Městský stadion a Home Credit arena

27.12.2020
17.8.1988. Jeronýmova ulice. Vpravo vykukuje pokladna zimního stadionu. Tramvaj má zase výluku, tak poslali autobus, proč ale tudy si už nepamatuji (dělala se Kovrovská, dnes Hanychovská), ale asi těch uzavírek bylo víc najednou. I když je srpen, tak má autobus ,,dečku na chladiči". Bývala asi chladná léta. Asi svatá Anna ještě fungovala. (foto Jiří Holeček)
17.8.1988. Jeronýmova ulice. Vpravo vykukuje pokladna zimního stadionu. Tramvaj má zase výluku, tak poslali autobus, proč ale tudy si už nepamatuji (dělala se Kovrovská, dnes Hanychovská), ale asi těch uzavírek bylo víc najednou. I když je srpen, tak má autobus ,,dečku na chladiči". Bývala asi chladná léta. Asi svatá Anna ještě fungovala. (foto Jiří Holeček)
Brigádníci budují městský stadion 1948 - 1949 (zdroj Kniha o Liberci)
Na novém městském stadionu v Liberci Horním Růžodolu se konaly 2.8.1957 první lehkoatletické závody. Do roku 1969 na něm bylo překonáno 8 čs. rekordů, zahraniční borci zde osmkrát dosáhli výkonu, který nebyl do té doby na území republiky předveden. Sportovní akce bývaly také tradiční součástí oslav různých politických výročí. 

(zdroj Karpaš - Stalo se na severu Čech 1900 - 2000)

Jedenáctka českého SK Liberec (Ia tř.) s prvním předsedou F.Sedmidubským v roce 1919 (zdroj: Libuše Horáková - Ze starého Liberce 1352 - 1945)
Jedenáctka českého SK Liberec (Ia tř.) s prvním předsedou F.Sedmidubským v roce 1919 (zdroj: Libuše Horáková - Ze starého Liberce 1352 - 1945)
všesokolský slet - Horní Růžodol
všesokolský slet - Horní Růžodol

Výstavbu zimního stadionu,

který městu palčivě chyběl, projednala rada Městského národního výboru již 10. září 1954. Následně bylo rozhodnuto, že zimní stadion s uměle vyráběným ledem bude postaven v Topolově ulici poblíž koupaliště na Vápence a bude napojen na mrazírny nedalekých jatek. KNV v Liberci projekt schválil a v roce 1954 se začalo se zemními úpravami. Nakonec však bylo s ohledem na celou řadu problémů upuštěno od vybrané lokality a byl zvolen nový pozemek v Jeronýmově ulici v Horním Růžodole. S projekčními pracemi na základě projektu ing. Bohuslava Lisala se začalo 1955 a o rok později byl stadion, ještě jako otevřený, tzn. bez zastřešení dokončen. Kapacita byla cca 9000 diváků, z toho 1800 sedících a rozměr kluziště byl 30 × 60 m. Poměrně záhy však bylo konstatováno, že stávající podoba zimního stadionu je zcela nedostatečná a je tedy třeba přistoupit k jeho zastřešení. Návrh vypracovala projekční skupina Krajského projektového ústavu v Liberci vedená Ing. Vlastimilem Šedem, CSc., který mj. pracoval i na proslulém televizním vysílači a horském hotelu Ještěd. Ocelové prvky dodaly Válcovny trub a ocelárny Chomutov n. p., subdodavatelem byly Pozemní stavby Liberec a montáž ocelové střešní klenby provedl Průmstav Pardubice. Šedo přišel s pozoruhodným systémem betonáže, který do síťových forem opírá ocelovou klenbovou konstrukci do železobetonových prostorových sloupů s volným rozpětím 90 m, tedy bez jakékoliv vnitřní podpory, kdy veškerá tíha konstrukce spočívá jen na postranních sloupech. (autor příspěvku Luboš Mencl)

Stadion v Liberci - 1981. Přefoceno z brožurky Severočeský kraj - okres Liberec. Je tam uvedeno, že snímky fotografoval Miloslav Kalík.  (archiv Ladislav Hanslik)
Stadion v Liberci - 1981. Přefoceno z brožurky Severočeský kraj - okres Liberec. Je tam uvedeno, že snímky fotografoval Miloslav Kalík. (archiv Ladislav Hanslik)
Týdeník Cesta míru, 1958
Týdeník Cesta míru, 1958

Liberecký zimní stadion v Horním Růžodolu byl vybudován v letech 1965 - 1967.

