Jezdectví v Liberci
TJ Sever


Jezdecká hala v Tyršově ulici
Už roku 1878 byl uspořádán klusácký závod v Horním Růžodole, spojený se závodem jednospřežných drožek a tažných psů. Téhož roku byly na silnici z Liberce do Rochlice uspořádány klusácké a cvalové závody, jejichž výtěžek byl věnován vdovám a sirotkům po vojácích padlých za okupace Bosny a Hercegoviny. Jednatřicet milovníků turfu založilo brzy nato v hostinci U Zlatého beránka (2.10. 1879) jezdecký klub, který pak každoročně pořádal překážkové i lovecké a v zimě kliusácké závody a také tradiční hony na lišku. V březnu 1891 byla dána do provozu klubová jezdecká škola s dráhouv ulici Na Zápraží (sklady divadla F.X.Šaldy - v současné době Plaudit). Dráha měřila 32 x 17 m a v objektu byly stáje pro osm koní, byt učitele jízdy, šatny a sedlárny. První nájemce pan Deiss z Prahy s sebou přivezl pět nájemných koní. Později pomohl hrabě Clamm-Gallas opatřit pozemek ve Skalní ulici vedle textilní školy (0,6 ha), kde byl v roce 1922 zahájena výstavba jízdárny s cvičištěm. Členové klubu mezi sebou vybrali 305 000 Kč a dalších 120 000 Kč věnovaly Liberecké veletrhy za podmínky, že jízdárna i cvičiště budou po tři roky sloužit jako výstavní prostory. Základy vyhlubila firma Christoph a Unmack z Černous. Dílo bylo hotovo za necelé tři měsíce (10.12.1922) a společně oslaveno obědem ve Zlatém lvu. K největším událostem patřil První severočeský jezdecký turnaj, jehož se po čtyři červnové dny roku 1925 zůčastnilo 40 jezdců z civilních i vojenských kruhů se 70 koňmi. Předváděly se obtížné drezúry a skoky přes překážky až 180 cm vysoké. Za rok už startovalo 100 koní, mezi nimi i skupina lipicánských hřebců z jezdecké školy ve Vídni. Za krize byl klub nucen prodat závodní dráhuv Pavlovicích městu, které zde začalo budovat stadion. Po druhé světové válce se jezdecký klu přestěhoval do Norské ulice, kde byl vybudován moderní parkur, jízdárna, stáje a výběhy. Ve staré jízdárně se v šedesátých letech konaly aukční trhy dobytka. Po zboření zchátralého objektu koupila v dubnu 1982 pozemky Textilana pro sportovní halu.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)












Dita Altmannová (vpravo) v den Velké pardubické 1937.
archiv Miloslav Nehyba


Byla v Tyršově ulici jízdárna, vchod byl z Humpolecké. Mám jen pár nekvalitnich fotek prázdného místa, které bylo dlouho zarostlé. Teď je tam bytový komplex s krámky.
(archiv Alena Veitová Gürtlerová)



Členové Libereckého jezdeckého oddílu na okresních závodech v Parkuru
SOKOLSKÁ JÍZDÁRNA
Sokol jednu z nejvýznamnějších rolí. I když byla spolupráce Sokola a
Ministerstva národní obrany oficiálně potvrzena zákonem o vzniku sokolských
stráží až v roce 1919, vlastnili sokolové zbraně již mnohem dříve.
Na přelomu let 1918 -1919 musely i stovky již demobilizovaných ročníků
znovu nastoupit do činné služby. Společně s dobrovolníky z řad Sokolů,
DTJ a Čs. obce střelecké, ze kterých se utvořily čtyři pluky „Stráže
svobody“, likvidovali odpor v pohraničních oblastech (Deutschböhmen,
Deutschsüdmähren, Sudetenland a Böhmerwaldgau), zejména v
městech Liberec, Most, Opava a Znojmo. Sokolové hlídali vlaková nádraží a
projíždějící vlaky, zabavovali zbraně, konali strážní službu ve vojenských
kasárnách a pevnostech, zabezpečovali sklady potravin, surovin a jiných
objektů a bránili rabování a krádežím.
V roce 1950, konkrétně dne 28. 2. 1950 došlo k zániku Sokolské
jízdárny v Liberci. Pozemky jízdárny byli odevzdány OÚ (Obecním úřadem) a
FNO (Fondem národní obnovy) národnímu podniku Textilana k uskutečnění
(autor článku Miroslav Brožek)

Pavlovice a Růžodol I.






