Liberec XXXII - Radčice

23.08.2022
1900 (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
1900 (archiv Radek 'habendorf' Kudela)
archiv Jan Simon
archiv Jan Simon
Radčice v roce 2022 (foto Jan Simon)
Radčice v roce 2022 (foto Jan Simon)
  • Historie Radčic u Liberce

    Ves Radčice (německy Ratschendorf) je jednou z nejstarších na Liberecku. Byla založena Bibrštejny, podobně jako sousední Krásná Studánka, někdy v průběhu 14. století. První písemné zmínky o obci jsou v souvislosti se sporem o majetky mezi pány z Bibrštejna (vlastnili Frýdlantsko) a z Donína z roku 1444 a 1454 (viz dále). Ves je zmiňována pod názvem "Ratschindorff".
    V místech dnešních Radčic původně žilo patrně slovanské obyvatelstvo. Podle legendy (uváděné Antonem Resselem v Heimatskunde des Reichenberger Bezirkes) ves získala název ze slovanského slova Hradšin. Legenda dále uvádí, že slovanští zedníci a přidavači, kteří počátkem 14. století stavěli Bibrštejnský hrad Hamrštejn, zde získali od vrchnosti pozemek k osídlení. Němečtí zemědělci, kteří později kolonizovali zdejší oblast, přidali ke slovanskému základu slovo "dorf" a etymologickým vývojem se z Hradšina stal nejprve Ratschindorf, později Ratschendorf.
    Radčice od svého založení patřily k frýdlantskému panství. Frýdlant s okolím získal v roce 1278 člen starobylého saského rodu Rulko (Rudolf) z Bibrštejna. Hrad mu byl Přemyslem Otakarem II. udělen jako léno za 800 hřiven stříbra. Lenní povinností nového vlastníka byla služba v králově vojsku. Bibrštejnové mimo frýdlantského panství vlastnili rodové sídlo v Sasku a další majetky v Lužici a Braniborsku. Za panování Přemysla Otakara II. získal rovněž své majetky ve zdejší oblasti rod Donínů (šlechta z okolí Míšně), který obdržel jako léno hrad Grabštejn. V této době tak byl položen majetkový základ dvou často nesmiřitelných sousedů. Moc Bibrštejnů výrazně vzrostla za dob panování krále Karla IV., kdy majitel frýdlantského panství Bedřich z Bibrštejna zaujímal významné místo na dvoře českého krále a římského císaře.
    Ves ležela na staré zemské cestě vedoucí z nitra Čech do Lužice. Ta se v Liberci dělila na hrádeckou větev a větev frýdlantskou. Frýdlantská cesta vedla přes Ruprechtice, údolím Černé Nisy na Radčice a odtud přes Krásnou Studánku na Mníšek a Frýdlant. V údolí Černé Nisy vzniklo opevněné místo zvané Reitstein (Jezdec). Zda hrádek sloužil k ochraně cesty, či naopak byl využíván loupežníky, dnes již nezjistíme. Rovněž není známa doba založení Jezdce, ačkoli se při archeologických vykopávkách našlo několik nádob, které jsou dnes uloženy v Severočeském muzeu v Liberci. Písemné prameny však chybí.
    V průběhu 14. století byly hlavními správními centry na Bibrštejnském panství hrady Frýdlant, pro vesnice v okolí Liberce (jižní část panství) pak hrad Hamrštejn (poprvé zmíněn v roce 1357). Bibrštejnové nespravovali své rozsáhlé pozemky přímo, ale vybudovaliucelenou lenní soustavu (v Čechách ne příliš obvyklou). Jednotlivé vesnice spravovala jim podřízená nižší lenní šlechta (manové, rytíři).
    Bibrštejnské panství vlastnil na počátku husitských válek Václav z Bibrštejna, který stál, stejně jako sousední Donínové, v katolickém táboře ve spojenectví s lužickými městy (Šestiměstí). Husité, mající dost starostí ve vnitrozemí, nechávali zdejší kraj a bohatou Lužici na pokoji až do roku 1424. Koncem února tohoto roku husitský hejtman Boček z Poděbrad vypálil hrad Karlsfried u Žitavy a několik dní manévroval (loupil) v okolí. K ochraně kraje před řáděním husitských polních vojsk byl nedaleko stojící donínský hrad Roimund obsazen Lužickými pod vedením Hanse Foltsche z Torgavy. Protože však vojákům nebyl vyplácen žold, obrátil se Foltsch proti lužickým městům (1428). V roce 1427 Prokop Holý se čtrnáctitisícovým husitským vojskem bez úspěchu zaútočil na Žitavu. Takzvané spanilé jízdy za kořistí se opakovaly i o rok později, kdy zdejším krajem prošlo sirotčí polní vojsko (posádky Roimundu a Hamrštejna proti husitům nijak nezasáhly), které pod vedením Jana Kralovce dobylo Frýdlant a zamířilo na sever k Budyšínu a Löbau, kde beztrestně drancovalo. Dne 14. listopadu 1428 se Kralovcovi vojáci začali s bohatou kořistí vracet do vnitrozemí. Lužická hotovost sledovala vracející se husity a v kopcovitém terénu u Machnína je 16. listopadu 1428 napadla. Po krvavé bitvě museli husité na bojišti zanechat většinu nakradené kořisti, podařilo se jim však uniknout do vnitrozemí.
    V roce 1427 zemřel majitel Frýdlantského panství Václav z Bibrštejna, držav se ujal jeho syn Oldřich, který nezměnil otcovu protihusitskou politiku. Situace se však pro protihusitský tábor ve zdejším kraji zkomplikovala v roce 1429, kdy se sestra zesnulého Jindřicha z Donína Markéta provdala za přívržence husitů Mikuláše z Kaišperka a jako věno dostala Chrastavu. Tu Mikuláš opevnil a dosadil sem stálou husitskou posádku. S ní ovládal okolí a následující rok se zmocnil i hradu Grabštejn. Husité tak získali vynikající základnu k plenění jak Žitavska a vzdálenější Lužice, tak sousedních držav Bibrštejnů.
    Na hradě Hamrštejn byla umístěna hradní posádka, které velel v době husitských válek purkrabí Mikuláš Dachs. V roce 1431 koupil Dachs od uzurpátora Grabštejna, Mikuláše z Kaišperka, ves Machnín. Podle lužických pramenů totiž Dachs podporoval v roce 1432 výpady grabštejnské posádky do Lužice, rovněž smlouva (respektive úpis) mezi Dachsem a husitským hejtmanem Janem Kolůchem z Vesce vypovídá o jeho jistých stycích s husity.