Odvážnou síťovou klenbu o rozpětí 90 metrů na mohutných betonových patkách ve tvaru písmene ypsilon navrhl Vlastimil Šeda z libereckého Stavoprojektu. Tribuny pojmou 7000 diváků. Ledovou plochu využívají hlavně členové hokejového klubu Bílí tygři. Dříve jako Stadion Liberec ještě v druhé nejvyšší soutěži, od sezóny 2002/2003 už extraligový klub. Od roku 2005 používají tuto halu jen k tréninku, neboť v roce 2003 - 2005 byla vybudována nová hala v dnešní době Home Credit aréna .

Pozn. Ta má délku 107 m, šířku 97 m a výšku 26 m, celkem zabírá plochu 27 069 m². Uvnitř haly jsou čtyři patra, má celkovou kapacitu až 9000 míst při koncertě a 7500 míst při hokejovém zápase. Hala má čtyři patra, ve třetím patře je 48 skyboxů. Dále zde je 35 míst pro handicapované a 106 pro média. Nad herní plochou o rozměrech 29×60 m je zavěšena multimediální kostka se čtyřmi obrazovkami o úhlopříčce 4,6 m. Multimediální pás z LED je vysoký 72 cm a 256 m dlouhý.

Na prvním snímku nástup sportovců před dojezdem etapy Závodu míru v roce 1978 (zdroj Kniha o Liberci)

Rudé právo 14.srpen 1955 (archiv ing. R.Kittler)
Rudé právo 14.srpen 1955 (archiv ing. R.Kittler)
Starý zimní stadion v Liberci rok 1975 foto kniha Severní Čechy 70
Starý zimní stadion v Liberci rok 1975 foto kniha Severní Čechy 70
Dukla Liberec 1983
Dukla Liberec 1983
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
Tohle jsem já a zdravím vás všechny. Ale odkud (Vladimír Medek) Na stadionu- Jeronýmova ulice!
Tohle jsem já a zdravím vás všechny. Ale odkud (Vladimír Medek) Na stadionu- Jeronýmova ulice!
archiv Vladimír Medek
archiv Vladimír Medek
Kniha Liberec minulosti a současnosti, autor fotek Jan Kabíček.
Kniha Liberec minulosti a současnosti, autor fotek Jan Kabíček.

Stadion Liberec - hokejový klub našeho mládí

(archiv Jaroslav Reichenberg Karel)

Sportovní hala Dukla v Jeronýmově ulici počátkem 80. let (archiv Všichni Čermáci)
Sportovní hala Dukla v Jeronýmově ulici počátkem 80. let (archiv Všichni Čermáci)
Sportovní hala v Jeronýmově ulici z roku 1977 (archiv Všichni Čermáci)
Sportovní hala v Jeronýmově ulici z roku 1977 (archiv Všichni Čermáci)
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
archiv Kristýna Týnuša Javůrková
Hana Chocholoušková, Markéta Lhotová - Zmizelé Čechy, ISBN 978-80-7432-031-6
Hana Chocholoušková, Markéta Lhotová - Zmizelé Čechy, ISBN 978-80-7432-031-6
60.léta
60.léta
Libe🏒 Libe🏒 Liberec foto kniha LB a okolí 80.léta🏒🥅1 Národní hokejová liga (archiv Milan Ban)
Libe🏒 Libe🏒 Liberec foto kniha LB a okolí 80.léta🏒🥅1 Národní hokejová liga (archiv Milan Ban)
foto z 1.1. 2007
foto z 1.1. 2007
foto z roku 2016
foto z roku 2016

MĚSTSKÝ STADION


Letní sporty, zejména lehká atletika, neměly dlouho potřebné podmínky pro rozvoj. V roce 1945 totiž neměl Liberec ani jedno hřiště s regulérní dráhou a skokanskými či vrhačskými sektory, na němž němž by se daly pěstovat lehkoatletické disciplíny. Předválečný pavlovický stadion, založený v místech bývalé dostihové dráhy, nebyl dokončen a také jeho poloha byla předmětem mnoha diskusí. Jednotlivé sportovní kluby si začaly většinou svépomocně stavět svá vlastní hřiště. Pod bývalým chudobincem vzniklo hřiště U Nisy s přírodní tribunou (dnes Slovan), jiné bylo upraveno v místech dnešní teplárny a další v Růžodole I při Partyzánské ulici. V opuštěné cihelně v Horním Růžodole vybudovala sportovní středisko Kolora. To se stalo po opuštění záměru na dobudování pavlovického areálu základem pro vybudování nového městského stadionu, který vyrostl od roku 1952 do dnešních dnů v mohutný sportovní komplex, sloužící nejen kopané a atletice.

Plánovitá přestavba ústředního městského stadionu započala roku 1952 . Podle návrhu Bohuslava Lisala bylo upraveno hřiště s travnatou hrací plochou pro kopanou, běžeckými tratěmi a dalšími plochami pro lehkou atletiku. Ochoz pro 30 000 diváků byl později doplněn krytou tribunou. Roku 1956 převzalo stadion do správy město. Postupně byly vybudovány další objekty: zimní stadion, kotelna, sauna a kuželna, přetlaková hala (1975), tenisové kurty a druhá ledová plocha, jejíž zastřešení bylo dokončeno v roce 1993.

