Ještěd (hotel a vysílač)

10.09.2022
(zdroj: https://www.ebay.com )
(zdroj: https://www.ebay.com )

Hotel a televizní vysílač na Ještědu je stavba ve tvaru jednodílného rotačního hyperboloidu, postavená v letech 1966 až 1973 na vrcholu hory Ještěd u Liberce. Je vysoká téměř 100 metrů s kruhovým půdorysem o průměru 33 metrů. Jejím autorem je architekt Karel Hubáček, kterému se statikou stavby pomáhal Zdeněk Patrman a s výbavou vnitřních prostor Otakar Binar. Před vybudováním současného hotelu stával na vrcholu hory od poloviny 19. století hotel, v jehož blízkosti byl na počátku 20. století, s ohledem na zájem turistů vybudován další. Stavby byly ze dřeva a obě v šedesátých letech 20. století shořely.

Stavba, jejíž silueta se objevuje v logu města, ve znaku kraje, zdejší vysoké školy či místního prvoligového fotbalového klubu Slovan Liberec, je orientačním bodem a dominantou kraje. Objevila se také v českém filmu Grandhotel. Objekt je od roku 1998 kulturní památkou, od počátku roku 2006 dokonce národní kulturní památkou a od roku 2007 je uveden na Indikativním seznamu kulturních statků České republiky, z něhož jsou vybírány stavby navrhované k zařazení do Seznamu světového dědictví UNESCO. (zdroj: Wikipedia)

1963
1963

Tragický požár

Ve čtvrtek 31.ledna 1963 horská chata Ještěd při neopatrném rozmrazování zamrzlého potrubí vyhořela. Mnoho lidí z okolí mohlo jen smutně sledovat, jak se na nočním nebi odráží požár budovy, viditelný ze širokého okolí. 


Liberečtí projektanti okamžitě začali s plány

Hned druhý den po požáru se na vrchol Ještědu vydali liberečtí projektanti, aby zhodnotili, zda je možné vyhořelou chatu opravit. Na první pohled bylo jasné, že požár chatu zničil úplně. Byla proto vyhlášena architektonická soutěž na novou podobu vysílače a hotelu s restaurací. Jen pár měsíců po požáru vybrala komise vítězný návrh architekta Karla Hubáčka, který jako jediný umístil vysílač i hotel s restaurací do jedné stavby. (únor 1963 )

Když v lednu 1963 vyhořela ještědská chata, začali lidé na Liberecku spontánně mezi sebou sbírat peníze na její znovupostavení. Dle rozhodnutí podniku Restaurace Liberec a pražské Správy radiokomunikací se měl na vrcholu Ještědu vybudovat komplex, který měl zajišťovat jednak provoz horského hotelu s restaurací a jednak šíření televizního signálu. Architektonická soutěž na podobu tohoto objektu proběhla v únoru 1963 v liberecké společnosti Stavoprojekt. Soutěže se účastnilo jedenáct architektů či týmů, mezi nimiž byli architekti Otakar Binar, Jiří Svoboda, Pavel Švancer, Ota Nykodým, Karel Hubáček, Jaromír Syrovátko, Miroslav Ulmann, Jaromír Vacek a skupiny Josef Patrný - Jiří Hubka - V. Netolička, dále Miloš Technik a Svatopluk Technik. Návrh architekta Hubáčka se od ostatních odlišoval tím, že jako jediný spojil obě požadované funkce do jedné budovy. Všechny vypracované návrhy byly od 19. března 1963 vystaveny v liberecké pobočce Československé spořitelny. Porota (rada okresního národního výboru) za vítěze soutěže na svém zasedání 22. dubna 1963 vybrala návrh Karla Hubáčka. Podoba vítězného návrhu však některé lidi zaskočila a namítali, že nová věž naruší vžitý obraz hory Ještědu. Na tyto výtky architekt reagoval tvrzením, že navržená stavba vrchol kopce nerozmělňuje, nýbrž jej dotváří a podporuje růst jeho vrcholu. Rudé právo zveřejnilo 8. května 1965 vizualizaci vítězného návrhu s tím, že: "veškerý provoz v budově se má zahájit do čtyř let".


Návrh budovy vyvolal i některé do té doby neřešené technické obtíže způsobené přírodními podmínkami panujícími na vrcholu Ještědu. Do jejich řešení se podařilo zapojit odborníky z Československé akademie věd, z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) či z liberecké Vysoké školy textilní a strojní. Vyvinutá technologická zařízení a postupy byly chráněny československými patenty. Některé prvky (například kryt horní části věže z navíjeného laminátu, kyvadlo nebo tlumič příčného kmitání), které vyvinul statik budovy Zdeněk Patrman spolu s odborníky z akademie, byly využity i na dalších stavbách (například na vysílači Cukrák)

Slavnostní položení základního kamene proběhlo 30. července 1966. Generálním dodavatelem stavby byla firma Pozemní stavby z Liberce. Na začátku výstavby byla v roce 1966 v sedle Černého vrchu vybudována chata Ještědka, jež sloužila k ubytování dělníků budujících horský hotel. Jeho výstavba však přinášela obtíže. Po invazi spřátelených armád v srpnu 1968 odešli ze stavby dělníci z Anglie, kteří měli na budovu nanášet speciální tepelnou a antikondenzační izolaci. Dne 1. května 1971 začal vysílač přenášet televizní signál. Až za další dva roky ovšem byly dokončeny interiéry hotelu a restaurace, a 9. července 1973 se uskutečnilo slavnostní otevření celé stavby. Cena stavby byla 64 milionů československých korun (v roce 1973).

(zdroj: Wikipedia)

Soutěžní návrhy hotelu a televizního vysílače na Ještědu od jedenácti renomovaných architektů z roku 1963.


Karel Hubáček "porušil " zadání a funkci obou budov sloučil do jedné věže, antény pro rozhlasové a televizní vysílání skryl za laminátovou stěnu, neboť kovový plášť nepropouští rádiový signál. Návrhy byly vystaveny k posouzení veřejnosti v budově České spořitelny, veřejnost přijímala návrhy rozporuplně - zápis jako "obecný kopec" od obyvatel Liberce, kteří byli zvyklí na romantickou stavbu chaty před požárem.

(zdroj Jiří Jiroutek ' Fenomén Ještěd)

Koukal jsem na stavbu hotelu z lavice učňovské školy v Liberci

........................
Nadčasová stavba hotelu a liberecké dominanty i dnešních dnech....
(color Fotočas)
archiv Josef Krejčí
archiv Josef Krejčí

Započala stavba unikátní budovy

Základní kámen nového hotelu a vysílače na Ještědu byl položen 30.července 1966. Samotná stavba však nakonec trvala 10 let. K velkému zpomalení došlo zejména po roce 1968, kdy byla téměř zastavena. Na stavbě je použito několik - v té době - zcela nových technologií i materiálů. Mnoho ze zvolených technických řešení bylo v budoucnu použito na dalších stavbách u nás i ve světě. (červenec 1966)