  • zdroj:https://www.liberec-radcice.cz/historie-radcic-u-liberce/

archiv Robert Hanuš
archiv Robert Hanuš
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel

hostinec U Křížové silnice v roce 1912 a 2003

Radčice jsou společně s Krásnou Studánkou od roku 1980 jednou z městských částí Liberce, bývaly však dříve samostatnou obcí. V letech 1830 až 1833 byla vybudována silnice z Liberce do Frýdlantu a v roce 1879 do Kateřinek. Na křižovatce těchto spojnic později vznikl hostinec U Křížové silnice, který zde najdeme dodnes. Na návrší nad ním byla v roce 1890 postavena deset metrů vysoká dřevěná vyhlídková věž. Nazvána byla podle příjmení bratrů Antona a Heinricha- textilních fabrikantů, Siegmundovou výšinou. Když rozhledna zchátrala, měla být nahrazena kamennou stavbou, plány však nebyly uskutečněny. (Jan a Šimon Pikousové. Otokar Simm. Petr Kurtin)

Radčice 1960 (Dům s výkladem je pekárna. ..komentář Petr Funda)
Radčice 1960 (Dům s výkladem je pekárna. ..komentář Petr Funda)
Robur řídil Jirka Vašek, nejlepší řidič pro Radčice. Znal svoje cestující a zastavil jim kde bylo potřeba, aby kulhající babky a dědulové nemuseli chodit daleko od a nebo na zastávku. Všichni ho (za to) měli rádi.(Komentář Jaroslava Marková, archiv FL)
Robur řídil Jirka Vašek, nejlepší řidič pro Radčice. Znal svoje cestující a zastavil jim kde bylo potřeba, aby kulhající babky a dědulové nemuseli chodit daleko od a nebo na zastávku. Všichni ho (za to) měli rádi.(Komentář Jaroslava Marková, archiv FL)
Radčice (archiv B.Kopejska) Radčice beton. Jsem místní a tuto mám taky ve sbírce. Foceno v blízkosti dnešní zastávky autobusu Na Rozcestí. bývalá restaurace Na Jedlové
Radčice (archiv B.Kopejska) Radčice beton. Jsem místní a tuto mám taky ve sbírce. Foceno v blízkosti dnešní zastávky autobusu Na Rozcestí. bývalá restaurace Na Jedlové
Radčice před rokem 1945, uprostřed hostinec Na Jedlové, v pozadí vpravo horní Kateřinky
Radčice před rokem 1945, uprostřed hostinec Na Jedlové, v pozadí vpravo horní Kateřinky
1945 (archiv Jan Simon)
1945 (archiv Jan Simon)
2005 (foto Jan Simon)
2005 (foto Jan Simon)
Radčice v zimě roku 1938. Jedlová, Hübenerovi, a taky náš barák...To se ještě všude dalo jezdit na lyžích a sáňkách. A toho místa okolo. (archiv Robert Hanuš, komentář Jana Hutařová)
Radčice v zimě roku 1938. Jedlová, Hübenerovi, a taky náš barák...To se ještě všude dalo jezdit na lyžích a sáňkách. A toho místa okolo. (archiv Robert Hanuš, komentář Jana Hutařová)
archiv Radek Habensdorf Kudela
archiv Radek Habensdorf Kudela

