Kostel Božského srdce Páně a Klášter Voršilek
Klášter Voršilek kolem roku 1900
Ke komplexu patřil původně také rozsáhlý park, z něhož se zachovala jen barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1768. Na okraji parku vznikla dnešní Klášterní ulice.
Poslední fotografie je z interiéru tehdejšího kláštera
(Zdroj Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997)
Klášter Voršilek s kostelem Božského srdce Páně
S prudkým nárůstem obyvatel Liberce a okolních obcí ve II. polovině 19. století se stále větším problémem jevilo zajištění školství a sociální péče v celé aglomeraci. Proto byly do města z Králík (kde přece jen nemohl být jejich vzdělávací potenciál plně využit) povolány sestry voršilky, které vybudovaly poměrně velký novogotický komplex, zahrnující trojkřídlou konventní a školní budovu a kostel.
Autorem projektu i zhotovitelem stavby byl liberecký stavitel Adolf Bürger. Jako první budova byl mezi lety 1894-96 postaven konventní kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, budovy konventu a klášterní školy byly postaveny v letech 1897-8.
V roce 1906 si konvent při své návštěvě města prohlédl císař František Josef I.
Voršilky působily ve městě do roku 1945. Poté se klášter stal sídlem polikliniky, kostel sloužil jako skladiště. Jeho zařízení zaniklo. Po roce 1990, kdy byl areál v restitucích voršilkám vrácen, se využití kláštera nezměnilo, kostel byl roku 1996 na 99 let zapůjčen pravoslavné církvi. Protože zdravotní péče není v souladu se vzdělávací náplní řádu a obnova řeholní komunity nebyla možná, rozhodly se voršilky areál prodat. V roce 2015 jej odkoupila zdravotnická skupina Eurolinicum.
Kostel byl postaven v letech 1894 až 1896 jako součást areálu kláštera voršilek podle návrhu libereckého stavitele Adolfa Bürgera. Novogotická jednolodní stavba s výraznou věží a bohatě členěným interiérem patří k nejvýznamnějším sakrálním památkám z konce 19. století v Liberci.
Po druhé světové válce se jeho využití změnilo – sloužil jako skladiště. Od poloviny 90. let jej využívá jako chrám pravoslavná církev. Díky tomu zůstal kostel zachován a nadále plní svou duchovní funkci.
Jen většina lavic byla demontována a uskladněna, protože sezení se neshoduje s požadavky pravoslavného rituálu, při kterém se většinou stojí.
Dnes představuje kostel významnou dominantu této části Liberce a pravidelně se otevírá veřejnosti při kulturních a společenských akcích, například během Noci kostelů. Návštěvníky láká nejen svou architekturou, ale také občasnou možností vystoupat na věž nebo prohlédnout si historické varhany a interiér chrámu.
zdroj: https://liberecky.denik.cz/zpravy-region/hadanka-z-liberce-poznate-z-fotky-o-jaky-kostel-jde/
A kde že máš doktora? V libereckém klášteře. Pojďte se podívat k Voršilkám, řádovým sestrám, které se zde věnovaly především vzdělávání dívek (byly zde do roku 1950). Když tu před rokem 1900 začínaly, v okolí stálo jen pár budov (počítaje dnešní sokolovnu) poblíž Gebirgs-Strasse (Jablonecká), ke klášteru přiléhaly zahrady, naproti na kopci se nacházela Štěpánská nemocnice, a dole Josefinino údolí, kterým protékal harcovský potok...
Z knihy Lehr- und Erziehungsanstalt der Ursulinen in Reichenberg, 1917
zdroj: www.liberecnawebu.eu