Základy Ještědu. (archiv Ondřej Havlín)
Základy Ještědu. (archiv Ondřej Havlín)
1966 (archiv T.Majer)
1966 (archiv T.Majer)
1967 (Ondrášek Vacátko)
1967 (Ondrášek Vacátko)
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
Rudé právo 14.7.1967 (archiv ing. Rudolf Kittler)
Rudé právo 14.7.1967 (archiv ing. Rudolf Kittler)
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
zdroj Fenomén Ještěd
zdroj Fenomén Ještěd
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Zlomax Maxík Zlomaxov
Zlomax Maxík Zlomaxov
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
archiv Vladimír Vencl
archiv Vladimír Vencl
archiv Ji Sta
archiv Ji Sta
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Miloslav Cihlář
archiv Miloslav Cihlář
Foto Hans Joachim Spremberg
Foto Hans Joachim Spremberg
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Miloslav Cihlář
archiv Miloslav Cihlář
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
 (color Fotočas)
(color Fotočas)
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
20.8.1968 (archiv Jany Zahurancové)
20.8.1968 (archiv Jany Zahurancové)
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
Na Ještědu, rok 1966. Foto: Veleslav Mach mladší. Na fotce Veleslav Mach starší. (archiv Míši Machové)
Na Ještědu, rok 1966. Foto: Veleslav Mach mladší. Na fotce Veleslav Mach starší. (archiv Míši Machové)
květen 1966 (foto Miloslav Kudrnáč)
květen 1966 (foto Miloslav Kudrnáč)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1966 - začala stavba
1966 - začala stavba
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
červenec 1967 (foto Miloslav Kudrnáč)
Náš Ještěd, když byl ještě "nahý 😯, když se "rodil"...... cca rok 1967 (?) Dnes jsem se trochu probírala fotoarchivem po mé mamince (Soňa Fikejsová)
Náš Ještěd, když byl ještě "nahý 😯, když se "rodil"...... cca rok 1967 (?) Dnes jsem se trochu probírala fotoarchivem po mé mamince (Soňa Fikejsová)
archiv Petr Kapeš
archiv Petr Kapeš
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
1967 – výstavba televizní věže na Ještědu, kterou provádějí montéři národního podniku Hutní montáže Ostrava (archiv T.Majer)
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
upravil Fotočas Mirek
upravil Fotočas Mirek
NADČASOVÁ STAVBA NOVÉHO JEŠTĚDU ZAČALA....1966 .............................................. Slavnostní položení základního kamene proběhlo 30. července 1966.Generálním dodavatelem stavby byla firma Pozemní stavby z Liberce. Na začátku výstavby byla v roce 1966 v sedle Černého vrchu vybudována chata Ještědka, jež sloužila k ubytování dělníků budujících horský hotel. Jeho výstavba však přinášela obtíže. Po invazi spřátelených armád v srpnu 1968 odešli ze stavby dělníci z Anglie, kteří měli na budovu nanášet speciální tepelnou a antikondenzační izolaci. Dne 1. května 1971 začal vysílač přenášet televizní signál. Až za další dva roky ovšem byly dokončeny interiéry hotelu a restaurace, a 9. července 1973 se uskutečnilo slavnostní otevření celé stavby.Cena stavby byla 64 milionů československých korun (v roce 1973). zdroj: Wikipedia
NADČASOVÁ STAVBA NOVÉHO JEŠTĚDU ZAČALA....1966 .............................................. Slavnostní položení základního kamene proběhlo 30. července 1966.Generálním dodavatelem stavby byla firma Pozemní stavby z Liberce. Na začátku výstavby byla v roce 1966 v sedle Černého vrchu vybudována chata Ještědka, jež sloužila k ubytování dělníků budujících horský hotel. Jeho výstavba však přinášela obtíže. Po invazi spřátelených armád v srpnu 1968 odešli ze stavby dělníci z Anglie, kteří měli na budovu nanášet speciální tepelnou a antikondenzační izolaci. Dne 1. května 1971 začal vysílač přenášet televizní signál. Až za další dva roky ovšem byly dokončeny interiéry hotelu a restaurace, a 9. července 1973 se uskutečnilo slavnostní otevření celé stavby.Cena stavby byla 64 milionů československých korun (v roce 1973). zdroj: Wikipedia
červen 1967 (archiv Michal Pavlíček)
červen 1967 (archiv Michal Pavlíček)
duben 1968. (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
duben 1968. (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Foto Hans Joachim Spremberg
Foto Hans Joachim Spremberg
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Rok 1967 na vrchoku Ještědu začíná stavba nové "chatičky" po té v roce 1963 vyhořelé...  (color Fotočas)
Rok 1967 na vrchoku Ještědu začíná stavba nové "chatičky" po té v roce 1963 vyhořelé... (color Fotočas)
archiv Thomas Mayer
archiv Thomas Mayer
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
21.4.1968 (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
21.4.1968 (archiv Zlomax Maxík Zlomaxov)
archiv Rita Cermanová
archiv Rita Cermanová
1969 (zdroj T.Majer)
1969 (zdroj T.Majer)
Jako rotační hyperboloid jej zná málokdo. Ale jako nepřehlédnutelnou dominantu města a celého našeho kraje už všichni. Horský hotel, restaurace a vysílač v jedné stavbě JEŠTĚD, byl otevřen 21. září 1973.
Jako rotační hyperboloid jej zná málokdo. Ale jako nepřehlédnutelnou dominantu města a celého našeho kraje už všichni. Horský hotel, restaurace a vysílač v jedné stavbě JEŠTĚD, byl otevřen 21. září 1973.
Ještěd – 1969 (archiv T.Majer)
Ještěd – 1969 (archiv T.Majer)
1969 (zdroj: T.Majer)
1969 (zdroj: T.Majer)
1969 (zdroj: T.Majer)
1969 (zdroj: T.Majer)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
září 1968 (foto Miloslav Kudrnáč)
červenec 1968 (archiv Ivan Řihošek)
červenec 1968 (archiv Ivan Řihošek)
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv Milan Ban
archiv Milan Ban

Ještěd získal prestižní ocenění

Za projekt Ještědu byl architekt Karel Hubáček oceněn Mezinárodní unií architektů a získal prestižní Cenu Augusta Perreta. Ještěd je jediná stavba v zemi s tímto nejvyšším odborným oceněním. K předání mělo dojít v Buenos Aires v Argentině a kolegové Karla Hubáčka vzpomínají na to, jak se na cestu chystal. Měl připravený předepsaný frak i krátkou řeč. Státní režim mu však na poslední chvíli vycestovat zakázal. Se smutkem i humorem na to vzpomínají tehdejší kolegové Karla Hubáčka v publikaci Vzpomínky na Ještěd. (leden 1969)

Nová stavba na Ještědu je konečně hotová

V létě 1973 byla stavba na Ještědu dokončena a v září byla předána veřejnosti. I když si lidé z počátku těžko zvykali na novou siluetu nad Libercem, záhy po svém otevření se Ještěd stal novou atrakcí a oblíbeným místem výletů. (červen 1973)

Začíná výměna soukromých vlastníků

Po Sametové revoluci se Ještěd stal předmětem privatizace a přešel do soukromých rukou. V té době také došlo k obměně vnitřního vybavení Ještědu a původní mobiliář, vyrobený v 70. letech na míru pro Ještěd, se levně rozprodával zájemcům nebo likvidoval. (prosinec 1989)

Ještěd v konkurzu

Firma vlastnící Ještěd se dostala do problémů a byl na ni uvalen konkurz. Restaurace i hotel byly uzavřeny a lidé mířící na vrchol Ještědu našly jen zavřené dveře. To chtěl změnit tehdejší správce konkurzní podstaty, který oslovil nové provozovatele, aby restauraci i hotel znovu otevřeli. V září 1996 tak na Ještědu začíná působit společnost Ještěd spol. s r.o., která hotel i restauraci provozuje v nájmu do dnes. Na vyřešení vlastnických vztahů si však unikátní stavba musela ještě čtyři roky počkat. (leden 1996)


Ještěd zapsán mezi kulturní památky

Ministerstvo kultury ČR zapsalo Ještěd mezi nemovité kulturní památky 26. března 1998.