Radčice v roce 1914

Kdysi chudá obec na stráních vysoko nad pravým břehem Černé Nisy, kudy tehdy vedla jedna z větví Poutní cesty do Hejnic, je dnes XXXII. čtvrtí města Liberce. Největší továrnou, známou ještě po roce 1945 jako Jakubka a později Textilana 07, byl podnik Adolfa Jakoba, přestavěný roku 1887 ze starého mlýna na textilku. Dnes stojí opuštěná u hlavní silnice, v Hejnické ulici. Na pohlednici odeslané roku 1914 vidíme vpravo dole novou radčickou školu čp. 152 postavenou roku 1895 libereckou firmou Miksch. Ještě před několika lety v ní bylo Soukromé euroregionální gymnázium, dnes je budova opuštěna. Vlevo dole je její předchůdkyně, stará škola čp. 7. Kdysi obytný dům koupila v roce 1874 obec jako pozůstalost a přebudovala na školu. Na střeše byla postavena zvonička se starším obecním zvonem. Dnes je ze staré školy znovu obytný dům (stojí hned pod novou školou), zvoničku ale již nemá.

archiv Petr Funda
archiv Petr Funda
Textilana v Radčicích v roce 1974 (archiv Robert Hanuš)
Textilana v Radčicích v roce 1974 (archiv Robert Hanuš)
1955 - archiv R.Hanuš
1955 - archiv R.Hanuš
archiv Robert Hanuš
archiv Robert Hanuš
archiv Robert Hanuš
archiv Robert Hanuš
1908
1908
archiv Nicol Lewis
archiv Nicol Lewis
1955 - archiv R.Hanuš
1955 - archiv R.Hanuš
2007
2007

Adolf Jakob, továrna na vojenská sukna

Radčice čp. 66 a 143, Hejnická ulice

V Radčicích, při dnešní siknici I/13 do Frýdlantu, na místě mlýna a později valchy, vyhořelé podruhé roku 1880, postavil Gustav Müller z Fuldy továrnu na výrobu plsti. V roce 1888 ji zakoupil Adolf Jakob pro svou rozrůstající se firmu na výrobu vojenského sukna, jež byla založena v dnes již neexistující budovách v centru Liberce roku 1854 a odkud byly do Radčic přemístěny stroje a instalován parní pohon o výkonu 500 hp. Adolf Jakob ještě roku 1896 přistavuje barvírnu, po jeho smrti roku 1897 vedli továrnu jeho synové Oskar a Karl spolu se švagrem Jakowitzem. Roku 1902 vybudovali novou pětipodlažní budovu a do roku 1908 také menší objekt přímo při silnici. V této době tu bylo zaměstnáno 150 dělníků. Firma však později pod vedením Oskara Jakoba jr. a Fritze Jacoba patrně nepřekonala hospodářskou krizi třicátých let. Po roce 1948 připadly budovy n.p. Textilana (závod 03), který byl likvidován roku 2000. Nový majitel se věnuje výrobě automatických a požárních dveří.

