Schmidtova továrna v Papírové ulici
Třípodlažní budova bývalé tkalcovny (čp.123 - II)
v Papírové ulici, postavené roku 1868 továrníkem J.Philippem Schmidtem. Novorenesanční vzhled ji vtiskl stavitel Anton Ferdinand Miksch. Jak se dozvídáme ze stížnosti podepsané 18 nespokojenými sousedy (1906), zamořoval kouř z komína kotelny v dvorním křídle často celé údolí. I to snad byl jeden z důvodů, proč zde byla po roce 1910 textilní výroba zastavena a z budovy se stal jen pomocný a skladištní provoz. Roku 1992 koupil objekt Rudolf Hůlka a po citlivě provedené rekonstrukci zde otevřel Dům nábytku a dva roky provozoval galerii. Podle výměru regulační komise z roku 1930 se začalo na trohúhelníkovitém území mezi ulicemi Papírovou, Bednářskou a Na Poříčí s bouráním, k větší asanaci došlo až po druhé světové válce. Prostranství dnes slouží jako parkoviště.
(zdroj Kniha o Liberci, 1996)
Zanedbaná Slavná
Snad všem obyvatelům Liberce známá továrna čp.
123 na Papírovém náměstí. V roce 1868 ji nechává postavit Philipp
Schmidt. Autorem stavby byl tehdy známý Anton Ferdinand Miksch.
Třípodlažní budova už má výraz opravdové továrny s prvky typickými právě
pro průmyslové stavby, u které je již jasné, co se odehrává za jejími
zdmi. I zde zůstala jediná budova, i když se původně jednalo o celý
tovární areál. Budova haly umístěná ve svahu se táhla až k zadním
traktům budov v Pražské ulici. Do náměstí situovaná výstavní budova byla
první stavební fází. V ní kotelna vybíhala prakticky z masy budovy,
strojovna byla naopak její součástí. Od tkalcovských sálů je odděloval
průjezd. Podobné uspořádání bylo užito i při pozdější přístavbě výrobní
haly. Kotelna opět vybíhala z hlavní masy. Stavba a její bezpečnost se
tak podřizovala potencionální nebezpečnosti parního kotle. Z továrního
komína se kouřilo až do 30. let 20. století. Krize poznamenala všechny
podniky a majitelé bývalé Schmidtovy továrny také. Až druhá světová
válka vrátila továrně život. Do objektu se nastěhovala firma Kontakta -
dceřiná společnost firmy Henschel, která vyráběla po celém Německu.
Tanky Tiger I, řízené střely a letadla. Za budovou byl postaven i jediný
doložený nadzemní protiletecký kryt. Zajímavost architektury sledující
jen praktické cíle ochrany před bombardováním. Stavební povolení bylo
vydáno 1. října 1944. Do kruhové stavby se vešlo třicet lidí a postavena
byla firmou Gustav Sachers a synové s celkovým nákladem kolem 3 000
říšských marek. Po válce se v objektu vystřídalo několik podniků.
Nejzajímavější využití bylo jako takzvaná "Hůlka", jedna z nejznámějších
libereckých hospod. V té době stál ještě tovární komín a kotelna. Dnes
zbyl z továrního areálu "dům". Slavná a Zanedbaná Hůlka.(autor Ivan Rous, 2013)