Ještědské rozhledny

Nejstarší rozhledna na Ještědu. Jednoduchou trámovou věž s prkenným schodištěm sroubil roku 1876 liberecký tesař Gustav Neumann na zakázku libereckých mecenášů.

Litografická pohlednice odeslaná roku 1896 stylizovaně znázorňuje starou chatu na Ještědu a osmibokou dřevěnou rozhlednu, postavenou | zde horským spolkem roku 1889. Tato dřevěná rozhledna, druhá vyhlídková věž na hoře vůbec, byla zbořena roku 1903. Stávala na místě, kde o tři roky později začala stavba nové ještědské chaty.

Ještědské rozhledny 

Jakkoliv se k holému, zdaleka viditelnému vrcholu Ještědu upínaly zraky mnoha prvních turistů již od poloviny 19. století, stal se opravdovým magnetem pro výletníky, poutníky a romantiky z blízka i z daleka až na konci století. Ještě v 80. letech 19. století horu ročně navštívilo téměř sedm tisíc 7 turistů a o deset let později to bylo už dvanáct tisíc. Na počátku 20. století počty prudce stouply až ke čtyřiceti tisícům návštěvníků ročně, což bylo -vzhledem tomu, že jediným dopravním prostředkem k cestě nahoru byly tehdy jen vlastní nohy - opravdu ohromující číslo.

Vrchol Ještědu skýtal vždy takřka ideální kruhový rozhled, ale ještě lepší výhled odsud ovšem byl od 7. května 1876, kdy zde přibyla první opravdová vyhlídková věž, kterou sroubil liberecký stolař Gustav Neumann za 428 zlatých, vybraných mezi libereckými obchodníky. Rozhledna údajně umožňovala návštěvníkům za jasných dnů dohlédnout až k návrší Pražského hradu. Hlavním iniciátorem její stavby byl opět Adolf Hoffmann, továrník a neúnavný propagátor turistiky na Ještědu. Později byla po tomto patriotovi pojmenována dnešní modře značená cesta z Hanychova na vrchol, sledující zčásti první značenou cestou, kterou právě on navrhl a která je někdy ještě dnes pamětníky označovaná jako Hofmanka. Historické údaje mlčí o tom, zdali také na tuto rozhlednu vystoupala 14. července 1882 vzácná návštěva: následník trůnu korunní princ Rudolf se svojí ženou Stephanií, který toho dne navštívil Ještěd a půl hodiny se odtud rozhlížel do kraje. Adolf Hoffmann se později z Liberce přestěhoval do Görlitz, kde dále rozvíjel svoje podnikání. Jeho věž tak roku 1884 převzal do svého majetku nově vzniklý Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory; avšak první jednoduchá trámová rozhledna byla obrovskými počty turistů tak devastována, že musela být pro celkovou zchátralost již po třinácti letech stržena. Vzápětí však byla v létě 1889 na jejím místě vybudována za 750 zlatých věž nová, se zvláštní osmibokou konstrukcí a vyhlídkovou plošinou pro dvacet osob. Pro lepší orientaci turistů ve výhledu bylo nahoře instalováno kruhové panorama. Ale ani tato rozhledna nemohla uspokojit nároky tisíců výhleduchtivých turistů, zničená lidmi i počasím byla v červnu roku 1903 uzavřena a následně v listopadu stržena členy tělocvičného spolku. Její trámy poté posloužily jako vhodné palivo pro tradiční vatru o slavnosti slunovratu v létě 1904. Ještěd pak necelé tři roky čekal na svoji první kamennou vyhlídkovou věž, která ovšem již byla součástí nové chaty.

zdroj: Marek Řeháček - Chata na temeni Děda Ještěda, 2006

Pozdrav z Ještědu. V roce 1890 si Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory objednal u firmy Jacobsen © Peip z Lipska tři pohlednice pro propagaci zdejších hor; a první z nich musela být samozřejmě určena Ještědu. Zahrnovala obrázky celkového pohledu (zhruba od dnešního krematoria), první rozhledny a samozřejmě rytinu chaty, nasvícenou slunečními paprsky. Výška hory se tehdy uváděla 1 013 nadmořských metrů.

(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)