Rybářská Bašta a Jezírko

29.04.2021
cca 1938 (archiv Tomáš Stracke)
cca 1938 (archiv Tomáš Stracke)
cca 1938 (archiv Tomáš Stracke)
cca 1938 (archiv Tomáš Stracke)
U Jezírka v roce 1904. Tady se nic moc nezměnilo...  Zdroj: Heimatskunde des Reichenberger Bezirkes, Band I., 1903-1904 (Tomáš Cvrček)
U Jezírka v roce 1904. Tady se nic moc nezměnilo... Zdroj: Heimatskunde des Reichenberger Bezirkes, Band I., 1903-1904 (Tomáš Cvrček)
Gondelteich. Liberec, Jezírko u zoologické zahrady, (archiv SM v LiberciI MG 2801)
Gondelteich. Liberec, Jezírko u zoologické zahrady, (archiv SM v LiberciI MG 2801)
A okolo roku 1940 (F. Madlé)
A okolo roku 1940 (F. Madlé)
1929 (archiv J. Peterka)
1929 (archiv J. Peterka)
Gondelteich (Jezírko) 1929 (archiv O.Musil)
Gondelteich (Jezírko) 1929 (archiv O.Musil)
Gondelteich cca 1926 (zdroj: eBay)
Gondelteich cca 1926 (zdroj: eBay)
Labutí jezírko a Rybářská bašta roku 1910
Labutí jezírko a Rybářská bašta roku 1910
Rybářská Bašta a Jezírko kolem roku 1910 a 6.5.2022
Rybářská Bašta a Jezírko kolem roku 1910 a 6.5.2022
Jezírko s Rybářskou baštou (foto M.Gergelčík)
Jezírko s Rybářskou baštou (foto M.Gergelčík)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
1901  (zdroj:https://www.portafontium.eu)
1901 (zdroj:https://www.portafontium.eu)
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
Reichenberg - Gondelteich. Liberec - Jezírko. Pohlednice prošlá poštou v roce 1900. (Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Gondelteich. Liberec - Jezírko. Pohlednice prošlá poštou v roce 1900. (Kamil Syrovátka)
Jezírko, jehož německý název Gondelteich vypovídá o původním účelu ve své době největší vodní plochy v Liberci - veslování na lodičkách.
Nádrž vybudoval v letech 1889 - 1891 Spolek přátel přírody naproti dnešnímu hotelu U Jezírka. Pod hrází bylo zřízeno promenádní molo a počátkem století vybudovali město romanticky pojatý hrázděný altán, kde se půjčovaly loďky. Některé pohlednice zachycují i zvláštní širokou pramici s baldachýnem.
Mezi libereckými občany se toto místo těšilo velké oblibě i v zimě, kdy se zde bruslilo.
Dlouhou dobu neudržovanou stavbu převzal podnik Restaurace a jídelny a po důkladné rekonstrukci zde v roce 1974 otevřel restauraci Rybářská bašta.
Velkou rekonstrukcí prošlo Jezírko v roce 1997. Severní břeh byl zpevněn a podle vody byla vybudována vyhlídková cesta. Zrekonstruováno bylo i plato před restaurací a pro vodní ptactvo byl zvětšen ostrůvek.

(zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta)

archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Rybářská bašta
Rybářská bašta
1910
1910
archiv J.Hůlky
archiv J.Hůlky
Jezírko v roce 1910  Ornitologický spolek upravil v roce 1904 v zadní části Jezírka umělý ostrůvek s úkrytem pro labutě v podobě jakéhosi malého hrádku .  (zdroj Kniha o Liberci)
Jezírko v roce 1910 Ornitologický spolek upravil v roce 1904 v zadní části Jezírka umělý ostrůvek s úkrytem pro labutě v podobě jakéhosi malého hrádku . (zdroj Kniha o Liberci)
Jezírko a Rybářská bašta (M.Gergelčík)
Jezírko a Rybářská bašta (M.Gergelčík)
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Reichenberg - Gondelteich. Liberec - Jezírko, tentokrát v zimním hávu, jako kluziště. Pohlednice prošlá poštou v roce 1906. (Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Gondelteich. Liberec - Jezírko, tentokrát v zimním hávu, jako kluziště. Pohlednice prošlá poštou v roce 1906. (Kamil Syrovátka)
1923 (archiv O.Musil)
1923 (archiv O.Musil)
Reichenberg - Gondelteich. Liberec - Jezírko, chvíli na lodičkách. a pak si posedět na Rybářské Baště, to byl relax. Pohlednice prošlá poštou v roce 1922. (Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Gondelteich. Liberec - Jezírko, chvíli na lodičkách. a pak si posedět na Rybářské Baště, to byl relax. Pohlednice prošlá poštou v roce 1922. (Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Gondelteich. Liberec - Jezírko, lodičky na hladině tehdá inspirovaly k projížďce. Pohlednice prošlá poštou v roce 1909. (archiv Kamil Syrovátka)
Reichenberg - Gondelteich. Liberec - Jezírko, lodičky na hladině tehdá inspirovaly k projížďce. Pohlednice prošlá poštou v roce 1909. (archiv Kamil Syrovátka)
Na fotografiích a pohlednicích Jezírka není často vidět, jak to bylo s loďkami (no dobře, gondolami :-)) ve skutečnosti. Sice nenarazíme na koláže s ponorkami, parníky a žraloky (což se o přehradě v souvislosti s výstavou v roce 1906 říct nedá), nicméně... Tak tedy jeden reálnější snímek z roku 1939. (zdroj: ebay.de)
Na fotografiích a pohlednicích Jezírka není často vidět, jak to bylo s loďkami (no dobře, gondolami :-)) ve skutečnosti. Sice nenarazíme na koláže s ponorkami, parníky a žraloky (což se o přehradě v souvislosti s výstavou v roce 1906 říct nedá), nicméně... Tak tedy jeden reálnější snímek z roku 1939. (zdroj: ebay.de)
https://www.ebay.com
https://www.ebay.com
https://www.ebay.com
https://www.ebay.com
1911 (archiv T.Majer)
1911 (archiv T.Majer)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
Labutí jezírko a Rybářská bašta 1904. Autor: Würthle & Sohn Salzburg. Zdroj: Severočeské muzeum v Liberci inv.č. 2929 (archiv J.Peterka)
Labutí jezírko a Rybářská bašta 1904. Autor: Würthle & Sohn Salzburg. Zdroj: Severočeské muzeum v Liberci inv.č. 2929 (archiv J.Peterka)
Liberec, (Reichenberg), 1939 (Evžen Šimek)
Liberec, (Reichenberg), 1939 (Evžen Šimek)

Při velkorysých úpravách rekreační oblasti Lidových sadů

byla za vysokým náspem třídy Císaře Josefa vybudována z popudu spolku Přátel přírody v letech 1889-91 nádrž zvaná Gondelteich (Gondolový rybník), dnes Labutí jezírko nebo jen Jezírko. Je 250 m dlouhé, 50 m široké, má hloubku asi 1,5 m a zabírá plochu cca 7500 m². Sloužilo pouze rekreaci. V létě se zde jezdilo na lodičkách, v zimě bruslilo. Nábřeží dostalo podobu přístavního mola. na němž se dalo také korzovat, jak bylo tehdejším společenským zvykem. Na východní straně byla postavena roztomilá hrázděná stavbička pro dozor (od roku 1974 restaurace Rybářská bašta) a na opačném konci nad hrází domek v obdobném stylu, kdysi konečná stanice elektrické dráhy (1897), dnes kiosek.

Za Jezírkem vznikl roku 1906 zookoutek a v nedaleké Purkyňově ulici začala působit od roku 1895 botanická zahrada. Dále proti proudu Jizerského potoka, v místech dnešního lukostřeleckého areálu TJ Dynamo, byla v roce 1873 postavena výletní restaurace nazvaná Stadtwäldchen (Městský lesík). Toto oblíbené oddychové zaňizení odkoupilo roku 1893 město.