Mezi roky přibližně 1968 - 77 se jezdíval parkur u letiště a potom později, když se V zátočině dobudoval areál, tak se jezdil parkur tam. Ještě si vzpomínám, kolem roku 1965 se na letišti jely dostihy.
komentář Jiri George

Jezdecký klub Liberec
Sídlo jezdeckého klubu
V Zátočině 28/15, 460 11 Liberec 11 - Růžodol





Jezdecký klub Liberec byl založen v roce 1964 pod názvem "Tělovýchovná jednota družba Harcov" paní Helenou Krásovou. Za pomoci MVDr. Pince získala na počátku 70. let hlavní, dnes administrativní budovu, která byla v dezolátním stavu. Za pomoci města a dobrovolníků z řad členů byla v akci "Z" opravena a vystavěna sportovní stáj, hala a dostavěna chovná stáj JK Liberec.
TJ družba Harcov od roku 1979 pořádá "Memoriál Heleny Krásové – Pohár města Liberce", kterého se ve své době účastnili i závodníci Slovenska, Polska a NDR, Jednoty traktor Aschersläben, se kterou liberecká TJ udržovala úzké kontakty.
Po roce 1989, kdy došlo k zásadním změnám ve financování zájmových organizací, JK Liberec nadále pokračoval, i přes mnohé obtíže, ve své činnosti.
V roce 2005 se liberecká firma Alexandr Kendik JUNIOR® pustila do celkové opravy a dovedla jezdecký klub do dnešní podoby. V areálu JK Liberec vybudovala nové boxy, zrekultivovala zelené plochy, za přispění města a ministerstva školství opravila zchátralou budovu hlavní stáje. Díky Evropské unii se prostřednictvím IPRM Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci podařily zrealizovat dva projekty: Multifunkční volnočaové centrum Liberec – Růžodol, který byl dokončen v září 2012, a Jezdecký klub Liberec – rekonstrukce jezdeckého klubu ukončený v březnu 2014.
Cílem JK Liberec je v souladu se stanovami ČJF, jejímž je jezdecký klub členem, podílet se na rozvoji jezdeckého sportu, výchově mladých talentů a v neposlední řadě organizace významných sportovních a společenských akcí.




Když jde o koně, tak "hobby" závody mají atmosféru stejně fascinující jako velké závody