1973 Ještěd – vinárna (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – vinárna (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – pokoje (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – pokoje (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – restaurace (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – restaurace (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – pokoje (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – pokoje (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – restaurace (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd – restaurace (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd– pokoje, restaurace (zdroj: T.Majer)
1973 Ještěd– pokoje, restaurace (zdroj: T.Majer)
Bar v hotelu Ještěd v 70.letech  (zdroj: Jiŕí Jiroutek - Fenomén Ještěd)
Bar v hotelu Ještěd v 70.letech (zdroj: Jiŕí Jiroutek - Fenomén Ještěd)
Na Ještědu je nejen restaurace, kavárna nebo salónek. Velkou pýchou unikátní stavby je i bar Avion s původním barovým pultem a osvětlením nad ním. A díky milé spolupráci s panem architektem Otakarem Binarem 🧡 a díky podpoře české veřejnosti najdete v baru i repliky originálních křesílek a barovým stoliček. (archiv Hotel Ještěd)
Na Ještědu je nejen restaurace, kavárna nebo salónek. Velkou pýchou unikátní stavby je i bar Avion s původním barovým pultem a osvětlením nad ním. A díky milé spolupráci s panem architektem Otakarem Binarem 🧡 a díky podpoře české veřejnosti najdete v baru i repliky originálních křesílek a barovým stoliček. (archiv Hotel Ještěd)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)
Retro foto kniha Severní Čechy 80 (archiv Milan Péč)

Restaurace na Ještědu před 45 lety v roce 1975.

(archiv Jaroslav Dostál)

S velkým obdivem vzpomínáme na pana architekta Karla Hubáčka,

který by dnes slavil narozeniny. Díky Ještědu proslavil Liberec u nás, a u odborníků i části veřejnosti pak celou Českou republiku po světě. Jsme rádi, že po dobu našeho působení na Ještědu jsme jej mohli několikrát na Ještěd pozvat a setkat se s ním osobně. A jak na Karla Hubáčka dnes vzpomínal jeho kolega i přítel Otakar Binar? "Pro mne byl Karel Hubáček osudovým člověkem. Způsob, jakým vedl ateliér a jak sháněl zakázky byl prostě výjimečný. Ovlivnil tím moji i mnohých dalších kolegů celou profesní dráhu. A přitom to byl velmi rodinný člověk, jeho rodina pro něj byla vždycky důležitá." Pan architekt Binar vzpomíná i na společné dovolené u nás i po Evropě. Vzpomínky - osobní či zprostředkované - jsou to, co nás s ostatními lidmi spojuje. S architektem Karlem Hubáčkem to jsou i jeho významné stavby, mezi kterými se Ještěd tyčí až nad oblaka...

(zdroj: https://www.facebook.com/hoteljested/ )

Před svatbou, liberecká přehrada, 1974 (O. Binar)
Před svatbou, liberecká přehrada, 1974 (O. Binar)

Otakar Binar

∗ 14. 6. 1931 Jaroměř - † 20. 5. 2024 Liberec

"Myslím si, že je důležitá láska."

Otakar Binar se narodil 17. června 1931 v Jaroměři. Jeho otec Otakar byl strojvůdce, matka Regina, rozená Presslerová, se starala o domácnost. Binarovi původně žili v Liberci, ale v roce 1931 se přestěhovali za příbuznými do Jaroměře, protože se v předválečné době coby příslušníci české menšiny necítili v převážně německém městě v bezpečí. Později bydleli v Kuklenách u Hradce Králové. Po konci 2. světové války se rodina vrátila zpět do Liberce, kde Otakar Binar vstoupil do obnoveného Skauta.

Po vychození měšťanské školy absolvoval Otakar Binar tehdy povinnou učňovskou praxi, kdy se rok učil zednickému řemeslu u stavitele Eduarda Anděla. V roce 1946 začal studovat Střední průmyslovou školu stavební v Liberci. Ještě před maturitou se přihlásil na výtvarný obor na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Jeden z profesorů na talentových zkouškách ho ale přesvědčil o tom, že pro něj jako absolventa stavebního oboru bude vhodnější architektura. Od roku 1952 proto studoval v Ateliéru užité architektury profesora Josefa Gruse. Tématem jeho diplomové práce se stal návrh nového divadla v Liberci.

Po promoci v roce 1958 Binar nastoupil do Krajského projektového ústavu pro výstavbu měst a vesnic, kde pracoval deset let. V období let 1963–1969 byl členem Československého svazu architektů, v letech 1969–1971 pak Českého svazu architektů. V roce 1963 zpracoval návrh interiéru kina Máj v Doksech. Celkem dvacet let navrhoval architektonická řešení legendárních Libereckých výstavních trhů, které byly obnoveny v roce 1956. Spolu se světoznámým architektem a nositelem Perretovy ceny Karlem Hubáčkem se stal zakládajícím členem projektově inženýrské organizace SIAL v Liberci. Až do roku 1973 se spolupodílel na projektu horského hotelu s vysílačem na Ještědu. Navrhl interiér budovy, která se později stala českou stavbou 20. století. Za tuto činnost obdržel v roce 2008 Poctu hejtmana Libereckého kraje, v roce 2022 pak Medaili města Liberce.

V období normalizace SIAL formálně zanikl. Jelikož Otakar Binar nesouhlasil s okupací sovětskými vojsky, nastaly pro něj problémy s komunistickým režimem, který mu omezil možnost tvorby. Binar proto začal pracovat v projektově inženýrské organizaci Stavoprojekt. Tam realizoval v roce 1986 projekt Domu kultury a kolonády v Teplicích. O tři roky později zpracoval pro Teplice projekt Regenerace bloku Krupská-Mírové náměstí. Navrhl kolonádu, hotel a integrovaný dům s byty, cukrárnou, kavárnou i drogerií.

Po sametové revoluci Otakar Binar spoluzaložil firmu SIAL architekti a inženýři Liberec. Od roku 1998 se věnoval soukromé praxi autorizovaného architekta a projektoval rodinné domy. Zemřel ve věku devadesáti dvou let 20. května 2024 v Liberci.

zdroj: https://www.osobnostilibereckehokraje.cz/osobnosti/id:59402?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTEAAR2VJgNaggyvmS0ZvC1oNDaexSwDsJ979OL2vu5gylBAolkzFcA8PdtES8I_aem_AbKR8_F71Rol08J8zejpCRKwN9xU0TAlxA6McEBSPKQoQ5u5wdAuEhZaCXsduWtcr3oLUMUsAIxORFKXpKBdzPQc

Rudé právo 14.července 1973 (archiv J.Peterka)
Rudé právo 14.července 1973 (archiv J.Peterka)

Karel Hubáček a jeho Ještěd

(zdroj Jiří Jiroutek - Fenomén Ještěd )

Popis pohlednice: Dominanta liberecka Ještěd, s novým hotelem a vyhlídkovou restaurací Foto: A. Marušín - neprošlo poštou (archiv Tomáš Stracke)
Popis pohlednice: Dominanta liberecka Ještěd, s novým hotelem a vyhlídkovou restaurací Foto: A. Marušín - neprošlo poštou (archiv Tomáš Stracke)

Čtvrt století uplynulo od pořízení snímků (1995).

(archiv Jaroslav Dostál)

