Liberec pro pláč, Liberec pro smích

Jaro na Ještědu

Vůni v kraji hostí místa

kolem hory, pak jde dál,

zem na svatbu šaty chystá,

když přichází jaro – král.

Plná něhy, barev, květů,

do krásy se oděla,

jaro, její ženich k světu

pobláznil ji docela.

I ptáčat sbor blízký je jí

zpěv se nese údolím,

svatební jim písně pějí

nad hvozdy i nad poli.

Les a luh se třpytí v rose

 z diamantů ráno vstal,

jež nevěstě ženich bosé

dal, že moc ji miloval.

zdroj: Der Jeschken in Geschichte, Sang und Sage z roku 1908