Lidové sady

















Honosná zahradní restaurace byla vybudována z iniciativy města, nicméně
nemalou měrou se na ní podepsala rovněž rodina místních textilních
magnátů Liebiegů. Pro plánovanou novostavbu byl zvolen pozemek s
restaurací Belveder, která již nevyhovovala potřebám dynamicky se
rozvíjejícího města a o nahrazení dožívající stavby bylo rozhodnuto na
zasedání městské rady 1. září 1897. Tehdy byla ustanovena komise ve
složení Ferdinand Felgenhauer, Franz X. Daut, Adolf Kaulfers, Emanuel
von Scheure a Adolf Schmidt, která vypsala následující rok
architektonickou soutěž. V ní zvítězil liberecký stavitel Adolf Horn,
jehož romantizující návrh nejlépe odpovídal vypsaným podmínkám. Ukázalo
se však, že odhadované náklady vysoce převažují finanční možnosti města a
proto bylo po řadě jednání 6. března roku 1900 sice rozhodnuto o
stavbě, ovšem pod podmínkou že projekt musí být přepracován tak, aby se
snížily náklady na realizaci. Ve formálním řešení objektu Horn vycházel
z německé neorenesance, blízké místnímu naturelu, nicméně předložený
výsledek působí poněkud rozpačitým a těžkopádným dojmem. To byl také s
největší pravděpodobností důvod, proč se do stavby vložil Heinrich
Liebieg, který v roce 1900 požádal o posouzení návrhu architekta Josefa
Schmitze, který pro něj v téže době navrhoval obdobně koncipovanou
nedalekou výletní restauraci, dnešní Libereckou výšinu.
Hornův návrh se s největší pravděpodobností s kladným ohodnocením
nesetkal a tak na popud Heinricha Liebiega Schmitz vypracoval vlastní
projekt ovlivněný renesanční a barokní architekturou. Ačkoliv zůstalo
zachováno původní hmotové rozvržení vítězného návrhu, Schmitz budovu
pojal osobitým, tvůrčím způsobem, na hony vzdáleném Hornovu
šablonovitému eklektismu. Příznačným rysem je stylová pluralita, která
zde na rozdíl od těžkopádného Hornova návrhu působí přirozeně rostlým
dojmem, neboť architekt využil svou perfektní znalost principů i
tvarosloví historické architektury. Dominantou hlavního průčelí
obráceného do městského parku je excetricky situovaná mohutná válcová
věž s přisazenou menší schodišťovou věžičkou a barokizujícím hlavním
vstupem se supraportou. Hlavní průčelí kryté mansardovou střechou
provzdušňují arkády, v patře rytmizované pilastry a ukončuje ho masivní,
symetrický rizalit. V dispozičním řešení objektu se uplatnila skladba,
kterou posléze aplikoval i Jakob Schmeissner. Pozoruhodný návrh lze s
odstupem času označit za nejzdařilejší příspěvek ke stavbě zahradní
restaurace, nicméně komisí nebyl opět přijat. Proto Schmitz se souhlasem
Heinricha Liebiega navrhl účast svého mladého spolupracovníka Jakoba Schmeissnera, jehož projekt byl akceptován a posléze realizován. (zdroj: https://liberec-reichenberg.net/stavby/karta/nazev/134-lidove-sady-variantni-navrh?fbclid=IwAR3eh-gjA59FlanFVGsr1KNq4l1lyljTbamD5pA3Fh0YTJn19I1HwNrlDxU )




