kabinou až do tragické nehody v roce 2021, která ukončila její provoz. Kdo na výstavě vstoupí do novější kabiny, uvidí panorama Liberce. Naskytne se mu tak stejný pohled, jaký měli cestující, když sjížděli kabinou lanovky z vrcholu Ještědu. ČTK to dnes řekl za muzeum Jiří Konvalinka.

"Vybrali jsme takový poměrně zajímavý pohled za zimního svítání, takže je to pohled, který asi Liberečané vidět nemohli, protože při svítání kabiny ještě nejezdily," řekl Konvalinka.

Zajímavý je podle něj pro návštěvníky i pohled na obě kabiny stojící vedle sebe, kdy starší je opticky výrazně menší. Kapacitně ale byly srovnatelné, do starší se vešlo 30 cestujících a do novější 35. "Takže rozdíl v počtu osob není tak velký. Je to asi způsobeno tím, že v nové kabině byla ohrádka pro průvodčího, která ve staré kabině nejspíš nebyla. Ta zabírala poměrně dost místa," uvedl Konvalinka.

Na výstavě je ale jen torzo staré kabiny. "Má pohnutou historii. Když přestala jezdit na lanovce někdy v 50. letech, tak byla asi prodána nějakému soukromníkovi. Sloužila jako pojízdná dílna, jako nějaké občerstvení a skončila na zahradě jako včelín," řekl Konvalinka. Kabinu její poslední majitel daroval Severočeskému muzeu v Liberci, které ji pro výstavu v Technickém muzeu dočasně zapůjčilo. "Severočeské muzeum má záměr kabinu z poloviny opravit do původního stavu a z poloviny nechat v tom nouzovém stavu, aby demonstrovala historii konkrétního objektu," dodal Konvalinka.

Na výstavě nechybí ani řada menších artefaktů spojených s lanovkou, například část nosného či tažného lana nebo signalizační panel z kabiny. "Kromě toho je tady dost informačních tabulí, které obsahují nejen historická data o lanovce na Ještěd, ale i obecně o lanových drahách. To připravil Ivan Rous ze Severočeského muzea," uvedl Konvalinka.

Podle údajů na panelech ještědská lanovka začala jezdit v roce 1933 a zpočátku se potýkala s technickými problémy. Jen do konce roku 1933 měla 60 závad a zřejmě ještě další tři roky trvalo, než se podařilo její provoz stabilizovat. Vystřídaly se na ní tři generace kabin. Z druhé, jež jezdily v letech 1955 až 1971, se zřejmě nedochovala žádná. Druhá generace vozů se na lanovce objevila nejspíš po havárii, kdy kabina z první generace narazila při inspekční cestě do stanice.

Provoz lanovky na Ještěd ukončila jiná nehoda. V říjnu 2021 spadla po přetržení tažného lana jedna z kabin a zemřel průvodčí. Ani taková nehoda nebyla pro ještědskou lanovku první. Tažné lano se přetrhlo už v roce 1944. Tehdy ale měla lanovka jiný systém jištění s dvěma tažnými lany a nehoda neměla tragické následky.

O obnovení provozu lanovky usiluje město Liberce, stane se tak ale zřejmě nejdřív v roce 2029. Lanovka navíc bude mít asi jinou podobu. Její trasa bude prodloužená ke konečné tramvaje a kyvadlový systém nahradí jedna velkokapacitní kabina zavěšená na dvou lanech.

ZDROJ: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2512700

Výstava Lanovka na Ještěd v Technické muzeum Liberec, 30. dubna 2024, Liberec. Hlavní exponáty - dvě původní lanovkové kabiny - zapůjčilo Severočeské muzeum, které se podílelo na přípravě scénáře expozice. (Autor: Petrášek Radek | Zdroj: CTK)
Výstava Lanovka na Ještěd v Technické muzeum Liberec, 30. dubna 2024, Liberec. Hlavní exponáty - dvě původní lanovkové kabiny - zapůjčilo Severočeské muzeum, které se podílelo na přípravě scénáře expozice. (Autor: Petrášek Radek | Zdroj: CTK)

Lanovka okem Ivana Rouse

"Dívám se na to z pohledu dějin techniky. A tam platí jedna zásadní věc. Pokud nějaký projektant navrhne systém lanovky, tak je tam vždycky počítáno s automatickými bezpečnostními prvky. Pokud tady ten systém nezafungoval, tak se ptám, proč se tak stalo.

