Jezdec
Pověsti
- Na hrádku údajně sídlil loupeživý rytíř zajatý po husitských válkách Biberštejny.
- Jméno hrádku souvisí se skokem do hlubin, kterým kůň zachránil vůdce lupičů, při němž nechal ve skále otisk svého kopyta.
- Z hradu měla vést tajná chodba až do libereckého domu č.p. 1.
Jezdec (hrad)
Jezdec (německy Reitstein, též Reitenštejn) jsou zbytky skalního hrádku na žulovém ostrohu Žulového vrchu nad Černou Nisou nad Kateřinským údolím na severním okraji liberecké čtvrti Ruprechtice. Hrádek je písemně i archeologicky doložen během 14. až 15. století, kdy patrně sloužil pro ostrahu zemské cesty z Liberce do Frýdlantu. Základem hradu byla tři skalní žebra na kterých stávala dřevěná stavba, o jejíž přítomnosti dnes svědčí jen záseky a obdélníková prohlubeň ve skále. Celý ostroh byl na jižní straně od zbytku hřebene oddělen valem a asi dva metry širokým příkopem. Z této strany je také jediný přístup na hrad, vede sem žlutě značená turistická cesta, místo dnes slouží jako vyhlídka.
Lokalita byla několikrát archeologicky zkoumána. Roku 1926 například vykopali pracovníci Státního archeologického ústavu několik keramických střepů z 13.-15. století. V roce 1935 zde provedla jablonecká Společnost pro výzkum starých dějin sondáž
valu, jehož zásyp obsahoval zbytky keramiky z 11.-13. století. Samotné
těleso valu bylo rozpadlé a jeho podpůrná konstrukce shnilá. Amatérský archeolog
Emil Gebauer se pokusil o jeho rekonstrukci. Na samotném hradním
pahorku bylo ve vrchní vrstvě promísené popelem a uhlíky z požářiště
dřevěného hradu nalezeno několik zlomků keramických nádob a železné předměty: fragmenty podkov, zlomek srpu, hrot střely do samostřílu, dveřní a okenní kování a hřebíky.
(zdroj Wikipedie)
Mezi nejmenší tvrze celého Liberecka patří Jezdec, ležící na severním okraji liberecké čtvrti Ruprechtic, nad divokým údolím řeky Černé Nisy. Byla to malá tvrz, vytesaná částečně do skály, kterou od ostatní krajiny odděloval nehluboký, asi 4 m široký příkop. Na skále jsou vytesány na několika místech letopočty, ale nevíme, ze které doby pocházejí, a nehluboké otvory, ve kterých byla zakotvena dřevěná nástavba tvrze. Při archeologických průzkumných pracích v minulosti zde bylo nalezeno několik střepů ze 14. a 15. století, které jsou uloženy v Severočeském muzeu v Liberci. Budovatel ani majitelé tvrze nejsou známi. Bylo to asi strážiště nedaleké zemské cesty z Liberce na Frýdlant. Podle místní tradice a pověstí bylo zde sídlo loupežníka, kterého páni z Biberštejna po husitských válkách přepadli a zajali.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, 14.2. 2006
Jak vypadal hrad Jezdec?
Od léta se tu v několika příspěvcích objevily snímky vznikajícího modelu hradu Jezdec. Ten byl "Pip's Model Room" vytvořen dle mého hypotetického 3D modelu, který jsem tvořil dva měsíce v prvé polovině letošního roku. Digitální předloha i fyzický model vznikají jako zakázka pro Severočeské muzeum v Liberci na plánovanou výstavu o hradech, která bude probíhat příští rok v létě (2026 - to tu řečeno ještě nebylo). S obrázky se běžně nechlubím, nicméně chtěl bych se přihlásit jako autor předlohy pro další odvozeniny.Vytvořeno v programech Sketchup Pro v kombinaci s Lumion Pro. Model terénu vychází z lidarových výškopisných dat pořízených speciálním dronem ve vlastnictví libereckého muzea (data upravena v Cloudcompare a Agisoft Metashape standard, pak nasazena do Sketchupu). Podle zdrojových dat jsem vytvořil rekonstrukční terén, který byl zdetailněn o skály a několik balvanů, které silně determinují hradní areál i jeho okolí (v okolí hradu jsou skály samozřejmě také, ale nebyl prostor pro jejich modelaci). Zdrojem informací pro rekonstrukci podoby byl z části článek od stavebního historika Mgr. Ivana Peřiny, dále pak zejména několik osobních terénních průzkumů celého areálu. Pro model jsem musel vytvořit vlastní plán areálu v GIS protože plán, kde by byly zachyceny všechny prvky, neexistuje.
autor příspěvku Nargo Sirovátka
Mlynářův kříž
Kříž připomíná mlynáře Antonína Jägera z Rudolfova, který zemřel v roce 1864. Starý rudolfovský mlýn stával v údolí Černé Nisy od začátku 17. století a byl znám pod německým jménem Buschmühle.