Lidové sady v roce 1930 a 2001
24. května 1874 otevírá liberecký restauratér Emil SIEBER, nájemce restaurace Obecní dům na Staroměstském náměstí, která musela ustoupit výstavbě nové radnice, v lesní osadě SIEBENHÄUSER - SEDMIDOMKY na rozhraní Liberce, Ruprechtic a Harcova, v místě dnešní budovy Lidových sadů, novou výletní zahradní restauraci BELVEDÈRE s kapacitou 2 000 míst. 1. září 1897 městská rada rozhodne, že BELVEDÈRE již nevyhovuje reprezentativnímu vzhledu této části Liberce a jejímu významu. Rozhodne tedy o odkoupení této restaurace a následné výstavbě zcela nového objektu s vyhlídkovou věží a velkým sálem. Zřízená komise vyhlásila soutěž architektů na vybudování společenského centra lázeňského a rekreačního komplexu Reichenberger Kuranstalt - Liberecký léčebný ústav (1901-1937), který měl v této oblasti vzniknout. Vítězný návrh architekta Adolfa Horna přesahoval finanční možnosti města a měl být rozhodnutím rady přepracován. Vlivný liberecký továrník Heinrich Liebieg jej dal k posouzení respektovanému norimberskému profesorovi Josefu Schmitzovi, který navrhl ještě přizvání svého kolegy Jakoba Schmeissera zabývajícího se užitím moderních secesních prvků ve stavitelství. Komise návrh přijala a došlo tak k zajímavé spolupráci tří bezesporu špičkových projektantů. Výsledný projekt tak kombinoval jejich práci - dispozice dle návrhu Adolfa Horna, hmotové rozvržení Josefa Schmitze a konečné architektonické ztvárnění Jakoba Schmeissera. Starosta města MUDr. Franz Bayer projekt podepsal a stavbě již nic nebránilo. Značně rozsáhlá stavba se znaky romantismu a prvky nastupující secese byla podle konečného projektu norimberského architekta JAKOBA SCHMEISSNERA vybudována libereckým stavitelem ADOLFEM HORNEM v letech 1900 -1901. Restaurační budova VOLKSGARTEN je 30. listopadu 1901 v 10 hodin slavnostně otevřena a uvedena do provozu. Název VOLKSGARTEN se již původně vztahoval k veřejnému parku. Po druhé světové válce název Volksgarten zcela zmizel a pro tuto část města se začalo používat pojmenování Lidové sady. Budova sloužila nadále různým kulturním a společenským aktivitám města. V roce 1955 byla předána Ministerstvu národní obrany a stal se z ní Armádní dům, krátce nesla také název Dům osvěty. 30. prosince 1956 převzal budovu Park kultury a oddechu v Liberci, který se stal největší a zastřešující kulturní organizací města. Působil v areálu až do svého zániku 31. prosince 2000. 1. ledna 2001 se areál vrací ke svému názvu LIDOVÉ SADY a je jako kulturní a společenské centrum provozován společností Kulturní služby Liberec s.r.o. . 1. července 2011 přebírá správu areálu liberecká Zoologická zahrada, činnost centra zůstává zachována v celém rozsahu. Kulturní a společenské centrum LIDOVÉ SADY se stává střediskem příspěvkové organizace Zoologická zahrada Liberec.
(zdroj Čtveráček, Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomností)


















Nejvýznamnější budovou libereckého oddychového areálu Lidové sady je stejnojmenná restaurace se sálem, otevřená slavnostně 30.listopadu 1901. Sál o kapacitě asi 1000 osob sloužil nejen koncertům a plesům, ale byl i svědkem mnoha důležitých událostí v historii města, např. volby prohitlerovského starosty za okupace a nebo komunisty zinscenovaných veřejných procesů v padesátých letech. Po druhé světové válce zde krátce sídlil Dům osvěty a Armádní dům. Od počátku roku 1957 sloužil celý komplex Parku kultury a oddechu, který zde vybudoval rozsáhlý přírodní amfiteátr v roce 1951 a dětský koutek. Vyhlídková věž, vysoká 32 m, je po rekonstrukci od roku 1998 opět přístupná veřejnosti. Také zahrada znovu ožila různými akcemi.









