Liberecké pekárny a Luční mlýn

01.09.2021
archiv J.Čiháčková
archiv J.Čiháčková
archiv J.Čiháčková
archiv J.Čiháčková

Pekárna je přestěhována do moderních prostor:

Rochlická 1107
463 11 Liberec 30 Vratislavice nad Nisou

Liberecká dělnická pekárna

Liberec III-Jeřáb, čp. 622 Hanychovská, Křižíkova

Družstvo Liberecké dělnické pekárny (Reichenberger Arbeiterbäckerei) bylo založeno již v roce 1902, nejprve provozovalo pekárnu v pronajatých budovách v Růžovodole a od roku 1905 v Nákladní ulici. Na počátku roku 1910 schválilo jeho představenstvo stavbu nové továrny na chléb a oslovilo proto vídeňskou projekční kancelář architektů Huberta (1871-1934) a Franze Gessnera (1879-1975). První návrh vytvořili 25. května 1910, liberecký stavitel Adolf Horn (†1918) však budovy nakonec provedl podle nového, odlišného projektu, a to od září 1910 do prosince 1911. Na slavnosti zahájení provozu neděli 21. ledna 1912 promluvil Benno Karpeles. Soubor jedno- a dvoupodlažních železobetonových podsklepených staveb s ocelovými krovy je rozvinut podél dnešní Křižíkovy ulice, která vznikla ustoupením budov od stavební čáry. Na rohu to byla strojní mísírna s vysokým krovem a přípravny, na které směrem dovnitř bloku navazovala vlastní pekárna s komínem od firmy Pohl & Kutsche, hala expedice a řada stájí, jež vytvářela zaoblené nároží. Za dnešním průjezdem, včetně jeho přemostění, se nacházejí budovy, které v roce 1919 navrhl varnsdorfský architekt Julius Richter (1886-1974) - dominuje jim čtyřpodlažní obytný dům na protějším rohu parcely.

Pekárna byla družstevním podnikem pekařských dělníků. Snímek ji zachytil před podstatným rozšířením, které si koncem války vynutily dodávky chleba do zajateckého tábora. Za první republiky o ni sváděli boj komunisté se sociálními demokraty..

Na začátku roku 1931 byla pekárna prodána soukromníkovi, další úpravy provedl roku 1934 Josef Zeppler. Po znárodnění se pekárna stala součástí n. p. Severočeské pekárny a cukrárny, provoz byl ukončen v roce 1992. Budovy jsou pronajímány, původní zařízení je z velké části zničeno.

(Zdroj: Kouzlo starých pohlednic Liberecka - Roman Karpaš, Jan Mohr, Pavel Vursta, 1997 a   https://www.industrialnitopografie.cz    )

foto Erwin Cettineo v roce 1956
foto Erwin Cettineo v roce 1956
Hanychovská ulice-Staré pekárny 1963 (archiv Jiří Peterka)
Hanychovská ulice-Staré pekárny 1963 (archiv Jiří Peterka)
Hanychovská ulice v roce 1956 a 24.4.2024
Hanychovská ulice v roce 1956 a 24.4.2024
Fotografie byla pořízena mezi lety 1980 (spíše až 1981) a 1983.(archiv Leoš Kobr)
Fotografie byla pořízena mezi lety 1980 (spíše až 1981) a 1983.(archiv Leoš Kobr)
Hanychovská ulice - zastávka Staré pekárny cca 70.léta a 1.10.2023
Hanychovská ulice - zastávka Staré pekárny cca 70.léta a 1.10.2023
V roce 1911 a 2018 (M.Gergelčík)
V roce 1911 a 2018 (M.Gergelčík)
Ještědská - Na Vápence - v pozadí pekárny 2.5.1930 a 8.3.2020
Ještědská - Na Vápence - v pozadí pekárny 2.5.1930 a 8.3.2020
1938 a 2021 Staré pekárny (M.Gergelčík)
1938 a 2021 Staré pekárny (M.Gergelčík)
Zdroj: ABS, f. Vyšetřovací spisy - Centrála (MV-V), vyšetřovací spis a. č. V-604 MV
Zdroj: ABS, f. Vyšetřovací spisy - Centrála (MV-V), vyšetřovací spis a. č. V-604 MV

1938

archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv Boveraclubu
archiv Boveraclubu

Provizorní výhybna Staré pekárny během výstavby nové tramvajové trati (rok 1996).
Zdroj: K-report (archiv Všichni Čermáci)

“Weisemühle” 1865 (O.Musil)
“Weisemühle” 1865 (O.Musil)
archiv O.Musil
archiv O.Musil

Pivovar Kousek Piva

Jsme první liberecký řemeslný pivovar.
V areálu starého mlýna jsme vybudovali poctivý český rodinný pivovar, který navazuje na hodnoty našich předků.
Vysoce moderní provoz s varnou o objemu 10hl a celkové kapacitě 290hl je usazen v samém srdci přiléhajícího hudebního klubu, který dává pivu tu správnou energii.
V nabídce najdete jak tradiční piva v podobě světlého 11°ležáku i polotmavé 12°, tak i svrchně kvašené Ale 10°a 14°. Nechybí ani speciály Stout 20° a Weizen.

Luční mlýn, předchůdce Hirschmannova mlýna

Mlýn patřil ke starým průmyslovým objektům, který v roce 1857 získal pekař Anton Hirschmann.
V roce 1876 ho přestavěl na parní pohon (Dampfmühle) a provozoval v něm do roku 1893 pekárnu. Po jejím zrušení byla budova zvýšena o dvě poschodí, přibyla k ní vodní turbína a v roce 1897 sklad.
Po požáru v roce 1909 byl mlýn nově přestavěn.
Mlýn firmy A. Hirschmann si udržel po celou první republiku postavení největšího ze čtyř mlýnů na mouku na Liberecku. Potomci A. Hirschmanna a jejich příbuzní drželi firmu až do roku 1945.
(citace z knihy Jiřího Bocka: Liberec III Jeřáb - městská čtvrť v proměnách doby).

Dnes objekty patří společnosti Brookdale s.r.o. V citlivě zrekonstruovaném bývalém mlýně se nachází mimo jiné také restaurace.