1974 (Miloš Halama Srvv)
1974 (Miloš Halama Srvv)
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
cca 1970 (archiv Miloš Halama Srvv)
cca 1970 (archiv Miloš Halama Srvv)
zdroj: https://www.ebay.com
zdroj: https://www.ebay.com
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
Fenomén Ještěd
Fenomén Ještěd
archiv David Stolín
archiv David Stolín
1988 (zdroj: https://www.ebay.com )
1988 (zdroj: https://www.ebay.com )
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
archiv FL
archiv FL
Ještěd pohled poslaný poštou v roce 1980. (archiv Vladimír Dvořák)
Ještěd pohled poslaný poštou v roce 1980. (archiv Vladimír Dvořák)
Neodmyslitelným symbolem moderního Liberce je stavba horského hotelu a televizního vysílače Ještěd, která dokresluje přirozený tvar hory (1010 m). Originální řešení stavby ve tvaru rotačního hyperboloidu bylo oceněno Perretovou cenou Mezinárodní unie architektů. ...z obrazového souboru Liberecko foto B. Jakoubě (archiv Jitky Horušické)
Neodmyslitelným symbolem moderního Liberce je stavba horského hotelu a televizního vysílače Ještěd, která dokresluje přirozený tvar hory (1010 m). Originální řešení stavby ve tvaru rotačního hyperboloidu bylo oceněno Perretovou cenou Mezinárodní unie architektů. ...z obrazového souboru Liberecko foto B. Jakoubě (archiv Jitky Horušické)
archiv Jitky Horušické
archiv Jitky Horušické
Ještěd. Liberec - malý průvodce. (archiv L.Janků)
Ještěd. Liberec - malý průvodce. (archiv L.Janků)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
(zdroj: Zdeněk Košek - Severní Čechy, 1975)
Ještěd- 70. léta. Autor snímku : Zbigniew Adamski (archiv J.Peterka)
Ještěd- 70. léta. Autor snímku : Zbigniew Adamski (archiv J.Peterka)
prototyp busu Tatra 500 HB, označen jako horský autobus, protipol pro autobusy ŠKODA, vyvinut natruc zaměstnanci Tatrovky. V období 1954-58 vyrobeno cca 520 ks (archiv Thomas Majer, komentář Jiří Cvrček )
prototyp busu Tatra 500 HB, označen jako horský autobus, protipol pro autobusy ŠKODA, vyvinut natruc zaměstnanci Tatrovky. V období 1954-58 vyrobeno cca 520 ks (archiv Thomas Majer, komentář Jiří Cvrček )
Ještěd - pohlednice poslaná někdy v roce 1988  (zdroj: eBay)
Ještěd - pohlednice poslaná někdy v roce 1988 (zdroj: eBay)
https://i.colnect.net/b/5688/613/Liberec-Je%C5%A1t%C4%9Bd-Mountain-Hotel.jpg?fbclid=IwAR2OWBE6TXxFALVRrD0wSfyEvFdi8F6n35i3jwyAPRn1HTr-K6nShafR-GM
https://i.colnect.net/b/5688/613/Liberec-Je%C5%A1t%C4%9Bd-Mountain-Hotel.jpg?fbclid=IwAR2OWBE6TXxFALVRrD0wSfyEvFdi8F6n35i3jwyAPRn1HTr-K6nShafR-GM
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv K.Vlach
archiv K.Vlach
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv Emila Karkoše
archiv Emila Karkoše
archiv Emila Karkoše
archiv Emila Karkoše
archiv Emila Karkoše
archiv Emila Karkoše
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
zdroj: https://i.ebayimg.com/
zdroj: https://i.ebayimg.com/
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
archiv Emila Karkoše
archiv Emila Karkoše
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
zdroj: https://www.ebay.com
zdroj: https://www.ebay.com
archiv Vlastimila Arnoldová
archiv Vlastimila Arnoldová
archiv Pavlína Kourová
archiv Pavlína Kourová
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
1981 (archiv J.Peterka)
1981 (archiv J.Peterka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Milan Ban
archiv Milan Ban
archiv Fandíme Liberci
archiv Fandíme Liberci
kolem roku 1970 (archiv Miloš Halama Srvv)
kolem roku 1970 (archiv Miloš Halama Srvv)
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
zdroj. Aukro
1974 (archiv Miloš Halama Srvv)
1974 (archiv Miloš Halama Srvv)
1990 (archiv T.Majer)
1990 (archiv T.Majer)

Montáž nástavce - listopad 1996

(foto Petr Šimr)

Antény 2009

Foto Petr Šimr

Inverze 1999

(archiv Petr Šimr)
Model budovy v Národním technickém muzeu v Praze
Model budovy v Národním technickém muzeu v Praze

Objekt od poloviny 90. let 20. století vlastnila společnost Jizera, a. s., na kterou byl v roce 1996 vyhlášen konkurs, neboť na něm vázl dluh ve výši 600 milionů Kč. Od správce konkursní podstaty jej 24. února 2000 odkoupily za 80 milionů Kč České Radiokomunikace. Protože budova vyžaduje opravy, na které České Radiokomunikace neměly dostatek prostředků a nedařilo se jim ani získat finance z fondů Evropské unie, zvažovala se možnost prodeje objektu Libereckému kraji za 75 milionů Kč (město Liberec o stavbu zájem nemělo). Kraj má totiž vyšší šance na zisk financí z evropských fondů a průhledné vlastnické vztahy stavby by také zvýšily šance na zařazení objektu mezi Světové dědictví UNESCO. Ve svém rozpočtu sice kraj požadovanou finanční částku vyhradil, avšak po změně jeho politického vedení po volbách v roce 2008 (dosavadní ODS vystřídala ČSSD) byly připravené prostředky přesunuty na předfinancování projektů na opravu silnic. Během srpna 2010 navíc kraj výrazně postihly povodně. Koncem roku 2010 se změnil majitel společnosti České Radiokomunikace, které koupila společnost Macquarie Infrastructure and Real Assets Europe z Austrálie, a ta se rozhodla hotel neprodávat. Restauraci i hotel provozuje (v roce 2013) společnost Ještěd, spol. s r. o. O obnovení zařízení restaurace do původního stavu se snaží organizováním sbírek také spolek Ještěd 73. (zdroj: Wikipedia)

Ještěd konečně našel stálého majitele

V roce 2000 objekt kupují České radiokomunikace a.s. a zahajují jeho nutnou údržbu. Restauraci i hotel pronajímají stejnému nájemci, společnosti Ještěd spol. s r.o.. (leden 2000)

Ještěd Stavbou století

Ve stejném roce zvolila odborná i laická veřejnost Ještěd Stavbou století v české architektuře.  (duben 2000)

Stavba prohlášena národní kulturní památkou

Od 1. ledna 2006 je vládním unesením Ještěd prohlášen za národní kulturní památku České republiky.  (leden 2006)


Nová naděje pro Ještěd

V létě 2012 vzniklo občanské sdružení Ještěd 73. Číslovka odkazuje na rok 1973, kdy byl Ještěd dokončen a otevřen. Cílem sdružení je vrátit Ještědu jeho dřívější lesk a přitom zachovat jeho původní tvář. Sdružení také chtělo rozhýbat další instituce a pomoci ke vzniku podkladů pro potřebnou rekonstrukci Ještědu.  (květen 2012)

Salónek má repliky původního nábytku

Sdružení Ještěd 73 představilo v září nově vybavený salónek na Ještědu, pro který nechalo z peněz veřejnosti a sponzorů vyrobit repliky původního nábytku dle technických výkresů arch. Otakara Binara. V dalších letech pokračovalo sdružení, transformovaného mezitím na spolek, v obnově dalších částí interiérů. Vždy za přispění Hotelu Ještěd, Libereckého kraje a Českých Radikokomunikací. Na každé akci se významnou měrou podíleli i lidé, kteří přispívali do veřejné sbírky. (září 2013)

Startují přípravy na rekonstrukci Ještědu

V létě 2015 vstupují do spolku Ještěd 73 jako členové Liberecký kraj, České Radiokomunikace a Hotel Ještěd. Všichni vkládají díl peněz, ze kterých se platí studie potřebné pro zpracování projektové dokumentace. Začíná postupná práce, která není na první pohled vidět, ale je po letech reálnou nadějí pro unikátní stavbu, která nutně potřebuje celkovou rekonstrukci. (červen 2015)

(zdroj: https://www.jested.cz/cs/historie )

OBČERSTVENÍ ROHANKA OTEVŘENO (za hezkého počasí) !

12.5.2023

Zahajujeme sezónu otevřením oblíbeného občerstvení pod hotelem Ještěd s venkovním posezením na lavičkách, kde na vás čeká krásný výhled do okolí . Víte, že nynější občerstvení Rohanka má historii sahající až do roku 1847? Dříve než byl položen základní kámen první horské chaty na Ještědu, byla zde chatka nazývána Rohanova chata. Postupem času a s přibývajícím náporem turistů se Rohanova chata s občerstvením rozšiřovala i o noclehárnu . Rohanova chata vyhořela roku 1964 (rok po vyhoření původní chaty na Ještědu).

