Liebiegova nemocnice pro raněné v službách války (1914–1918)

Velká válka, která vypukla v létě roku 1914, zasáhla do života severočeské metropole hned od prvních dnů. S tím, jak z frontových linií začaly hromadně přicházet první transporty zraněných vojáků, ukázala se naléhavá potřeba rozšířit lůžkové kapacity pro péči o padlé a nemocné. Obrovskou měrou k tomu přispěla i mocná liberecká podnikatelská rodina Liebiegů.

Dar, který zachraňoval životy: Vznik Marodenhausu

Dům v tehdejší Karlsgasse č. 1 (dnešní ulici Boženy Němcové), který patřil významné firmě Johann Liebig & Comp., prožil během první světové války výjimečnou a humanitární kapitolu. Na základě velkorysé darovací smlouvy zde tovární velkoobchod zřídil plně vybavenou nemocnici pro raněné pod názvem Marodenhaus firmy Johann Liebig & Comp. v Liberci. Celý objekt byl tehdejšímu c. k. rakouskému ministerstvu války ve Vídni poskytnut zcela zdarma.

Nemocnice zahájila svůj provoz v septembru roku 1914 jako soukromé vojenské ošetřovatelské zařízení. První důstojníci byli do péče přijati 7. září 1914 a o dva týdny později, 22. září, dorazil také první hromadný transport mužstva. Šlo o raněné z tehdejších válečných dějišť v Srbsku a Rusku. Později ústav poskytoval útočiště i vojákům, kteří utrpěli zranění či nemoc při nasazení v Černé Hoře, Albánii, Rumunsku a Itálii.

Rychlé rozšíření a skvělé zázemí

Vzhledem k neustále rostoucímu počtu příchozích raněných byla kapacita nemocnice již v listopadu 1914 rozšířena o novou pobočku. Ta sídlila v domě na adrese Johannstrasse č. 11 (dnešní Klicperově ulici) a nabídla ubytování pro 7 oficírských a 48 mužských lůžek. Pokoje byly speciálně upraveny na menší jednotky po dvou až čtyřech lůžkách, aby pacientům zajistily co největší pohodlí.

Součástí moderně zařízeného léčebného ústavu byla:

• Koupelna určená pro vanové a sedací procedury,

• Ošetřovny a obvazovny umístěné v 1. i 2. patře,

• Velká kuchyň a světlá, prostorná jídelna pro rekonvalescenty.

Bilance let 1914–1918

Během čtyř let krvavého konfliktu prošlo touto libereckou ošetřovnou celkem 779 pacientů a ošetřovatelů, konkrétně:

• 57 důstojníků a aspirantů,

• 720 příslušníků mužstva,

• 2 profesionální válečné ošetřovatelky z Červeného kříže.

Když v listopadu 1918 válka skončila a padl válečný stav, ukončil svou činnost i Marodenhaus – k 10. listopadu 1918 byl oficiálně zrušen. Zbývající pacienti, kteří stále potřebovali odbornou lékařskou péči, byli předáni buď na chirurgické oddělení Štefanova špitálu v Liberci, nebo do c. a k. záložního špitálu ve městě. Liberecká epizoda Liebiegovy nemocnice tak uzavřela svou kapitolu jako symbol pomoci v těžkých dobách.