Jezdec
Pověsti
- Na hrádku údajně sídlil loupeživý rytíř zajatý po husitských válkách Biberštejny.
- Jméno hrádku souvisí se skokem do hlubin, kterým kůň zachránil vůdce lupičů, při němž nechal ve skále otisk svého kopyta.
- Z hradu měla vést tajná chodba až do libereckého domu č.p. 1.
Jezdec (hrad)
Jezdec (německy Reitstein, též Reitenštejn) jsou zbytky skalního hrádku na žulovém ostrohu Žulového vrchu nad Černou Nisou nad Kateřinským údolím na severním okraji liberecké čtvrti Ruprechtice. Hrádek je písemně i archeologicky doložen během 14. až 15. století, kdy patrně sloužil pro ostrahu zemské cesty z Liberce do Frýdlantu. Základem hradu byla tři skalní žebra na kterých stávala dřevěná stavba, o jejíž přítomnosti dnes svědčí jen záseky a obdélníková prohlubeň ve skále. Celý ostroh byl na jižní straně od zbytku hřebene oddělen valem a asi dva metry širokým příkopem. Z této strany je také jediný přístup na hrad, vede sem žlutě značená turistická cesta, místo dnes slouží jako vyhlídka.
Lokalita byla několikrát archeologicky zkoumána. Roku 1926 například vykopali pracovníci Státního archeologického ústavu několik keramických střepů z 13.-15. století. V roce 1935 zde provedla jablonecká Společnost pro výzkum starých dějin sondáž
valu, jehož zásyp obsahoval zbytky keramiky z 11.-13. století. Samotné
těleso valu bylo rozpadlé a jeho podpůrná konstrukce shnilá. Amatérský archeolog
Emil Gebauer se pokusil o jeho rekonstrukci. Na samotném hradním
pahorku bylo ve vrchní vrstvě promísené popelem a uhlíky z požářiště
dřevěného hradu nalezeno několik zlomků keramických nádob a železné předměty: fragmenty podkov, zlomek srpu, hrot střely do samostřílu, dveřní a okenní kování a hřebíky.
(zdroj Wikipedie)
Mezi nejmenší tvrze celého Liberecka patří Jezdec, ležící na severním okraji liberecké čtvrti Ruprechtic, nad divokým údolím řeky Černé Nisy. Byla to malá tvrz, vytesaná částečně do skály, kterou od ostatní krajiny odděloval nehluboký, asi 4 m široký příkop. Na skále jsou vytesány na několika místech letopočty, ale nevíme, ze které doby pocházejí, a nehluboké otvory, ve kterých byla zakotvena dřevěná nástavba tvrze. Při archeologických průzkumných pracích v minulosti zde bylo nalezeno několik střepů ze 14. a 15. století, které jsou uloženy v Severočeském muzeu v Liberci. Budovatel ani majitelé tvrze nejsou známi. Bylo to asi strážiště nedaleké zemské cesty z Liberce na Frýdlant. Podle místní tradice a pověstí bylo zde sídlo loupežníka, kterého páni z Biberštejna po husitských válkách přepadli a zajali.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, 14.2. 2006