Lidové sady Petra Bezruče
Staří liberečtí čeští občané se dobře pamatují, že cesta z vnitřního města k jeho severnímu ukončení v podhoří Jizerských hor, byla sice širokou a pěkně upravenou silnicí, ale v celé dnešní Šamánkově ulici a v této oblasti vůbec, stálo porůznu, postupně vystavených sedm vilek bohatých libereckých průmyslníků. — Lid pojmenoval tuto část sedmi - domky.
To bylo ovšem před 40—50 léty a proto není dnes již mnoho pamětníků, kteří by prvopočátky naší dnešní nejkrásnější vilové čtvrtě pamatovali. Pamatují ovšem dobře, když o čtvrt století později začal tentýž vývoj na opačné straně města — na Jeřábu — kde místo někdejších úrodných polí a luk vyrostla také krásná, dnes hustě zalidněná část města, se širokými ulicemi a výstavnými budovami.
Vraťme se však k lidovým sadům. Když k Sedmidomkům se přidružilo několik dalších, přišli i ostatní bohatí občané tomuto zdravému a krásnému výběžku. města na chuť a čilý ruch stavební započal nezadržitelně. Vilky se množily, park byl pečlivě upraven a neděli co neděli táhly zástupy výletníků shlédnouti jak stavební ruch, tak pookřáti příjemnou procházkou v parku upravených Lidových sadů a kratšími výlety do blízkého Rudolfova.
Když tu již byla slušná řada domů s dostatkem obyvatelstva, zbudovalo město v roce 1901 na konci upravených sadů pěknou hospodu, která je dnes ještě ozdobou města., Hostinec »Lidové sady« zbudoval liberecký stavitel Adolf Horn, dle návrhu a plánu, jakož i za vedení a dozoru norimaberského architekta Jakoba Schmeisnera z Norimberku.
Stavba je luštěna dle vzoru velkých budov Norimberských a je do tohoto lesního prostředí vkusně vsunutá. Velký sál se svými úctyhodnými rozměry — 25 m délky a 13 m šíře — patří k největším z celého Liherce a ze 35 m vysoké věže je směrem na Liberec pěkná vyhlídka.
Přilehlá zahradní veranda, s uprávenou zahradní restaurací pojme pohodlně několik tisíc lidí. Tím vším se restaurace »Lidové sady« zařazuje mezi naše nejmilejší. Konají se zde všechny velké podniky a politické strany zde mívají své Veřejné schůze. Je tu příjemné posezení, výborná kuchyně a dobré nápoje.
Lidové sady Petra Bezruče, jak se dle návrhu organizace pošťáků přejmenovaly jsou naše, jsou české a na celé české -veřejnosti je, toto krásné místo, hojnou návštěvou udržeti při plné prosperitě.
Zdroj: Výletní zpravodaj turistické župy Lužicko-jizerské (propagační leták osvobozeného pohraničí), 1946
pozn. jméno Šamánkova ulice po válce dostal bulvár do Lidových sadů, dnešní Masarykova třída. Ale po nástupu komunistů najednou nebyl Šamánek úplně cool, takže třídu přejmenovali na Leninovu a Šamánka uklidili stranou; jeho jméno získala – a dodnes ho nese – ulice, kde je obchodní akademie. (autor doplnění Jan Mikulička)































Kulturní centrum Lidové sady čeká proměna, přibude prosklená přístavba
Úterý, 25. dubna 2023, 07:08
Prosklená přístavba s malým sálem, jiné uspořádání foyer a výsuvné
terasovité hlediště ve velkém sále budou nejviditelnější změny v
krajském kulturním centru Lidové sady v Liberci po chystané rekonstrukci
interiéru.
Bude stát zhruba 200 milionů korun. Kraj na ni získal dotaci z Národního
plánu obnovy. Náměstkyně hejtmana pro kulturu Květa Vinklátová
(Starostové pro Liberecký kraj) řekla, že projekt je nyní ve fázi, v
níž navržené architektonické řešení schválili památkáři.
"My musíme mít postaveno do podzimu 2025. To znamená, že jsme v situaci,
kdy do roka od přidělení dotace, což bylo letos v březnu, musíme
vyprojektovat a získat stavební povolení, abychom mohli soutěžit
dodavatele stavby a začít s rekonstrukcí," dodala.
Lidové sady stojí vedle areálu zoo, která je má ve správě. Součástí
památkově chráněného objektu, který byl postavený v romanticko-secesní
podobě před více než 120 lety, jsou velký i malý sál, experimentální
studio či 35metrová vyhlídková věž. Centrum nabízí hudební a taneční
akce, tvůrčí dílny, přednášky a další pořady. Kanceláře v něm má zoo. V
posledním předcovidovém roce 2019, kdy fungovalo centrum bez omezení, v
něm bylo přes 430 pořadů a akcí. Navštívilo ho 86.000 lidí.
V posledních desetiletích se na rozlehlé budově dělaly jen dílčí opravy,
z posledních let to byly opravy fasády, věže, přísálí či restaurace.
"To byly jen kapky, potřebuje výraznou rekonstrukci," řekl ředitel zoo
David Nejedlo.
Připravovaná oprava je zaměřená na interiér. Vyřešit by měla problémy s
nekvalitní akustikou v sálech, nová bude klimatizace, přibude výtah a
kompletní rekonstrukci projde vytápění. Interiér se promění i vizuálně.
"Největší změnou bude odstranění novodobého malého sálu, kde jsou
uprostřed tři sloupy. Je nevhodný pro to, aby tam byly koncerty a další
akce," uvedl Martin Březina za ateliér Mepro, který je autorem
architektonického řešení rekonstrukce. V malém sále chybí i zázemí pro
účinkující. Proto se dispozičně nevhodný malý sál bude bourat a místo
něj vznikne prosklená přístavba.
V hlavním sále bude asi nejvýraznější novinkou variabilní teleskopické
hlediště s 250 místy. Nyní jsou při koncertech či divadelních
představeních v sále židle v jedné úrovni. "Výhodou je, že uvidí
všichni. Protože teď od desáté řady už bylo vidět špatně na jeviště,"
uvedl Březina. Kvůli výsuvnému hledišti bude nutné zrušit vstup z foyer a
do hlavního sálu se dostanou lidé jen přes přísálí. Z foyer bude
přemístěna pokladna do vstupu kulturního centra. V prvním patře přibude
například nahrávací studio.
Autoři ČTK | Foto vizualizace Ateliér Mepro, Martin BřezinaŠtítky památky, správa, stavby, architektura, Liberec
Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/32642-kulturni-centrum-lidove-sady-v-liberci-ceka-promena-pribude-prosklena-pristavba.html?utm_source=copy
Rekonstrukce Lidových sadů se proti plánu prodraží o více jak 90 milionů