(zdroj: Průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)

pouť Dračí sluj (archiv Robert Hanuš)
pouť Dračí sluj (archiv Robert Hanuš)
pouť Dračí sluj (archiv Robert Hanuš)
pouť Dračí sluj (archiv Robert Hanuš)

Pouť Dračí sluj

(fotoarchiv Robert Hanuš)

pouť Dračí sluj (archiv Robert Hanuš)
pouť Dračí sluj (archiv Robert Hanuš)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv Všichni Čermáci
archiv Všichni Čermáci

                                  Smutný příběh Jedlové

(autor Nicol Lewis)

https://www.katerinky.cz/wp/vzpominka-na-jedlovou/

Původní hostinec před požárem
Původní hostinec před požárem
U Lípy (archiv J.Hůlka)
U Lípy (archiv J.Hůlka)
2007
2007
Vpravo majitel a hostinský Ferdinand Cvejn
Vpravo majitel a hostinský Ferdinand Cvejn

bourání Jedlové 4.dubna 2010

(archiv Michaela Polzerová Vanáková )

archiv Varel Frištenský
archiv Varel Frištenský
Dračí kámen - 50. léta (archiv Petr Funda)
Dračí kámen - 50. léta (archiv Petr Funda)
Povinné odevzdávání sena. V dáli Dračí kámen - 50. léta. (archiv Petr Funda)
Povinné odevzdávání sena. V dáli Dračí kámen - 50. léta. (archiv Petr Funda)
Údolí Kateřinského potoka od koupaliště - 50. léta. (archiv Petr Funda)
Údolí Kateřinského potoka od koupaliště - 50. léta. (archiv Petr Funda)
Povinnosti chalupníků... (archiv Petr Funda)
Povinnosti chalupníků... (archiv Petr Funda)
Kateřinsko-Radčické koupaliště - 60. léta. (archiv Petr Funda)
Kateřinsko-Radčické koupaliště - 60. léta. (archiv Petr Funda)
Radčice - 50. léta (archiv Petr Funda)
Radčice - 50. léta (archiv Petr Funda)
Radčice, v dáli vykukuje budova MNV. 60. léta.
Radčice, v dáli vykukuje budova MNV. 60. léta.
Radčice 60. léta. (archiv Petr Funda)
Radčice 60. léta. (archiv Petr Funda)

Jak šel čas na radčické stráni nad koupalištěm. 2022, 2002, 1990, 1970

2022 (foto Petr Funda)
2022 (foto Petr Funda)
Radčice, stráň nad koupalištěm - 2002
Radčice, stráň nad koupalištěm - 2002
1990 (foto Petr Funda)
1990 (foto Petr Funda)
Radčice nad koupalištěm -1970 (archiv Petr Funda)
Radčice nad koupalištěm -1970 (archiv Petr Funda)
Horní Radčice a Kateřinky z Ruprechtic - 50. léta. (archiv Petr Funda)
Horní Radčice a Kateřinky z Ruprechtic - 50. léta. (archiv Petr Funda)
Radčice od hřbitova. Srpen 1990. (archiv Petr Funda)
Radčice od hřbitova. Srpen 1990. (archiv Petr Funda)
Radčice 1972. Zaparkovaná svatební kolona v zastrčeném koutě obce. Po zařazení Radčic pod Liberec se náhle děly věci. Mohutně se investovalo. Místní cesty-necesty se probagrovaly, podsypaly štěrkem a vytvořily se řádné asfaltované uličky. Také elektrická síť se radikálně přebudovala na o poznání vyšší dimenzi. Proces integrace, původně samostatné obce v plnohodnotnou městskou čtvrť, se zakončil zavedením autobusové linky MHD číslo 28. (archiv Petr Funda)
Radčice 1972. Zaparkovaná svatební kolona v zastrčeném koutě obce. Po zařazení Radčic pod Liberec se náhle děly věci. Mohutně se investovalo. Místní cesty-necesty se probagrovaly, podsypaly štěrkem a vytvořily se řádné asfaltované uličky. Také elektrická síť se radikálně přebudovala na o poznání vyšší dimenzi. Proces integrace, původně samostatné obce v plnohodnotnou městskou čtvrť, se zakončil zavedením autobusové linky MHD číslo 28. (archiv Petr Funda)
Rád bych se podělil o snímek z ulice V rokli - část Kateřinky (před a po). Fotografii pořídil můj děda , který postavil chatu (s červenou střechou). Původní základy rozpadlé roubenky sahají ještě dnes vysunutě ze zahrady - na fotce modré teritorium. (archiv Tomáš Gamba)
Rád bych se podělil o snímek z ulice V rokli - část Kateřinky (před a po). Fotografii pořídil můj děda , který postavil chatu (s červenou střechou). Původní základy rozpadlé roubenky sahají ještě dnes vysunutě ze zahrady - na fotce modré teritorium. (archiv Tomáš Gamba)

Radčice - čp. 150 (autor příspěvku Pav Karel)