Přádelna Ignáze Hübnera a továrna H.F. Richtera v Ruprechticích 

02.10.2021
2007
2007
Skaní je úprava příze, při které se spojují a zakrucují dvě nebo více nití dohromady. Křídlový skací stroj z 20. let 20. století (zdroj Wikipedie)
Skaní je úprava příze, při které se spojují a zakrucují dvě nebo více nití dohromady. Křídlový skací stroj z 20. let 20. století (zdroj Wikipedie)

Ignaz Hübner - přádelna a skárna

Kateřinská čp.86

Původní budovy z první poloviny 19.století roku 1873 vyhořely, na jejich místě postavil Andreas König a Franz Hanusch továrnu, kterou roku 1883 prodali Ignazi Hübnerovi. Ten tu zřídil přádelnu a skárna a také postavil vilu čp. 209. Po II. světové válce byla výroba obnovena pod n.p. Textilana, od osmdesátých let se zde vyráběly kartonové obaly. Na černobílé fotografii z roku 2007 je zachycena chátrající budova již bez střechy na druhé fotografii z roku 2019 je dům čp.209, továrna je zbouraná

(zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)

2019
2019

Továrna H. F. Richter, Liberec, Ruprechtická ulice.

Liberec je stále spojován především s textilním průmyslem, ale bohužel zcela upozaděna je jeho strojírenská průmyslová minulost. Jak vypadala? Zkusím to vysvětlit v jednom odstavci:

Když zde vznikaly první továrny před polovinou 19. století, byly dvě cesty jak zajistit moderní stroje - dovézt je z jiných zemí, což bez železnice byla celkem složitá logistická operace pomocí formanských vozů, nebo je zde vyrobit. Ovšem i ty dovezené se musely čas od času opravit. V této době musel být doslova ukován každý stržený závit na šroubu nebo matce. Vznikaly tak slévárny, kovárny, strojírny a některé z nich se velmi brzy emancipovaly a staly se prvovýrobci strojů. Na počátku 20. století využil automobilový průmysl regionální slévárenské "know-how" a rozjel se naplno. Linka automobilového průmyslu vede z Liberce až k automobilce ŠKODA. Krizi ve 30. letech většina strojíren a sléváren přežila lépe než místní textilní podniky. Takovým pěkným zástupcem místních výrobků 30. let jsou třeba ocelové stožáry vysokého napětí. Druhá světová válka pak znamenala uzavření textilních podniků a jejich transformaci na strojírny. Proti tomu v druhé polovině války jely místní slévárny naplno a produkce zahrnovala i takové výrobky jako jsou bloky tankových motorů Maybach, v Tanvaldské slévárně se pro změnu vyráběly spalovací komory raket V-2 (a to prosím ještě před bombardováním Peenemünde). Po válce byla značná část podniků vyrabována Rudou armádou, ale část byla zachráněna. Do vyrabovaných továren se vrátila textilní výroba, ale třeba LIAZ nebo Liberecká TESLA mají jesný základ právě v zachráněné válečné výrobě. A válečná produkce má základ ve strojírnách První republiky a ty mají základ... A tak dále a tak dále (autor článku Ivan Rous)