(zdroj R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

odesláno 21.6.1992 (archiv Josef Šorm)
odesláno 21.6.1992 (archiv Josef Šorm)
1947 (archiv Zuzana Kudrnová)
1947 (archiv Zuzana Kudrnová)
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv O.Musil
archiv O.Musil
https://www.ak-ansichtskarten.de
https://www.ak-ansichtskarten.de
6.10.2019
6.10.2019

Trafika U Jezírka v 30.letech 20.století a dnes

V pravo část hrazené stavbičky, původně tramvajové zastávky, která dodnes slouží k prodeji suvenýrů. Okénko trafiky je téměř vyplněno pohlednicemi. Všimněte si jednoho z nejstarších automatů na prodej cigaret, umístěném na zdi, a zmrzlinářského vozíku. Střed snímků zabírá "mléčný bar" (Milchtrinkhalle) liberecké parní mlékárny, od přestavby v 60.letech prodejna zeleniny. Jen bříza zůstala stejná. Vlevo je brána, kudy vedla cesta do ZOO a botanické zahrady a do městského lesíka.

(Zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)


archiv Jiří Bláha
archiv Jiří Bláha
18.8.2021
18.8.2021
původní vchod do zoo - cca 1920 a 16.8.2021
původní vchod do zoo - cca 1920 a 16.8.2021
původní vchod do zoo - cca 1930 a 16.8.2021
původní vchod do zoo - cca 1930 a 16.8.2021
na krásné pohlednici je zachycena tehdejší konečná tramvaje u vstupu do "městského lesíka" (v současné době zastávka Botanická zahrada) (archiv Milana Šíra st.)
na krásné pohlednici je zachycena tehdejší konečná tramvaje u vstupu do "městského lesíka" (v současné době zastávka Botanická zahrada) (archiv Milana Šíra st.)
Álej lip v dnešní Masarykově třídě před 100 lety
Álej lip v dnešní Masarykově třídě před 100 lety
Hrázděná boiudička v roce 1978 a 12.11.2022
Hrázděná boiudička v roce 1978 a 12.11.2022
Masarykova třída kolem roku 1920 a 26.5.2022
Masarykova třída kolem roku 1920 a 26.5.2022
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
foto Erwin Cettineo, 1978
foto Erwin Cettineo, 1978

Hrázděná občerstvovací boudička

je vůbec první tramvajová čekárna z dob, kdy zde byla konečná,  tedy z roku 1897 (Tomáš Krebs)

červenec 1996 (foto Petr Šimr)
červenec 1996 (foto Petr Šimr)
foto Tomáš Krebs
foto Tomáš Krebs
archiv Luboše Mencla
archiv Luboše Mencla
Ze Zpravodaje Liberce červenec / srpen 2020. (archiv L.Janků)
Ze Zpravodaje Liberce červenec / srpen 2020. (archiv L.Janků)
původní vstup do ZOO přes městský park pod Botanickou zahradou (M.Gergelčík)
původní vstup do ZOO přes městský park pod Botanickou zahradou (M.Gergelčík)

10.8.2021

Od včerejšího rána mohou Liberečané i přespolní projít rekonstruovaným, původním vchodem do liberecké zoologické zahrady v podobě, jakou měl před sto lety. Nápad na renovaci původní brány ve stylu art deco se zrodil před šesti lety a nyní se dočkal své realizace.

Brána zvoucí k návštěvě liberecké zoologické zahrady s nápisem "Zum Tiergarten" ("Do zoo") byla postavena ve dvacátých letech 20. století a viditelně odráží prvky tehdy módního stylu art deco. Po válce byl německý nápis odstraněn, ale i přesto byl dlouho viditelný.

