Škola v Krásné Studánce

O historii:

Schönborn (Krásná Studánka) vlastnil školní budovu od roku 1879 a od roku 1910 v ní byla čtyřtřídní základní škola, v níž šest učitelů vyučovalo 223 žáků. V tomto jediném výchovném ústavu v obci zůstalo až do vystěhování. Žáci, kteří chtěli navštěvovat střední školu, ji našli v Ruppersdorfu (Ruprechticích)  nebo Reichenbergu (Liberci). V obou místech byla obecní škola (srovnatelná s dnešní střední školou) a v Liberci také gymnázium. Kulturu a zvyky utvářeli rakouští katolíci. Vrcholem roku byly církevní svátky. Oblíbeným zvykem mládeže bylo zpívání na Zelený čtvrtek, při kterém děti chodily ráno dům od domu a přinášely požehnání "Pochválen buď Ježíš Kristus Griendonn'sche". Jako poděkování pak dostaly nejrůznější sladkosti a drobné dárky. Adventní a vánoční čas se slavil s velkým zápalem. Začalo to již dnem svaté Kateřiny 25. listopadu, která za večerního šera házela dětem do pokoje jablka a ořechy. Svatý Ondřej 30. listopadu stejně jako svatý Mikuláš 6. prosince se nerozmazlili a záhadným způsobem obdarovali děti v Krásné Studánce. O Vánocích byl v souladu se starou severočeskou tradicí téměř v každém domě rozestaven vlastnoručně vyrobený betlém a bylo zvykem, že se na něj lidé na vesnici vzájemně navštěvovali.

Při světských příležitostech to byla "Foasnacht" (karneval), která se často slavila plesy v maskách, tanci a průvody a dávala vesnické mládeži možnost se sblížit. 30. dubna byl o Valpuržině noci zapálen tzv. "Wolperfeuer", při kterém bylo úkolem vesnické mládeže najít co nejvíce opotřebovaných košťat a spálit je jiskrami. Dalším velkým festivalem byl na podzim "Kormst", kterým se hojně slavil Den díkůvzdání. Velkou roli ve společenském životě hrál hasičský sbor a vesnické spolky. Kolem roku 1938 zde fungoval pěvecký spolek Eintracht, Německý gymnastický klub, Německý kulturní klub, Svaz Němců, Dělnický gymnastický a pěvecký spolek, Zemědělský spolek a selský spolek mládeže. Pořádala se divadelní představení, gymnastické festivaly a masopustní plesy. Nejoblíbenějším místem byl Bernigův hostinec "Zur Hope" s přilehlou tělocvičnou. Tato honosná restaurace byla nástupcem obecního tajemníka, který vyhořel v roce 1879, kde Scholze, t. j. správce a soudce hospodáře ve Frýdlantu v Čechách, vykonával své výhradní licenční právo. Cesty na dovolenou, jak je dnes běžné, samozřejmě ještě neexistovaly. Se zlepšenými životními podmínkami, které se vrátily díky industrializaci na konci 19. století, byla nejlepší varianta výletu do objektů v sousedních Jizerských horách nebo na ještěd - 1012 m vysokou  horu - v létě turistika a v zimě lyžování - nebo sáňkování.

(zdroj:  https://reichenberg.de )