Liberecká výšina
09.11.2021
„Hohenhabsburg“ postavil Heinrich Liebig v letech 1900-1901. Po roce 1918 se jmenovala „Stráž lásky“ a po roce 1945 byla budova přejmenována na „Liberecká“ výška. Tato fotka je z roku 1908. (archiv O.Musil)
Liberecká výšina z roku 1901 (zdroj Marek Řeháček / Jan Pikous / Petr Kurtin - Příběhy Jizerskohorských rozhleden)
archiv J.Hůlka
1927 (archiv Jany Zahurancové)
Liberecká výšina z roku 1933 (archiv B.Kopejska)
Liberec sítotiskem (archiv Luboše Janků)
archiv Jiří Jan Kolner
(archiv J.Hůlka)
Liberecká výšina v roce 1942 (archiv J.Peterka)
Rozhledna Liberecká výšina 1902 (archiv M.Gergelčík)
Pohlednice z kalendáře nakladatelství Buk - "Rok 2016 s dobovými pohlednicemi".
1909 (archiv Jany Zemanové)
archiv O.Musil
archiv Peter Dorn
Liberec s Ještědem v roce 1940 a 2001 (zdroj Karel Čtveráček / Jan Mohr – Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)
1912 (archiv Jany Zahurancové)
Když už světlo mizí.... historický pohled na vyhlídku Liberecká výšina v barvách západu slunce...Originál byl samo sebou černobílý...Jan Mocňák
archiv j.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv Danča Zerzánová
archiv Milan Péč
archiv O.Musil
1921 (archiv Jany Zahurancové)
archiv Včichni Čermáci
archiv M.Ban
1921 (archiv Jany Zahurancové)
Liberec, (Reichenberg), Heinrichswarte Hohenhabsburg, 1908 (archiv Evžen Šimek)
archiv Jana Šimona
archiv Peter Dorn
archiv Milan Péč
zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz/
1917 - archiv O.Musil
1939 (archiv Tomáš Stracke)
1939 (archiv Tomáš Stracke)
1939 (archiv Tomáš Stracke)
1938 (archiv Tomáš Stracke)
archiv T.Majer
(zdroj: https://www.ebay.com )
archiv J.Hůlky
Liberecká výšina z roku 1933 (archiv B.Kopejska)
archiv Petr Dorn
Pohled s libereckou Výšinou prošlý poštou v roce 1904. A co se ten rok událo v Liberci ? Byl zahájen provoz na třetí Liberecké tramvajové trati do Růžodolu ( zrušena 1960) . Zemřel Heinrich Liebig - odkázal sbîrky a penîze městu a muzeu .začala se napouštět Liberecká přehrada . Rochlice dostaly znak městyse. (autor příspěvku Karel Krenk)
Liberecká výšina v roce 1933 - archiv J.Peterka
Liberecká výšina z výšky (Zdroj: Flyfoto) (archiv Všichni Čermáci)
foto André P. Schwarzkopf Profoa
archiv J.Hůlka
archiv M.Gergečík
foto André P. Schwarzkopf Profoa 1.10.2022
2021, Radka Caltová
foto Matyáš Gál 21.1.2024
Liberecká výšina v roce 1906 a 13.1.2001
Na svahu Kovářova kamene (557 m.n.m), dříve zvaného Hradní vrch dal v letech 1900 a 1901 liberecký velkoprůmyslník baron Heinrich von Liebieg jen kousek za městem postavit romantickou Libereckou výšinu. Představy zámožného muže dokázal realizovat norimberský architekt Josef Schmitz, který vyprojektoval bránu, hrady se střílnami i hradní věž v tradiční formě německých romantických hradů. Stylové restaurační zařízení s rozhlednou bylo nazváno na počest panovnického domu Hohenhabsburg. Úpravy provedené v letech 1960 až 1969 však značně narušily původní koncepci. Žalostný stav na fotografii z roku 2001 je naštěstí minulostí, neboť Liberecká Výšina prošla rekonstrukcí.Výhled si můžete vychutnat z 25 metrů vysoké pětiboké věže, která je zhotovena podle hlásné strážní věže starého hradu v Norimberku. Jako u starého rytířského hradu přichází se při návštěvě Liebiegovy věže přes hradní most, skrze hradní věž do hradního nádvoří. Hradní dvůr je samozřejmě obklopen zdmi, ve kterých jsou pozorovatelny a střílny. Rovněž zde nechybí 13m hluboká studna s rumpálem a hradní zvonek.
V přízemí se nalézá klenbová předsíň s kuchyní a pod ní ve věži sklep na zásoby. V prvním patře naleznete Věžový pokoj, chodbu se zbrojí a lovecký pokoj, vše tak jak to bývalo dříve ve středověkých rytířských hradech. Existuje ještě horní věžní patro, z něhož lze v létě i v zimě získat úchvatný panoramatický výhled do dálky. K budově připomínající středověký hrad přiléhá umělý vodní příkop, most i obnovené jezírko.
Občerstvit se můžete v restauraci, která nabízí také pořádání firemních akcí, večírků, školení, svateb, rodinných oslav v malé lovecké restauraci, velkém sálu i Liebigově salónku. Nově lze využít také nabídky ubytování s celkovou kapacitou 16 osob a wellness služby v 1. nadzemním podlaží s výhledem do lesa směrem na kámen "Kovadlina", v nabídce nechybí ani sauna nebo masáž.
(zdroj: Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, František Mrva a Petr Kutin - Jizerské hory včera a dnes, Kudy z nudy)
Radek Ptáček, 2015
Dasa Augustinová, 2019
2021, Radka Caltová
7.5.2024 foto Matyáš Gál
Přírodovědné pozorování z kamene Kovadlina (střelecký terč, olej na dřevě 1852)
Kovadlina (někdy též Kovářský kámen) je vrcholová skála stejnojmenného
vrchu (547 m.n.m), vzdálená asi 250 m severovýchodně od Liberecké
výšiny. Je přístupná tesanými schůdky a kdysi byla opatřena i železným
zábradlím. Dokud nebyl okolní terén zalesněn, poskytovala překrásnou
vyhlídku do údolí Harcovského potoka a celé liberecké kotliny. V
lidových pověstech bývá spojována s Jezdcem: Tamní loupežník Jíra prý
chodíval pro nečisté rady k čarodějnici, která zde přebývala. Dnes obě
lokality spojuje žlutě značená turistická cesta. (zdroj Kniha o Liberci)