Plánovaná rekonstrukce Lidových sadů v Liberci bude výrazně dražší. Ještě tento rok se počítalo s částkou zhruba 184 milionů korun, dnes je cena rekonstrukce na 275 milionech korun. 121 milionů by měla činit dotace.
Prodražení stavby a s tím spojené navýšení nákladů na projekt ze strany Libereckého kraje, který je od začátku roku 2022 vlastníkem zoo a Lidových sadů, schválili v úterý na svém zasedání zastupitelé Libereckého kraje.
Kraj se původně zavázal ke spolufinancování ve výši 78,8 milionu korun. S přihlédnutím k aktuálnímu vývoji situace kraj navýší tuto částku na 153,9 milionu. Z Národního plánu obnovy získal projekt dotaci ve výši 121 milion korun. Celkový rozpočet stavebních prací uvedený v projektové dokumentaci pro stavební povolení byl původně 183.699.566,83 korun, nyní je to 274.901.015, 57 korun.
Podle zástupců Libereckého kraje mohou za razantní prodražení požadavky Národního památkového ústavu, požárního specialisty, distributora elektrické energie a zoologické zahrady, ale také inflace.
Lidové sady by měly projít zásadní proměnou zejména ve své části, která byla původním historickým vstupem a dnes se v ní nalézá tzv. malý sál a Experimentální studio. Nový prosklený malý sál musí mít stínění, aby se v létě nepřehříval. Podle požadavků požárního specialisty a Národního památkového ústavu musí mít budova nové dveře, okna a lehký obvodový plášť. To představuje navýšení projektu o 27,5 milionu korun.
"Dojde mimo jiné k rekonstrukci velkého a malého sálu – Experimentálního
studia. Kromě vybavení zvukovou a světelnou aparaturou a moderními
technologiemi pro projekce získají tyto prostory nově řešenou
vzduchotechniku, elektroniku a akustiku," uvedla Květa Vinklátová,
náměstkyně hejtmana pro resort kultury, památkové péče a cestovního
ruchu za STAN/Starosty pro Liberecký kraj.
Budovu Lidových sadů také doplní výtah, který zajistí bezbariérový přístup napříč jednotlivými podlažími. "Rekonstrukce se týká také přísálí, balkonu, galerie, technické místnosti pro velký sál a rozvodny, chodby v prvním patře, šaten, salonku, vstupní haly či toalet," doplnila Vinklátová.
Zastupitele o projektu a budoucí tváři Lidových sadů přišel také informovat jejich ředitel a bývalý liberecký zastupitel za STAN/Starosty pro Liberecký kraj David Nejedlo. Nejedlo by byl rád, aby se Lidové sady staly, mimo jiné, místem pro setkávání vědeckých konferencí a zástupců zoologických zahrad napříč Evropou.
Na dotaz starosty Turnova, svého spolustraníka a také zastupitele Libereckého kraje Tomáše Hockeho, zda tyto plány nějak neomezí Lidové sady v jejich současné činnosti, odpověděl záporně. "Naopak si myslím, že provedené úpravy povedou k rozvoji Lidových sadů," uvedl ředitel zoo.
O tom, že Liberecký kraj často staví výrazně dráž než je tomu obvyklé jinde, Náš Liberec informuje dlouhodobě. V současné době finišuje stavba parkovacího domu pro krajské úředníky, který pro kraj staví Metrostav DIZ a kde jedno parkovací stání vyjde na více než milion korun, prodražily se ale i jiné krajské zakázky.
"Společnost pro nemocnici Liberec SYNER – Metrostav DIZ – GEOSAN GROUP" dnes například staví Centrum urgentní medicíny za 3,146 miliardy, což je částky třikrát vyšší než byl původní plán. Krajští zastupitelé odsouhlasili 41 hlasy poskytnutí 40 milionů korun z krajského rozpočtu Hrádku nad Nisou na dostavbu tamního domova pro seniory, který celkově vyjde na 271 milionů. Realizace jednoho lůžka zde vyjde na zhruba 6,5 milionu korun.
Před třemi lety také skončila tříletá rekonstrukce Severočeského muzea, které je nedaleko Lidových sadů. Ta měla původně stát 100 milionů korun, ale nakonec stála 143 milionů korun.
zdroj:https://www.nasliberec.cz/2023/11/30/rekonstrukce-lidovych-sadu-se-proti-planu-prodrazi-o-vice-jak-90-milionu/?fbclid=IwAR0K3JD1ZWiSGQot8l24Jn51AfmfeRSYoMZxxk9PRRsAT4XABNFkZ7lv6cY








