Zimní stadion

A v únoru 1975 tu proběhlo mistrovství ČSR., První hokejovou ligu zde hraje HC Stadion Liberec. Dříve v našem městě hrála i Dukla Jihlava B.

zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Historie libereckého hokeje

Lední hokej má ve městě pod Ještědem velkou tradici. Po II. světové válce existovaly v Liberci 3 hokejové oddíly, Rapid, Slávia a SNB, ze kterých byly v roce 1953 vytvořeny Jiskra Kolora a Tatran. Oba kluby hrály divizní soutěž. Díky výstavbě Zimního stadionu v roce 1956 se vytvořil sloučením obou klubů jeden - Lokomotiva Liberec. V roce 1961 došlo ke změně názvu na HC Stadion Liberec, který poté hrával převážně I.NHL a 2. ligu.

Náš klub patřil v 70. letech k předním družstvům I.NHL a v jeho mládežnických mužstvech byl vychován nejeden výborný hokejista. Tito hráči šířili slávu libereckého hokeje i v jiných klubech. Od roku 1985 do roku 1995 se liberecký hokej dostal vinou finanční nejistoty na nižší úroveň především u dospělého hokeje. "A" mužstvo působilo v ryze amatérských podmínkách ve 2. lize a pouze úroveň a výsledky mládežese podařilo udržet na vyšší úrovni. Celé toto období způsobilo ztrátu divácké přízně a prestiže v hokejovém hnutí.

Díky vstupu firmy Syner do hokejového klubu motivovaném zájmem pozvednout liberecký hokej opět výše s využitím dobře fungující práce s mládeží, začalo od roku 1994 vzestupné období hokeje v Liberci. Klub získal generálního sponzora, který nejen finančními prostředky ale i změnami v organizaci a řízení klubu klubu postupnými kroky budoval klub, který se měl dostat znovu do povědomí hokejové veřejnosti. Prvním krokem byl postup do 1. ligy v roce 1995, na který navazovaly další mimořádné úspěchy v následujících letech, zejména 2. místo v sezóně 1997/98 a účast ve finále play-off 1. ligy v ročníku 2000/01. Spolu s těmito úspěchy "A" mužstva úspěšně pokračovala i práce s mládeží ve sportovních třídách a Sportovním centru mládeže, kde obě družstva - dorost a junioři - nyní působí v extraligových soutěžích.

Po skončení sezóny 1999/2000 byla v klubu vyhlášena široká diskuse pro získání nových podnětů k práci. Jedním z výsledků této debaty bylo rozhodnutí o celkové změně image klubu, a tak 21. srpna 2000 bylo představeno nové logo a nový název Bílí Tygři Liberec.

Spolu s těmito změnami se práce v klubu zaměřila nejen na sportovní stránku své činnosti, ale i na propagaci klubu a především získávání diváků a dalších příznivců a partnerů pro zajištění kvalitních sportovních výsledků, ale i přitažlivé zábavy s účastí velkého množství diváků. I tato práce se v průběhu sezóny 2000/01 rozběhla postupnými kroky a vyvrcholením této činnosti byla účast libereckého celku v play-off 1. ligy, ve kterém postupně nacházelo cestu do Svijanské Arény až 5 000 diváků.

V první sezóně pod novým názvem obsadili Tygři v základní části první ligy 2. místo a následně ve finále play-off I. ligy ČR podlehli Chomutovu. V sezóně 2001/2002 dokázali Bílí Tygři zvítězit v základní části prvoligové soutěže. Ve finále play-off pak přehráli Jihlavu a postoupili tak do baráže o extraligu. Barážovým soupeřem bylo Kladno, mužstvo s bohatou hokejovou tradicí. Tygři zahájili tuto sérii dvěma vítězstvími na ledě svého soupeře, což bylo optimistickým signálem do dalších bojů. V nich Tygři dokázali Kladno porazit a vstoupit tak mezi elitu českého hokeje.

V úvodním ročníku mezi extraligovou elitou se Tygři rozkoukávali a hlavní cíl, nehrát baráž o sestup, se 12. místem naplnil. O stupínek výše postoupili hráči s Tygrem na prsou hned v následující sezóně, nicméně management klubu již pomýšlel na vyšší patra tabulky, jež zaručují postup do play-off.