Brána byla dlouho v poměrně špatném stavu, až v minulém volebním období se začalo s její rekonstrukcí a ní přišla i myšlenka, obnovit ji v původní podobě. Liberecká zoologická zahrada je nejstarší v českých zemích. Byla otevřena roku 1919, ale již předtím v Liberci fungovaly přírodopisné spolky. Prvním krokem k založení budoucí zoologické zahrady byla činnost tehdejšího Ornitologického spolku pro severní Čechy (Ornithologischen Verein für Nordböhmen). Jeho členové založili nejprve 2. července 1895 Geflügelpark (jakýsi ptačí koutek) a později také voliéru v městském parku přístupnou veřejnosti (1904).

Dalším rozšířením tohoto areálu bylo vysazení labutí na nedalekém Jezírku a zřízení ohrady pro srnčí zvěř na blízké louce. Centrem areálu se stal dřevěný domek v tyrolském slohu, zvaný Čapí hnízdo, přenesený sem stavitelem Alfredem Hübnerem z Německo-české výstavy roku 1907. Kolem něj se areál postupně rozrůstal, až se začalo uvažovat o jeho přeměně v malou zoologickou zahradu. Tato snaha ztroskotala v průběhu první světové války na nedostatku finančních prostředků. Jak zmíněno, po válce, v roce 1919 byla otevřena regulérní liberecká zoo.

Město Liberec se své zoologické, jakožto i sousední botanické zahrady vzdalo až letos, kdy jej na přání hejtmana získal Liberecký kraj. Spolu se ztrátou zoo přišlo město Liberec i o lukrativní pozemky a obrovský majetek, který k oběma zahradám náleží. (autor příspěvku Jaroslav Tauchman)

Na křižovatce Purkyňova a Lesní (autor dobové fotografie Alena Benešová a současné Jiří Beneš)
Na křižovatce Purkyňova a Lesní (autor dobové fotografie Alena Benešová a současné Jiří Beneš)
Lesní ulice v roce 1902 a v roce 2019 .V domě na křižovatce Lesní a Purkyňové ulice je nyní kavárna Six cafe
Lesní ulice v roce 1902 a v roce 2019 .V domě na křižovatce Lesní a Purkyňové ulice je nyní kavárna Six cafe
1920 (archiv O.Musil)
1920 (archiv O.Musil)
křižovatka Lesní a Purkyňovy ulice v roce 1902 a 12.11.2022
křižovatka Lesní a Purkyňovy ulice v roce 1902 a 12.11.2022
ulice Purkyňova x Horova čp.2 (M.Gergelčík)
ulice Purkyňova x Horova čp.2 (M.Gergelčík)

Ludvíkův pramen

posezení v parčíku mezi ZOO a Botanickou zahradou (M.Gergelčík)
posezení v parčíku mezi ZOO a Botanickou zahradou (M.Gergelčík)

Promenádní cesty po obou březích Baierova, dnes Jizerského potoka z dnešní Masarykovy třídy k Sovově ulici jsou o víc než deset let starší než sousední Lidové sady. Cesta po levém břehu dnes leží v zoologické zahradě, pravobřežní, vedoucí městským lesíkem nad jezírkem, vybudovaném roku 1900, je zachována a hojně využívaná. Obě cesty vybudoval již zmíněný Spolek přátel přírody a 10. srpna 1872 je slavnostně předal zástupcům města Liberce. Na pohlednici odeslané roku 1912 vidíme i sto let starou podobu Ludvíkova pramene, dnes již vyschlého a zchátralého. Byl nazván na počest tehdejšího prezidenta Spolku lékárníka Ludvíka Hlasiwetze, jehož rodina vlastnila na rohu Benešova náměstí a Moskevské ulice starý dům s lékárnou. Na jeho počest byla nazvána i ulice, dnešní Purkyňova, která vede kolem botanické zahrady. Tu sem přemístil Spolek roku 1895 z původního místa u muzea.

1909 (archiv M.Gergelčík)
1909 (archiv M.Gergelčík)