Lidové sady v roce 1910 a 2001 .
Centrem liberecké oddechové kultury se stala ještě před vybudováním městského parku zahradní restaurace Belveder, zřízená již v roce 1874, na kterou roku 1901 navázal komplex budov Lidových sadů, jehož projektantem se stal dvorní architekt Liebiegů Jacob Schmeissner z Norimberku. Ještě před postavením areálu sem od roku 1897 vedla první tramvajová linka. Po dlouhá léta sloužil areál Lidových sadů jako jediné kulturní centrum města, když na počátku 50. let bylo nedaleko zřízeno letní divadlo, začínající svoji existenci vystoupením Alexandrovců roku 1951 a končící neslavným koncem, který přivodil rockový koncert Johnyho Hollydaye roku 1967. Po dostavení Domu kultury a Kolosea se řada kulturních akcí v 80.letech přesunula tam. Po postavení Home Credit areny je situace zase úplně jiná.
(zdroj Čtveráček, Mohr - Liberec mezi vzpomínkou a přítomnotí)
















































Městský park v Lidových sadech kolem roku 1910
Pohled z cesty, která je dnes součástí areálu zoologické zahrady, na
budovu PKO (1901) a někdejší ozdravovnu nemocenské pojišťovny (1904) , v
současné době Cafe Kristián.
Protiletecký kryt v Lidových sadech
Hlavní svědek, tehdy
uváděl, že kryt byl zasypán hned po válce i z důvodné obavy, že vstupy jsou
zaminované. Pak i samozřejmě tajuplná zmínka o tom, že do krytu se něco ukrylo. Pátrání,ale bylo neúspěšné i když se v zahradě dost bagroval. (komentář Petr Hejda)


"v Lidových sadech byl protiletecký kryt na zahradě restaurace. Byl hloubený, nikoliv ražený a měl podobu krytých zákopů. Jedná se v podstatě o betonové "vajíčko" stavěné ve výkopu a následně přikryté zeminou. Každopádně tyto kryty byly v zahradě 3. 2x sedmkrát lomený, 1x pětkrát lomený. Podrobné výkresy chybí, ale víme přesně kde v zahradě byly." (komentář Ivan Rous)



Co se skrývá pod Lidovými sady v Liberci?
Zasypané vstupy, ztracené kryty z doby okupace a zájem samotné StB v roce 1965.
Podařilo se odhalit pravdu, nebo zůstává podzemí stále zahalené tajemstvím?
Při nedávné návštěvě liberecké ZOO jsem nemohl přehlédnout impozantní budovu Lidových sadů. Zaujala mě nejen svou architekturou, ale i probíhající stavební úpravy v jejím okolí. Vzpomněl jsem si na příběh, na který jsem kdysi narazil, a zvědavost mě přiměla dohledat, zda se od té doby podařilo zjistit více. Nejsem z Liberce, takže mi často uniká aktuální dění ve městě, a proto jsem začal hledat nejnovější články spojené s místem. První článek, na který jsem narazil, mě okamžitě zaujal a podnítil moji zvědavost:
https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/lidove-sady-rekonstrukce-objeveni-krytu.html
Podle něj byl při rekonstrukci objeven údajný letecký kryt. Kryt, o
kterém jsem tolik četl. Velmi mě to potěšilo a už jsem plánoval napsat
Ivanovi Rousovi, největšímu odborníkovi na liberecké podzemí, abych
zjistil, zda byl objev zdokumentován a jestli se plánují další průzkumy.
Ale pak jsem otevřel druhý článek:
Zde se píše, že šlo o planý poplach. Záhadný kryt pod budovou nebyl potvrzen—objevené prostory jsou jen vodovodní či kanalizační šachty. Kryt o délce 45 metrů by se měl nacházet pravděpodobně pod parkem nebo částečně pod zahradou kulturního centra.