14. 09. 2020
"Hobby závody jsou závody pro mladé koně a mladé jezdce. Přihlásit se mohou i závodníci bez jezdecké licence," vysvětluje mi klubová trenérka Lucie Firmanová. To je důležité hlavně pro děti, ale i pro případné zájemce, kteří si do jezdeckých klubů přicházejí zajezdit spíše rekreačně, aby si vyčistili hlavu.
Jezdecký klub Liberec funguje na více úrovních. Pro ty nejmenší je určený Ponny klub. Starším adeptům jezdeckého sportu se věnuje trenérka Lucie Firmanová, která upřesňuje: "Klub má momentálně kolem třiceti členů, kteří platí členský příspěvek 700 Kč měsíčně s tím, že se musejí koním plně věnovat a podílejí se na chodu klubu.
Zájem je obrovský, kapacity jsou momentálně zcela naplněné." Trenérka Lucie Firmanová.
Tréninky probíhají většinou na kolbišti, v zimě nebo za deště se jezdí v kryté hale. Jednou až dvakrát týdně pak koně potřebují vyrazit i do terénu, což je zde poměrně obtížné, protože klub sídlí mezi nákupními zónami (MAPA). Jednou za čas se přesto koně i jezdci můžou těšit i na delší vyjížďku po lukách za Globusem.
Dále do klubu chodí zákazníci, což jsou lidé, kteří mají rádi zvířata a jezdecký sport, ale nemají čas se koním plně věnovat. Takže si platí čas na koni a klub jim může poskytnout i individuální výcvik. Stáje.A konečně je v klubu i hodně soukromníků, kteří zde mají své vlastní koně. Z celkem pětatřiceti ustájených koní je klubových jen deset.
Jezdectví
má v Liberci poměrně bohatou historii. Průmyslový boom města v 19.
století totiž doprovázel i rozvoj volnočasových aktivit (řečeno dnešním slovníkem) společenských vrstev, které si to mohly dovolit. Již v 60. letech 19. století se rozhodl umožňovat vyjížďky a zájemcům poskytnout i výcvik Leopold Posselt, majitel mandlu poháněného koňmi v dnešní Mlýnské ulici na Perštýně.
Nový podnikatelský záměr se ukázal být životaschopný, Posselt si udělal
zkoušky na učitele jezdectví, koupil další koně a přestěhoval se do
většího na lepší adresu (Bahnhoffstrasse, dnes 1. máje). Ale to už se
příležitosti chopili i jiní nadšenci a jezdecké školy po Liberci začaly
růst jako houby po dešti. První liberecký jezdecký klub byl pak založen roku 1879. Pozoruhodné podrobnosti, daleko přesahující téma této reportáže, se dočtete například v bakalářské práci Kateřiny Svobodové, studentky TUL.
Skočme rovnou do období budování socialismu. Někteří možná pamatujete krásný dřevěný areál, který vlastnil Reitclub Reichenberg, postavený roku 1922. Léta statečně chátral vedle textilní průmyslovky, než ho nahradil obytný blok mezi ulicemi Tyršova a V brusičské dolině. Doba totiž jezdectví neházela přímo klacky pod kopyta, ale rozhodně této buržoazní zábavě příliš nepřála. K tomu přispělo i rozpuštění armádních jezdeckých jednotek, které koně často zájemcům půjčovaly.
Toho se Helena Krásová, zakladatelka a vůdčí osobnost TJ Družba Harcov,
již bohužel nedožila. Zemřela náhle 10. října 1973 v pouhých 45 letech.
Od roku 1979 jezdecký klub na její počest každoročně pořádá "Memoriál Heleny Krásové a Pohár města Liberce".
Další kapitolu klubu otevřel Alexandr Kendik jun. "Jako mladý jezdil, a když jízdárna šla ke dnu, protože řekněme si upřímně, je to opravdu finančně náročné a dotace a sponzorství jde spíš do jiných sportů, tak to tu pan Alexandr Kendik mladší převzal, postavil na nohy a vrátil tomu šťávu," vzpomíná trenérka Firmanová.
Dnes je klub vedený jako zapsaný spolek a s financemi válčí stále. Jana Kendiková ml., zástupce předsedkyně klubu, vysvětluje: "Sami se neuživíme, měsíční výdaje činí čtvrt milionu korun, z toho polovina se vyplatí ve mzdách. Krmivo, ošetření a další potřeby každého klubového koně přijdou na pět tisíc korun, rovněž měsíčně. Takže klub musí být dotován, největším sponzorem je zatím stále firma Alexandr Kendik junior." Nějaké dotace, i v zajímavé výši, občas klub dostane i odjinud. "Například Liberecký kraj nám teď přispěl a přispívá i na hlavní závody sezóny.
Dotaci nám poskytuje rovněž Zemědělský intervenční fond, protože klub si
seká vlastní seno," vypočítává Jana Kendiková. Klub se ale musí pokusit dostat do stavu, kdy si na sebe alespoň vydělá. "To například znamená mít
více ustájených koní soukromých v poměru ke koním klubovým. Ten poměr
je zatím zhruba 2 : 1, což již dává smysl, ale stále to nestačí," naznačuje cestu k cíli místopředsedkyně Kendiková. Zatím klub uvítá každou pomoc.


Jízdárna JK Sever - Liberec
Puškinova 19 460 08 Liberec XXIV - Pilínkov
Na okraji Liberce
Na okrajové části Liberce naleznete jezdecký klub Sever. Jedná se o malou jízdárnu "rodinného typu" a jejich cílem je přiblížit život koní a vše, co souvisí s chovem a ježděním, potenciálním zájemcům, především dětem a mládeži.
Do okolí Ještědu
Trénuje se nejen ve venkovní jízdárně a v
případě nepříznivého počasí v kryté hale, ale jezdí se i na vyjížďky do
okolí samotného Ještědu po lesních stezkách a stezičkách, kterých je na
Ještědu nepočítaně.
https://www.region-jizerskehory.cz/aktivni-vyziti/jezdectvi/jizdarna-jk-sever/