Do areálu Městského stadionu byl přemístěn i zimní stadion s umělým kluzištěm, otevřený 25. 12. 1956. Stalo se tak bo delším rozvažování, jehož pbomníčkem Je obuštěná jáma vyhloubená v Topolové ulici nad koupalištěm Vápenka, kde měl původně stát. Prvním velkým hokejovým zápasem bylo střetnutí Lokomotivy Liberec s Lokomotivou Moskva (2:8, 28. 2. 1959). Utkání mělo slavnostní ráz, ale, jak napsal kronikář, Liberečtí ještě hokej hrát nedovedou. V letech 1965-67 byla ledová plocha zastřešena odvážnou ocelovou konstrukcí navrženou Vlastimilem Šedou z libereckého Stavoprojektu. Nad půdorysem 100 x 70 m byla vytvořena síťová klenba o rozpětí 90 m z ocelových vzájemně se křížících vazníků, podepřená 18 mohutnými železobetonovými kloubovitě uloženými patkami ve tvaru písmene ypsilon. Tribuny pojmou 7000 diváků, R dispozici je restaurace, ubytovna a další příslušenství. Ledová plocha měla premiéru ještě před zastřešením za účasti 6 000 diváků při utkání hokejistů jihlavské a liberecké Dukly (8:2, 27. 9.1966). Každoročně se pořádala krasobruslařská soutěž o Ještědskou brusli.

A v únoru 1975 tu proběhlo mistrovství ČSR., První hokejovou ligu zde hraje HC Stadion Liberec. Dříve v našem městě hrála i Dukla Jihlava B.

zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)

Historie libereckého hokeje

Lední hokej má ve městě pod Ještědem velkou tradici. Po II. světové válce existovaly v Liberci 3 hokejové oddíly, Rapid, Slávia a SNB, ze kterých byly v roce 1953 vytvořeny Jiskra Kolora a Tatran. Oba kluby hrály divizní soutěž. Díky výstavbě Zimního stadionu v roce 1956 se vytvořil sloučením obou klubů jeden - Lokomotiva Liberec. V roce 1961 došlo ke změně názvu na HC Stadion Liberec, který poté hrával převážně I.NHL a 2. ligu.

Náš klub patřil v 70. letech k předním družstvům I.NHL a v jeho mládežnických mužstvech byl vychován nejeden výborný hokejista. Tito hráči šířili slávu libereckého hokeje i v jiných klubech. Od roku 1985 do roku 1995 se liberecký hokej dostal vinou finanční nejistoty na nižší úroveň především u dospělého hokeje. "A" mužstvo působilo v ryze amatérských podmínkách ve 2. lize a pouze úroveň a výsledky mládežese podařilo udržet na vyšší úrovni. Celé toto období způsobilo ztrátu divácké přízně a prestiže v hokejovém hnutí.

Díky vstupu firmy Syner do hokejového klubu motivovaném zájmem pozvednout liberecký hokej opět výše s využitím dobře fungující práce s mládeží, začalo od roku 1994 vzestupné období hokeje v Liberci. Klub získal generálního sponzora, který nejen finančními prostředky ale i změnami v organizaci a řízení klubu klubu postupnými kroky budoval klub, který se měl dostat znovu do povědomí hokejové veřejnosti. Prvním krokem byl postup do 1. ligy v roce 1995, na který navazovaly další mimořádné úspěchy v následujících letech, zejména 2. místo v sezóně 1997/98 a účast ve finále play-off 1. ligy v ročníku 2000/01. Spolu s těmito úspěchy "A" mužstva úspěšně pokračovala i práce s mládeží ve sportovních třídách a Sportovním centru mládeže, kde obě družstva - dorost a junioři - nyní působí v extraligových soutěžích.

Po skončení sezóny 1999/2000 byla v klubu vyhlášena široká diskuse pro získání nových podnětů k práci. Jedním z výsledků této debaty bylo rozhodnutí o celkové změně image klubu, a tak 21. srpna 2000 bylo představeno nové logo a nový název Bílí Tygři Liberec.

Spolu s těmito změnami se práce v klubu zaměřila nejen na sportovní stránku své činnosti, ale i na propagaci klubu a především získávání diváků a dalších příznivců a partnerů pro zajištění kvalitních sportovních výsledků, ale i přitažlivé zábavy s účastí velkého množství diváků. I tato práce se v průběhu sezóny 2000/01 rozběhla postupnými kroky a vyvrcholením této činnosti byla účast libereckého celku v play-off 1. ligy, ve kterém postupně nacházelo cestu do Svijanské Arény až 5 000 diváků.