Následně byl vybudován novodobý vysílač a občerstvení Rohanka tak, jak ho známe nyní (zdroj: Hotel Ještěd)

Ještěd kolem roku 1935 a 25.8.2021
Ještěd kolem roku 1935 a 25.8.2021
Ještěd v roce 1950 a 2001  dvě úžasné stavby, nelze srovnávat, každá má svojí hodnotu
Ještěd v roce 1950 a 2001 dvě úžasné stavby, nelze srovnávat, každá má svojí hodnotu
Ještěd v roce 1950 a 25.8.2021
Ještěd v roce 1950 a 25.8.2021
(dolní fotografie od Radka Drbohlava /sestavil J.Bartoš)
(dolní fotografie od Radka Drbohlava /sestavil J.Bartoš)
Porovnávačka, archiv FL z roku 2016
Porovnávačka, archiv FL z roku 2016
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Jiří Cvrček
archiv Jiří Cvrček
Zajímavý záběr na Ještěd z archivu Kateřiny Odrážkové. Její tatínek fotil 26. 10. 1985 z Bramberka (jak zapsal na zadní stranu fotografie).
Zajímavý záběr na Ještěd z archivu Kateřiny Odrážkové. Její tatínek fotil 26. 10. 1985 z Bramberka (jak zapsal na zadní stranu fotografie).
Ještěd - jiný úhel pohledu (archiv M.Gergelčík)
Ještěd - jiný úhel pohledu (archiv M.Gergelčík)
Ještěd a nákladní vlak, tažený lokomotivou 556.0305, podle šnekového přikladače typu Standard Stocker zvanou "Štokr" (zdroj Historické fotografie a také „Střípky vzpomínek ze staveb a údržby železnic Libereckého kraje“)
Ještěd a nákladní vlak, tažený lokomotivou 556.0305, podle šnekového přikladače typu Standard Stocker zvanou "Štokr" (zdroj Historické fotografie a také „Střípky vzpomínek ze staveb a údržby železnic Libereckého kraje“)
Stavba silnice na Ještěd (u odbočky k můstkům) (archiv L. Janků)
Stavba silnice na Ještěd (u odbočky k můstkům) (archiv L. Janků)
(V.Šesták)
(V.Šesták)
Starý kalendář Ještěd (archiv Všichni Čermáci)
Starý kalendář Ještěd (archiv Všichni Čermáci)
Ještě jeden Ještěd, tentokrát skleněný z domácí vitríny. Ještědu sluší každý materiál. (archiv Všichni Čermáci)
Ještě jeden Ještěd, tentokrát skleněný z domácí vitríny. Ještědu sluší každý materiál. (archiv Všichni Čermáci)
archiv M.Machové
archiv M.Machové
archiv M.Machové
archiv M.Machové
Výstava modelů z Lega v PRAZE 2020 (foto Franta Frenkie Kolda)
Výstava modelů z Lega v PRAZE 2020 (foto Franta Frenkie Kolda)
Ještěd z LEGO kostek na výstavě v Lipno nad Vltavou (foto Mirek Endrle)
Ještěd z LEGO kostek na výstavě v Lipno nad Vltavou (foto Mirek Endrle)

Taková hezká zima a tady je uzavřeno.

foto Petr Mareš - únor 2021

Stavba století slaví půlstoletí. Výstava ukáže, jak mohl liberecký Ještěd vypadat

Jana Pšeničková

28. 6.2023  Foto Jan Pikous starší

Ještěd je dokonalý. Ostatně ne nadarmo se stal před třinácti lety Stavbou století. Letos slaví horský hotel a vysílač padesátileté výročí. Přitom nebýt toho, že v roce 1963 vyhořel jeho předchůdce, a nebýt osvícené poroty, která se nebála prosadit na svou dobu velmi odvážný futuristický návrh architekta Karla Hubáčka, zřejmě by na vrcholu bývalé sopky nestál.

Dnes už by si Liberec nikdo neuměl bez rotačního hyperboloidu představit. Před půl stoletím ho ale veřejnost s velkým nadšením nepřijímala.

Nejen o tom je výstava, kterou k výročí Ještědu přichystalo Severočeské muzeum v Liberci. Navazuje na rok 2013, kdy měla veřejnost tehdy poprvé příležitost spatřit původní interiér hotelu i dosud nepublikované dobové fotografie a seznámit se tak s fenoménem unikátní stavby.

"Byla to velmi úspěšná výstava, což do jisté míry předurčilo, že ta letošní musí být jiná. Na ní chceme ukázat, jak to celé vzniklo, že stavbě Ještědu předcházela poměrně unikátní architektonická soutěž v roce 1963, jejíž výsledky mohla veřejnost vidět v hale Státní spořitelny v Liberci," přibližuje kurátor výstavy Luděk Lukuvka.

Takový projev svobody byl na tehdejší dobu v socialistické zemi poměrně unikátní, lidé navíc mohli veřejně svůj názor vyjádřit do návštěvní knihy a pro návrh Karla Hubáčka příliš pochopení neměli.

Na výstavě proto ukážou všech deset konkurenčních modelů, jimž bude vévodit ten největší – vítězný, který si muzeum zapůjčilo od kolegů v Olomouci. "Hubáčkův Ještěd byl pro veřejnost tehdy až příliš moderní, futuristický a drahý a lidé si přáli mít na vrcholu něco podobného, jako byla původní horská chata od Ernsta Schäfera, která bohužel v roce 1963 vyhořela," vysvětluje kurátor.

Návrhy, které se jí nejvíce podobaly, pocházely od libereckých architektů Svatopluka Technika a Oty Nykodýma, kteří v nich přiznaně navazovali na starý Ještěd.

Zadání architektonické soutěže bylo jasné – postavit na vrcholu televizní vysílač a hotel, které budou odpovídat dané době. A všichni, až na Karla Hubáčka, navrhli dvě oddělené budovy.

"Karel Hubáček neporušil žádná pravidla, jak se s oblibou traduje. Naopak, prostě geniálně spojil obě ty dvě funkce v jednu nadčasovou stavbu, které ale veřejnost příliš nevěřila," dodává kurátor s tím, že na výstavě budou k dispozici některé reakce lidí, kteří svůj názor do návštěvní knihy tenkrát zapsali.

Dlužno říci, že nejen to bylo velkou odvahou poroty, která návrhy posuzovala. Dát prostor veřejnosti a zároveň podpořit nápad, který si u ní získal nejméně sympatií, to chtělo velkou odvahu. Ostatně její statečnost, ale i prozíravost oceňoval v minulosti i sám architekt Karel Hubáček.

Jeho návrh zvítězil i přesto, že byl na svou dobu tolik nekonvenční a technologicky nevyzkoušený. Použil dvě betonové roury, které zasunul do sebe, na ně navěsil ocelové nosníky, na kterých jsou napnuta lana zaklopená plechy. Tím je stavba pružná a schopná odolávat rozmarům počasí, které jsou na vrcholu běžné a časté.

Řada technických věcí se zde zkoušela v praxi vůbec poprvé. Unikátním počinem bylo třeba kyvadlo, které pomáhá držet stavbu pohromadě. Zatímco takový systém se už dnes běžně používá všude ve světě, poprvé ho vyzkoušeli právě na Ještědu. Závaží těžké zhruba osm set kilogramů je zavěšené na špičce věže na řetězech. A zajímavostí je, že jeho výkyvy tlumí tlumiče z pionýra.

"Karel Hubáček měl velké štěstí a výhodu v tom, že měl kolem sebe skvělý tým lidí. Musíme zmínit třeba statika Zdeňka Patrmana s týmem inženýrů, kteří spolupracovali i s Akademií věd v Praze a udělali si na celou stavbu výzkum. Takové možnosti třeba jiné týmy neměly," prozrazuje Luděk Lukuvka.

Podle něj pomohl Ještěd geniálně spojit urbanisticky velmi rozbitý Liberec. Uzavřel horu, která míří do nebe, a městu ta silueta pomáhá nejen symbolicky, ale je spojnicí, kterou Liberec potřeboval.

