Kostel svatého Vincence z Paoly 

25.02.2021
archiv Zdeněk Kresáč
archiv Zdeněk Kresáč
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
24.9.2024 foto André P. Schwarzkopf Profoa
24.9.2024 foto André P. Schwarzkopf Profoa
Zdevastovaný kostel kolem r. 1970. (archiv Ivan Řihošek)
Zdevastovaný kostel kolem r. 1970. (archiv Ivan Řihošek)

Kostel Sv. Vincence z Paoly

Kostel dominuje vyvýšenině zvané Jánský kámen. Byl postaven na náklady baronesy Marie Pavlíny Liebiegové v souvislosti s bytovou výstavbou, mateřskou školou a dětským útulkem na severním svahu Hrnčířského vrchu, jinak zvaného též Jánský kámen. Patřil řádu lazaristů, jejichž zakladatelem byl sv. Vincenc z Paoli, a společnost Dcer křesťanské lásky, která měla vedle dětský azyl. V letech1884-87 ho postavil v novorománském slohu podle návrhu vídeňských architektů Richarda Jordana a Josefa Schmalzhofera liberecký stavitel Ferdinand Scholze. Makovice byla osazena 2.srpna 1887, ale k vysvěcení litoměřickým biskupem došlo až 8.září 1888. Kostel je trojlodní, 38 metrů dlouhý, s půlkruhovitou apsidou na jihovýchodní straně, na níž navazuje nízká přístavba fary. Nad křížením lodí vystupuje osmiboká věž, jejíž výška od podlahy až po špičku kříže činí 27,90 m. Dekorativně působí kombinace režného cihlového zdiva a pískovce dovezeného z Pirny. Celý areál obklopuje malebná skupina starých lip. Vnitřek byl původně upraven rovněž v novorománském slohu. Nedochovaný hlavní oltář i kazatelna vznikla v dílně vídeňského dvorního kameníka Hausera. Roku 1973 byl objekt prodán členům obce adventistů sedmého dne, kteří ho zachránili před zkázou a vybudovali zde moderní vzdělávací církevní centrum se dvěma učebnami pro mládež, byty i ubytovnou.  (zdroj: Kniha o Liberci)

archiv M.Hnilica
archiv M.Hnilica
( archiv M.Gergelčík )
( archiv M.Gergelčík )
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Tomáš Pazderník
archiv Tomáš Pazderník
archiv Pav Karel
archiv Pav Karel

Kostel sv. Vincence z Pauly – zapomenutý klenot Liebigova městečka

Liberec, U Jánského kamene – Nad libereckou čtvrtí Perštýn se tyčí nenápadná, ale architektonicky výjimečná stavba. Novorománský kostel sv. Vincence z Pauly, zasvěcený patronu lazaristů, patří k nejzajímavějším církevním stavbám konce 19. století v severních Čechách.

Vídeňská elegance v Liberci

Kostel byl vystavěn v letech 1884–1887 podle návrhů vídeňských architektů Richarda Jordana a Josefa Schmalzhofera. Realizaci vedl liberecký stavitel F. Scholz. Investorem byl řád lazaristů – Misijní kongregace sv. Vincence z Pauly, která v té době v Liberci působila.

Stavba zaujme na první pohled neobvyklou kombinací materiálů. Stěny z červených režných cihel doplňují kamenné prvky z pískovce, který byl pro ozdobné římsy, nároží a sloupy dovážen až z Pirny v Sasku. Trojvěžové průčelí s dominantní střední věží a dvěma menšími bočními věžemi dodává kostelu majestátní ráz.

Z chátrání k záchraně

Původní novorománský interiér vzal časem za své. Po odchodu lazaristů a desetiletích chátrání se opuštěného objektu ujali v 90. letech členové Církve adventistů sedmého dne. Citlivou přestavbou pro své účely kostel zachránili před úplnou zkázou. Dnes slouží jako modlitebna a kulturní centrum libereckého sboru adventistů.

Od roku 2003 je kostel sv. Vincence z Pauly zapsán na seznamu kulturních památek České republiky.

Svědek starého Liberce

Kostel stojí v ulici U Jánského kamene v části zvané Liebigovo městečko – vilové čtvrti, kterou pro své zaměstnance vybudovala v 2. polovině 19. století rodina textilních magnátů Liebigů. Spolu s přilehlou farou tvoří jeden z posledních dochovaných celků této unikátní urbanistické koncepce.

Dobovou podobu kostela zachycují i četné pohlednice z přelomu století. Vydavatelství Kunstverlags-Anstalt Anton Heim, Reichenberg vydalo kolem roku 1900 sérii záběrů, na kterých je patrné původní oplocení s pískovcovými pilíři i parková úprava okolí.

Současnost

Adresa kostela je U Jánského kamene 576, Liberec. Dnes jej vlastní České sdružení Církve adventistů sedmého dne. Přestože ztratil část původního vybavení, jeho architektonická hodnota zůstává. Je tichým svědkem doby, kdy byl Liberec – tehdejší Reichenberg – jedním z nejbohatších průmyslových měst monarchie.

archiv Pav Karel
archiv Pav Karel
Share