A to, že tam některé zabezpečovací prvky chyběly, znamená, že byly z nějakých důvodů odstraněny. Důvody mohou být různé," říká Ivan Rous.

V rozhovoru zazní i to, že vyšetřování tragické nehody se podle Policie České republiky po dvou letech chýlí k závěru a s výsledky by měla být veřejnost seznámena v druhé polovině listopadu 2023. Na výsledky šetření čeká podle tiskového odboru magistrátu také vedení města Liberce, které jedná s majitelem lanovky, tedy Českými drahami, o jejím možném prodeji.

Pár "nových" fotek ještědské lanovky. 80. léta 20. stol. 

Původní barevná kombinace a pěkné záběry na závěs a běhoun; zakončování a zatahování lana do formy na zalití kovem. Poslední obrázek je defektoskopie na nosném laně. (archiv Ivan Rous)

O zabezpečovacích systémech lanovky na Ještědu s kurátorem průmyslových sbírek Severočeského muzea Ivanem Rousem

27. říjen 2023

Inverze 1999

(archiv Petr Šimr)

Na lanovku zbyly jen vzpomínky

archiv Jana Zahurancová
archiv Jana Zahurancová
Poštovní razítko z 22.IX. 1934 ( archiv Tomáš Stracke)
Poštovní razítko z 22.IX. 1934 ( archiv Tomáš Stracke)
1957
1957
kolorováno Starý Liberec
kolorováno Starý Liberec
fotografie s dívkou datováno 2.8.1942 (archiv Tomáš Stracke)
fotografie s dívkou datováno 2.8.1942 (archiv Tomáš Stracke)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
archiv J.Hůlka - **Ještěd a lanovka ** 1933 - tedy rok, kdy byla uvedena do provozu
archiv J.Hůlka - **Ještěd a lanovka ** 1933 - tedy rok, kdy byla uvedena do provozu
1938 - KABINOVÁ LANOVKA NA JEŠTĚDU V LIBERCI  (color Fotočas)
1938 - KABINOVÁ LANOVKA NA JEŠTĚDU V LIBERCI (color Fotočas)
archiv Tomáš Stracke
archiv Tomáš Stracke
abebooks.com
abebooks.com
archiv Lucie Tučníková
archiv Lucie Tučníková
1945 (archiv Evžen Šimek)
1945 (archiv Evžen Šimek)
1964 (Vilém Boháč)
1964 (Vilém Boháč)
archiv Zdeněk Štěpánek
archiv Zdeněk Štěpánek
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
archiv Honza Pulpán
archiv Honza Pulpán
archiv Honza Pulpán
archiv Honza Pulpán
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv Luboš Mencl
archiv Luboš Mencl
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1938 (archiv Tomáš Stracke)
1938 (archiv Tomáš Stracke)
archiv Tomáš Stracke
archiv Tomáš Stracke
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
LANOVKA NA JEŠTĚD Lanová dráha Horní Hanychov – Ještěd je kyvadlová dvoukabinová visutá lanová dráha. Je v provozu od roku 1933, od roku 1975 v rekonstruované podobě. Dne 31. října 2021 došlo k nehodě lanové dráhy, pád jedné z kabin nepřežil jeden člověk. Od té doby je dráha zatím mimo provoz.  /color Fotočas /
LANOVKA NA JEŠTĚD Lanová dráha Horní Hanychov – Ještěd je kyvadlová dvoukabinová visutá lanová dráha. Je v provozu od roku 1933, od roku 1975 v rekonstruované podobě. Dne 31. října 2021 došlo k nehodě lanové dráhy, pád jedné z kabin nepřežil jeden člověk. Od té doby je dráha zatím mimo provoz. /color Fotočas /
razítko 1942
razítko 1942
archiv Martin Forster
archiv Martin Forster
1964 (Vilém Boháč)
1964 (Vilém Boháč)
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
archiv Birgit Knöpfle
archiv Birgit Knöpfle
1946 (archiv Zuzana Kudrnová)