V první sezóně pod novým názvem obsadili Tygři v základní části první ligy 2. místo a následně ve finále play-off I. ligy ČR podlehli Chomutovu. V sezóně 2001/2002 dokázali Bílí Tygři zvítězit v základní části prvoligové soutěže. Ve finále play-off pak přehráli Jihlavu a postoupili tak do baráže o extraligu. Barážovým soupeřem bylo Kladno, mužstvo s bohatou hokejovou tradicí. Tygři zahájili tuto sérii dvěma vítězstvími na ledě svého soupeře, což bylo optimistickým signálem do dalších bojů. V nich Tygři dokázali Kladno porazit a vstoupit tak mezi elitu českého hokeje.

V úvodním ročníku mezi extraligovou elitou se Tygři rozkoukávali a hlavní cíl, nehrát baráž o sestup, se 12. místem naplnil. O stupínek výše postoupili hráči s Tygrem na prsou hned v následující sezóně, nicméně management klubu již pomýšlel na vyšší patra tabulky, jež zaručují postup do play-off.

Třetí extraligová sezóna byla zahájena "výbuchem přestupové bomby", když se podařilo do branky Tygrů ulovit olympijského vítěze a mistra světa - Milana Hniličku. Během léta přicházeli další hráči, ale opravdovou lahůdku připravilo vedení klubu na srpen. To již bylo jasné, že v zámoří NHL nezačne. Do města pod Ještědem se tak podařilo angažovat hráče z NHL, v té době mladé a perspektivní, kteří ve svých klubech v zámoří bojovali o svá místa. Dres Tygrů tak oblékly současné hvězdy Jiří Fischer, Radim Vrbata, Václav Nedorost a Aleš Kotalík.

Dravé mládí pak doplňovala zkušenost obránce Jaroslava Modrého. Společně se stávajícím libereckým kádrem utvořili výbornou partu, která předváděla vynikající hru. To byl dobrý základ pro premiérový postup do play-off , v němž ve čtvrtfinále Tygři překvapivě vyřadili favorizovanou pražskou Slavii. V semifinálovém souboji byly úspěšnější Pardubice, jež nakonec získaly mistrovský titul. Liberec tak skončil třetí a ziskem bronzových medailí si připsal do té doby největší historický úspěch klubu.

Názvy klubu:

1956 - Lokomotiva (sloučení mužstev Jiskra Kolora a Tatran),

1961 - HC Stadion,

2000 - Bílí Tygři

Home Kredit Arena

V roce 2003 se zastupitelstvo města Liberce muselo rozhodnout, zda bude lepší nejstarší stavby areálu pouze rekonstruovat, nebo kompletně přestavět celý areál. Protože projekt přestavby měl podpořit rozvoj města a oživit turistický ruch a v průzkumu, který pro město provedla agentura Analysis & Consulting, se pro stavbu haly vyjádřilo cca 82 % Liberečanů, 2. září 2003 zastupitelstvo rozhodlo o výstavbě nové multifunkční haly. Hned 5. září se konalo poklepání na základní kámen. Podle projektu měla hala stát 750 milionů Kč, které mělo město splácet po dobu 25 let.

K zahájení stavby došlo 8. září 2003, v prosinci již bylo dokončeno všech 580 pilotů, na kterých stavba stojí a v únoru roku 2004 se začalo se stavbou vnějšího prstence stavby. Střecha byla dokončena 16. července, do 30. července byly dokončeny tribuny a zapojeno chladicí zařízení. K navýšení rozpočtu stavby došlo 31. března 2005, kdy bylo rozhodnuto investovat do rekonstrukce stávajících sportovišť a doplnění vybavení sportovišť dalších necelých 140 milionů Kč. 28. června 2005 byl v aréně uspořádán první koncert, sloužící jako zkouška systémů a zařízení haly, koncertu se zúčastnilo necelých 8000 diváků. Název hala dostala po sázkové společnosti Tipsport.

8. září 2005 byla stavba úspěšně zkolaudována, pokřtěna a slavnostně otevřena, této události se zúčastnilo asi 5 tisíc návštěvníků.

Dne 31. října 2014 získala multifunkční hala nový název - Home Credit Arena.

V sezóně 2015/2016 se náš klub dočkal historicky prvního mistrovského titulu.

(zdroj: Wikipedia, www. hokej.cz )

více o historii libereckého hokeje na odkazu:

Zimní stadion - únor 1999. Lunetic

(foto Petr Šimr)

2004-2005

souběžná výstavba odbočky na "dálnici" na Jablonec a Tipsport arény. (archiv Ing. Rudolf Kittler)