"Úskalím této výstavy je fakt, že jde o stavbu, která už je hodně známá a něčím ohromit už je u ní téměř nemožné. Novinkou by ale mohly být právě modely, které v té architektonické soutěži usilovaly o vítězství," doplňuje kurátor.

Jemu samotnému se kromě Hubáčkova nejvíce zamlouval návrh významného libereckého architekta Pavla Švancera, autora mimo jiné libereckého plaveckého bazénu nebo pavilonu žiraf ve zdejší zoo. Také on šel cestou dvou budov a vedle vysílače by postavil chatu s obrácenou trojúhelníkovou střechou.

V muzeu bude k vidění i několik kousků originálního dobového vybavení, o něž se zasloužil Otakar Binar. Ten jej navrhoval přímo pro Ještěd, nikde jinde se proto neobjevilo. Z původního nábytku se ale příliš kusů nezachovalo, v době, kdy Ještěd vlastnila soukromá firma, byla totiž většina zničena nebo vyhozena.

Unikátní přitom bylo i nádobí. To navrhl na míru přímo Ještědu výtvarník Karel Vinš. O uměleckou výzdobu, z níž jsou skleněné objekty k vidění dnes na recepci hotelu, se zase postaralo duo Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová.

Výstavu, na které muzeum spolupracuje právě s hotelem Ještěd, doplní rovněž velkoformátové fotografie, jak dobové, tak i současné, a také Perretova cena. Toto významné mezinárodní ocenění za architekturu získal v Čechách zatím právě jen Karel Hubáček, a to už v roce 1969, tedy ještě čtyři roky předtím, než se stavba dokončila.

Smutným faktem je, že komunističtí pohlaváři mu nedovolili vycestovat a cenu si osobně v Argentině převzít. Stejně tak ho nepozvali ani na otevření Ještědu, které si uspořádali už před prázdninami, zatímco veřejnosti se stavba odhalila až 21. září.

"Překvapením pro návštěvníky možná bude, že i současnou stanici lanovky navrhoval Karel Hubáček. Ta na vrchol začala jezdit už v roce 1933, v roce 1975 pak proběhla její rekonstrukce. Bohužel před dvěma lety spadla a od té doby se řeší, jakou bude mít podobu," podotýká kurátor s tím, že jde o technickou památku.

Výstava začne ve čtvrtek vernisáží a potrvá až do října letošního roku. "Já sám nazývám Ještěd chladnou krásou. Příroda u něj hraje velkou roli a celá ta stavba je neodmyslitelně spjatá s mlhou a zimou a větrem. Každý den je to tam jiné, a i proto je to tak jedinečné místo," uzavírá.

zdroj:https://forbes.cz/stavba-stoleti-slavi-pulstoleti-vystava-ukaze-jak-mohl-liberecky-jested-vypadat/?fbclid=IwAR1_XjZNEZ5j0Aw174JgbBnPahbxmaDvl5VSxKrgCHXZslHOMotjuwmhBmU

vysílač s hotelem na Ještědu má tvar rotačního paraboloidu
vysílač s hotelem na Ještědu má tvar rotačního paraboloidu
za světlými laminátovými stěnami nad patry s ubytováním jsou umístěny antény
za světlými laminátovými stěnami nad patry s ubytováním jsou umístěny antény
rampa na východní straně a vyhlídka nad hgorní stanicí lanovky
rampa na východní straně a vyhlídka nad hgorní stanicí lanovky
vysílač tvarem navazuje na vrchol kopce jako by byl jeho pokračováním
vysílač tvarem navazuje na vrchol kopce jako by byl jeho pokračováním
ptačí pohled z vrcholku vysílače směrem k lanovce a Liberci
ptačí pohled z vrcholku vysílače směrem k lanovce a Liberci
Večerní pohled s Libercem (foto Aleš Jungmann)
Večerní pohled s Libercem (foto Aleš Jungmann)
závěsná křesla v hotelové hale jsou dílem Otakara Binara, obklad vytvořila Lydie Hladíková, Děvana Mírová a Marie Rychlíková
závěsná křesla v hotelové hale jsou dílem Otakara Binara, obklad vytvořila Lydie Hladíková, Děvana Mírová a Marie Rychlíková
Stěnu u schodiště do restaurace ztvárnili Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová
Stěnu u schodiště do restaurace ztvárnili Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová
Dnešní podoba jednoho z hotelových apartmánů, kde se lze ubytovat
Dnešní podoba jednoho z hotelových apartmánů, kde se lze ubytovat
schodiště dfo restaurace po dokončení se stěnou od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové
schodiště dfo restaurace po dokončení se stěnou od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové
Salonek v původní podobě od  architekta Otakara Binara, nedávno obnovený
Salonek v původní podobě od architekta Otakara Binara, nedávno obnovený
interierový pohled na konstrukci při stavbě
interierový pohled na konstrukci při stavbě
vysílač s hotelem na začátku stavby
vysílač s hotelem na začátku stavby
Na konstrukci pláště v ztechnologických patrech se používaly lamináty a plasty, aby konstrukce nerušila signál
Na konstrukci pláště v ztechnologických patrech se používaly lamináty a plasty, aby konstrukce nerušila signál
architekti z ARN studia v rámci studie navrhli i terasu na střeše horní stanice lanovky
architekti z ARN studia v rámci studie navrhli i terasu na střeše horní stanice lanovky
návrh nového pokoje v bývalé části pro ubytování zaměstnanců podle ARN studia s prvky od Otakara Binara
návrh nového pokoje v bývalé části pro ubytování zaměstnanců podle ARN studia s prvky od Otakara Binara
Původní chata na Ještědu okolo roku 1961
Původní chata na Ještědu okolo roku 1961

Ještěd slaví 50 let. Unikátní fotky ze stavby, design i chystaná renovace

Filip Grygera

V neděli 9. července 2023 uplyne přesně 50 let od dokončení vysílače a hotelu na Ještědu. Podívejte se, jak se česká "stavba století" budovala, jak vypadá dnes a co se má na ní změnit po připravované rekonstrukci.

Když v roce 1963 vyhořela chata na Ještědu a v soutěži na její náhradu zvítězil efektní projekt od architekta Karla Hubáčka, nevzbudil jednoznačné nadšení. Řada konzervativních hlasů volala raději po tradiční chatě, na jakou byli turisté na vrcholku kopce zvyklí.

Za nový vysílač s hotelem však už během stavby udělil Mezinárodní svaz architektů jejímu autorovi prestižní Cenu Augusta Perreta za technologii v architektuře. Na konci 90. let získal vysílač památkovou ochranu a časem si vydobyl i mimořádnou oblíbenost u veřejnosti.

Zvítězil dokonce ve dvou anketách o nejvýznamnější českou stavbu století, pořádaných v letech 2000 a 2018. Dnes je tato národní kulturní památka zapsaná i na předběžném seznamu pro nominace mezi poklady světového dědictví UNESCO.

Stavba je unikátní nejen svou konstrukcí a až kosmickým vzhledem, ale také spojením s uměleckými díly uvnitř a designem interiérů a vybavení od architekta Otakara Binara. Velká část se přitom poměrně autenticky zachovala a díky aktivitám spolku Ještěd 73 se postupně daří i renovace dalších. Ve spolku se angažují i zástupci provozovatele hotelu, Libereckého kraje a majitele budovy – Českých radiokomunikací.

Dovnitř i bezbariérově

Po 50 letech už ovšem budova a její technické vybavení nejsou v ideálním stavu a vyžadují nákladnou rekonstrukci. Její příprava je v procesu, ale kvůli náročnému financování či přísné památkové ochraně se už táhne několik let.

