Městský park
POMNÍK CÍSAŘE JOSEFA II
Základ pomníku odhaleného roku 1682 tvořily tři stupně ze syenitu, na nichž stál podstavec z červeného porfyru dovezeného z Tyrol, nesoucí bronzovou bystu. Na přední straně podstavce byl letopočet 1781 ověnčený ratolestmi a poď ním nápis z bronzových písmen: Dem Schätzen der Menschen Kaiser Josef II. (ochránci lidstva císař Josefu II.). Na zadní straně byla uvedena historická data pobytu císaře v Liberci: 31. 6. 1766, 19.6.1778, 15. 9. 1779, dále datum vydání tolerančního patentu (13. 10. 1781) a zrušení nevolnictví (1.11.1781). Osud pomníku byl podobný mnoha jiným. V roce 1923 byl na základě nařízení, podle nějž měly být odstraněny nápisy a památky na habsburskou monarchii, sejmut a uložen v budově radnice, odkud putoval v roce 1940 do válečné sbírky kovů. Dnes jeho místo připomíná jen zachovaný obrubník s květinovou úpravou a podobu malované okno na chodbě v prvním patře radnice.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
V souvislosti s vybudováním promenádní třídy
se městská správa rozhodla předat pozemky přiléhající k zahradní restauraci Lidové sady spolku Přátel přírody na zřízení městského parku. Tento spolek měl už za sebou úpravu různých menších parkových ploch ve městě a zřízení pohodlných chodníků v lesoparcích podél Jizerského potoka a na Liberecké výšině. S pracemi se započalo na jaře roku 1881 a po třech letech byl park předán veřejnosti. Na počest stého výročí zrušení nevolnictví a vydání tolerančního patentu dostal jméno po císaři Josefu II. Nejvzácnější ze 7 800 vysázených stromů a keřů označovaly tabulky. U vstupu do parku byl umístěn pomník připomínající padesáté výročí založení spolku Přátel přírody (1898). Celý oddychový prostor, jehož dominantu vytvořil pomník Josefa II., oživovala kruhová fontána s vodotryskem. Později byl městský park rozšířen o část přilehlého lesa.
První máj 1890 v Liberci: 16 tisíc dělníků se přihlásilo o svá práva
Svátek se v českých zemích slavil poprvé v roce 1890. V Praze se sešli lidé na Střeleckém ostrově, ale také v Liberci, kde do Lidových sadů dorazilo na oslavu svátku, branou jako jasný politický vzkaz celé společnosti, 16 tisíc lidí. Liberec byl tehdy jedním z center socialistického hnutí. Silné zastoupení zde měli anarchisté i rodící se sociální demokracie, která měla v Liberci dokonce mezi 1877 až 1881 své celorakouské sídlo.
Mezi hlavními požadavky liberecké prvomájové demonstrace 1890 bylo například všeobecné hlasovací právo, kterého se obyvatelé Českého království (s a ním celého Předlitavska) dočkali až v roce 1907. Připomeňme, že tehdejší Liberec (tedy původní město dnes ohraničené zhruba nádražím a ulicí 5. Května) měl cca 30 tisíc obyvatel, přičemž volební právo nemělo ani 3 500 lidí. Ženy, dělníci a chudší lidé volit nesměli na základě daňového cenzu.
Dalšími požadavky, které zazněly na prvního máje 1890 v Lidových sadech bylo důrazné odmítnutí dětské práce v továrnách (čímž byla známá zejména místní rodina textilních baronů Liebiegů), právo na spravedlivou mzdu nebo osmihodinovou pracovní dobu, které přinesla (stejně jako volební právo žen) až Československá republika v roce 1918.
Mezi řečníky byli průkopníci dělnického hnutí jako například místní politik a novinář Ferdinand Schwarz nebo jeho český spoluputovník z Liberce František Nechvíle. Příznačné pro tehdejší mladé socialistické hnutí bylo důrazné odmítání nacionalismu jak z české, tak německé strany a naopak prosazování proletářského internacionalismu a porozumění mezi národy.
První máj libereckých dělníků a socialistů v Lidových sadech z roku 1890 připomíná v dnešním parku kamenný památník s bronzovou deskou od Jiřího Gdovína.
(deska vytvořena v roce 1986, v roce 2013 byla odcizena a vyrobena městem vyrobena kopie)
Tato pohlednice zachycuje Městký park v Liberci v roce 1901.
Lelkující a pracující Liberečáci . Pohlednice prošla poštou 19.09. 1901 . Sestra píše bratrovi z Liberce do Hanychova, že přišla o práci , ale bude hledat - " nechce vlézti do všeho " . A co se v roce 1901 v Liberci , kromě trablů paní Čapkové, přihodilo ? Třeba : 13.05. Zdolal Theodor Liebieg se svým automobilem Ještěd ( zřejmě tedy první auto na Ještědu ). Obchodní škola byla povýšena na Obchodní akademii. Rodina Vlasty Buriana se odstěhovala do Prahy ( Vlastovi bylo 10 ) . 14.09 byla otevřena Liberecká Výšina ( Hohenhabsburg).
30.11. Byla slavnostně otevřená budova restaurace v Lidových sadech.
(autor příspěvku Karel Krenk)
