neděle, 21. srpna 2022, 15:30

Liberec si dnes připomněl smutné výročí vpádu okupačních vojsk na území Československa 21. srpna 1968, které je o to více aktuální v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině. Památku obětí okupace uctili přítomní na pietním shromáždění před libereckou radnicí. Pojďme si připomenou nešťastné i hrdinské okamžiky tehdejších dní. Osudný 21. srpen 1968. Den, který se nesmazatelně vryl do paměti československých občanů. Kolem půlnoci začaly naše hranice překračovat tanky i letadla, do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy a rozpoutala tak okupaci, která trvala až do roku 1989.

V Kině Varšava se konala beseda s pamětníky

V Liberci padlo za oběť řádění komunistické armády devět občanů, invaze má však na svědomí desítky dalších životů i spoustu raněných. Více než 70 000 občanů emigrovalo. "Tragické události srpna 1968 jsou vzhledem k probíhající ruské agresi na Ukrajině nejenom historickým připomenutím jednoho z nejtemnějších dnů našich dějin, ale také nikdy nekončící ruské rozpínavosti. Mráz přichází z Kremlu také dnes, cena za vlastní svobodu byla a je vysoká, nám se podařilo ruskou sféru vlivu snad definitivně opustit, Ukrajina za svou samostatnost platí životy svých obyvatel každý den," uvedl hejtman Martin Půta.

Na události onoho dne zavzpomínali dnes v Kině Varšava pamětníci Jan Šolc, Václav Toužimský, Jan Kyncl, Petr Šída, Petra Erbanová či Milan Štryncl a popsali, jak sami prožili nešťastný den a jak události ovlivnily jejich životy. Václav Toužimský byl tehdy reportážním fotografem a zachytil jeden z nejdramatičtějších momentů tehdejších událostí - padající dům na náměstí, do kterého najel sovětský tank. On sám se zprvu domníval, že jde pouze o vojenské cvičení.

Tank najel na mladíka a táhl jej za sebou

V ranních hodinách začal budit občany rámus. V ulicích se objevily tanky, obrněné transportéry, vojáci. Na obloze bylo vidět letadla. Lidé vyšli do ulic, pouštěli rozhlas, aby se dozvěděli, co se děje. K prvnímu incidentu došlo už po třetí hodině ranní, civilisté se shromažďovali na náměstí před libereckou radnicí. Hrozili okupantům, házeli po nich prkna, kameny a další předměty z rozestavěné pošty a radnice.

Po šesté hodině ranní jeden z tanků vážně zranil mladíka Jana Šoltyse. Najel na něj, kabát se mu zachytil do pásu. Tank ho několik metrů táhl, způsobil mu otevřenou zlomeninu nohy a roztříštěnou pánev. Jan jako zázrakem přežil. "Cítil jsem, jak ve mně vše praská," popsal hrůzný zážitek s ostupem let Šoltys. Dlouho se pak léčil v nemocnici.

Devět obětí v Liberci, sanitky nestíhaly odvážet raněné

Střety s vojáky se vyostřovaly. Někdo z civilistů hodil na gazík prkno z lešení, okupanti poté začali pálit do vzduchu a následně i do lidí. Někteří nestihli utéct - čtyři zásah nepřežili. Zdeněk Dragoun dostal zásah ve chvíli, kdy chtěl vojáky vyfotit, Jindřich Kuliš měl prostřelený hrudník a břicho, bohužel v nemocnici zraněním podlehl. Josef Fialka byl ještě v pyžamu a kulka jej trefila, když vyšel před dům. Rudolfovi Starému prostřelili vojáci plíce. V Liberci zemřeli ještě další dva lidé - Evu Livečkovou zasáhla kulka u pošty, po dvou dnech zemřela. Stanislav Veselý marně bojoval o život tři dny v nemocnici, podlehl střele do hrudníku.

V poledne nastal další vážný a velmi známý okamžik. Jeden z tanků najel do podloubí u hotelu radnice, pod troskami zůstalo několik lidí. Cisterna jedoucí za tankem přimáčkla ke sloupu Bohumila Kobra, který po půl hodině zemřel. Hasiči, zdravotníci i dobrovolníci odstraňovali sesuté zdivo. Vyprostili Miroslava Čížka, kterému již nebylo pomoci. Vincenc Březina tam přišel o obě nohy, zemřel o měsíc později v nemocnici. Památku obětí v Liberci dodnes připomíná památník u liberecké radnice. První výročí okupace pak přerostlo v násilné středy s Lidovými milicemi. Právě v Liberci se v tento den konaly jedny z největších demonstrací u nás.
Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/30437-liberec-si-pripomnel-smutne-vyroci-vpadu-okupacnich-vojsk-v-srpnu-1968-v-kine-varsava-vypraveli-pametnici.html?utm_source=copy

55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes dopoledne přišlo připomenout několik desítek lidí. 

U Pomníku obětem okupace 1968 na náměstí Dr. Edvarda Beneše promluvil primátor statutárního města Liberec Jaroslav Zámečník a hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

"Připomínáme si dnes už 55 let od invaze vojsk varšavské smlouvy, která se v roce 1968 navždy vryla do paměti našeho národa jako okamžik ZRADY, NEÚCTY i PONÍŽENÍ. Šlo o událost, která zásadním způsobem změnila na dlouhou dobu životy milionům lidí v tehdejším Československu a přinesla definitivně konec nadějím, na něž se mnozí upnuli v období pražského jara. 

Místo uvolnění přišlo sevření. Místo demokracie a svobody tvrdé restrikce v režii Moskvy a zrůdné komunistické totality. Okupace naší země vojsky Varšavské smlouvy v čele se Sovětskou armádou dostala většinu našeho národa do deziluze a pocitu podvolení.Liberec, jak všichni dobře víme, se hned po Praze stal místem, kde si srpnová okupace vyžádala největší krveprolití. 9 lidí ho zaplatilo svými životy, dalších 48 utrpělo zranění, na stovky občanů si v následujících měsících došláply bezpečnostní složky komunistického režimu. 

Takový byl první účet za takzvanou "bratrskou pomoc" vojsk pěti zemí, jejichž představitelé se tvářili jako naši spojenci, avšak ve skutečnosti byli jen bezcharakterními vrahy a podrazáky.O to více mě překvapuje, jak často v poslední době slýchám názor, že bychom se my – občané země s tak hlubokou a bolestivou zkušeností – měli přestat zajímat o události, které už přes rok sledujeme blízko našich hranic - na Ukrajině. Osobně s něčím takovým nikdy nebudu souhlasit. 

Buďme ostražití před každým, kdo zpochybňuje naši pomoc svrchovanému ukrajinskému národu, kterého vojensky napadl agresor stejně zákeřně, jako nás před 55 lety. Odmítejme překrucování pravdy, zpochybňování historie i zkreslování informací. Ale hlavně: Nenaskakujme na laciná hesla a politický populismus, který se začíná šířit naší společností jak zákeřný virus, a jehož jediným cílem je destabilizovat demokratické hodnoty a pravidla, která jsme od roku 1989 společně utvářeli a nastavili. Pokud to nedokážeme, jednou za to krutě zaplatíme," zaznělo v proslovu primátora Liberce Jaroslav Zámečník.