1946 (archiv Zuzana Kudrnová)
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
Poetická fotografie z roku 1958 z podještědského exteriéru, kdy vše ještě fungovalo tak jak mělo...!! Krása. 😃  color Fotočas
Poetická fotografie z roku 1958 z podještědského exteriéru, kdy vše ještě fungovalo tak jak mělo...!! Krása. 😃 color Fotočas
1952 (archiv J.Zahurancová)
1952 (archiv J.Zahurancová)
Černobílo-barevný liberecký Ještěd čtyřicátých let minulého století  (color Fotočas)
Černobílo-barevný liberecký Ještěd čtyřicátých let minulého století (color Fotočas)
Zima na Ještědu roku 1958, když ještě zimy byly takhle krásně fotogenické...  color Fotočas
Zima na Ještědu roku 1958, když ještě zimy byly takhle krásně fotogenické... color Fotočas
(archiv Jany Zahurancové)
(archiv Jany Zahurancové)
cca 1939 (archiv O.Musil
cca 1939 (archiv O.Musil
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Lanovková nostalgie - pohlednice odeslaná roku 1955.  (archiv Jana Zahurancová)
Lanovková nostalgie - pohlednice odeslaná roku 1955. (archiv Jana Zahurancová)
archiv J. Hůlka
archiv J. Hůlka
červenec 1968 (archiv Ivan Řihošek)
červenec 1968 (archiv Ivan Řihošek)
Ještěd v roce 1950 a 2001  dvě úžasné stavby, nelze srovnávat, každá má svojí hodnotu
Ještěd v roce 1950 a 2001 dvě úžasné stavby, nelze srovnávat, každá má svojí hodnotu
https://i.ebayimg.com/
https://i.ebayimg.com/
Liberec sítotiskem (archiv Luboše  Janků)
Liberec sítotiskem (archiv Luboše Janků)
prototyp busu Tatra 500 HB, označen jako horský autobus, protipol pro autobusy ŠKODA, vyvinut natruc zaměstnanci Tatrovky. V období 1954-58 vyrobeno cca 520 ks (archiv Thomas Majer, komentář Jiří Cvrček )
prototyp busu Tatra 500 HB, označen jako horský autobus, protipol pro autobusy ŠKODA, vyvinut natruc zaměstnanci Tatrovky. V období 1954-58 vyrobeno cca 520 ks (archiv Thomas Majer, komentář Jiří Cvrček )
 (zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
Lanovka na Ještěd v 80. letech (archiv J.Peterka)
Lanovka na Ještěd v 80. letech (archiv J.Peterka)
https://i.ebayimg.com/
https://i.ebayimg.com/
1988 (zdroj: https://www.ebay.com )
1988 (zdroj: https://www.ebay.com )
cca 1970 (archiv Miloš Halama Srvv)
cca 1970 (archiv Miloš Halama Srvv)
cca 1970 (archiv Miloš Halama Srvv)
cca 1970 (archiv Miloš Halama Srvv)
archiv Jan Cidrych
archiv Jan Cidrych
foto Radek Drbohlav
foto Radek Drbohlav
foto Radek Drbohlav
foto Radek Drbohlav
foto Radek Drbohlav
foto Radek Drbohlav
foto Radek Drbohlav
foto Radek Drbohlav
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Ondřej Holas
foto Ondřej Holas
foto Ondřej Holas
foto Ondřej Holas
foto Josef Hurta
foto Josef Hurta
foto Radek Ptáček
foto Radek Ptáček
foto Tomáš Janků
foto Tomáš Janků
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Ondřej Holas
foto Ondřej Holas
foto Ondřej Holas
foto Ondřej Holas
foto Mirek Havrda
foto Mirek Havrda
foto Radek Drbohlav
foto Radek Drbohlav
Lanovka na Ještěd a jedna vzpomínka na - léto - 2016 ...💕 (foto Radek Ptáček)
Lanovka na Ještěd a jedna vzpomínka na - léto - 2016 ...💕 (foto Radek Ptáček)
Park Boheminium v Mariánských Lázních - Ještěd je všude 👌😊 Foto zaslal Jan Koucký 👍 (archiv Fandíme Liberci)

