Trutnovský rodák Max Kühn je považován za jednu z nejvýraznějších osobností liberecké architektury. Jeho stylově ze začátku čistě secesní tvorba, kterou později ovlivňovaly myšlenky vídeňského historismu, vyvrcholila pozdními návrhy v duchu meziválečné moderny. Mezi jedny z jeho nejlepších staveb patří i jeho vlastní liberecká vila.

Max Kühn, křtěný Maxmilián Josef (8. října 1877, Trutnov - 14. června 1944, Liberec) byl liberecký architekt a dlouholetý pedagog na liberecké průmyslové škole. Jeho otcem byl trutnovský stavitel Konrad Kühn.

Život

Ke studiu architektury nastoupil na Vysokou školu technickou ve Vídni roku 1894, ukončil je roku 1898 na katedře Starokřesťanského a středověkého stavitelství u profesora Maxe von Ferstela, v jehož ateliéru pak krátkou dobu pracoval se svým spolužákem, vídeňským rodákem Heinrichem Fantou. Po ukončení studia přišel roku 1903 do Liberce, kde se stal profesorem na Státní průmyslové škole (Staatsgewerbeschule) - a to nejprve na pozici řadového učitele stavebního oddělení a od roku 1921 jako jeho přednosta. Na stejnou školu nastoupil roku 1904 také Fanta, se kterým společně projektoval řadu staveb ve městě a okolí. Za první světové války se stal dělostřeleckým úředníkem, po ní pokračoval ve vyučování na průmyslové škole. Nepřednášel však pouze na ní, ale také pro různé spolky a instituce - např. Spolek německých inženýrů nebo Spolek stavbyvedoucích, dále se věnoval přednáškám o historii umění v Severočeském muzeu. Učitelskou kariéru ukončil na vlastní žádost roku 1927 ze zdravotních důvodů. Byl členem Rakouského ústředního sdružení architektů, Prezidia německé zemské komise na ochranu dětí a péče o mládež a poradcem na liberecké radnici. Zemřel 14. června 1944 v Liberci. Měl manželku a tři dcery.

(zdroj: Wikipedia,  Novinky.cz, fotografie z archivu Zdeny Iny Bergger)

**Anton Möller: Architekt, který změnil tvář měst**
Anton Möller, jméno, které se zapsalo do historie evropské architektury, je příkladem toho, jak vášeň pro stavitelství může ovlivnit celé generace. Narodil se 16. července 1864 v Krásné Studánce, dnešní části Liberce, ve znamení raka. Jeho životní cesta byla naplněná kreativitou, tvrdou prací a touhou po dokonalosti.
Po studiích na Střední průmyslové škole v Liberci se Anton vydal za svou vizí – měnit svět skrze architekturu. Nejenže se stal vedoucím stavebního úřadu ve městě Varnsdorf (tehdy známém jako Warnsdorf), ale také vytvořil jedinečný soubor staveb, které dodnes tvoří charakter tohoto města. Jeho práce však přesáhla hranice regionu. Ostrava, Plzeň, České Budějovice, Vídeň či Mostar – všude tam najdeme stopy jeho geniálního návrhářského umu.
Anton Möller nebyl jen architektem, ale také vizionářem. Projektoval kostely, školy, léčebná zařízení, rozhledny, mosty i průmyslové objekty. Jeho stavby byly nejen funkční, ale také estetické, což dokazuje fakt, že sedm jeho staveb v České republice bylo zařazeno mezi kulturní památky. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří vila Möller ve Varnsdorfu, kterou navrhl jako dar své milované manželce Anně. Tato vila se stala nejen domovem jeho rodiny, ale také místem, kde vznikala řada významných projektů.
Jeho práce byla oceňována nejen odborníky, ale také veřejností. V roce 1906 byl jeho talent uznán na výstavě v Liberci, kde jeho dílo ocenil i samotný císař. Anton byl nejen tvůrcem, ale také učitelem – v jeho projekční kanceláři se vyučili další architekti, kteří pokračovali v jeho odkazu.
Anton Möller nás opustil 6. dubna 1927, ale jeho dílo žije dál. Jeho odkaz je inspirací pro všechny, kteří věří, že architektura má moc měnit svět k lepšímu. Současný vlastník jeho vily ve Varnsdorfu se snaží uchovat památku na tohoto výjimečného muže prostřednictvím přednášek, výstav a sběru historických materiálů.
Pomozme společně k vytvoření muzea Antona Möllera! Sdílejme fotografie, plány a dokumenty – každý kousek historie je cenný. Díky tomu můžeme uchovat jeho odkaz pro budoucí generace a inspirovat další tvůrce k tomu, aby svým umem měnili svět stejně jako on.
Anton Möller je důkazem toho, že sny se mohou stát skutečností. Stačí mít odvahu tvořit.

