Lesní vila - Wolkerův ústav
Starý Harcov
Pohled z Králova háje směrem k Žulovému vrchu (743 m.n.m.). Na konci před ním vystupuje věž Liberecké výšiny s Wolkerovým sanatoriem. V popředí dnešní ulice Na Bohdanci.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci,1996)
Dnes
majetek společnosti Iberus, která skrývá své skutečné vlastníky v
daňových rájích, ale je spojená se členy liberecké ODS. Např i těmi,
kteří figurují v kauze kostela sv.Máří Magdalény ( i ten firmě Iberus
patří), za který ve prospěch Metrostavu loboval hejtman Půta, který také
stojí před soudem. (komentář 2021 Jaroslav Tauchman )
Lesní vila (1926)
Pod Libereckou výšinou si Heinrich Liebieg postavil v letech 1901 - 1903 Waldvillu (čp. 253 - XV). Už v roce 1904 ji předal městu na sociální účely. Projekt secesní stavby vypracoval norimberský architekt Jakob Schmeissner. Do roku 1935 tu sídlila ozdravovna okresní nemocenské pojišťovny, pak Liberecký léčebný ústav a od roku 1938 župní školící středisko NSDAP. Po osvobození zde nemocnice zřídila Wolkerovo plicní sanatorium (28.8.1945) přeměněné od října 1964 na dětskou psychiatrickou léčebnu. Ta se v září 1993 přestěhovala na Králův háj.
(zdroj: R.Karpaš a kolektiv - Kniha o Liberci, 1996)
fotografie z archivu Pav Karla
Jeden z harcovských pomníčků.
O vraždě zdravotní sestry z Wolkerova sanatoria
se můžete dočíst v Knize o jizerských horách, v povídkové úpravě v nové
knize Waldvilla nebo na stránce spolku Patron.
zdroj: Liberec Starý Harcov- Reichenberg Alt Harzdorf
1.4.1966 zemřela v libereckých lesích
čtyřiatřicetiletá zdravotní sestra, jejíž vrah nebyl nikdy potrestán.
Podezřelý mladík tehdy prchl, zřejmě po dalších vraždách mladých žen, do
zahraničí a skončil zmrzačený ve španělském vězení.
Obrovská doga vzrušeně slídí ve změti smrků, bříz a modřínů v lesích poblíž Strážního buku na cestě k České chalupě v libereckém Rudolfově. Neklidné chování psa přiměje majitele, aby za ním sešel několik metrů z pěšiny. Když psa spatří, stojí nad mrtvolou mladé ženy. Její tělo je poseto mnoha bodnými ranami.V kalendáři stojí datum 2. dubna roku 1966.
Mrtvou ženou je čtyřiatřicetiletá Soňa Kučerová. Zdravotní sestra, která pracovala a bydlela v nedalekém Wolkerově sanatoriu. Nálezem její mrtvoly se rozpoutá policejní vyšetřování, které na konci přinese otázky, ale nedodá žádnou konkrétní odpověď ani vraha.
Bylo to před padesáti lety na apríla, kdy si svobodná žena vyšla osamocená na vycházku do lesů nad Libercem.
"Kriminalisté
vyslechli několik náhodných svědků, kteří Kučerovou při jejím výletu
spatřili. Nejdříve samotnou poblíž Strážního buku, poté stoupala
lyžařskou sjezdovkou. To už ji svědci viděli ve společnosti neznámého
mladíka. Svědci uvedli, že oba kráčeli do Rudolfova a pak společně
stoupali zpět k Liberci. Pak je již nikdo nespatřil," popisuje Miloslav
Nevrlý v Knize o Jizerských horách.
Dva roky po vraždě neměla tehdejší Veřejná bezpečnost žádnou kloudnou stopu. Jediné, co vyšetřovatelé měli, bylo několik ložiskových kuliček, které ležely nedaleko mrtvoly.
Nová souvislost se ukázala až v červenci roku 1968 po výpovědi dvou lupičů, kteří v továrně v libereckém Harcově přepadli nočního strážného a sebrali mu pistoli.
Pistoli měl třetí komplic
"Když je policisté zadrželi, zbraň u sebe neměli, ale prozradili, že ji vlastní jejich třetí komplic – dvaadvacetiletý Bohuslav F. O něm kriminalisté zjistili, že o dva roky dříve, již po vraždě Kučerové, spáchal drobnou krádež. V protokolu o případu bylo zaznamenáno, že u sebe měl mimo jiné i několik ložiskových kuliček," píše Nevrlý.
V srpnu 1968 bylo po mladém muži vyhlášeno celostátní pátrání, jelikož pistolí stejné ráže, která byla odcizena v Harcově, někdo zastřelil v pražském Prokopském údolí dvě mladé dívky. To již ale Bohuslav F. prchl za hranice. Chtěl se dostat do Afriky.
Jenže při přechodu francouzsko-španělské hranice ho zadrželi pohraničníci.
"Na stanici mladík ztratil nervy, neočekávaně vyňal z kapsy granát a vhodil jej mezi policisty. Ti, kteří po výbuchu zůstali živí, rozstříleli Bohuslava svými samopaly tak, že téměř zemřel. Španělské jeptišky ho ale ve vězeňské nemocnici zachránily a udržely při životě, nadosmrti zmrzačeného," popisuje Miloslav Nevrlý.
Nějaký čas psal Bohuslav F. ze španělského vězení českým úřadům dopisy, v nichž se přiznával, že kdysi v Československu spáchal nějaké vraždy, ale koho a jak zavraždil, že řekne až doma. Česká bezpečnost si ale do Španělska pro něj nikdy nepřijela.
Kdo zabil Soňu Kučerovou se tak již zřejmě nikdy nedozvíme. Tragédii připomíná již jen malý pomníček na místě, kde byla zavražděná sestřička nalezena.
Autor: Martin Trdla
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/zavrazdena-zdravotni-sestra-sona-kucerova-v-liberci.A160415_115734_liberec-zpravy_tm