O prostory se zajímala i StB
Proč to všechno tolik zajímá badatele i veřejnost? Důvodů je hned několik. V roce 1965 se totiž o podobné prostory zajímala samotná StB. Existovalo podezření, že šachty zasypané těsně po válce nebyly nikdy důkladně prozkoumány. Mohlo se v nich skrývat něco cenného nebo tajného. Ale zároveň šlo o snahu najít nové prostory vhodné jako protiatomové kryty v době studené války.
Svědectví "zahradníka"
Zásadní roli v tomto pátrání sehrál Jaroslav Šenk, narozený 16. 8. 1900, české národnosti, bytem Liberec V., Poutnická 15, který 22. 5. 1945 nastoupil jako vedoucí zahradnictví v Liberci. Mimo jiné úkoly obdržel od tehdejšího předsedy Správní komise Čapka příkaz, aby zajistil zaházení různých vodních bašt (po obou stranách budovy divadla, na Sokolovském náměstí ap.) zákopů a krytů. Z krytů nejrozsáhlejší byl právě uváděný v Lidových sadech. S. Šenk si pamatoval přibližné místo v zahradě uvedeného objektu, kde byla betonová chodba, kterou zavezli. Po jedné straně chodby byly několikeré ocelové dveře, které však neotevřeli z obavy, že by mohly být zaminované, či jinak zabezpečené proti vniknutí. Předpokládá, že dveře po odchodu Němců zůstaly neotevřeny.
Podobně vypověděl topič
Jinde se ve spisu píše: "Při plnění úkolu ve směru civilní obrany v Liberci dne 22. 5. 1965 bylo mi sděleno s. mjr. CO Brázdou ze štábu okresu CO, že pod restaurací 'Lidové sady' (Dům kultury a oddechu) v Liberci je zasypán velký kryt z doby okupace o rozměrech 50 m x 60 m. Tento kryt sloužil údajně jednotkám SS a byl velmi dobře vybaven. Podle vyjádření přímého účastníka, jehož znají pracovníci ONV – odb. průmyslu v Liberci – ještě několik dní před koncem války se do krytu něco ukrývalo a pak se teprve přístupy zasypaly pískem. Jsou domněnky, že se do krytu svážel archivní materiál."
Hledali pomocí bagrů
Ministerstvo vnitra tehdy zahájilo rozsáhlý průzkum s pomocí bagrů, ale výsledky byly negativní. Ve dnech 22. až 24. září 1965 byl proveden na označeném místě svědkem Šenkem průzkum pracovní skupinou z TPO Ústí o počtu 1-10členná obsluha autorypadla. Průzkumu se zúčastnili zástupci MNV, ŠTK, OO-MV, KS-MV a Šenkl. Průzkum byl prováděn hloubením jam autorypadlem až do hloubky 1,5-2 m na úroveň tvrdého podkladu. Výsledek průzkumu je negativní, pouze v místě "A" byla nalezena obezděná jáma o rozměrech cca 1,5 x 6 m o hloubce 2 m, která mohla sloužit jako jímka nebo sklad PHM v sudech. Vzhledem k negativnímu výsledku byl svědek Šenk ve svém přesvědčení o místě úkrytu zklamán, ale přesto uváděl, že si je zásypem vstupů dobře pamatuje, neboť na jeho konci byly 2 závěry a postranní 3-4 pancéřové dveře. Místo vstupu označené svědkem je v náčrtku označeno písmenem "B".
Co se obecně ví o krytu v Lidových sadech?
Ivan Rous, odborník na liberecké podzemí, mi kdysi napsal: "V Lidových sadech byl protiletecký kryt na zahradě restaurace. Byl hloubený, nikoliv ražený a měl podobu krytých zákopů. Jedná se v podstatě o betonové 'vajíčko' stavěné ve výkopu a následně přikryté zeminou. Každopádně tyto kryty byly v zahradě tři: dvakrát sedmkrát lomený a jednou pětkrát lomený. Podrobné výkresy chybí, ale víme přesně, kde v zahradě byly."
zdroj: https://bochumer-bunker.de/ot_bauweisen.html