Třetí extraligová sezóna byla zahájena "výbuchem přestupové bomby", když se podařilo do branky Tygrů ulovit olympijského vítěze a mistra světa - Milana Hniličku. Během léta přicházeli další hráči, ale opravdovou lahůdku připravilo vedení klubu na srpen. To již bylo jasné, že v zámoří NHL nezačne. Do města pod Ještědem se tak podařilo angažovat hráče z NHL, v té době mladé a perspektivní, kteří ve svých klubech v zámoří bojovali o svá místa. Dres Tygrů tak oblékly současné hvězdy Jiří Fischer, Radim Vrbata, Václav Nedorost a Aleš Kotalík.

Dravé mládí pak doplňovala zkušenost obránce Jaroslava Modrého. Společně se stávajícím libereckým kádrem utvořili výbornou partu, která předváděla vynikající hru. To byl dobrý základ pro premiérový postup do play-off , v němž ve čtvrtfinále Tygři překvapivě vyřadili favorizovanou pražskou Slavii. V semifinálovém souboji byly úspěšnější Pardubice, jež nakonec získaly mistrovský titul. Liberec tak skončil třetí a ziskem bronzových medailí si připsal do té doby největší historický úspěch klubu.

Názvy klubu:

1956 - Lokomotiva (sloučení mužstev Jiskra Kolora a Tatran),

1961 - HC Stadion,

2000 - Bílí Tygři Liberec

Home Credit Arena

"Titul není těžké získat, ale pořádně ho oslavit," smál se do kamery těsně po závěrečném libereckém triumfu jeden z hlavních hrdinů tygří smečky brankář Ján Lašák. Jak se zdá, Liberec letos úspěšně obstál v obou disciplínách. Premiérový titul získal stylem start cíl a v oslavách si také nevede špatně. V úterý podvečer uspořádal pro své fanoušky velkou autogramiádu mistrů. "Pro celé město i region je to první velký hokejový úspěch v historii, nic se přeci nesmí podcenit," smál se kapitán celku Jan Výtisk.

Na letošní vítěze hokejové extraligy se přišlo podívat do liberecké Home Credit Arény okolo dvou tisíc fanoušků. Vyfotit, pro podpisy, nasát mistrovskou atmosféru nebo jen tak poblahopřát k historickému úspěchu celku ze severu Čech. Plánovaná autogramiáda Tygrů se kvůli velkému zájmu fanoušků nakonec protáhla oproti původnímu plánu, přesto hráči nakonec potěšili velkou většinu příchozích.

"Chtěli jsme, aby se dostalo na všechny. Snad jsme potěšili aspoň většinu. Na druhou stranu to nebyla poslední možnost, jak s hráči oslavit historický titul," sliboval do mikrofonu v průběhu večera majitel a prezident klubu Petr Syrovátko.

"Takovéhle akce k těm oslavám patří. Fanoušci jsou součástí klubu, většina za námi stála po celou dobu i ve zlých časech, když jsme hráli před třemi lety baráž. Tohle je aspoň drobná cesta, jak jim to můžeme vrátit zpět," pokračoval.

I hráči, kteří jsou stále ve víru velkých oslav, si akci užívali. "Těm lidem tady patří velký dík. My si to celé užíváme. Většina z nás má za sebou životní sezonu, a proto je co oslavovat. Potom máme ještě nějakou večeři, tak uvidím, jak to dopadne," smál se útočník Petr Jelínek.

Jedinou stinnou stránkou večera byla absence reprezentantů Michala Řepíka, Radima Šimka a slovenského střelce rozhodující branky šestého finálového utkání Martina Bakoše. "Je škoda, že se nemohl sejít celý tým. Tihle kluci jsou jeho nedílnou součástí, jde o opory týmu. Zvláště na Radima jsem se hodně těšil. Hlavní je, aby s námi v září zase začali honbu za obhajobou," přál si dlouholetý fanoušek Zdeněk.

Říká se, že je těžší titul obhájit než jej získat. Na to v těchto chvílích ale na severu Čech nemyslí. Užívají si momenty oslav. Mají za sebou historickou sezonu protkanou několika historickými rekordy a na ni jsou právem hrdi.