V soutěži na obnovu, vypsané spolkem Ještěd 73, v roce 2017 zvítězil projekt architektů Jiřího a Michala Krejčíkových z ateliéru ARN Studio z Hradce Králové. Ti navrhli například nový bezbariérový a celoroční vstup společně s výtahem, méně viditelné zasklení vyhlídkového ochozu, návrat designu pokojů k původním představám Otakara Binara nebo přemístění dodatečně přidávaných antén na konstrukce mimo budovu.

Další tři roky pak její autoři pracovali na detailní studii. "Poté byla odsouhlasena všemi členy spolku Ještěd 73 i jeho odbornými konzultanty včetně autora původního interiéru, Otakara Binara. V únoru 2020 byla studie obnovy schválena Vědeckou radou Generální ředitelky Národního památkového ústavu," sdělil Seznam Zprávám architekt Michal Krejčík.

Komplikace kvůli pádu lanovky

Akce se tím posunula do další fáze, ale pak přišla pandemie covidu a vše ještě zkomplikoval tragický pád lanovky na Ještěd v říjnu 2021. Lanovka, vlastněná Českými drahami, od té doby není v provozu. Se stavbou vysílače a hotelu není přímo propojená, ale těsně s ní sousedí a je důležitá i kvůli dopravě na místo.

Ve studii architekti z ARN Studia navíc navrhli i jako možnost propojit venkovní návštěvnické prostory před vysílačem právě s lanovkou – vybudováním vyhlídkové terasy na střeše její horní stanice. A vlastník vysílače tento návrh bere vážně. "V současné době se jedná o změně vlastnictví pozemků pod lanovou dráhou. České radiokomunikace proto jednají ohledně dalšího postupu s Magistrátem města Liberec, Krajským úřadem Libereckého kraje a Českými drahami," uvedla mluvčí Českých radiokomunikací Anna Tůmová.

Vysílač a hotel na Ještědu

  • Položení základního kamene: 30. července 1966
  • Začátek vysílání z budovy: 1. května 1971
  • Oficiální dokončení a předání stavby: 9. července 1973
  • Slavnostní otevření pro veřejnost: 21. září 1973
  • Výška stavby: 100 metrů
  • Průměr půdorysu: 33 metrů
  • Nadmořská výška: 1012 metrů
  • Architekt: Karel Hubáček
  • Interiér: Otakar Binar
  • Statika: Zdeněk Patrman

Podle vyjádření mluvčího Českých drah Emanuela Vitteka je možným kupcem lanovky město Liberec. "Co se týká výkupu budov a pozemků od Českých drah, jsou v současné době zpracovávány znalecké posudky," potvrdil Adam Lenert, náměstek libereckého primátora pro územní plánování a majetkoprávní záležitosti. Ve hře je i možnost prodloužení lanovky k parkovacímu domu skiareálu, k tomu město připravuje změnu územního plánu.

Technologické inovace i umění

Devizou projektu Karla Hubáčka bylo nápadité spojení provozu hotelu a vysílače do jedné budovy. Architekt zvolil geometrický tvar, kterému se říká rotační hyperboloid. Širší dolní patra umožnila mimo jiné umístění hotelu a restaurace, v těch užších horních bylo místo na antény a jinou techniku.


U takto tvarované stavby je fasáda zároveň střechou, což se navíc v horském prostředí ve výšce tisíc metrů nad zemí stalo důvodem pro volbu inovativních technologií. Patra s hotelem a restaurací architekt navrhl obložit panely s hliníkovým povrchem a s okny se zaoblenými rohy. Na ta vyšší, s mikrovlnnými vysílači, použil kombinaci laminátů a plastů, což zajistilo nerušený signál. Celá stavba má železobetonové jádro a její kmitání ve větru vyvažuje speciální kyvadlový tlumič na špičce, dílo statika Zdeňka Patrmana.

Hotel i vyhlídková restaurace dodnes fungují, jeden z pokojů má i vybavení v původní podobě. Kromě interiérů a nábytku od Otakara Binara uvnitř budovy na první pohled zaujme umělecky ztvárněná betonová stěna se skleněnými plastikami, která navazuje i na schodiště do restaurace. Jejími autory byli uznávaní sklářští výtvarníci Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová.

Keramický obklad hotelové haly a schodiště, které do ní vede, je uměleckým dílem Lydie Hladíkové, Děvany Mírové a Marie Rychlíkové. Stejné autorky se podílely i na výzdobě pražského sídliště a stanice metra Invalidovna. Kovanou mříž u hotelového schodiště vytvořil Jaroslav Klápště.

zdroj:https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-jested-slavi-50-let-unikatni-fotky-ze-stavby-design-i-chystana-renovace-233639?fbclid=IwAR0mUvWGChv45-w2Z0-xANVZDKiXztWGg34wtX-8YKObIzf2FnDXXlz5qsk#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Restaurace se stále částečně drží v původním designu
Restaurace se stále částečně drží v původním designu
Původní podoba baru v designu architekta  Otakara Binara
Původní podoba baru v designu architekta Otakara Binara
původní podoba kavárny v designu architekta Otakara Binara
původní podoba kavárny v designu architekta Otakara Binara
Stěnové panely krátce po instalaci na přelomu 60. a 70.let
Stěnové panely krátce po instalaci na přelomu 60. a 70.let
Stavba vysílaqče a hotelu krátce před dokončením pláště
Stavba vysílaqče a hotelu krátce před dokončením pláště
vrcholek vysílače při stavbě
vrcholek vysílače při stavbě
úprava zasklení ochozu a nový zimní a bezbarierový vstup dle ARN studia
úprava zasklení ochozu a nový zimní a bezbarierový vstup dle ARN studia
Rudé právo 28.9.1973 - nic o slavnostním uvedení do provozu 21.9.1973 Rudé právo nenapsalo, ale napsalo tohle. (archiv R.Kittler)
Rudé právo 28.9.1973 - nic o slavnostním uvedení do provozu 21.9.1973 Rudé právo nenapsalo, ale napsalo tohle. (archiv R.Kittler)
Ještěd slaví výročí zápisu na seznam národních kulturních památek. Současnou siluetu hotelu a vysílače od architekta Karla Hubáčka dnes rozezná v naší zemi každý. Jak ale vyhlížel známý vrcholek před sto dvaceti lety? To nám připomíná autor rytiny poštovní známky Václav Fajt, který doplnil obálku prvního dne vydání krásným vyobrazením původní dřevěné rozhledny z roku 1903... (archiv Poštovní muzeum)
Ještěd slaví výročí zápisu na seznam národních kulturních památek. Současnou siluetu hotelu a vysílače od architekta Karla Hubáčka dnes rozezná v naší zemi každý. Jak ale vyhlížel známý vrcholek před sto dvaceti lety? To nám připomíná autor rytiny poštovní známky Václav Fajt, který doplnil obálku prvního dne vydání krásným vyobrazením původní dřevěné rozhledny z roku 1903... (archiv Poštovní muzeum)
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek

Ještědu se vrátí podoba ze 70. let, oprava za půl miliardy přinese i UFO

Hotel a vysílač na Ještědu u Liberce se vrátí do 70. let minulého století. Plánovaná rozsáhlá rekonstrukce za půl miliardy počítá nejen s opravami samotné stavby, ale obměnou projdou i interiéry.

Hotelová restaurace, foyer i pokoje by měly vypadat jako v roce 1973, kdy se Ještěd otevřel. A to možná i s charakteristickými vajíčkovými telefonními budkami a popelníky.

"Největší zásahy se ale odehrají v technologických částech, do kterých nemá veřejnost přístup," vysvětlil architekt Jiří Krejčík z ARN STUDIA z Hradce Králové, který na projektu pracoval se synem Michalem.

Velkou renovací projde betonová konstrukce ve spodní části stavby, která je podle architekta v některých místech výrazně narušena.

"Čtyřicet let jejího užívání a kyselé deště směrem od Polska a Německa udělaly své. Severozápadní strana je natolik poškozena klimatem, že bude nutné některé části rozebrat a nahradit replikami. Místy už se beton sype," upozornil Krejčík.