Visutá lanovka Tatranská Lomnica – Lomnický štít

Kabina lanovky při cestě na Lomnický štít
Kabina lanovky při cestě na Lomnický štít
Kabina lanovky zajíždí do stanice
Kabina lanovky zajíždí do stanice
Souběh původní a nové lanovky v úseku Štart–Skalnaté pleso
Souběh původní a nové lanovky v úseku Štart–Skalnaté pleso
Kabinková lanovka pod Skalnatým plesem
Kabinková lanovka pod Skalnatým plesem
 Zachovalá podpěra č. 1 na prvním úseku lanovky (2020)
Zachovalá podpěra č. 1 na prvním úseku lanovky (2020)
původní dolní stanice v Tatranské Lomnici v roce 2022
původní dolní stanice v Tatranské Lomnici v roce 2022

Visutá lanovka Tatranská Lomnica – Lomnický štít je dvojúseková visutá lanovka ve Vysokých Tatrách. Byla vybudovaná v 30. letech 20. století podnikem Wiesner (pozdější Transporta). V době svého vzniku se jednalo o světový unikát a byla držitelem několika světových rekordů (mj. proto, že kotlina nad plesem musela být překonána bez podpěr). V současné době je v provozu jen horní část lanovky (2. úsek) mezi Skalnatým plesem a Lomnickým štítem.

Popis lanovky

Lanovka byla dvojúseková, se 4 stanicemi na trase. Toto řešení si vyžádala extrémní délka a reliéf trasy. První úsek vedl z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso a jezdily na něm dvě kabiny kyvadlově, druhý úsek pokračoval ze Skalnatého plesa na Lomnický štít a zde byla v provozu jediná kabina. Přepravní kapacita 1. úseku nestačila stoupajícím nárokům na přepravu lyžařů v zimní sezóně a proto byla v 70. letech postavena paralelní kabinková lanovka. Během rekonstrukce 2. úseku, která skončila v roce 1989, došlo ke změnám v koncepci lanovky (změna počtu nosných a tažných lan) a k výměně téměř veškerého strojního zařízení (nové vybavení od firmy VonRoll).

Historie

Rozvoj dopravy v Tatrách

Po vybudování Košicko-bohumínské dráhy do Popradu (1871), železnice Studený Potok – Tatranská Lomnica (1895) a tratí Tatranských elektrických železnic v letech 1908–1912 se budovatelé dopravní infrastruktury v 20. letech 20. století zaměřili na tatranské štíty. Po první světové válce přišel konstruktér a průkopník československých lanových drah Václav Nevrlý s vizí výstavby lanovky na Gerlachovský štít, která však nebyla uskutečněna.

Projekt

První přípravné práce pro výstavbu lanovky na Lomnický štít proběhly okolo roku 1928. Průkopníkem stavby visutých lanovek v Tatrách se stal ředitel státních lázní v Tatranské Lomnici Juraj Országh, který díky výborným kontaktům na tehdejší politické špičky prosadil v roce 1934 rozhodnutí o financování lanovky ze státního rozpočtu.

Hlavním stavitelem staničních budov podle upravených projektů architekta Dušana Jurkoviče byla firma Karla Marvana z Hradce Králové. Jsou postavené z místní žuly, ocelobetonových a ocelových konstrukcí. Stavitelé se od původních projektů významně odchýlili, k čemuž se Jurkovič vyjádřil s nelibostí. Hlavním konstruktérem lanovky samotné byl Václav Nevrlý, realizace byla zadána firmě František Wiesner z Chrudimi. Ocelové konstrukce dodávala mostárna v Karlově Huti a kabiny byly vyrobeny v Kolíně.

Kvůli technickým problémům veřejný provoz lanovky na vrchol Lomnického štítu začal až v roce 1942. Po vypuknutí Slovenského národního povstání byla lanovka zastavena a v lednu 1945 nacisté vyhodili do povětří dolní stanici v Tatranské Lomnici a přilehlou podpěru. Provoz byl obnoven v únoru 1946 na Skalnaté pleso a v lednu 1949 na Lomnický štít.