V roce 1906 na německo-české výstavě v Liberci architekt Anton Möller, jež zde měl funkční projekt – budovu pekáren (která po 3 měsíce trvající výstavy zásobovala hosty pečivem) – získal druhé místo, tedy stříbrné ocenění za svou práci z rukou císaře Františka Josefa I.

Dobrý den. Dovolte, abych se představil. Jmenuji se Anton Möller a chci vás pozvat k cestě za poznáním mého architektonického díla. Jak uvidíte v řadě příspěvcích, ovlivnil jsem vnímání sakrální i industriální architektury v celoevropském měřítku, projektoval jsem také léčebná zařízení, školy, rozhledny, mosty, vodní toky… i vily, nebo památníky.

Narodil jsem se ve znamení raka, dne 16. července 1864 v Krásné Studánce, která je dnes součástí města Liberec a vystudoval jsem Střední průmyslovou školu v Liberci. 

Do města průmyslu a zahrad "Warnsdorf" (jak se dříve město nazývalo) jsem se přistěhoval se svojí ženou Annou a rodinou v závěru roku 1890, koupil jsem zde starší dům. Od roku 1891, kdy jsem byl vybrán na pozici vedoucího stavebniho úřadu (až do r.1927), jsem začal neúnavně pracovat na rozvoji tohoto města a vyprojektoval jsem zde většinu známých staveb, nebo byly dle mého návrhu přestavěny. Vznikl tak ojedinělý soubor architektonického dědictví v jednom městě. Asi nikde jinde neovlivnil pouze jeden architekt natolik vzhled celého města jako zde.

Nebyl jsem však jen regionální stavitel. Naopak! Ostrava, Plzeň, České Budějovice, Kraslice, Terezín, Liberec, Cvikov, Česká Lípa.… a mnohé další města, obce, všude se setkáte s mými stavbami. Také v Rakousku, konkrétně v samotné císařské Vídni, nebo v Polsku, Německu… i v jiných státech. Dle mého projektu najdete architekturu až u poněkud orientálního Mostaru.Podílel jsem se na stavbě 24 jatek v Evropě. Projektoval jsem kostely pro malé obce až po obrovské stavby pro tisíce věřících v krajských městech.

7 staveb v ČR je zařazeno mezi kulturní památky. Ve městě Warnsdorf, které se pro mne stalo domovem, jsem pro svou rodinu vyprojektoval vilu - vilu Möller, kterou jsem věnoval své manželce a žili jsme zde společně s dětmi i obslužným personálem. 

Ve vile, kterou jsem postavil na renomované adrese (Kaiser Franz Josef Strasse) a která stojí dodnes, jsem měl projekční kancelář. Vznikla zde řada projektů, které dnes ve světě i ve Varnsdorfu můžete stále obdivovat. A také se u mne vyučili jiní architekti, jež si následně založili své kanceláře. 

Má projekční díla byla často otištěna v novinách, např. v renomovaném Bautechniker, nebo byla k vidění na výstavách, např. v roce 1906 v Liberci, kde mé dílo ocenil i císař.Má životní pouť ustala dne 6. dubna 1927 a jsem pochován na místním hřbitově.P.S.: 

Mé zveřejněné fotografie jsou z rodinného fotoalba, které společně s informacemi o mém životě dostal k dispozici pouze současný vlastník vily, který se mým architektonickým dílem zabývá, pořádá přednášky, výstavy, ale také pátrá po historických dokumentech, fotografiích objektů.A jistě uvítá jakoukoliv pomoc s historickými materiály, sdílením fotek, plánů apod. jakéhokoliv mého díla. K vybudování mého muzea. Pomůžete? 

E-mail: michal.marosz@seznam.cz

Některá jeho díla

chronologicky:

• komplex městských jatek ve Varnsdorfu z roku 1899
• rozšíření městských jatek v Ostravě z let 1902–1903 včetně novostavby chladírenské haly s věží
• městská jatka v Kraslicích z let 1903–1904
• vyhlídková restaurace na Hrádku u Varnsdorfu z roku 1904
• kostel svatého Karla Boromejského ve Varnsdorfu, 1904–1911
• rozhledna na Kohoutu u Benešova nad Ploučnicí z roku 1908
• kaple svatého Josefa v obci Rybniště z let 1909–1912
• kostel svatého Mikuláše v Hnidousech z let 1912–1913
• kostel Panny Marie Růžencové s dominikánským klášterem v Plzni z let 1912–1913
• kostel svatého Karla Boromejského v Mokřinách u Aše z roku 1912
• kostel sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích z let 1914–1915
• kostel svatého Bonifáce v Dolním Hanychově z let 1915–1919
• kostel sv. Petra a Pavla v Rotavě z let 1914–1925
• Vila Möller ve Varnsdorfu z let 1903–1904