Stávající zimní vstup zmizí

Z pozice návštěvníka projde nejviditelnější proměnou zimní vstup, který se stane bezbariérovým. Navážou na něj výstavní prostory, kde bude expozice ke stavbě Ještědu.

V návrhu je také nové prosklení vyhlídkového okruhu. "Rádi bychom, kdyby bylo provedeno velkoformátovými skly s antireflexní úpravou. Dosáhne se tak maximální průhlednosti," vysvětlil Krejčík.

Rekonstrukce zahrnuje i úpravy hotelového patra. Kromě běžných pokojů se autoři věnovali i apartmánu, kterému by rádi vrátili původní historizující styl Ludvíka XIV. Ten byl zamýšlen jako kontrast k jinak modernímu ladění interiérů hotelu.

"Chceme vytipovat sadu nábytku přímo ve Versailles. Oskenovat 3D skenerem a pak vybrousit vybavení z průhledného polykarbonu," nastínil mladší z dvojice architektů.

Na terase přistane UFO

Změny naplánovali architekti i na obou terasách. Na západní by si mohli návštěvníci koupit občerstvení v netradičně pojatém kiosku ve tvaru blyštivé koule. "Je to takové UFO, které by dopovědělo příběh Malého Marťana," připomněl Krejčík sochu Jaroslava Róny.

Ještě výraznějšího prvku se dočká východní vyhlídka, kde tvůrci počítají s velkou terasou směrem na Liberec. Vznikla by na střeše stanice lanovky a pokrytá by byla dřevěnými paletami. "Bylo by vhodná i k pořádání akcí," dodali architekti.

V průběhu zpracování studie spolupracovali autoři s odborníky na tuto stavbu architektem Otakarem Binarem, který navrhl interiér, a profesory Miroslavem Masákem a Jiřím Suchomelem. K projektu přistoupili podle Krejčíka pietně, ovšem se zřetelem na současné požadavky.

"Na Ještědu je nejzajímavější, že je opatřen nejvyšším stupněm ochrany památek, ale zároveň je to funkční stavba, která musí splňovat současné hygienické a provozní parametry i standard, který vyžadují návštěvníci," vysvětlil Michal Krejčík.

Podle něj jde o unikátní projekt, který by jednou mohl posloužit jako manuál pro přípravu rekonstrukcí podobných staveb. "Není moc referencí na opravy památek z dvacátého století," poznamenal.

Dva roky papírování

Soutěž na architektonickou studii obnovy Ještědu vypsal spolek Ješted 73. Své zástupce v něm má mimo jiné Liberecký kraj, provozovatel hotelu Ještěd, i České Radiokomunikace (CRA), které jsou od roku 2000 vlastníkem objektu.

Ředitel CRA Vít Vážan předpokládá, že další dva až tři roky se bude pracovat na vytvoření projektové dokumentace pro stavební povolení, která by měla i přesně zmapovat, co vše je potřeba udělat.

"Jakmile ji budeme mít, tak budeme vědět přesně, o co se jedná, a můžeme v dalším kroku začít pracovat na získávání financí na stavbu," sdělil Vážan.

Podle něj už radiokomunikace do hotelu a vysílače investovaly 60 milionů. "Uvědomujeme si význam Ještědu jako památky," dodal.

Architektonickou studii přijal i Národní památkový ústav, se kterým spolek Ještěd 73 od počátku spolupracoval, a kladné stanovisko vydal i Krajský úřad Libereckého kraje.

Autor: Gabriela Volná Garbová

Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/jested-nova-podoba-oprava-vizualizace.A200604_121451_liberec-zpravy_jape?
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek
foto Jan Pešek

Nový zimní vstup s kovovou zástěnou jako ochranou před větrem, výtah do všech pater, nové foyer, jiné zasklení ochozu, kiosek ve tvaru koule či terasa na horní stanici lanovky s výhledem na Liberec. Ještěd má projít obnovou.

Interiéry Ještědu dostávají původní podobu.
Interiéry Ještědu dostávají původní podobu.

Interiéry libereckého hotelu Ještěd se vracejí do původní podoby ze 70. let

Čtvrtek, 28. března 2024, 16:17 Interiéry hotelu na vrcholu libereckého Ještědu se postupně vracejí do původní podoby ze 70. let minulého století, kdy byla futuristická stavba dokončena. Za provozu teď lakýrníci vracejí obložení stěn v restauraci původní okrovou barvu, kterou v 90. letech překryl stříbrošedý nástřik. Od hostů je oddělují jen igelitové plachty.


 Původně se provozovatel pokoušel nástřik odstranit, to se ale nepovedlo, řekla Milena Lánská ze společnosti Ještěd, která hotel a restauraci provozuje. Hotel a vysílač Ještěd je jedním z nejoriginálnějších architektonických děl v Česku, veřejnosti slouží od roku 1973. Autor stavby Karel Hubáček, který by letos v únoru oslavil sté narozeniny, dostal za unikátní projekt prestižní Perretovu cenu udělovanou Mezinárodní unií architektů. Liberecká dominanta je od roku 2006 národní kulturní památkou a lidé ji zvolili českou stavbou století. Pod návrhy interiérů a původního vybavení je podepsán Hubáčkův spolupracovník Otakar Binar. Na stěny použil tehdy koženku s ražbou, podobnou té, jakou používala automobilka Škoda v interiérech aut.

 Prvním prostorem, kde se barva obložení stěn vrátila do původní podoby, byl salonek. To, že čalouněné stěny nebyly vždy stříbrošedé, se podle Lánské ukázalo při demontáži některých prvků ze stěn, jinak byli ale řemeslníci v 90. letech velmi důkladní. "Je to nástřik, dělali to tehdy velmi pečlivě, nevynechali ani kousek, ani u oken. Už v roce 2013, když se salonek dělal, jsme přemýšleli, jak vrátit původní barvu. Měli jsme tu různé odborníky a zkoušeli jsme to různě odškrábat, chemicky odstranit, ale nic nevedlo k výsledku," řekla Lánská. 

Možností bylo obložení vyměnit, materiál už se ale nevyrábí, stěny tak nakonec dostávají nový nátěr, strukturu se ale podařilo zachovat. I dnes musí být lakýrníci velmi pečliví, dvě třetiny času tak tráví s vykrývací páskou v ruce, aby se barva nedostala tam, kam nemá. "Ta příprava je nejdůležitější u jakékoliv práce, musíme to očistit brusnou houbičkou a špachtlí, obrousit, co nedrží. Koženka se odmývá, aby se odmastila. Pak se natírá, barvy jsou na vodní bázi, aby to bylo ekologické," řekl Jan Ptáček, který na obnově s kolegou pracoval. 

Do původní podoby se už na Ještědu vrátil hotelový salonek nebo bar Avion, i když třeba z baru se zachoval jen barový pult, zázemí s policemi a osvětlení. Z původního nábytku nic nezůstalo, firma tak musela za přispění dárců dát vyrobit repliky. Do podoby z období svého vzniku, i když s menšími změnami, se vrátily také některé pokoje hotelu. Náročnou obnovou prošlo také třeba osvětlení. "Nábytek jsme do původní podoby vraceli v místech, kde provoz není tak náročný, není to muzeum, a tak i na těch replikách je vidět, že se používají," dodala Lánská.


Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/35654-interiery-libereckeho-hotelu-jested-se-vraceji-do-puvodni-podoby-ze-70-let.html?utm_source=copy
Interiéry libereckého hotelu Ještěd se vracejí do původní podoby ze 70. let
Interiéry libereckého hotelu Ještěd se vracejí do původní podoby ze 70. let
Park Boheminium v Mariánských Lázních - Ještěd je všude 👌😊 Foto zaslal Jan Koucký 👍 (archiv Fandíme Liberci)

Ještěd 6x jinak... Co vybereme???

autor příspěvku Pavel Rajský