Výstavba

Stanice Tatranská Lomnica

Výstavba začala 8. března 1936, 22. prosince 1937 byla slavnostně otevřena. Ve středu budovy se nachází lanoviště, kde jsou umístěné kotvy a napínací kladkostroj.

Mezistanice Štart

Stavební práce na mezistanici Štart v nadmořské výšce 1 165 m byly započaty 11. června 1936 výkopem jam napínací komory nosných lan. Její název, z hlediska trasy lanové dráhy nelogický, byl odvozený od nedalekého startu někdejší sáňkařské a bobové dráhy. Práce na stavbě byly ukončeny v roce 1937, vnitřní instalace byly dokončeny v létě 1938. Základní funkcí stanice je napínání nosných lan.

Stanice Skalnaté pleso

Největší budova visuté lanovky byla na Skalnatém plese. Výkop jam základů budovy a napínací šachty nosného lana byly započaty 10. června 1936. Během výstavby stavitel na základě přání objednatele výrazně změnil původní projekt Dušana Jurkoviče v souvislosti s dodatečným rozhodnutím umístit do objektu zařízení sloužící cestovnímu ruchu. Výstavba probíhala v těžkých povětrnostních podmínkách. Přesto 22. prosince 1937 byla budova hotová a v následujícím roce pokračovaly jen práce na souvisejících stavbách.

Stanice Lomnický štít

V srpnu 1936 začaly práce na vrcholové stanici lanové dráhy na Lomnickém štítu. Tato šestipodlažní budova v nadmořské výšce 2634 m je nejvyšším obývaným místem na Slovensku. Byla dokončena v roce 1940, kdy v květnu proběhla první zkušební jízda lanovky na vrchol. Schvalovací jízda se uskutečnila 21. října 1940. Podle projektu Ladislava Beisetzera byl v letech 1954–1955 přistavěn měřící dům experimentální fyziky Astronomického ústavu SAV, který se inspiroval architektonickou podobou Jurkovičovy stavby.

Technické podrobnosti

Lanovka v provozovaném úseku překonává na 1868 délkových metrech převýšení 864 metrů. Průměrný sklon jízdy je 52 %, maximální pak 92 %. Kapacita kabiny je 15 osob, hodinová kapacita je 50 cestujících.

Kabinková lanovka Tatranská Lomnica - Skalnaté Pleso

Kabinková lanovka pod Skalnatým plesem

Kvůli nedostatečné přepravní kapacitě kyvadlové lanovky (zejména v souvislosti s mistrovstvím světa v klasickém lyžovaní) byla v 70. letech vybudovaná oběžná kabinková lanovka.

Údolní stanice této lanovky je o něco západněji než původní trasa a blíže k Cestě svobody. Lanovka vede na Štart, kde se lomí a dále pokračovala rovnoběžně s původní lanovkou. Po vážné nehodě v roce 1992 byla tato lanovka modernizovaná a slouží dodnes, od roku 2013 ale již pouze v úseku Tatranská Lomnica - Štart. V úseku Štart - Skalnaté pleso je nahrazena novou, taktéž kabinkovou lanovkou od firmy Doppelmayr.

Rekonstrukce 2. úseku

Během rekonstrukce dokončené v roce 1989 došlo k nahrazení systému 1 nosného a 2 tažných lan systémem s 2 nosnými a 1 tažným lanem, přičemž byla zároveň odstraněna jediná podpěra na celém úseku, která se nacházela těsně pod horní stanicí. Výhodou tohoto systému je vyšší stabilita vůči bočnímu větru. Nové strojní zařízení a kabina pochází od firmy VonRoll.

Odstavení a demontáž prvního úseku

Spodní část lanovky byla kvůli souběhu s novější kabinkovou lanovkou nerentabilní. Provoz na prvním úseku (Tatranská Lomnica – Skalnaté pleso) byl z rozhodnutí ŽSR ukončen v roce 1999. Poslední jízdu uskutečnili zaměstnanci lanovky 12. dubna 2005 a v letech 2010 - 2011 byla lanovka s výjimkou první podpěry a budov demontována.

(zdroj: Wikipedia)